Můj osobní boj s glutenem aneb a co Vaše střevo říká na lepek?

Jistě jste už někdy předtím slyšeli o tom, že někdo má celiakii. Možná jste si všimli, že se v obchodech prodává bezlepkové zboží. Co to všechno má ale znamenat?

Co je to lepek a jak souvisí s celiakií?

Lepek (gluten) je stavební protein, který se nachází v obilninách jako je pšenice, žito či ječmen. Uvádí se, že když před 10 tisíci lety byly obilniny obsahující lepek zařezeny do stravy, jednalo se o evoluční chybu, která vedla k vytvoření onemocnění po pozření lepku, známé jako celiakie. Jak celiakie, tak alergie na pšenici, jsou výsledkem působení specifické imunitní odpovědi organismu (zprostředkovaná přes T lymfocyty na gastrointestinální sliznici). Narozdíl od alergie na pšenici, kdy tělo reaguje na antigen přehnanou imunitní odpovědí přes IgE protilátky a uvolněním histaminu, celiakie je autoimunitní onemocnění. Gliadin, hlavní antigen v glutenu, umí napáchat pěknou paseku. Má sám o sobě aglutinační aktivitu, redukuje množství aktinu, zastavuje růst buněk, vyvolává buněčnou smrt, způsobuje nerovnováhu v redoxním systému a přeskládává cytoskoleton buněk sliznice zažívacího traktu. Vystavením „predispozičně citlivých“ střevních buněk glutenu vede k poškození střevní bariéry a spustí se imunitní odpověď, kdy pak imunitní systém napadá buňky vlastního střeva. Jakmile je informace o nebezpečí uložena do imunitní paměti, může celiak pocítit symptomy „lepkového zánětu“ v každém orgánu. Kromě střeva mohou být napadeny také svaly, srdce, slezina a další orgány, a míra a množství symptomů pak vzrůstají. Dle odborníků je celiakie v dnešní době velmi podhodnocená a včas se podaří zachytit jen malé množství pacientů. Postupně dochází k degradaci střevní sliznice – zničení tzv. klků, které zvyšují plochu pro absorbci živin. Pokud jsou klky poškozeny, dojde ke snížení plochy a postupně ke snížení přijímání potřebných živin, malabsorbci a dalším projevům. Neléčená celiakie vede až k trvalému poškození střeva či rakovině (a mnoha dalším onemocněním jako je únavový syndrom). Celiakie se velmi často projevuje již v dětství, ale může se také dlouho schovávat (tzv. latentní forma, někdy nemusí ani plně propuknout). Jak se pozná, kdo má „přecitlivělé“ střevní buňky? Ukazuje se, že velká část celiatiků nesou haplotyp HLA-DQ2 či HLA-DQ8. Jakmile trpíte na nespecifické průjmy, chudnutí (nebo naopak bezdůvodné přibírání), břišní bolesti, plynatost, bolesti kloubů, osteoporózu, svalovou křeč, anemické stavy, problémy s menstruací, změny v chování, palpačivost, neplodnost, bolest zubů atd, možná byste měli zjistit, jak vaše tělo reaguje na lepek.

