Co MUSÍTE vědět o histaminové intoleranci – odpovědi z Německa!!

Ráda bych uvedla, že text byl přeložen volně a pro jakékoli reference či potvrzení je nutno nahlédnout do původního interview. Podotýkám, že rozhovor byl publikován 8. listopadu 2012 a tedy odpovědi jsou aktuálnímu k onomu datu. 

Když se na anglickém fóru www.histamineintolerance.org.uk objevil rozhovor s německým lékařem Prof. Dr. med. Martinem Raithelem (z University Clinic of Erlangen, Německo) ohledně histaminové intolerance, okamžitě jsem jej přelouskala. Před časem jsem si na něj vzpomněla a rozhodla se, že o tom musím informovat i českou (a slovenskou) populaci. Profesor, který podal exkluzivní interview, pracuje s německými a rakouskými kolegy na výzkumu histaminové intolerance již několik let. Rozhovor je určen nejen lidem, kteří pátrají po příčině svého onemocnění, správné diagnóze a nechtějí podstupovat drahé dlouhodobé léčby bez důvodu. Dovolím si tedy lehký překlad z anglického fóra.

 První otázka na profesora byla ohledně definice histaminové intolerance. „Syndrom histaminová intolerance (HIS) je definován jako akutní či chronická reakce na příjem netoxického množství histaminu (do 200 mg histaminu), která není zprostředkována imunitním systémem. Taková reakce má podobný průběh jako alergická reakce, ale imunitní systém není do odpovědi zapojen (ani přes IgE či T-buňky). Histaminová intolerance se může projevovat jako jedno- či vícesymptomová s manifestací v různých orgánech. Větší prevalence je v období post-adolescence či dospělosti, častěji jsou postiženy ženy.“ Podle mudr. Reithela by pacienti dle příčiny intolerance měli být rozřazeni do několika skupin.

 

Přehled mnohonásobného mechanismu vzniku syndromu histaminové intolerance a  navrhovaná klasifikace onemocnění:

  1. HIS skupina 1 (HIS-G1) – zvýšený přísun histaminu (nadbytek histaminu v těle) 
    1. typ HIS-G1A: Endogenní a/nebo geneticky podmíněná zvýšená syntéza histaminu a jeho uvolňování
      1. mastocytóza (syndrom aktivace žírných buněk), leukémie atd. 
      2. atopie, alergie, infekce, NSAID intolerance (nesteroidní protizánětlivé léky)
      3. bakterie
    2. HIS-G1B: exogenně zvýšený příjem histidinu či histaminu 
      1. např. jídlo, víno, ocet atd.
      2. krevní produkty, cigaretový kouř atd. 
  2. HIS skupina 2 (HIS-G2) –  změny v histaminových receptorech 
    1. HIS-G2A: geneticky podmíněné změny v citlivosti histaminových receptorů
      1. genetické polymorfismy v receptorech 
    2. HIS-G2B: získané poruchy citlivosti histaminových receptorů
      1. protilátky, infekce, neurotransmitery, cytokiny atd. 
  3. HIS Skupina 3 (HIS-G3) – porucha enzymatické degradace histaminu
    1. HIS-G3A: endogenní a/nebo geneticky podmíněné enzymové poruchy na úrovni diaminoxidasy (HIS-G3A-DAO), a/nebo histamin-N-methyltransferasy (HIS-G3A-HNMT)
      1. genetické polymorfismy 
      2. bakteriální produkce aminů (vrozená endogenní střevní flóra)
    2. HIS-G3B: získaná enzymová porucha na úrovni diaminoxidasy (HIS-G3B-DAO), a/nebo histamin-N-methyltransferasy (HIS-G3B-HNMT)
      1. alkohol, léky atd.
      2. zpracování jiných biogenních aminů (putrescin)
      3. bakteriální produkce aminů (SBOG, SIBO, syndrom přerůstání do tenkého střeva)
  4. HIS Skupina 4 (HIS-G4) – poškozená buněčná absorpce 

