Diaminoxidasa – starý nebo nový problém?

Mnozí z vás by si jistě mohli myslet, že problém histaminové intolerance a histaminu, potažmo pak enzymu diaminoxidasy (DAO) je novinkou posledních pár let. Musím vás zklamat, není tomu tak. O histaminu víme už přes století, o histaminových receptorech téměř stejně dlouho a antihistaminika už máme přes 70 let. Ale co více, o enzymu DAO se mluví přes 60 let. Vím, že mnohé z vás by to mohlo překvapit a třeba pak po mém příspěvku pochopíte, že nelze lusknutím prstu vyléčit HIT  a že je to všechno trochu více komplikované.

Zamyslete se nad tím – jeden dlouhý život člověka už o tomhle všem víme a spousta výzkumu byla provedena. Není to tak, že by vědci seděli se založenýma rukama a čekali, až onemocní lidé, aby měli co zkoumat dále. Ani já vám tak NEMOHU přinést zázračný návod k uzdravení, a není to ani mým cílem. Můžu vám pouze dodat informace na základě výzkumu a zkušeností, zbytek je už na vás. Můžu možná trochu přispět k tomu, aby vám bylo lépe. Např. mně se nejvíce osvědčilo soustředit se na protizánětlivou stravu, ale za rok tomu může být úplně jinak. Dokud se však nesmíříte s tím, jak vám je, a pořád budete doufat v zázračné uzdravení, budete zklamaní. Přijmout svou nemoc a vyzbrojit se do boje je půl cesty k uzdravení. Možná časem pochopíte, že se jedná o velmi komplikované téma. Nejedná se o nové onemocnění, na nízkohistaminové dietě jsou někteří pacienti již přes deset let. Jen příchodem daosinu a stanovovacích kitů se rozproudila diagnostika (výrobna pacientů:). Čím to však je, že spoustě pacientů se na pouze nízkohistaminové dietě neuleví? Možná právě tím, že HIT není jejich primární onemocnění, ale pouze důsledek, a pak je potřeba pátrat dále. Pokud i přes přísnou dietu stále trpíte, je třeba se dále zamyslet (jeden z diagnostických nástrojů pro HIT je „vymizeni symptomů na dietě“). Vždyť i na internetu najdete přednášky, které se zmiňují o spojistosti nedostatečnosti DAO s nedostatečností dalších enzymů, a tedy mnohonásobnou potravinou intolerancí. Pokud je snížení DAO důsledek poškození střevní integrity, pak je dost velká pravděpodobnost, že nejsou produkovány v dostatečné míře i další důležité enzymy, a můžete mít fruktózovou, laktózovou, glutenovou intoleranci atd. Vyřazením histaminu se tak tělu částečně uleví, ale co ten zbytek? Nadáváním na lékaře, kteří mají mnohdy svázané ruce a do talíře ani záchodu vám nevidí, se váš zdravotní stav nezlepší. Zkoumejte, studujte, testujte! Sestavte si svůj vlastní seznam potravin, které tolerujete..to vám mnohé napoví. Buďte svými vlastními vědci!

Enzym DAO z prasečí ledviny, který se v dnešní době používá do preparátů, byl izolován a popsán již v roce 1964 (zde)! Žádná novinka, hm? I když pokud bychom chtěli jít dále, najdeme izolaci „histaminasy“ již v roce 1949, kdy byl enzym vyizolován, a měřena jeho afinita k jednotlivým diaminům. Tehdy však vědci navrhli, že by se ezym měl jmenovat histaminasa, jelikož je nejvíce specifický k histaminu. V dnešní době víme, že je tomu trochu jinak (pokud stále trpíte i přes nízkohistaminovou dietu, podívejte se na obsah prutrescinu a kadaverinu ve vaší stravě, protože k těm je DAO svolnější více než k histaminu, pak už na histamin prostě nezbývá čas a prostor). Mimochodem již výzkum Zellera a kolegů z konce třicátých let 20. století odhalil, že enzym DAO je velmi silně zastoupen v placentě a jeho hladiny se v těhotenství mění. Obsah aminů a diaminoxidas v savčí plazmě (krvi) byl popsán v roce 1959, kde Blaschko a kolegové dokazují také rozdílnou aktivitu enzymu v závislosti na pH. Zatímco takto izolovaná prasečí DAO měla vysokou specifitu ke kadaverinu při alkalickém pH, histamin byl lépe odbouráván v kyselejším pH. Tento fakt opět poukazuje na to, že střevní zastoupení mikrobiomu a pH našeho střevního prostředí bude hrát roli v aktivitě DAO.