Stanovení celiakie

Laboratorní testy na celiakii jsou v dnešní době dostupné všem lékařům a diagnóza je obvykle velmi spolehlivá. „Zlatým standardem“ a jedinou stoprocentní odpovědí je biopsie tenkého střeva, tedy odběr kousku střeva a jeho histologický rozbor. Pokud jsou nalezeny patologické změny – vyhlazování klků – je celiakie jasně potvrzena. Avšak posílat pacienty plošně na biopsie nelze ani v dnešní době a tak byly za dlouhá léta objeveny spolehlivé (či méně spolehlivé) krevní markery. Anti-endomysium (EMA) a anti-transglutaminasové (tTG) testy se ukazují být pozitivní u téměř 100 % pacientů. Klasické a nejčastěji prováděné vyšetření IgG anti-gliadin (AGA) a IgA AGA nejsou stoprocentně spolehlivými markery, jelikož mohou být detekovány i při dalších onemocnění tenkého střeva (nové testovací sady proti deamidovanému gliadinovému peptidu anti-DGP IgA mají stejnou spolehlivost jako EMA a tTG, otázka je, kdy se k nám dostanou). Rozdíl je také v testování dětských a dospělých pacientů! Dále se také provádí test protilátek proti aktinu, kter koreluje s mírou poškození střeva. Mnohdy se mylně také tvrdí, že pokud člověk přejde na gluten-free dietu před vyšetřením, je test zbytečný. Anti-tTG test sice bude negativní, ale malé množství lepku zavedeného krátce do stravy okamžitě zvýší anti-DGP (dá s tak také testovat kvalita bezlepkové diety).

Nemám celiakii, ale lepek nesnesu

Celiakii jsem měla vyvrácenou ihned na začátku hledání onemocnění, které by mohlo za všechny mé symptomy. A jelikož si lékař byl vědom možného zkreslení krevních testů, nechal mi také odebrat vzorky na histologii, která byla též negativní. V tu samou dobu jsem si však přečetla knihu Williama Davise Wheat Belly a trochu jsem se zarazila. Autor velmi přesvědčivě s odkazem na vědecké zdroje hodnotí GMO pšenici a to, co jsme z ní za poslední léta udělali. S původní pšenicí už ta naše přešlechtěná nemá moc společného a proto není divu, že narůstá výskyt nesnášenlivosti pšenice a lepku. Odrůdy pšenice používané až do středověku obsahovaly mnohem méně vysoce toxického 33-meru glutenového peptidu. Autor se přiklání k grain-free dietě, tedy k vyřazení veškerých obilovin, protože naše tělo nebylo nastaveno na jejich trávení. Bohužel na tuto změnu ještě stále nejsem připravena, ale začala jsem se o lepek zajímat více. Brzy se ke mě náhodou od lékaře dostala informace, že pokud i neceliakální autistické dítě je na bezlepkové dietě, jeho autistické projevy se mohou až o polovinu snížit. Přečetla jsem si pár příběhů o vyléčení neurologických potíží, bolestí kloubů a poruch spánku právě přechodem na bezlepkovou stravu. Velká část pacientů diagnostikovaná se syndromem dráždivého tračníku má zřejmě jiné onemocnění a někteří odborníci vsází právě na gluten senzitivitu. Samotný výzkum glutenu poukazuje na jeho zánětlivé účinky, které se zřejmě mohou objevit u každého (dlouhá špatně stravitelná vlákna gliadinu setrvávají na střevní sliznici příliš dlouho – vazba na receptory – zkřížené reakce – komplex gliadin peptid/transglutaminasa – imunitní odpověď). Vzhledem k mým střevním potížím jsem neměla co ztratit a přešla jsem na bezlepkovou stravu. Ve stejnou dobu mi byl diagnostikovaná HIT, zařadila jsem tedy následně i nízkohistaminovou dietu, takže nevím, čeho to byl efekt, ale větší část symptomů ustoupila. Upravilo se mi zažívání, přestalo mi náhodně tvrdnout břicho atd. Rozhodla jsem se dát lepku šanci a asi po měsící si dala kousek koláče (nízkohistaminového) z celozrnné mouky. Do hodiny jsem měla průjem, večer mě začaly příšerně bolet klouby a nafouklo se mi břicho. Věřte či ne, efekt glutenu jsem otestovala ještě několikrát, i když ne vždy dobrovolně. Je těžké odlišovat od příznaků HIT, ale člověk se to naučí. Projevy po pozření glutenu jsou trochu jiné než projevy po skleničce vína.

