Většina lékařů předepisuje jako první lék (nejen) na HIT nějaké to antihistaminikum. Ti vzdělanější se vyhnou těm, jež blokují DAO aktivitu (paradox, že ano, ale taková antihistaminika vážně existují). Většina pacientů je však na protialergenní léčbě nějaký ten pátek kvůli jiným alergiím, a tak lékaře nenapadne než předepsat doplňující antihistaminikum anebo zvednout dávku. Přečetl si někdo z vás vedlejší příznaky antihistaminik? Přestože (obzvláště při HIT) řešíme, jaké léky nesmíme proti bolesti, málo kdo si přečte průvodní leták k lékům na alergie (kdo by čekal, že léky na alergii vám mohou vyvolat alergie?). Přemýšleli jste někdy o tom, co taková dvojitá, trojitá dávka může udělat ve vašem těle za paseku? Že ne? Nezarazí vás ani, když u antihistaminika (2.generace) vidíte, že jako vedlejší účinky jsou uvedené ospalost (téměř 10%), bolest hlavy (téměř 7%) atd.?

Předem bych se ráda vyjádřila k tomu, že nenabádám nikoho, kdo antihistaminika potřebuje, aby okamžitě běžel vyhodit svá antihistaminika do koše, jen by měl vždy zvážit, do jaké míry mu antihistaminika pomáhají a do jaké škodí (jakožto každé léky). Rozhodně nedoporučuji vysadit na počátku diety, ale jakmile se člověk stabilizuje a najde si své přírodní cestičky k léčbě, měl by přemýšlet, zda se necpe chemií zbytečně…zdravý životní styl dokáže divy (a to nejen u HIT). Ne, teď nemluvím pouze o sobě, ale o desítkách dalších  příběhů z celého světa. Včera mi dokonce napsala paní, která má mastocytózu, že díky kontrolované dietě přešla z 5 antihistaminik denně na jedno v noci. Zázrak? NE! Realita.

Antihistaminika překrývají vaše opravdové reakce

Jakožto alergik jsem i já měla vždy po ruce antihistaminika, avšak nikdy jsem je nebrala pravidelně, jen když bylo opravdu zle. Přece jen když člověk začne tak trochu studovat, co se v jeho těle děje a jak to vše funguje, otevřou se mu oči. Na počátku HIT jsem antihistaminika též dostala. Začala jsem je brát pravidelně každý den. Doktor se musí poslouchat. Najednou jsem se cítila dobře (ale také jsem začala držet dietu). Po měsíci jaksi omamný pocit přešel…přestože jsem dodržovala dietu stejně jako předtím, symptomy se vracely. Jak je to možné? Najednou jsem začala pšikat a tak přišel logický krok – vyměnila jsem antihistaminika, protože tamty už asi nefungovaly. Světe div se, nová antihistaminika působila nějakou chvíli (o dost kratší než ta první) a pak zase nic.  To už mi bylo divné a uvědomila jsem si, že je něco špatně. Pustila jsem se do výzkumu a přišla první odpověď – antihistaminika překrývají vaše reakce! Navíc také oddalují reakci na pozřenou potravinu a vy si nespojíte to správné jídlo se správnou reakcí. Najednou máte pocit, že reagujete na všechno, ale není tomu tak. Vaše tělo reaguje se zpožděním a tím, jak se mění koncentrace antihistaminika a histaminu ve vašem těle, se mění míra projevů. Začnete se stresovat a jsme v jednom velkém kolotoči. A zase na začátku. Jakoby už tak nestačilo, že na některé potraviny můžete mít reakci až 48 hodin po jejich požití! Tak nastal těžký úkol, tedy zbavit se antihistaminik, abych mohla pochopit a porozumět svému tělu. A zároveň mu ulevit. Po komunikaci s dalšími nemocnými v zahraničí jsem však již byla přesvědčená, že se vše dá zvládnout přírodní cestou. Vysadit antihistaminika trvale se mi povedlo až na potřetí (poprvé jsem to vydržela dve dny, podruhé týden a potřetí už to šlo). Když se první pokus nepovedl, na podruhé jsem byla vyzbrojena – přísná dieta, abych měla jistotu, že nepřijímám histamin z jídla. Jenomže i tak přišly stejné symptomy jako špatný spánek, průjem, bolesti hlavy, únava a já si uvědomila, že to není efekt histaminu, ale efekt detoxifikace od antihistaminik. Každopádně jsem ráda, že se mi je povedlo vyřadit, a mám tak možnost zálohy v případě pravé alergie nebo nějakém záchvatu. Samozřejmě je neodsuzuji a věřím, že v případě setkání s alergenem jsou potřeba. Proč je ale brát, když nejsme s alergeny v kontaktu (a HIT není pravá alergie)?

