Lidé v mém okolí se o histaminové intoleranci dozví docela rychle, jelikož není mnoho normálního jídla, co bych mohla jíst. A tak, když jsem dnes dostala na stůl oběd, který vypadal nejen lákavě, ale také povoleně, řekla jsem si, že darovanému koni na zuby hledět nebudu.

Salát, pečená paprika, kousky kuřecího masa, opečený ananas, kukuřičné tortily (ty jsem si tam dala sama). Musím říct, že to bylo velmi dobré.

ALE.

Asi hodinu po jídle jsem zívala takovým způsobem, až už to bylo podivné, začaly se mi zavírat oči. Nemohla jsem se nadechnout. Začala jsem být lehce zmatená, pletl se mi jazyk, začala jsem na šéfa mluvit česky, což se mi ještě nepovedlo. Pak jsem mu tvrdila, že začneme experimenty zítra v devět večer. Kdyby na mě nevytřeštil oči, asi bych ani nezaregistrovala, že povídám blbosti. Nakonec se věci nějak vyřeší a kvůli plánované prohlídce bytu jsem byla z práce vyzvednuta. Na prohlídce jsem moc dotazů neměla, když jsem otevřela lednici a vyvanul se na mě hrozný zápach, málem jsem se pozvracela. V tom mi však zabránil stav umyvadla a záchodu v daném objektu. Slunce mě neskutečně pálilo do očí a jediné, co jsem chtěla, bylo vypadnout pryč. Doma jsem si rovnou zalezla do postele. Bolest se přesouvala z nohou do ramen. Klouby bolestivě brněly. Mozek říkal, že bych měla vstát a něco dělat, tělo jen tak leželo a odmítalo se pohnout. Po dvou hodinách se mi povedlo vylézt, abych své hostitele ujistila, že jsem v pořádku. Chvíli jsem se dívala na přírodovědný dokument (věděli jste, že existují bambusoví potkani? A že krtkovi stačí čtvrt sekundy k pozření červa? A jak vypadá mongolský křeček?) a pak jsem si říkala, že tenhle kůň za to nestál. Každý den je ponaučením.

Reklamy

One thought on “Darovanému koni….

  1. Dobrý den, mám podobnou zkušenost…. Moc jsem se těšila na oběd k rodičům. „Poručila jsem si“ jídlo, které mám ráda a které mi připadalo „bezpečné“. No ale… Po obědě jsme s manželem vyrazili na procházku. Už na začátku na mě padla únava a velká žízeň. Utěšovala jsem se, že se mi to jenom zdá. Nezdálo. Ke konci procházky jsem měla tři dlouhé zastávky v křoví. Manžel o mě říká, že jsem nenapravitelná. Chci udělat radost, tím že přijmu pozvání… No a výsledek…
    Ráda čtu Vaše příspěvky. Jsou velmi užitečné a blízké.Štěpánka

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s