Co to se mnou tedy je? Non-celiakální gluten senzitivita

S narůstajícím počtem případů celiakie a dalších onemocnění zažívacího traktu se vědci začali věnovat více výzkumu glutenu a jeho biologických účinků. Je to jen pár let, co objevili možnost reakce na gluten bez přítomnosti celiakie. Bohužel nejsou žádné spolehlivé markery a testování probíhá na základě provokačního testu glutenem a sledováním příznaků. Vědci tuto formu glutenové intolerance nazvali Non-celiakální gluten intolerance nebo také gluten senzitivita (NCGS, GS). Bohužel v dnešní době málokdo dokáže tento pojem odlišit od pojmu celiakie a lidé jsou pak velmi často zmatení. Ve zkratce se dá říct, že člověk reaguje prudce na gluten bez přítomnosti celiakie či alergie, nedochází k poškození střevní flóry, ale příznaky jsou stejné jako u celiakie. Předpokládá se, že celkově bude jakoukoli formou nesnášenlivosti k lepku (senzitivita, alergie, celiakie) trpět 10% lidí na celém světě. Bizzaro a spol. v roce 2010 sepsali přehledný článek na téma celiakie a gluten senzitivita a jasně ve své práci uvádí, že existuje klinický důkaz existence gluten senzitivity. Přináší pohled jak na klinické testy, tak důkazy z laboratorního vyšetření a experimentální evidence. Uvádí, že vzhledem k tomu, že není patogeneze této přecitlivělosti popsaná, je třeba ještě bádat. Není známo, zda například podávání glutenu těmto pacientům může vést k pozdějším poškození střeva či jiným potížím. Přestože 40-50% má pozitivní buď IgG nebo IgA AGA, jediným spolehlivým markerem je eliminační dieta a provokační test. V roce 2012 Carroccio a kolegové na klinické studii potvrdili, že existuje citlivost na pšenici, která nemá nic společného s celiakií či alergií. Pacienti se senzitivitou měli stejné projevy jako celiakální pacienti a ukázalo se, že mají větší infiltraci eosinofilů ve střevní sliznici (bílé krvinky – náznak zánětu). V roce 2011, Sapone a spol. testovali pacienty s celiakií a NCGS a navrhli, že u NCGS se uplatňuje spíše nespecifická imunitní odpověď a není detekovatelné poškození funkce slizniční bariéry. Pokud by někoho daná problematika zajímala více, velmi hezky je spektrum onemocnění souvisejících s glutenem popsáno v článku Sapone a spol. z roku 2012. O rozdělení onemocnění a také o vlivu bezlepkové diety (třeba u již zmíněného autismu) si můžete přečíst v práci Pietzak z roku 2012.

Pokud i vy si nejste jisti, zda nemůžete být na lepek přecitlivělý, zamyslete se nad svou stravou a zdravím. Lepek jako takový patří mezi škodlivé látky, což bylo potvrzeno v několika studiích. Taková ta krásně nafouknutá buchtička, to je díky lepku = lepidlu v mouce, které to vše drží. Ale představte si, co takové lepidlo dělá ve vašem bříšku??? Ano, bezlepková dieta je finančně náročná, občas otravná a občas matoucí, ale mluvíme tady o investici do vašeho zdraví. Pokud máte pocit, že je něco zle, zařaďte na 2 měsíce přísně bezlepkovou dietu. A pak si jednoduše dejte krajíc chleba. Pak se uvidí, jak vaše těla lepek přijímá!

Advertisements

15 thoughts on “Můj osobní boj s glutenem aneb a co Vaše střevo říká na lepek?