Jak vlastně působí antihistaminika v našem těle?

Antihistaminika nepůsobí na hladinu histaminu v těle, jak se lidé omylem domnívají. Jejich struktura je taková, že se naváží na histaminový receptor a přepnou jej z aktivního stavu na neaktivní. Vlastně je to takový vypínač. A tento histaminový receptor je vypnutý tak dlouho, dokud je v krvi/těle přítomno dostatečné množství onoho vypínače. Logicky jste pochopili, že vypínač je z těla postupně odplaven, jeho funkce tedy není trvalá (u většiny H1R antihistaminik je to cca 8 hodin). U „pravých“ alergiků je mechanismus následný: přijmutý alergen vyvolá aktivaci IgE (protiátek), IgE stimuluje žírné buňky a bazofily – uvolněný vlastní histamin pak vyvolává reakci, při nadměrné stimulaci pak nadměrnou reakci (třeba jako je mastocytóza). Podáním antihistaminik a zablokováním příslušného receptoru na dobu určitou se zabrání navázání uvolněného histaminu a sníží se alergické projevy. Jenomže nezapomínejte, že alergici mají „správně“ fungující DAO a HNMT, a během několika minut dokáží nadměrný histamin odbourat. On se jim tam jen tak nepotuluje (i když bylo zjištěno, že nízkohistaminová dieta pomáhá ulevit i alergikům). Pokud vám správně nefunguje DAO, histamin zůstává v určité koncentraci v krvi a nikam neodchází. Pokud však odejde vypínač, může se tam histamin opět klidně navázat. U HIT nedochází k aktivaci imunitního systému, ale k nerovnávaze v metabolismu histaminu – v těle je pak větší koncentrace, než dokáže zpracovat (z různých důvodů). Antihistaminika si s oním histaminem neporadí, jen dokází jeho působení na chvíli odsunout.antihistaminika-f526_290

Potvůrka histamin hledá až najde

Je potřeba si uvědomit, že máme 4 různé typy histaminových receptorů po celém těle (a antihistaminika nefungují proti všem 4, ale vždy jsou proti jednotlivému receptoru). Pokud tedy některé receptory zablokujeme a některé ne, pak je možnost přesunu reakce do jiné části těla. Když si tedy odstraníme kožní vyrážku, můžeme rychle začít zvracet (protože histamin bude více stimulovat H2R v žaludku). To je, prosím, reálný příklad z praxe. Zajímavé je, že na stejné bázi dokáži působit přírodní antihistaminika jako bazalka, mangosteen či quercetin, avšak s tím, že jsou mnohem mírnější. Říkáte si, proč používat mírnější antihistaminikum, když právě vám to silnější nezabírá? Protože dané látky obvykle dokáží tlumit následky histaminové reakce bez chemického vypínání histaminových receptorů. Navíc tolerance na antihistaminikum roste, typickým pokračováním příběhu je neustálé zvyšování dávky, až si najednou do těla rvete několik různých antihistaminik (CHEMIE!). Navíc POZOR! Histamin a jeho příslušné receptory mají v těle specifickou FUNKCI. Histamin je důležitý regulátor, dokonce máme 4 receptory různě rozložené po celém těla, a histamin má tak stovky funkcí (obrazně). Když mu jeden receptor zablokujeme „trvale“, co se bude dít s těmi ostatními potřebnými funkcemi? Nemůže vám pak být najednou zle, protože vám chybí určité přenosy, regulace, pochody? Např. vaše tělo tak najednou nedostane podnět zahájit včas obrannou reakci (ano, i takovou funkci má histamin) a zánět má možnost se rozjet (tedy přestože je vysoká hladina histaminu, tělo nedostane podnět zahájit reakci). A ještě jedna podpásovka. Tato studie ukazuje, že právě histaminem lze vyvolat zvýšenou produkci H1R receptoru, tedy pokud H1R pouze zablokuji, ale histamin v těle zůstává (což nemůžu zjistit, protože jsem trvale pod léky), začne se prostě zvyšovat množství tohoto receptoru. A asi je vám jasné, že zvyšovat dávky antihistaminik do nekonečna není asi dobrý způsob, jak bojovat proti HIT.