Mimochodem již v roce 1980 zkoumali potkaní DAO jakožto možný marker pro detekci střevního poškození. Ve své studii zjistili, že pokud dochází k poškození střeva a poškození střevní integrity, dochází také k poklesu DAO v plazmě. Ve studii v roce 1983 pak toto tvrzení potvrdili s tím, že kolující hladina samotného DAO není spolehlivá (citlivá), avšak postheparinové uvolnění DAO ze střevní mukozy je spolehlivější marker (po podání heparinu dochází k uvolnění DAO ze střeva, pokud je nárůst malý, je málo enzymu i ve střevě). DAO se může snižovat také ischemickým stavem v těle, a to  i při ischemii mimo tenké střevo (jedna práce zde). V roce 1994 objevili, že DAO je vázán na buňkách přes receptory, ale z těchto receptorů může být uvolněn (což je princip zmíněného uvolnění DAO heparinem). Pak vyvstává otázka, kolik dalších chemikálií je toho schopno (co všechny ty konzervanty, barviva, chemikálie, které denně přijmeme v potravě)? Je možnost mít vadu v takových receptorech? Doufám, že teď už začínáte chápat, že téma je velmi složité a jeho pochopení překračuje schopnosti jednoho člověka.

Když si otevřete lékařskou databázi či prostudujete výzkum mezi zmíněnými průkopnickými roky a současností, zjistíte, že práce bylo uděláno mnoho. DAO, histamin, alergie, žírné buňky, migrény z vína atd. – vědci studují, co se dá. Pokud jste si mysleli, že snad nemůže být problém objevit mechanismus onemocnění a pak zvolit léčbu, tak jste bohužel na omylu (co by výzkumníci pak celá léta dělali?). To, co do dnešního dne víme o histaminu a DAO, jsou výsledky za sto let tvrdé dřiny (a z tísíců probděných nocí). I když časem odhalíme příčinu (což v tomto případě vypadá velmi komplikovaně, protože DAO může být snížená z mnoha důvodů), neznamená to, že nalezneme ihned léčbu. V dnešní době je možnost izolovat DAO ze savčích orgánů či rostlin, problém je však nalézt způsob, který umožní její dopravu a aktivaci v místě potřeby. To se zatím zdá jako největší problém. Možná budeme časem umět izolovat lidskou DAO a správně ji vmanipulovat do střev (Slyšeli jste někdy o pojmu fekální transplantance? Prý je to vhodná metoda pro léčbu průjmů a nemocí střev!). Suplementace je však jen symptomatická léčba (u většího množství případů) a měla by se v první řadě léčit příčina. Nedopřávejme farmaceutickému průmyslu více peněz, než je nezbytně nutné. V poslední době slyším více a více případů se šťastným koncem – sice si lidé musí pořád dávat pozor, co přesně jí, ale pokud vyřadí nejhorší histaminové bomby, mohou jíst v podstatě normálně. A ruku na srdce – bez chemických konzervantů, přesmaženého jídla z restaurací či uzrálých produktů se každý obejde!

Mimochodem, pokud se ptáte, kde je ten pokrok, doporučuji projít si článek McGratha a jeho kolegů, kterým se v roce 2009 podařilo zmapovat strukturu lidské DAO s vymodelováním přesného tvaru a „aktivních“ míst enzymu. Ve své studii také zkoumali inhibiční vliv některých léčiv. Mimochodem jsou tam moc pěkné obrázky, které laikovi asi moc neřeknou, avšak ukazuje to na fakt, kam jsme se ve vědě spolu s technikou posunuli. Dle autorů substrátová specifita enzymu silně naznačuje, že lidský DAO enzym hraje roli v mnoha metabolických procesech, jako je buněčná proliferace, zánět, alergická reakce a ischemie. Na závěr pak odhadují, že některá farmaceutika mohou poškodit normální funkci DAO v metabolismu biogenních aminů a mohou tak mít silné vedlejší příznaky. A jsme tam, kde jsme už byli – jak vyrobit pacienta!

Další informace si také můžete přečíst z mých dalších příspěvků v rubrice Histaminová intolerance, o výzkumu HIT pak zde. Až si zase příště povzdechnete, proč se nikdo HIT nezabývá, vzpomeňte si na tento malý článek a jak dlouho už se vše řeší. Mimochodem dle investigativního zdravotního praktika Chrisa Kressera, kalifornského odborníka na záhadné nemoci (včetně HIT), pacient je tu od toho, aby edukoval svého lékaře. Pacient má více času číst a shánět informace, která pak může v utříbené formě předat lékaři a diskutovat s ním dané téma. Nemůžete čekat, že lékaři ví všechno a budou si po nocích shánět nové informace. Naši lékaři nejsou Dr. House, aby se mohli jedním pacientem zaobírat několik dnů!! Buďte aktivní, buďte detektivové, buďte připravení, zajímejte se o své zdraví (včetně otázky CO můžu udělat JÁ, ne co udělá někdo druhý). Když pak předložíte své otázky lékaři v inteligentní a slušné formě, jistě s vámi bude diskutovat. Pokud ne, nezbývá než změnit lékaře.