  1. Děkuji za hezký článek. Přidávám vlastní zkušenost s lepkem… Trpěla jsem dlouhou dobu dost silnou únavou, depresemi apod. Někdy v 18 letech mi byl zjištěn autoimunitní zánět štítné žlázy. Až někdy o 3 roky později mi byla nasazena hormonální léčba, přičemž skoro při každé kontrole (co 3 měsíce) mi lékařka zvyšovala dávky hormonů. Což se mi teda vůbec nelíbilo, takže sem začala pátrat a našla jsem výzkumy, který potvrzoval vztah mezi lepkem a štítnou žlázou. Takže jsem si řekla, že to zkusím. Před pár dny sem byla na krevních testech a po 3 měsících bezlepkové stravy došlo k ohromnému zlepšení. Příjde mi, že tady v ČR se o tom vztahu moc neví, nicméně na zahraničních stránkách je o tom popsáno hodně….

    • Naprostá pravda! A takto je spousta vědeckých článků, zahraničních přednášek a summitů, které se tím zabývají. Sama na sobě jsem si ozkoušela, jaký má vliv na autoimunitní onemocnění, které doktoři dokáží léčit jen kortikosteroidy a mastmi, což jsem odmítala. Je to neuvěřitelné, že stačí taková maličkost (na začátek to tak nemusí vypadat, ale s odstupem času mám pocit, že je to jen maličkost) a člověku může hned být lépe. Doufám, že jste tento úspěch probrala také s lékařem, aby se informace šířily dále. Držím pěsti, ať už je jen a jen lépe.

  2. Zajímavý a pěkně srozumitelný článek, děkuji za něj 🙂
    Jen si nemohu odpustit rýpavou poznámku k poslední radě v něm: pokud člověk nebude striktně 2 měsíce přijímat nějakou látku nebo potravinu, tělo se odnaučí ji zpracovat a ty následky budou jaké budou. A netýká se to jen lepku, představte si příklad abstinenta, co si dá po dvou měsících frťana, nebo člověka, co vysadí na 2 měsíce maso a pak si dá steak 😀
    Ale článek jinak super 😉

    • Dekuji za komentar;) kazdopadne to by pak odporovalo tomu, co nam casto spolecnost vnucuje – ze maso ci obilniny jedli nasi predci a tak nam nemohou vubec vadit. Pritom nasi predci jedli casto pouze v sezone- to znamena, ze nekolik mesicu nejedli ani urcite typy obilovin, ovoce, zeleninu, casto ani maso. A pritom se k tomu vzdy v sezone vratili. Tudiz telo by melo mit dostatecny prostor prijimat a travit urcite potraviny, i kdyz se s nimi nejakou dobu nesetka. Vetsina lidi treba jahody neji, co je rok dlouhy, a v lete reakce nema. Ja jsem treba pohanku ci jine obilniny nejedla i rok a pak se k nim vratila bez reakce, takze bych to urcite takto nezjednodusila. Dva mesice je prilis kratka doba, aby si telo odstranilo mechanismy pro traveni neceho, co prijimalo cely zivot….

  3. Pingback: Proč byste měli vyzkoušet bezlepkovou dietu i vy? | Kašulčin švihýc

  4. Pingback: Nepij to pivo aneb Glutenová senzitivita – nový pohled na glutenová onemocnění? | Kašulčin švihýc

  5. Pomohla jste, aspoň má pocit, že v tom nejsme sami. Napíšu na mail :). Na testy půjde a ovocné smoothie určite zkusíme, jen si počkám na vhodnější období, třeba až se rozběhnou trhy na Zelňáku :)… To dovážené ovoce je fakt nic moc. Já mu ty čaje hodně ředím, ale asi to omezíme. Každopádně dávám mu občas do pití glukopur.

  6. Dobrý den, děkuji za vyčerpávající popis problému s lepkem. Dost často narážím na problém, kdy i doktoři nedokážou oddělit celiakii od nesnášenlivosti lepku. Synovi budou v červnu tři roky. Narodil se v termínu jako zdravé miminko. Do cca 5 měsíce věku jsme neměli skoro žádný problém (kojila jsem 9 měsíců).

