Před pár dny vyšel v magazínu Science článek ohledně bakterií a našem střevu. Spousta článků mi sice možná unikla a budu potřebovat hodně času, abych si dostudovala potřebné věci, ale občas něco málo zachytím. Dle posledního výzkumu a také skvělých rozhovorů se zasvěcenými lidmi zjišťuji, že jednou z příčin HIT bude poškozená střevní flóra. K takovému poškození střevní bariéry může dojít velmi rychle a nemusíte mít ani rakovinu, syndrom dráždivého tračníku či Crohnovu chorobu, i když právě díky těmto nemocem se o střevu a jeho podstatné roli v našem systému dozvídáme nejvíce. Jakákoli nerovnováha mezi střevními bakteriemi může být velmi závažná, alespoň z pohledu našeho imunitního systému. Přitom stačí málo – antibiotika, špatné léky, alergická reakce na nestrávené proteiny, či i „pouhá“ střevní infekce. Porušit si střevní bariéru není zas až tak těžké, zato dát si ji zpět dokupy může chvíli trvat.

Jedním z problémem různých probiotik je, že jejich složení je založeno na určitých předpokladech osídlení vašeho střeva. 90% živých buněk v našem těle jsou mikroby. Kdo vám ale může zaručit, že právě vaše střevní výstelka nemá o jedno procento jiné složení než vašeho souseda? Když si pak vezmete stejný koktejl „umělých“ laktobacilů, budou se ve vašem těle chovat stejně? Další velké téma pro histaminiky je otázka histaminu – bakterie přece produkují z histidinu histamin. Správně, není tedy možné, že místo velkého příjmu histaminu ze stravy jen krmíte ty špatné bakterie? Bakterie v těle si zničit nemůžeme, protože je prostě potřebujeme (stejně jako ten histamin). Co s tím? Ty anglicky zdatnější odkáži na příspěvek britské blogerky (zde), která poukazuje na rozdílnost jednotlivých probiotických přípravků (a navrhuje, že některé verze pro děti by měli být šetrnější i k dospělým). Ve zkratce – velkým NE jsou kmeny Lactobacillus casei a Lactobacillus Bulgaricus, které přímo produkují histamin. Pokud hledáte probiotika, hledejte ty s Bifidobacterium infants, Bifidobacterium longum, Lactobacillus reuteri, které buď působí protizánětlivě či snižují tyramin. L. rhamnosus je také velmi dobrým krokem, jelikož přirozeně reguluje metabolismus histaminu (mám jej vyzkoušené na sobě s velmi pozitivním účinkem). Mezi neutrální by měly patřit bakterie Lactobacillus acidophilusLactobacillus Lactis a Lactococcus Lactiskteré by neměly mít vliv na hladinu či produkci histaminu. Pro další informace se koukněte na odkaz, autorka přidává i odkazy na orginál studie. Pokud vás zajímají bakterie ještě podrobněji a přímo mé zkušenosti s jejich využitím, čtěte zde.

Já bych se však ráda dostala ke studii, kterou jsem na začátku zmínila (zde). V podstatě celá studie je o tom, že zánět ve střevu vede k produkci látek, které slouží jako krmivo pro E. coli. Říkáte si, že co jako má být? Vždyť určité množství E. coli máme všichni a nikdo se nezmiňoval, že by nám dělala zle (jen se neptejte těch, kteří zažili zánět močových cest právě při přerůstání E.coli). Za normálních podmínek nám ona bakterie opravdu nic nedělá, avšak když se podíváte na zanícené střevo (např. u Crohnovy choroby či zánětu tenkého střeva), E.coli je silně zastoupena (a nikdo neví, co bylo dříve, zda přerůstání E.coli či zánět střeva).

Při zánětu totiž tělo normálně produkuje oxid dusnatý, který slouží jako zbraň na zlé bakterie (superoxidy a oxid dusnatý poškozují bakteriální DNA). Avšak teď vědci přináší důkaz, že tyhle chemikálie spolu mohou reagovat tak, že vytvoří nitráty, jenž pak některé bakterie umí využít jako palivo (v podstatě tak E.coli „zneužívá“ hostitele, aby nemusela soupeřit s ostatními bakteriemi o stejné jídlo, a může si tak vesele růst, zatímco ostatní spolu soupeří). Jenomže tímto přerůstáním jedné bakterie, byť zdánlivě neškodné, dojde k porušení citlivé bariéry (a již zmíněnému přerůstání i dalších nepsrávných bakterií) a sérii následných problémů. Člověka tak napadá myšlenka, zda pak neškodná E.coli nepodněcuje zánětlivou reakci, aby měla více paliva pro svůj růst. Zkoumáním tohoto mechanismu a procesu vědci doufají v lepší pochopení našeho střevního osídlení a tedy účinější léčbou střevních zánětů.

http://sunnysideholisticgroup.com/?p=553
http://sunnysideholisticgroup.com/?p=553