Advertisements

4 thoughts on “Diaminoxidasa – starý nebo nový problém?

  1. Osobně si myslím, že jsme nastaveni na příjem potravy, která se vyskytuje v našem nejbližším okolí. Že binec v těle nám dělá už jen popírání sezonnosti. Co si budeme nalhávat, čerstvé podzimní jablko v půli června není v Čechách normální. Stejně tak listové saláty v lednu, celoročních čerstvých jahodách a borůvkách nemluvě. Další průšvih nepohody organismu vidím ve výživě jatečných zvířat. Trošku nesouhlasím s vyloučením konzervantů ze stravy. Ono to dost dobře nejde. Znamenalo by to nepoužívat i sůl, cukr, kyselinu octovou, vzdát se mléčného kvašení – viz kyselé sudové zelí. Ale chápu, že jste měla na mysli nadužívání například dusitanů.
    O fekální transplantaci jsem neslyšela, ale o její prospěšnosti ve znovukolonizaci střeva bakteriemi a prvoky nepochybuji ani v nejmenším. Ono, když se stane, konkrétně u přežvýkavce, dietní chyba a zastaví se trávení, protože bachorovci jsou chcíplý a umřetý, tak jedno z opatření první pomoci je donutit si druhý zdravý kus odplivnout kus natráveniny a sondou nalít do hlady zdechajícího souseda. Miliony přátelských nálevníků 🙂
    Celkem mne štve, že nemohu vrátit čas. Místo na fyziku bych se vrhla na mikrobiologii. Fascinují mne kokcidie.
    Souhlasím s vámi, že výsledný produkt trávení je pro diagnostiku nemoci důležitý a že mu ze studu nevěnujeme pozornost. Někdy předloni jsem dávala na blog laické povídání „O hovně“ nebo „Celý život se točí kolem hovna“. Je fakt, že jsem se vznášela asi tak kilometr nad tématem a že jsem psala o zvířecích výměšcích, jenže když se vet podívá na lívanec pod krávou, tak netřeba mnoha slov o péči chovatele. Je až šokující, kolik toho lze odhalit jen pouhým přičichnutím si. Salmonely drůbeže jsou cítit ještě před rozběhnutím průjmu. Stejně tak pomnožení streptokoků na sliznicích. Zakecala jsem se. omlouvám se.
    Vaše „doktorské“ příspěvky jsou srozumitelné. Pomohly mi si uvědomit, proč něco zcela intuitivně dělám.
    Nepřijde vám zvrácené, že do komerčních probiotických přípravků se dávají množení neschopné bakterie? Sníte, vyloučíte a aby vám trávilo o zítra, musíte do sebe dostat další dávku….
    🙂 momentálně řeším, zda plesnivý sýr a nebo plísňový sýr. Peru se v mléčné lednici s velice agresivní asi penicillium roqueforti. Manžel dle logiky“sejra k sejru“ tam dal talířek se zbytkem koupené Nivy 😦 Nezabírá ocet ani Virocid, formalínové páry se zdráhám použít. Zelenají mi po povrchu i zamýšlené archivy z dohřívané sýřeniny. Ach jo. Spóry vytrvalý.