    Od zavedení příkrmů se však všechno změnilo. Syn přestal růst, přibírat, byl apatický, unavený, úplný obrat od spokojeného miminka. Absolvoval spoustu vyšetření, všechny bez nálezu. Stav se neměnil, přetrvávala únava, apatie, neprospívání, mírné zažívací obtíže, chut k jídlu ovšem měl normální. Za pár měsíců, kdy pediatrička nic nepodnikala a jen nás pořád vážila a měřila, přidávali jsme porce jídla, měnili jídelníček atd., mě došla trpělivost. Zahromovala jsem a paní doktorka se zamyslela a udělaly se testy na nejběžnější alergeny. Tzv. základní panel nám vyšel strašně, skoro vše pozitivní. Diagnoza: polyvaletní potravinová alergie včetně pšenice a glutenu. IgE 158. Synovi jsem nasadila bzl. dietu a samozřejmně vynechla vše co vyšlo pozitivně. To bylo v jeho 10 měsících. Nyní jsou mu skoro 3 roky a situace se částečně zlepšila, ale ne úplně. Sice už není tolik unavený, zažívací problémy nemá skoro žádné, bohužel stále neprospívá a neroste, jak by měl. Na alergu nasadili Nalcrom, já bohužel nevidím žádný efekt. Syn vzrůstově a váhově odpovídá asi rok a půl starému dítěti. Duševně se naštěstí vyvíjí normálně. Ovšem fyzicky nic moc, rychle se unaví, nezvládá delší chůzi, výšlap do schodů atd. Sledovaní jsme na alergologii, endokrinologii a gastru.

    Vážně nevím, jak mu více pomoci než dodržováním diety. Podle mě by od toho 10 měsíce se měl i tělesně zlepšovat. Dietu držíme již 2 roky a syn stále neprospívá. Dále narážím na nepochopení např. ve školkách. Dítě s bezlepkovou dietou má velký problém se státními školkami. Ikdyž bydlím ve velkém městě, bzl. nikde v MŠ nevaří a vyjít vstříc mi nehodlají. Existuje sice školka pro astmatiky, ale pro děti s dietami (at už jakoukoliv) ne. Myslím, že stejný problém musí mít i např. diabetici. Dále učitelky (chodíme do soukromé školky za 100 kč za hodinu) vidí v synovi rozmazlence, nechápou, že není zrovna odvázaný z dlouhých procházek a pohybu celkově. Chtěla bych znovu nastartovat jeho růst atd., vidím na něm, že stále není něco v pořádku. Většina alerg. dětí jeho věku má sice problémy, včetně atopického ekzému, ale prospívají normálně. Pokud by Vás něco napadlo, v čem by mohl být háček, budu Vám vděčná. děkuji a s pozdravem Tereza L.

