Mění špatné životní prostředí naše geny? Plastové láhve, antibiotika, DNA – kdo může za naše potravinové intolerance?

Stres nám mění geny

Nepřipadá vám někdy zvláštní, že na podobné informace narazíte ve stejnou dobu? Tedy pouze zdánlivě podobné – na stejné téma, ale z jiných zdrojů a mnohdy jiného úhlu pohledu? Před pár dny mě velmi zaujal příspěvek na zahraničním fóru o histaminové intoleranci, kde se jedna z účastnic diskuze zmiňovala o setkání s Dr. Bill Walshem (více o něm lze najít na stránkách www.biobalance.org.au). Jeho názory se mi docela líbí (a stejně tak jeho životní cesta) a už jsem se setkala s pár jeho články, které mě zaujaly (především o biochemické odlišnosti každého z nás a tedy potřeby rozdílné výživy, či jak může strava ovlivňovat naše duševní zdraví). Zpátky k oné autorce příspěvku na fóru, která se zůčastnila konference s Dr. Walshem, kde se přednášelo o posledním výzkumu v rámci výživy a intolerancí/alergií. Jejich základní teorie je, že tělo je v důsledku enviromentálního stresu dotlačeno ke změnám v expresi genů. Věří, že tyto změny jsou epigenetické (wikipedia) a způsobené oxidačním stresem (což by samozřejmě vysvětlovalo obrovský boom ve výskytu alergií/intolerancí a jejich přenos v rodině). Vědci z Walshova týmu věří, že těmto změnám lze zabránit, pokud jsou zavčasu zachyceny (v dětském věku), ale těžko se s nimi dá něco dělat ve věku pozdějším (ukázali, že jsou schopní potlačit symptomy, ale nejsou schopni vyléčit příčinu). Přednášejí důležitost bio-individuality a tedy hledání příčiny a nedostatků nutrientů (vitamínů a minerálů) u každého člověka zvlášť (samozřejmě s navržním vhodné diety/přístupu). Tedy v podstatě zastávají můj názor, že každý jsme jiný a např. i HIT vzniká z jiného důvodu, a proto každému vyhovuje jiná dieta a přístup. Samozřejmě na jejich přednášce zaznělo, že stres je toxický pro organismu (a já vám to říkám pořád, nohy nahoru a relax!).

Škodlivý bisfenol A  okolo nás

Ve stejnou dobu, co jsem přemýšlela o těchto výrocích, jsem četla článek z roku 2008 ( z roku 2008!) na http://www.livingwithout.com o roli plastových lahví, antibiotik a DNA ve vzniku potravinových intolerancí. Zatímco vrchní odkaz je novinka z konference, článek je už tak trochu zastaralý (vědecky). Jen by mě zajímalo, proč se o těchto věcech více nemluví. Podle serveru je látka bisfenol A (BPA) používaná k výrobě polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic, které jsou pak použity pro výrobu plastových lahví (včetně těch dětských) a plechovek na jídlo (také některých zubních materiálů). Vědci z U.S. Centers for Disease Control našli v roce 2005 BPA přítomnou v moči u 95% zkoumaných lidí. Přitom mnoho studií na zvířatech poukazuje na to, že právě BPA má negativní vliv na naše zdraví, jako je třeba inzulínová rezistence, předčasná puberta či problémy s imunitním systémem a plodností (ženskou i mužskou). Zatímco se obsah BPA diskutoval u dětských lahví, organizace Environmental Working Group (EWG) provedla studii na jídlo z plechovek – většina jídla byla též kontaminována BPA. Tato chemikálie se dokonce naskytla v měřitelných koncentracích v kojeneckých výživách skladovaných v plechové nádobě. V roce 2007 byla vydaná studie, která shrnovala poznatky z více než 700 vědeckých pracích provedených s BPA – vědci v tomto článku vyjádřili obavy ohledně zdravotního dopadu BPA na lidský organismus (publikováno v časopise Reproductive Toxicology). Ten stejný rok National Institutes of Health National Toxicology Program’s Center (pro vyhodnocení riskantních faktorů na lidskou plodnost) seskupilo 12 vědců, kteří vyjádřili podezření, že vystavení plodu BPA v děloze vede k poškozením plodu, a že dokonce může zapříčinit pozdější poruchy v chování (a neuro poškození). Pro ty, kdo by se v tuto chvíli cítili ohrožení, EWG navrhuje pít ze zkleněných, ocelových nebo polyethylenových láhví (a vyhýbat se plastovým láhvím), používat skleněné a keramické nádobí (hlavně pro ohřev v mikrovlné troubě). Nevím, jak u nás, ale Kalifornie se v tomto směru snaží proti plastům bojovat (papírové tašky v obchodech) a většina „plastových“ materiálů je vyrobena například z kukuřice a jiných biodegradovatelných materiálů (jen se nemůžu rozhodnout, jestli jsem pro, jelikož například jako nejčastější zdroj je využívána geneticky upravená kukuřice, a tímpádem podporujeme její pěstování:( – všechno má svá pro a proti).plastove-lahve-580x393

Celiakie v DNA?