Někoho by napadla myšlenka, že prostě zablokujeme produkci oxidu dusnatého (ano, to v dnešní době umíme). Avšak sami vědci říkají, že nemůžete vzít železnou palici, zatlouct enzym a vyřadit něco takového z procesu. Oxid dusnatý je v našem těle potřebný jako důležitá signální molekula (např. pro vasodilataci) a nemůžeme jeho produkci zastavit bez vážnějších následků. Nějak jsem si při čtení onoho článku vzpomněla na histamin. Nemůžeme bez něj být, ale příliš mnoho škodí. Vypnutí histaminu=vypnutí mnoha dalších důležitých mechanismů z oběhu. A tolik k antihistaminikům:)

Rozhodnutí o zakoupení probiotik je tedy velmi těžká otázka, jelikož někdo na ně reaguje příznivě a někdo ne. Myslím, že tento fakt by se právě dal vysvětlit tím, že se individuálně lišíme v bakteriálním zastoupení a hlavně v míře poškození střevní bariéry a narušení našeho vnitřního systému. Pokud se tedy budete dívat po probiotikách, zkuste si vyhledat takové, jaké má na svém blogu zmíněná The Low Histamine Chef. Já beru probiotika ve chvíli, kdy beru i jiné léky (jako třeba ATB), ale většinu roku si vystačím bez nich (zjistila jsem, že můj Superfood koktejl na lačno působí stejně dobře jako probiotika). Každopádně v případě úporného průjmu či naopak trvajících zácpách bych po nich určitě zkusila sáhnout.

Reklamy

9 komentářů: „Když hodné bakterie zlobí!

  1. Astma, pocity po jídle, že mi tedy zrovna nesedlo, průjmy střídané zácpou, se mi zázračně zlepšily, když jsem začala pít mléko rovnou z nádoje. ještě teplé. Kravské mléko udělalo dobře zažívání (a dělá stále), kozí zklidňuje šílející imunitní systém. Letos jsem ukradla teleti z každého krmení hrnek mleziva. Čekala jsem, že mne pročistí a byla nachystána na opakovaný úprk na toaletu. Běhavka se nekonala. Přestala jsem se dusit. Aktuálně čekám kozlení. Pokud kozy nebudou mít trojčata, tak i od nich si mlezivo pokradu. Nevím, jak to kozí mléko dělá, ale na zúžené průdušky je malý zázrak.
    Je to hloupost, ale než jsem začala konzumovat neošetřené mléko, tak jsem jedla jogurty pomalu jako Otesánek. Tělo je vyžadovalo. Denně. Teď mi vlastně už ani nechutnají.
    Předpokládám, že se mi povedlo dostat osídlení těla bakteriemi do rovnováhy. Teď jsem si uvědomila, že mne přestaly trápit močovody a vaječníky..
    Dík za článek. Dal mi hodně námětů k přemýšlení.
    PS Nezatracuji pasterizaci, vím, že můj přirozený bakteriální koktejl není běžně dostupný.

    1. Ano, presne to jsem si myslela, ze nekdy lze prirodni cestou napravit nase strevni osidleni a tim velmi zlepsit zdravotni stav. Prece jen vsechny pripravky a jogurty jsou umele doplnovane o ony zdrave bakterie, ale nikdy to neni ten „spravne“ vyrovnany pomer. Ta prirodni forma by byla prece jen to nejlepsi reseni. Velmi me zaujalo ono kozi mleko a priznivy ucinek na imunitu – budu si o tom muset neco nastudovat:) Jsem moc rada za vas komentar, vysledek a vlastne vam i tak trochu zavidim, ze mate takove moznosti.

      1. Kozie mlieko mi spomínal známy, keď som mu povedala, že mám tráviace problémy a podozrenie na HIT. Jeho vraj kozie mlieko od tohto zachránilo. Kašulatko, zistili ste niečo ohľadom tohto? Ďakujem za info

        1. Přiznám se, že jsem se k tomu nedostala. Postupně jsem musela omezit znovu všechny mléčné výrobky a být s nimi mnohem opatrnější, nějak nevěřím, že pokud člověk reaguje na jeden typ mléka, že na ostatní reagovat nebude, ale je to možné. Pil čerstvé nepasterizované? Věřím, že pro zdravého člověka je to ideální řešení, přece jen jsou tam látky, které pomáhají stimulovat imunitu, ale u mě i přes snahu zavést jakékoli přírodní „kvašené“ či bakteriální produkty se mi to pořád nějak nedaří, tělo si zřejmě nedokáže stále poradit s některými metabolity. Druhá možnost je, jestli známý nenahradil kravské mléko kozím a tím eliminoval potenciální alergen,který v jeho těle dělal paseku.

            1. Když jsem na začátku diety přešla na bezmléčnou a bezvaječnou dietu, řešila jsem to i s lékařkou, která mi potvrdila, že problém není ve vápníku, ale ve vitamínu D. Vápníku máme obvykle dostatek, jen je špatně regulován. Např. mák, brokolice, sezamova seminka, listy z brukvovitých (teď nově používám i řepné listy, které mají dost vápníku), fazole, kapusta, ořechy..to vše má vápník. Jednou za čas si dám teď i sýr, takže to opravdu neřeším a vše v pořádku.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.