    • Dobrý den, Terezo. Je opravdu zvláštní, že dále neprospívá, protože to by opravdu měl, pokud jste vyřadili všechny alergeny. Nezaznamenala jste nějakou změnu či projevy i po potravinách, u kterých nemáte alergii potvrzenou? Vím, že je to s malým dítětem obtížné, protože ne všechno řekne, ale doporučovala bych zavést potravinový denník s tím, že si budete poznamenávat, zda nedošlo k nějakému alergickému problému, trávícím potížím či třeba zvýšené únavě. Bohužel existuje mnoho zkřížených reakcí a ne všechny potraviny jsou testované. Nalcrom je dosti drastické řešení, měl by pomáhat na reakce z potravinových alergií, ale nepotlačuje bohužel jejich příjem. Navíc vám jídelníček zpětně může ukázat, zda do malého dostanete dostatek živin – bílkoviny, železo, vápník, vitamín D a zinek (která jsou potřebné pro růst). Pokud však má právě na mléčné či strukoviny alergii a maso příliš nejí, pak bych zvažovala i možnou malabsorpci.
      Jen jsem nepochopila, zda tedy ve školce dostává lepkovou stavu? Máte přehled, kolik toho zhruba sní? Pokud by tomu tak bylo, tak samozřejmě tam může být problém, gluten je neurotoxin. Pokud platíte tak drahou soukromou školku, tak by tedy rozhodně měli být trochu vstřícnější, samozřejmě školka jako taková se celá přizpůsobit asi nemůže, ale znám pár případů, kdy u histaminové intolerance povolili rodičům nosit dítěti vlastní jídlo a dostává tedy dítě speciální stravu (pro učitelky to znamená přihrát jedno jídlo navíc, nic víc, tedy kromě toho i zodpovědně hlídají, aby dítě nejedlo jídlo někomu jinému). Možná zkuste konzultovat tuto variantu, protože pšenice se může dostávat všude, nehledě na konzervanty a podobné věci, které mohou vadit.
      Předpokládám, že endokrinologa (především vyšetření růstového hormonu) a neurologa jste viděli, aby se vyloučily možné příčiny (související i s únavou, která nemusí být pouze z kontaminace glutenem)? Při dodržování diety se srovnala hodnota IgE nebo je pořád vysoká? Bohužel nemám zkušenosti s preparáty a doplňky stravy pro takto malé děti, ale předpokládám, že vhodná probiotika a pestrá strava pomůžou (polyvalentní alergie může být důsledek propouštějícího střeva či dokonce i špatného pH v tělě, hlavně v žaludku, kde netrávené proteiny nejsou rozeznány a vyhodnoceny jako nevhodné alergeny..dobrá zpráva je, že hodně dětí dokáže spoustu alergií přerůst, pokud nejsou delší dobu alergenům vystavovány). Což je u alergických dětí asi největší problém.
      Každopádně nezoufejte, můj bratránek byl vždycky droboučké dítě, na školních fotkách vždy ten nejmenší…vše se změnilo až v pubertě a teď je z něj kus chlapa. Držím pěsti, ať hlavně pochodíte ve školce, protože nemocné dítě musí mít trochu jiný režim (léta zkušeností z táborů pro alergické děti).

      • Dobrý den, děkuji moc za odpověď :). Ono je to složité, jak píšete, syn může být alergický i na spoustu jiných potravin, které nebyly v testu. Sice dietu držíme, ale je možné, že mu dávám něco o čem jen nevím, že nesmí. On v podstatě po požití např. jablka (které mu vyšlo na 3 hvězdičky), žádnou zřetelnou reakci až na tu únavu nemá. Naopak, když omylem sní jen malý kousek potraviny s lepkem (stalo se mi to zatím 2x) dostává se až do šoku. Zatím máme potvrzené: pšenice, gluten, jablko, banán, broskev, pomeranč, rýže, kvasnice, mrkev, oříšky, soja, kasein, celé vejce. Testy máme staré rok a půl, půjde na další v květnu. Mám takovou zkušenoust, že když dávám něco víc, tak si většinou vytvoří na to také alergii, stalo se nám to např. s mrkví a sojou. Nalcrom je pro mě záhada, netuším, jak to funguje, jen vím, že by měl zabránit (blokovat) bunkám v al.reakci, právě po požití neznámého alergenu. O malabsorpci slyším poprvé, zeptám se na gastru na podrobnosti, díky. Syn jí celkem málo, v podstatě jí jen několik potravin a to hlavně maso, vývary, zeleninové polévky, brambory, pohanku, jáhly. Syrovou zeleninu a ovoce, které může, úplně odmítá, jí jen okurku a meloun. Co je zvláštní hrozně moc toho vypije, dožaduje se pití i v noci. Dávám mu ředěné bylinkové čaje. Vypije i několik litrů denně. Nutit ho do jídla jsem párkrát zkusila a je to nesmysl, akorát se zaseknul. S tím zapisováním by to asi šlo, je to cesta, jak poznat opravdový přísun jídla.