Cože? Existují důkazy, že antihistaminika mohou poškodit mé zdraví?

Při své spolupráci s autorkou blogu www.thelowhistaminechef.com jsme narazila na množství vědeckých článků, které popisují negativní dopad antihistaminik v našem těle. Nejčastěji se hovoří o těch mířených proti receptoru č. 2 v žaludku, které se tak využívají ke snížení žaludeční kyseliny. Například tahle studie z mnoha nemocničních údajů jasně spojuje užívání H2R antagonistů s častější nákazou clostrídiemi. V jiné práci zase uvádí případ člověka, který si po užití cimetidinu vyvinul hemolytickou anémii (zde). Chronické užívání ranitidinu (Zantac, H2R antihistaminika) zase může vést k poškození vstřebávání B12 (zde). Jiná H2R antihistaminika mohou vést ke vzniku potravinových alergií – snížením žaludeční kyseliny dochází ke špatnému štěpení potravin, které pak tělo rozpoznává jako nepřátelskou látku a vytvoří si proti ní protilátky. Snížením pH žaludeční kyseliny může pak dojít také k přerůstání bakterií jako je Clostridium či Campylobacter, a člověk se potýká s úplně novým problémem. Ve stejné studii srhnují, že léčba malých dětí s refluxem pomocí H2R antihistaminik vede ke zvýšenému výskytu zánětů žaludku a plic. Celkově snížení žaludeční kyselosti díky antihistaminik (H2R) může vést k rozvoji nejen potravinových alergií, ale také pozdějšímu zánětu střeva (eosinofilickému). Práce také potvrzuje, že nové alergie se mohou u dospělého člověka objevit kdykoli v závislosti na stavu zažívacího traktu (například provedli několik studií i a na myších, které si alergii na potravinu vytvořili jen ve chvíli, pokud současné dostávali H2R antihistaminika či jiné léky na snížení žaludeční kyseliny). Těhotné maminky bude jistě zajímat, že v experimentech na myších také prokázali, že pokud podávali H2R antihistaminika s alergenem, byla alergie vyvolána nejen u matky, ale Th2 imunitní reakce byla přenesena i na dítě (a autoři předpokládají, že i tento aspekt antacidických látek může za nárůst atopických reakcí u dětí). Dlouhodobé užívání všech látek na snížení žaludeční kyseliny (včetně H2 antihistaminik) může vést až k rakovině (práce zde).