    • Asi bych to nenazývala „doktorské“:) Ale jsem moc ráda, že vám pomohly nahlédnout do podstaty vaší intuice. Jak jsem pochopila, zvolila jste si takové podmínky, které vašemu tělu nejvíce vyhovují a co je důležitější, nasloucháte svému tělu. Lidé se čímdál více začínají podobat potkanům (pardon, pokud by to někoho urazilo), ale místo, aby si vybírali co potřebují a jedli, když mají hlad, jí neustále a cokoliv se namane. Přitom i takový potkan spoustu jedů nesežere, obzvláště, pokud jeho druh na stejnou potravu zemře. Kéž by se tak poučili lidé a vyhýbali se potravinám, které je zabíjí. Když budete doma potkánka rozmazlovat a krmit tou „nejvybranější“ nepřirozenou stravou, umře o to dříve.
      Co se týče oněch konzervantů, měla jsem samozřejmě na mysli ony nepřírodní jako jsou dusitany či benzoáty. Bohužel co se týče přírodních kvašených produktů, lidé s HIT mají smůlu – tam, kde jsou bakterie delší dobu, tam je i vysoký histamin. Ale máme i bakterie, které naopak histamin zvládnou odbourat, takže se cestička asi dá najít vždy. Chápu také onen význam sezónosti, vrací se k němu většina holistických kuchařů – vařte, co je na poli a v zahradě. I když oceňuji onu možnost dovozu potravin z cizích zemí – ne nezralého ovoce, ale přírodních látek, které jsou učiněnými zázraky na nemoci a které u nás bohužel nerostou. A tak se tyto dva směry ve mě bijí.
      Z mého pohledu se plísním vyhýbat musím, po jednom krásném mykotoxickém šoku jsem se jim snažila vyhýbat, i když onen hermelínek jsem si občas neodpustila. Kdoví, jestli onen „šok“, který zahýbal s mými střevy, nebyl původce poškození střevní flóry. A máte naprostou pravdu – nás na škole samotné učili, jak je stolice silné diagnostické nařádí. 24 hodin sbíraná a někdy v USA dělali dokonce 72 hodin – informace nejen o tom, jak člověk tráví. Problém je přesně v tom, že s tím nikdo nechce pracovat.
      Co se týče vašeho poznatku o bakteriích..jednou jsem zkoušela v rámci laborek rozpěstovat bakterie z Activie s končící zárukou. Co myslíte? Nebyla tam ani jedna. Za to z majonézového salátu z bufáče jsme napěstovali nejen bakterie, ale také kvalitní plísně. Tudíž věřím, že většina lidí je zaplísněná a rozhodně nemá tolik „živých“ bakterií, jak by se mohlo myslet:)
      Se sýrem mě to mrzí. Z mého pohledu bych jim zamávala, protože plísní může být ve skutečnsoti více, než vidíme. A jak říkáte, spóry jsou nesmrtelné. Avšak tomuhle přesně moc nerozumím (ale jednou mi kamarádka po brigádě v mlékarně vykládala, že když zplesniví eidam, že jej vezmou a udělají taveňáky a zřejmě na to ještě nikdo neumřel:)

      • Jé, díky za tak obsáhlou reakci. Jen si dovolím k plísním ledničkovým 🙂 Zcela obecně se vám sýr nesmí pokrýt růžovým slizem – to je známka toho, že jste čuně a vypěstovala jste slušnou nálož coli bakterií. A pak v kůrce nesmí být ani stopy po černé plísni – zde předpokládám, protože je to celkem častá zrací vada, že to bude napadení nějakou aspergillou. Stalo se mi jen jednou a doufám že naposledy. Zlikvidoval to spolehlivě 4% Virocid. Hm, kvůli aflatoxinům nedělám tvrdé sýry s ořechy, jen čerstvé a na přímou objednávku a nejraději i ze zadavatelem dodaných ořechů. Aspergilly jsou ve starých domech a sadech fakt všude 😦 Zelené, modré a bílé zrací plísně nejsou až takovým neštěstím. Ještě jsem se nesetkala, že by to bylo něco jiného než nějaké penicillium. Nevím jak u kolegů, ale u mne ke kontaminaci došlo přenosem vzduchem. Dávala jsem vzorek svému veterináři, má ženu biochemičku, vzkázala mi, že se neotrávím, ať pošlu bochan, ať nejde s prázdnou do sklípku 🙂 Ono je to spíš estetická vada. Jsme zvyklí z obchodu, že sýr nemá zrací kůrku – z té se dělají taveňáky. Zbavuji se toho neúspěšně už dva roky. Ne, že bych v pondělí šoupla vysolený sýr do zrací police a v pátek by pochodoval a kvetl a tak podobně hororově. Ale tak po měsíci, i přes otáčení a omývání slanou vodou, se objeví tu a tam na povrchu zelený flíček. Archivní sýry zrají od půl roku výše. Zakecala jsem se. Omlouvám se za zdržení a ještě jednou dík za histaminové povídání.
        Ehm, tvůrce reklamního sloganu „Život bez bakterií“ bych nejraději vsadila do klády. Jé, ještě jeden potravinářskej plísňovej drb: ještě ve dvacátých letech, pokud už nebyly stoletími prorostlé zdi zracích, většinou fakt jeskyní, místností, tak se plíseň pro výrobu rokforu pěstovala na chlebu a spóry se sfoukly či skleply do sýřeniny před nalitím do vykapávacích forem. Pak se sporami, už ve vodní suspenzi, poprášil povrch již vysoleného sýra a sem tam se píchlo jehlou, aby na tuty byl vnitřek naočkovaný. A otáčelo se a rosilo se a sem tam se jehlou píchlo… až byla kůrka mazlavá a vnitřek drobivý. Francouzi tak dodnes extra drahý sýrec, jako tradiční výrobek ….
        Dobrou noc a ať je Vám pobyt v Kalifornii k užitku nejen pracovně.

        • Moc dekuji! Jsem rada za takove prispevky, jelikoz se dozvidam spoustu novych veci (o priprave syra jsem nikdy moc nepremyslela)… Je fakt, ze slogan Zivot bez bakterii neznam, ale nase miliony bakterii, bez kterych nemuzeme zit a jejichz nerovnovaha pak vede k nemocem jako HIT, by urcite nesouhlasily;)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s