        Co se týká vyváženosti jídelníčku, vyvážený určitě není. Sice nás poslala pediatrička na 4 dny do nemocnice, aby nám pomohli sestavit jídelníček, ale byla to úplná katastrofa. České zdravotnictví je úplně mimo, dětský nutriční poradce v podstatě neexistuje. Běžně synovi nosili věci co nesmí, ikdyž jsem jim napsala seznam. Pak už raději nenosili nic a já musela kupovat příkrmy v lékárně nebo se spoléhat na rodinu :(. Co se týká školky, jídlo má vlastní, oni by ani nezvládli něco uvařit a také jim moc nevěřím, že by to dodržovali… Pokud jde o odborníky, na gastro chodíme jednou za půl roku, což je tragické, alergologie jednou měsíčně a na endu jsme byli naposledy asi před rokem, na neurologii jsme nabyli nikdy. Růstový hormon má hraniční, ale na injekce to ještě není. Jedna maminka se stejně nemocným dítětem radila postat na imonologii. Což ovšem nevím, jak se na takové pracoviště dostat a jestli to je vůbec k něčemu… Říkala něco o autoimunitních onemocněních… Také doufám, že z toho časem vyroste, protože hlídat si tolik věcí celý život je hodně limitující. Hlavně, když si člověk třeba nemůže uvařit a musí se spoléhat na obchody a restaurace.

        díky Tereza

        • Ano, myslím, že to plně znám – a spoléhat se na obchody či restaurac je peklo i s histaminovou intolerancí (v podstatě nemožné). Budu držet pěsti, aby aspoň z některých vyrostl (například já mám problémy s kvasnicemi a asi mi budete věřit, že je dávají snad úplně do všeho, aby člověka obelhaly co se týče chuti vůrobků).

          Pravda, když jsem četla začátek vaší odpovědi, ihned mě napadl ještě imunolog (ale tak trochu jsem čekala, že váš alergolog tohle téma obsáhnul a možná provedl většinu vyšetření). Jelikož očividně imunitní systém je něčím aktivovaný, o čemž svědčí vyvíjení dalších potravinových alergií při dlouhodobém podávání (myslím to někde na blogu popisuji, např. při propustnosti střeva právě části jídla pronikají za ochranou slizniční bariéru střeva, která tvoří v podstatě větší část našeho imunitního systému, a jelikož tam nemají co dělat, tělo je považuje za cizí, zalarmuje imunitní systém a vytvoří si postupně protilátky)…doporučila bych se poptat gastroenterologa, zda může něco dopručit pro podporu bakteriální flóry a podporu imunitního systému, jelikož se očividně něco děje i tam. Stanovovali malému kvasinky či plísně ze stolice? Je pravda, že v mém případě probíhala porucha imunity již od dětství a tím, že nebyla léčena (jen jsem byla pořád nemocná), možná přispěla k intoleranci lepku či histaminové intolerance (což však zřejmě nikdy nezjistíme). Alergologové často fungují i jako imunologové, pokud ne, pak by bylo dobré zajít ke specialistovi (nevím, odkud přesně jste, ale můžete mě kontaktovat na kasulatko@gmail.com a můžeme zjistit, zda se ve vašem okolí pohybují dětští imunologové, či jak moc můžete cestovat).

          Předpokládám, že glukoza byla malému v krvi několikrát stanovena? Onen pocit žízně, i v noci, může opět poukazovat na hormonální nerovnováhu a požádala bych o kontrolu na endu. Myslím, že pokud jste byli naposled před rokem, nebylo by špatné se na to opět podívat. Meloun i okurka jsou opět hodně vodnaté, pokud si jeho tělo žádá o takové množství tekutin, pak je někde problém.
          Každopádně zkuste psát přiaté jídlo a množství, protože má velmi omezenou dietu a může tak přicházet o některé důležité vitamíny. Vidím, že nemůžete mléčné an ořechy, bála bych se tak třeba o vitamín D, který je potřebný pro růst (a regulaci vápníku). Ani když mu ovoce rozmixujete, nedá si jej? Někdy tahle finta na děti platí. Také bych se doporučila podívat po výživných potravinách jako amaranth či quinoa. Jak je na tom se semeny či strukovinami?
          Držím pěsti!