Těhotné ženy by si také měly dávat pozor na loratadin (běžné H1R antihistaminikum dostupné bez předpisu, Claritin). Dle této studie na myších jeho podávání u těhotných žen vedlo k pozměnění exprese steroidních receptorů a poškození vývoje močové trubici u plodů mužského pohlaví (podobný efekt má podávání umělých estrogenů v těhotenství na vývoj mužského pohlaví, častým doprovodným jevem těchto změn je i změna v endokrinním a reprodukčním systému). Mimochodem pokud si chcete zacvičit, užít H1R antihistaminika není úplně vhodné, protože to může zvyšovat vaši mentální únavu.  Diphenhydramine (H1R antagonista) byl také několikrát spojen s negativními účinky. V této studii předpokládají, že při kombinaci s acetaminofenem může přispívat k poškození jater. Schválně, kdo z vás vysazuje antihistaminika, když si chce dát panadol? Na jiných stránkách si zase můžete přečíst o předávkování 4-letého dítě, kde roli hrál právě tento antagonista. Pořád máte chuť nechat si zvyšovat dávky? Pokud se předávkujete, mohou si lékaři váš stav plést se serotoninovým syndromem, který se projevuje delíriem, horečkou či tachykardií (zde). Dokonce i na toto antihistaminikum se vám může objevit alergie, která se projevuje převážně kopřivkou (zdezde). Co mě také překvapilo je zmínka, že antihistaminika mohou být kontraindikací pro uživatele čoček. Dle těchto stránek je možné, že právě antihistaminika mohou vysušovat oko či působit zvýšenou citlivost na oční čočky. Mimochodem lidé s poruchami ledvinové funkce by měli být obzvláště opatrní, jelikož dle dostupné literatury (zdravotnické noviny: Antihistaminika v léčbě alergií) by se jim měla dávka antihistaminik speciálně upravit (většina se vylučuje močí a je tedy očividně potřeba pohlídat možné předávkování u těchto lidí – což opět poněkud poukazuje na fakt, že zvyšovat dávku do nekonečně očividně nelze). Ve Švýcarsku (zde) si také vzali do parády antihistaminikum Clemastine, které podaly zároveň s alergizujicí látkou. Po opakovaném vystavení myší alergenu zjistili, že ty co dostaly původně antihistaminikum, mají na alergen mnohem horší a silnější reakci. Navíc zvířata léčená antihistaminiky také špatně reagovala na imunomodulační léčbu. Jejich závěrem tedy je, že antihistaminika mohou posilovat citlivost k alergenu a zhoršovat odpověď na další léčbu. Mimochodem Dr. Theoharides na své květnové přednášce uvedl, že H1 antihistaminika ve vysoké míře dokonce stimulují žírné buňky a tedy vedou k uvolňování dalšího histaminu (pokud tedy zvedáte dávku a stále se nedostavuje požadovaný účinek, kdoví, zda už jste nepřekročili povolenou hladinu). Stejně tak studie potvrzují, že i moderní antihistaminika mohou narušovat kvalitu spánku, zvyšovat ospalost během dne nebo naopak způsobovat deprese, nervozitu a zhoršovat náladu.

Dobrý sluha, špatný pán

Závěrem bych řekla, že s antihistaminiky se to zdá být stejné jako dalšími léky. Není sporu, že už zachránily mnoho životů a ještě spoustu jich zachrání. Mnozí lidé si bez nich ani život nedokáží představit. A rozhodně oceňuji, že máme takové pomocníky pro případy nouze. Dle mě však k jejich užívání dochází v nadměrné míře, aniž bychom si uvědomovali, že jsou to pořád chemikálie. Některé studie výše ukazují, že je možno mít nežádoucí účinky i z těchto léků. Při jejich neúčinnosti mají doktoři tendenci zvyšovat dávku či je různě kombinovat. Nikdo bohužel přesně nestudoval efekt jednotlivých kombinací (a pochybuji, že doktoři sahají po toxilogických tabulkách, aby spočítali rychlost vylučovaní a tedy max. povolené množství), a tak bych byla v takovém zatížení organismu poněkud opatrná. Zvláště když víme, že histamin je pro nás látka důležitá a reguluje důležité pochody v našem těle. Škoda jen, že jsem ještě od žádného doktora neslyšela, že by alergikům navrhl zkusit snížit příjem histaminu ve své stravě (s vyloučením všech alergenů), na prvním místě se potravinovým alergenům vyhýbat, případně popíjet třeba bazalkový čaj (a další skvělé protizánětlivé a protialergické bylinky), když se objeví mírná alergická reakce.

Reklamy

15 thoughts on “Opravdu vám vaše antihistaminika zabírají?