Ve stejném článku se na http://www.livingwithout.com zmiňují o tom, že vědci udělali zase malý krůček blíže k poznání celiakie. Bohužel i přes nebezpečnost tohoto onemocnění o něm spousta lidí nikdy neslyšela a mnohdy si ani lékaři neuvědomují, že lepek není jenom v chlebu. Lepek je téměř ve všem, co dnes najdeme v policích obchodů, a tito pacienti musí být velmi opatrní. Někdy si říkám, kdo vlastně čte ten internet a různé letáky, když lidé neví, co je to celiakie a bezlepková dieta? Každopádně vědci pod vedením Davida van Heela (University of London) našli gen, který se zdá být spojen s náchylností k celiakii. Ne, nejedná se teď o známé HLA mutace, které má většina celiaků  (avšak HLA mutace ještě neznamená, že si vyvinete celiakii). Tito vědci objevili celou škálu genů spojených právě s celiakií. Zjistili, že lidé bez této choroby mají protektivní sekvenci DNA, která kontroluje „informační“ proteiny spojené se zánětem. Právě nepřítomnost této DNA by mohla u celiaků způsobovat nedostatečnou ochranu proti zánětu tenkého střeva. Tento objev mě velmi překvapil, protože přestože nemám celiakii, mám poškozený imunitní systém, a trvalý zánět na střevní stěně by mohl vést ke vzniku HIT. A právě lepek byl spojen s toxickým efektem i u zdravých lidí, tudíž vyřazením tohoto proteinu ze své stravy jsem mohla střevu pomoci (odlehčit). Na toto téma však musí být provedeny další výzkumy (na větším množství pacientů), aby se ukázalo, že zrovna taková mutace mohla vést k rozšíření tohoto onemocnění (kromě genů hraje v celakii velkou roli také enviromentální zatížení).

Pes na předpis spolu s antibiotiky?

Již před několika lety se objevily studie, které uváděly, že infekce a léčba antibiotiky dítěte před dosažením prvních narozenin dítěte koreluje se vznikem astma v pozdějším věku. Děti, které braly antibiotika na jiné než respirativní choroby, měly pak 2x větší riziko vzniku astma, a toto riziko se zvyšovalo s větším počtem užitých antibiotik a nepřítomností psa v rodině. Pes totiž přináší do bytu/domu baktrie, které pomáhají novorozenci ve vývinu imunitního systému (i jiná studie dokázala, že děti vystavené přítomnosti psa mají snížené riziko vzniku astma). Sice na základě těchto výzkumů zatím psa na předpis nedostanete, ale vědci doporučují snažit se vyhnout alespoň širokospektrým ATB. Pozor ale, neplatí to na všechna zvířata. Naopak v jiných studiích vědci zjistili, že pokud byli lidé s astma a dalšími alergiemi vystaveni přítomnosti koček (bez přímé alergie na kočky), jejich alergické projevy se velmi zhoršily. Dle jejich studie, všichni astmatici jsou alergičtí na kočičí alergen, i když jim alergie na kočky nebyla z krve prokázána.ssen31l

Závěrem

Ráda bych vám připomenula, že jsem jen citovala článek a výzkumy z předchozích let a nevnucuji vám žádnou myšlenku. Jen mi přišlo zajímavé, že už několik let existuje spojení mezi antibiotiky, geny, záněty a nemocemi, ale bohužel jim nevěnujeme dostatečnou pozornost. Vím, že je to v dnešním světě velmi těžké, ale vždy se budu ptát, zda právě plasty, stres, chemikálie či antibiotika (ať už v dětství či jako pozměněný genetický materiál, protože jim byla vystavena moje mamka), mohli způsobit všechny moje pozdější problémy. O to víc si myslím, že bychom se měli zamýšlet nad tím, co konzumujeme – šunky narvané chemikáliemi a hezky zabalené do plastu, voda a nápoje s benzoáty zabalené do plastu, „zdravé“ jogurty zabalené do plastu, jídlo z plechovek. Když se nad tím člověk zamyslí, toto naši předci jistě nedělali. Co když jsme si zavedením všech těchto „vymožeností“ poničili „zdravý“ genetický kód???

Advertisements

3 thoughts on “Mění špatné životní prostředí naše geny? Plastové láhve, antibiotika, DNA – kdo může za naše potravinové intolerance?

  1. Pingback: Bisfenol A jako spouštěč potravinových intolerancí! | Kašulčin švihýc

  2. Pingback: Zbláznily se vám hormony? Možná za to může kontaminované jídlo! | Kašulčin švihýc

  3. Čo sa psov týka – absolútny súhlas. Dostal som sa náhodne v minulosti k viacerým štúdiám o vplyve psa v domácnosti na zdravie detí – nie len duševné. Je len málo alergikov v širšom pojatí z ľudí, ktorí žili v detstve v prítomnosti psa. Opakom sú ľudia ktorí vyrastali v prílišne „sterilnom prostredí“. Mám odpozorované vo vlastnej rodine 🙂 . Čo sa plastov v potravinárstve týka -KATASTROFA. Skutočne by sa mali začať obmedzovať. V SR sú už firmy, ktoré aj jogurty balia do skla!!! „Smekám“ pred nimi. Vedia čo robia.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s