Čas plyne příliš rychle, nezdá se vám? Před rokem a pár dny jsem začala držet přísnou dietu (s pozvolným přestupem na mírnější formu), po roce útrap a hledání diagnózy a vyzkoušení snad všech možností. Někdy mám pocit, že jsou tomu léta, někdy naopak, že to bylo nedávno. Tak jako tak, ráda bych všem bojovníkům zdůraznila, že nemají zoufat. Bude lépe. Za ten rok bylo mnoho pádů a návratů, nastudovala jsem velké množství výzkumu a materiálů, jak se vyléčit, a mnohokrát pátrala po „jasné“ příčině. Po onom roce bádání a experimentování mohu říci, že HIT není nemoc, ale pouze symptom jiného onemocnění, a je potřeba se zaměřit na pravou příčinu snížení enzymu DAO (obzvláště, pokud je HIT doprovázena další intolerancí, je něco více v nepořádku). Navíc stejně jako u celiakie – genetická predispozice neznamená, že člověk musí danou chorobou trpět.Všechno je to o našem přístupu k životu, o naší stravě. Je to v našich rukou.

IMG_1119Cestováním po Mexiku a návratem do reality jsem si uvědomila, že má snaha za celý rok se vyplatila. Cestu jsem přežila v pořádku, bez větších následků – ano, s HIT se dá cestovat, pokud je člověk dobře připraven. A věřte mi, že výběr stravy nebyl jednoduchý, ale i tak jsem se stále snažila zůstat gluten-free a vyřadit nejhorší potraviny, které mi dělají zle. Někdy mě fascinuje, jak někteří HIT pacienti si stežují, že je jim zle, ale na druhý den přiznají, že si dali někde v restauraci smažené jídlo a ještě s kečupem, protože neměli na výběr. Správná a vhodná strava se dá vybrat vždy, stačí jen chtít (a je mi jasné, že tímto IMG_1121proti sobě poštvu „nepoctivé“ dietáře). Dokonce i země jako Mexiko je plné možností, co se jídla týče.

Samozřejmě jsem sebou měla svoje doplňky stravy a bojovníky v údržbě imunitního systému – quercetin, B-karoten, vitamín C a nová probiotika s obsahem aloe vera a L. rhamnosus (Immune Prep). Přestože jsem i alergik, cestu jsem si užila, a to bez jediného daosinu či antihistaminik.

IMG_1120L. rhamnosus patří mezi laktobacily, které mají prokazatelně pozitivní vliv na naše zažívání, ale co více, užívání je z pohledu HIT bezpečné (více o různých probiotikách se dočtete zde). Podle studie z roku 2011 (mimo jiné) jsou zrovna tato probiotika schopná fungovat přímo při regulaci žírných buněk (které uvolňují histamin). Snižují expresi histaminového receptoru HR4, proti kterému se vědci snaží momentálně nalézt účinné antihistaminikum, jež by pak hrálo velkou roli v léčbě nemocí žírných buněk. Ve studii také naměřili vliv na snížení exprese IgE a mediátorů alergické reakce včetně histaminu.  Regulace H4R receptoru přírodní cestou mi rozhodně přijde přijatelnější a nevím, zda to byla souhra náhod a kombinace s dalšími faktory, ale rozhodně jsem netrpěla v Mexiku vleklými zažívacími potížemi či bolestmi.

A přestože se jako první vyjadřuji o dietě a doplňcích, přisuzovala bych těmto dvěma kategoriím tak 50% úspěchu v udržení histaminu pod kontrolou. Příjezdem zpět a návratem menších problémů jsem si uvědomila, že jsem celou dobu pobytu (téměř) dodržovala něco, co se mi za poslední dva měsíce nepovedlo kvůli vysokému pracovnímu vypětí – spánek min. 8 hodin denně, ne-li více. Nepodceňujte nutný odpočinek pro tělo (zvláště, pokud jste fyzicky aktivní). Z cestování a horka jsem byla tak utahaná, že jsem spala celých 8 hodin jako zabitá a ráno se probouzela svěží. I když mi pořád v hlavě blikala malá kontrolka a musela jsem kontrolovat pracovní email, přišly chvíle, kdy jsem práci dokázala úplně vypustit z hlavy a odpoutat se tak od stálého stresu. Ano, těmto dvěma faktorům bych přisuzovala celých 50%. V kombinaci s vhodnou dietou a doplňky stravy se mi podařilo strávit více jak týden cestováním a přespáváním v hostelech, tedy žádný luxus a all-inclusive. Někdy to bylo s jídlem složitější, ale dala jsem si i pár místních lahůdek (doplněné o protizánětlivé potraviny jako je zralé avokádo, které by dietáři nedali do pusy, jelikož jsou uvedeny v mnohdy nesmyslných histaminových tabulkách), a dokonce pár koktejlů a světe div se, vše v pořádku (žádné urputné hledání místních toalet ani migrény).

Na cestě a po návratu jsem se ujistila, že jsme to, co jíme, a dieta a přemýšlení o naší stravě se vyplatí. Ale není to vše – člověk opravdu potřebuje dostatek spánku a méně stresu, aby udržel celý ten systém funkční (a to i když netrpí žádnou intolerancí!). Až zase budete příště stresovat, co jíst, dejte si něco zdravého (byť s histaminem), běžte na procházku a cestou si třeba zpívejte. Najděte si nějakou činnost, která vás uklidňuje, protože to velmi pomáhá (ano, vím, jak je to těžké, sama se neumím zastavit a jen těžko se přemlouvám k odpočinku, ale je to opravdu potřeba!). Uvidíte, že vám bude lépe.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s