  1. Pekny den prajem,
    dakujem velmi za clanok, v podstate za vsetky clanky…. sledujem Vas uz nejaku dobu a vas blog je pre mna casto krat oporou a inspiraciou
    Od 12tich rokov som fungovala na antihistaminikach, ktore mi postupne prestavali zaberat. Tak sme zvysovali davky, menili druhy liekov, pridavali kortikoidy…..v 28 som nedokazala poriadne dychat, spat, zacala som mat reakcie na vsetko co som dala do ust…Az problemy s ocami (katarakta) a celkovy pocit ze to uz zdravotne „nedavam“ ma presvedcil aby som sa odhodlala na zmenu.
    Dnes je to uz presne 10mesiacov bez liekov. Stravu a zmenu pristupu naozaj netreba podcenovat… hovorim z vlastnej skusenosti 🙂
    Este raz dakujem a nech sa Vam dari
    Eva

  2. Dobrý den, tak výsledky z krve jsou v pořádku a ultrazvuk celého bricha+uzlin je také v pořádku. Jedine co mi tedy dali na pigmentovou koprivku je fototerapie a antihistaminika kvůli tomu ze mi to ta foto muže ze začátku zhoršit. Mysli te si ze je to správna léčba?

    1. Bohužel nejsem specialista na kožní formu mastocytózy a z rozhovorů se zahraničními pacienty se léčbě liší země od země a pacient od pacienta a nejsem tedy schopna říct, zda je to správná léčba. Předpokládám, že je to standardní postup, který mají lékaři ozkoušen. Nesmíme zapomínat, že standardní léčbě je navržena podle nějakých guidelines ze zkušeností a otázka je, jak na ni budete reagovat. Buď pozitivně a zaznamenáte to, nebo vám to nebude sedět a pak je potřeba se ptát a hledat další možnost. Samozřejmě i rozhovor s lékařem, zda je to jediná možná léčbě a jaké s ní má zkušenosti, je na místě. Rozhodně doporučuji nahlédnout do dietních opatření, jak eliminovat histamin a histaminové liberátory, jak stabilizovat žírné buňky, to vše může pomoci. Případně luteolin v krému na kůži.

  3. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na kožním mi řekli že mám pigmentovou koprivku a okamzite mi nasadili antihistaminika aniž by věděli výsledky z krve. A musim 3x tydne jezdit na fototerapii.Zatím jsem léky nevzala po přečtení nežádoucích účinků. Mam je zacit brat? Mela bych si zajet i na alergologii?

    1. Dobrý den, dalším názorem od specialisty rozhodně nic neztratíte, navíc by bylo dobré také ověřit i alergie z krve (potravinové, chemické konzervanty, pyly), což potom při užívání antihistaminik nelze a musí se k tomu speciálně vyřazovat (z toho důvodu, že pokud budete alergická a budete danou potravinu jíst, histamin se stále bude uvolňovat a možná dávka antihistaminik nebude stačit). Na druhou stranu, urticaria pigmentosa je považována za jednu z nejčastějších forem kožní mastocytózy, tedy nemoci, kde dochází k většímu uvolňování histaminu v důsledku zmnožení žírných buněk v kůži (degranulaci pak může vyvolávat třeba i emoční stres, jídlo, tření kůže atd). Antihistaminika jsou běžnou léčbou v tomto případě, aby se zabránilo dalším reakcím (zvláště, pokud se přidružují i další mimokožní symptomy), někdy se doporučuji i stabilizátory žírných buněk. Pokud tedy fleky přibývají a jsou i další symptomy, z počátku se bez antihistaminik neobejdete. Případně zkuste přidat i stabilizátory žírných buněk ze stravy (https://histaminovakasulka.com/histaminova-intolerance-hit/hit-aktualne/) a podívat se na histaminové liberátory, které by bylo vhodné ze stravy vyřadit.