          • děkuji opět za odpovědi ;). četla jsem Váš příběh a ta histaminová intolerance je také peklo a hodně náročné na jídelníček ještě když se k tomu přidá bzl.dieta. Takže jsme na tom hodně podobně. O kvasnicích vím své, synovi také vyšly pozitivně a je to fakt ve všem dokonce i v dětských příkrmech :(. snažím se v tom všem trochu vyznat, abych mohla oslovit ty naše specialisty. Jsem z Brna, takže doufám, že i nějakého imunologa najdu, případně se zeptám naší pediatričky, stejně budu potřebovat doporučení a vstupní zprávu. Zvláštní je, že syn je velmi málo nemocný oproti jiným dětem. Občas nějaká viroza a jinak nic, ani když byl malý tak skoro nestonal. Musím to zaklepat… Také atopický ekzém má minimálně. To je to v čem se hodně lišíme oproti jiným alergickým dětem, ale ty narozdíl od nás prospívají. Bohužel se alergie poslední rok vyvinula v astma, takže někdy musíme fouknou i Ventolin :(. Alergolog synovi chtěl dát i kortikoidy na pravidelné užívání, já se tomu bráním. Když je tu problém růstu, kortikoidy tomu ještě přidají. Na endokrinologii jsem syna už objednala. Cukr v krvi mu nikdo nedělal snad nikdy, možná jako miminku. Takže to taky budu řešit. Mělo mě to napadnout dřív, přitom jsem to všem říkala a nic se nedělo. Máte pravdu, že mixované věci mi sní lépe než v celku, zkusím to i s ovocem ;). Amarant někdy dávám, o quinoe jsem se dozvěděla teprve nedávno a chystám se na ní :). Ještě jednou děkuji za pomoc a také za to, že jsem se mohla s někým podělit o naše problémy. Mějte se krásně a hodně sil v boji s HIT a potvůrkou lepkem…napíšu, jak jsme dopodli u doktorů. Tereza a Honzík

            • Určitě poproste o krevní testy, extrémní příjem kapalin by měl být vyhodnocen, může to být důležitý symptom. Ano, myslím, že v Brně budete mít štěstí, mělo by tám být pár dobrých lékařů:) Budu moc ráda, když se mi ozvete, jak jste dopadli a na jaké cestě jste (klidně i emailem). Moc jsem vám nepomhla, ale snad jste se inspirovala nějakými nápady (ovocné smoothie jsou super a dobré je, že do nich obšas můžete schovat i trochu zeleniny jako je česrtvý špenát atd, navíc barvičky dány pár zrnky borůvek, jahod či ostružin mohou být pro děti velmi lákavé). Držím pěsti.

            • Zdravim, nechci davat knizeci rady. Mam na potravinove alergie svuj osobity pohled. Nicmene, doporucil bych opatrne s temi bylinkovymi caji. Ja preferuji vodu. Mimochodem, mam dostatek sacharidu?

            • DObrý den, moc by mne zajímalo, jak jste dopadli. Syn měl velmi podobné příznaky, před rokem a půl jsme striktně vysadili lepek, mléko, cukr a především ovoce a náš chlapeček zvládá najednou i lesní školku. Zachránila nás makrobiotika v kombinaci s čínskou medicínou, ovšem diagnostikovaná lékařem. Dejte si totiž velký pozor na „čínské odborníky“, kteří vám tvrdí, že doma vystudovali to a to, přitom podle asociace čínských lékařů v ČR nežije ani jeden jediný (jsou tu jen dva češi). Svoji léčbou nám velmi ublížili. Západní medicína nad synem kroutí hlavou a nemít skvělou mladou neuroložku, která jediná vidí ty pokroky a věří stravě, tak si to ani nechci představovat.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s