Samozřejmě padla také otázka na diagnostiku a postup stanovení HIT u pacientů. „Klinický obraz HIT je často považován za jediný diagnostický prvek histaminové intolerance a měl by být potvrzen histaminovým provokačním testem, se zahrnutím přidružených spouštěčů jako je fyzický stres, jelikož jinak je diagnóza velmi nejistá (dle důvěryhodnosti pacientů). Dle dosavadních dostupných dat neexistuje spolehlivý laboratorní test z krve, který by určil diagnózu HIT, avšak několik dalších testů může být použito při podezření na HIT. Nakonec je diagnóza HIT potvrzena klinickým opakovaným provokačním testem. Provokační test je prováděn u pacientů s vyloučenými ostatními nemocemi a se zvážením možných komplikací (ucpání dýchacích cest, srdeční problémy, arythmie, infekce) a je pokud možno prováděn pod lékařským dohledem. Dle standartizovaného protokolu se pacientovi na lačno (hladovění přes noc) podá ústy dávka histaminu v rozmezí 50-150 mg (0,25 mg – 1,5 mg/kg váhy) se zahrnutím placebo kontroly (stejná tableta, bez histaminu). Pro potvrzení se v jiný testovací den podává histaminchlorid jako sodný roztok v porovnání s placebo kontrolou (100 ml NaCl vs. 100 mL 1,6 mg histaminchloridu/100 mL solného roztoku).“

Přehled doporučeného testování diagnózy HIT:

  1. Anamnéza, fyzická prohlídka lékařem
  2. Mediátorový diagnostický krevní test (jednorázový)
    1. histamin v plazmě, ECP+tryptáza v séru, cytokiny
  • Funkční mediátorový test – srovnání výsledků po 2 dnech na normální stravě vs. 14 dní hypoalergenní, nízkohistaminová (bramborovo-rýžová) dieta
    1. histamin v plazmě, plazmová koncentrace a aktivita DAO
    2. ECP a tryptáza v séru, cytokiny
    3. histamin a methylhistamin v moči sbírané 12 hodin
  • Endoskopie s biopsií
    1. histologické zhodnocení vzorků (hustota žírných buněk)
    2. imunohistochemické stanovení DAO
    3. stanovení hladiny histaminu v tkáních
    4. stanovení izolované aktivity DAO, HNMT v tkáni
    5. stanovení degradační histaminové kapacity
  • Ústní provokační test s 50-150 mg histaminu či placeba 
    1. možnost intenzivního monitorování
    2. vyhodnocení síly symptomů, měření srdeční aktivity
    3. měření histaminu v plazmě, DAO aktivity
  • Aktuální téma, které se teď histaminovou společností prolíná, je spolehlivost krevního testu na DAO koncentraci a aktivitu. Co si o tom myslí profesor Reithel? „Dao test v krvi není bohužel přesvědčivý a dostačující k diagnostice, jelikož koncentrace v krvi je mnohem menší než koncentrace ve střevu (1:>500). Proto musí být pacienti velmi uvážlivě diagnostikováni jen na základě takového testu.“ A jaká je podle profesora role obvodního lékaře při diagnostice HIT? Pan profesor navrhuje: „Před endoskospickým vyšetřením může obvodní lékař stanovit anamnézu (rodinou i osobní), identifikovat či zavrhnout možnou intoleranci cukrů, nechat udělat krevní testy (krevní obraz a zánětlivé markery). Může také nechat stanovit histamin a methylhistamin v moči a odeslat pacienta k alergologovi (či kožnímu) pro specifické testy na alergie (pro vyloučení potravinových alergií, alergií na koření, plísně, prach, pyly atd.).“

    Samozřejmě každého pak napadne otázka, co se může stát, když přestoupím na dietu bez diagnostiky. Může mě dieta před potvrzením diagnózy poškodit? Doktor odpovídá: „Před diagnózou HIT musí být provedena série testů na vyloučení všech ostatních  onemocnění, jež by mohly stát za pacientovými symptomy (zánět, malabsorpce, nádory, mastocytóza atd.). Obvykle to znamená spolupráci alergologa, kožního lékaře, internisty, gastroenterologa a popř. dalších specialistů (kardiolog) v závislosti na daných projevech. V každém případě by se mělo předejít unáhlené diagnóze (zejména na základě pouhého krevního testu pro DAO), jelikož následky jiného onemocnění, které by tak nebylo léčeno, mohou být velmi vážné  (při opožděné diagnóze může u některých onemocnění dojít až k poškození orgánů). Náš příklad takové unáhlené diagnózy je mladá žena s širokou škálou potravinových intolerancí. I přes nízkohistaminovou dietu a antihistaminika nebyla žena bez problémů a stále trpěla bolestmi břicha, nevolností a zvracením. Po přijetí do nemocnice jí byla provedela ileoskopie, která objevila velmi malé ložisko zánětu na střevu, což vedlo k diagnóze Crohnova choroba.  Takové onemocnění samozřejmě vyžaduje kompletně rozdílnou terapii a pacientka byla ihned zaléčena správnými léky. „