  4. Dobrý den, velmi mě zaujal Váš článek a jelikož jsem člověk zvídavý, zajímalo by mě co přesně je ta DAO aktivita, co se děje když se blokuje, a které léky tuta aktivitu neblokují. Např. Zirtec, Flonidan, Claritine, Fenistil. Popř. měla byste nějaké odkazy na tyto informace? Přírodní metody zvažuji také, ale vždy je mít lepší po ruce něco co 100% zabere než vše zahodit a pak někde „umřít“ 🙂

    Petr

    1. DAO aktivita vyjadřuje schopnost enzymu diaminoxidáza (DAO) odbourávat substráty, které jsou pro tento enzym specifické. Nejedná se pouze o histamin, ale také další diaminy (některé dokonce tento enzym odbourává primárně před histaminem, pokud jsou přítomny). Obecně tedy udává, jakou kapacitu má náš enzym pro odbourávání aminů včetně histaminu. Když enzym zablokujeme, nemůže plnit svou funkci, přestože je třeba přítomný, onen substrát, třeba histamin, se nedokáže navázat do aktivního místa a nemůže být dále zpracován. Při vyšší koncentraci se pak začnou diaminy vstřebávat (tedy pokud mluvíme o těch z jídla) a přesouvat jinam (enzym DAO je ve více orgánech, plus máme další specifické enzymy na odbourávání aminů, u histaminu je to HNMT). U některých aminů nepozorujeme žádný negativní efekt, ale v celém těle máme spoutu receptorů pro histamin, na které se pak ochotně naváže, když je potká (a spustí tedy reakci, kterou od něj tělo nevyžadovalo, proto se nedostatek tohoto enzymu či jeho kapacity spojuje hlavně s histaminem). Nutno poznamenat, že u většiny léků nebyl nikdy zkoumán vliv na DAO, ale obecně se ví spíše o inhibitorech H2 receptoru (což neříká nic o vlivu ostatních přímo na enzym, zpětný efekt při dlouhodobém užívání se očekává u všech). Ideální je ale předem vyzkoušet sám na sobě, který preparát člověku sedí, můžete reagovat na kterýkoliv z nich nebo také na žádný a budou vám pomáhat všechny. Každý pacient je individuální a potřebuje jiný lék, který mu zabere (proto jich máme také na výběr tolik). Doporučuji konzultovat s lékařem, jaké má on zkušenosti, a na základě toho si nechat předepsat a vyzkoušet. Může se stát, že i některé z nové řady antihistaminik vás budou uspávat, vyvolávat migrénu atd, ale může vám také sednout a zabrat hned ten první, a budete mít „krabičku první pomoci“. Při velmi silných projevech (př poruše aktivace žírných buněk může jít člověk do anafylaktického šoku, i když potravina nemá tolik histaminu) je dobré domluvit se na vypracování plánu (včetně epipenu).

      1. Děkuji za odpověď, popravdě to bylo tak hezky-složitě napsáno, že až po několikátém přečtení jsem to vstřebal. Naštěstí nejsem zas-až tak silný alergik a mám pouze určitou sezónu potíží (pampelišky). A jak píšete, přes den žádný příznak (až na smrkání) a až večer je to za trest. Naíc beru léky pouze v období těchto dní, ale i tak farmaceutické léky příliš v oblibě nemám. Každopádně i o funkci enzymu diaminoxidázy se s lékařem pobavím a následně o vhodnosti léku.
        Děkuji :-). Petr

        1. On se histamin přes den může hromadit, právě např. v pylové sezoně, a nemusí to vůbec souviset s nižší DAO (nebo lépe řečeno, toho histaminu se uvnitř v těle uvolňuje tolik na základě vnitřních pochodů, že to DAO nestíhá a až je toho moc, projeví se to). Doporučovala bych určitě začít na talíři – přidat potraviny, které stabilizují žírné buňky (tedy „zocelují“ je, aby byly odolnější vůči svému odbourání a tedy vyplavení histaminu), případně některé doplňky jsou skvělé (naopak ubrat smažené a jídla, která mohou spouštět zánětlivé pochody, čímž může také docházet k uvolňování histaminu). Nezapomínat na pitný režim, druhá dráha odbourávání histaminu vede přes moč a někdy to pacientům pomáhá i při akutních stavech. Nejlepší je začínat před sezonou, což už teď nestihnete, ale i tak se může touto cestou snížit reakce (přírodní léčba se nepřekrývá s tou chemickou, jedná se o jiné mechanismy, zatímco potraviny mají spíše schopnost zabraňovat samotnému uvolňování histaminu, antihistaminika už pak právě blokují přímo receptory, když už k tomu uvolnění dojde).
          U trvale navýšeného celkového IgE v krvi se předpokládá, že bude DAO nižší/méně výkonná (je vyčerpaná stálým odbouráváním histaminu, který se uvolňuje v důsledku přítomnosti IgE protilátek). Léčba začíná na talíři (úprava jídelníčku je základ), lék na to v podstatě neexistuje. Ale trvalými změnami nejen v kuchyni lze velmi dobře regulovat, jak člověk reaguje:))).