    Možná vás také zajímá, jak je na tom s pacienty Německo a zda je nějaká souvislost s ostatními potravinovými intolerancemi/nemocemi. Odpověď doktora: „Na otázku ohledně výskytu HIT u našich pacientů je těžké odpovědět, jelikož k nám docházejí také pacienti odesláni z jiných pracovišť. S ohledem na výzkum Giera at al. se zahrnutím dvojitého provokačního testu s histaminem u lidí, kteří trpěli gastrointestinálními problémy, byla histaminová intolerance zjištěna u 5.9% pacientů.   Ve studii Maintz at al. u pacientů s jiným symptomem – neurodermatitidou – byla citlivost na histamin zjištěna u 19-23%. To dokazuje, že aktuální výskyt je dán skupinou pacientů a původem onemocnění.  Další vliv histaminu studoval Jarish a spol. u astmatických pacienů s bonchiální konstrikcí, migrénami a atopickou dermatitidou, a dle jeho výsledků je výskyt přecitlivělosti na histamin u 3 – 10% pacientů. V souhrnu by se dalo říci, že symptomy vyvolanými intolerancí histaminu bude trpět cca 5 – 8% populace.“

    Co si jako lékař myslí o různých intolerančních testech dle stanovení protilátek IgG, vlasových testů atd.? „Z pohledu internisty/gastroenterologa mohu říci, že z důvodu nespecifického onemocnění jako je zánětlivý stav, sacharidové intolerance, průjem z antibiotik, nedostatečná funkce slinivky atd. je v těle přítomna vyšší hladina IgG protilátek proti potravinám, což souvisí s nespecifickou poruchou střevní propustnosti, nerovnováhou v bakteriálního osídlení střeva či nespecifickými známkami zánětu. Ve studii s 48 hodinovým provokačním testem bylo dokázáno, že není žádný důkaz pro klinické gastrointestinální reakce vyvolané IgG. Avšak u pacientů s pozitivním IgG testy byla pomocí endoskopie zaznamenána střevní elevace v IgE protilátkách (což budí dojem, že nárůst IgG protilátek je následek nespecifické poruchy v ochranné bariéře gastrointestinálního traktu). Jelikož právě porucha střevní bariéry je doprovázena specifickými symptomy, je doporučována přesná cílená diagnostika a endoskopické a histologické vyšetření tkání. “ Na závěr pak pan doktor dodává: „V každém případě potravinové intolerance (ať už izolované, jako je laktózová intolerance, či komplexní, jako je alergie či histaminová intolerance u mastocytózy) by měla být stanovena lékařská diagnóza na základě dostupných testů s vyloučením jiných možných onemocnění. Pacient tak může držet terapeutické opatření beze strachu, že byla přehlédnuta nějaká závažná nemoc (uklidnění pacienta pomáhá při léčbě). V takovém případě jsme vždy dosáhli nejlepších dlouhodobých výsledků. Za tímto účelem budou všechna nová data a aspekty vyšetření a onemocnění HIT podrobně popsána v novém vydání knihy Histaminintoleranz (Thieme Verlag, autoři Jarisch, Raithel, Wantke) (bude popsán aspekt histaminové intolerance v onemocněních jako je syndrom dráždivého tračníku, arythmie migrény atd.).“

    Advertisements

    2 thoughts on “Co MUSÍTE vědět o histaminové intoleranci – odpovědi z Německa!!

    1. Pingback: DAO a HNMT enzymy jsou snížené u pacientů s potravinovými alergiemi aneb proč je nízkohistaminová dieta vhodná pro alergiky! | Kašulčin švihýc

    2. Pingback: O důležitosti správné diagnózy Syndromu Histaminové Intolerance aneb “diagnóza od dveří” vám může ublížit | Kašulčin švihýc

    Zanechat Odpověď

    Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

    WordPress.com Logo

    Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

    Twitter picture

    Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

    Facebook photo

    Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

    Google+ photo

    Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

    Připojování k %s