  5. Dobrý den, ráda bych ahtihistaminika vysadila. Beru je už skoro deset let. Pomáhají mi zvládat jeden velmi nepříjemný příznak, a to je úporné svědění kůže . Kvůli krevním testům jsem je asi třikrát na týden musela vysadit a bylo to nesnesitelné. Svědění mi vyvolá i dotek oblečení na kůši, vlas na čele atd. Někde jsem u vás četla, že jste to také nezvládla napoprvé, ale zvládla. Zajímalo by mě jak? Aůergoložka se navíc domnívá, že mám nějakou potravinovou alergii. No ale když beru léky, tak stejně dost těžko objevín jakou.
    Díky za odpověd a za moc pěkné články
    Štěpánka

    1. Dobrý den,
      ano, podařilo se mi až na podruhé, poprvé jsem nebyla dostatečně připravena a „abstinenční“ příznaky mě zradily.
      Samozřejmě pokud berete velmi dlouho, může být přechod velmi obtížný. Vezměte si, že tělo bylo deset let na něco zvyklé, histaminové receptory byly celou dobu zablokovány, a najednou nedostanou blokátor, ale histamin se bude moci navázat. Reakce pak mohou být velmi silné. Určitě bych nezačínala dříve, než budete jakštakš stabilizovaná, tedy budete mít jídelníček, který vám nevadí a budete se cítit “ v pohodě“. Poprvé jsem také vzdala kvůli bolestem hlavy a chřipkovitým příznakům, napodruhé už jsem věděla, co mě čeká. Já jsem se napodruhé vybavila vyššími dávkami vitamínu C (funguje jako antihistaminikum), omega-3 mastnými kyselinami (protizánětlivé), quercetinem (stejně účinný jako umělé stabilizátory žírných buněk) a pořádnou dávkou antioxidantů (ovoce, zelenina). Někdo zkouší začít postupně brát obden, někdo zkouší snižovat dávky (nejdříve na 3/4 tablety, pak na 1/2, pak obedn 1/2 atd.). Já jsem vynechávala obden a pak jsem prostě vynechala, nasadila větší dávku C, klidový režim, hodně spánku, a omezený režim, co se týče jídelníčku (hlavnš tolerované ovoce, zelenina, smoothie, žádné riskantní potraviny). První dva dny pobolívala hlava, občas někde zasvědilo, občas jsem si zapšikala, ale pak se to začalo zlepšovat. Po týdnu už jsem byla v pohodě a mohla jsem začít testovat, jak a na co vlastně reaguji.
      Samozřejmě vysazení prášků není pro každého a ne vždy se zadaří, vzhledem k přecitlivělosti můžete mít spíše poruchu aktivace žírných buněk, tam je pak dobré soustředit se na potraviny, které mohou žírné buňky stabilizovat. V USA vyvíjí dokonce krém, který by pomohl stabilizovat žírné buňky v kůži. Určitě zvažte svůj aktuální stav, jak se cítíte a opatrně zkoušejte (nejdříve přidat prospěšné potraviny, stabilizovat a pak omezovat léčiva). Určitě vnímejte své tělo (ne pro každého je šoková terapie vynecháním vhodná, zvláště při dlouhodobém užívání je potřeba být extra opatrný při vysazení). Držím palce.

      1. Díky za odpověď. Budu o tom všem uvažovat. Připadá mi to vše takové zamotané. Protože mám i po některých jídlech koliky a nebo aspoň bolení břicha, tak mi doktorka chtěla nasadit Nalcrom. Mě se to ale úplně nezdá, vzhledem k mechanismu účinku. Krevní testy ukázaly DAO na spodní hranici normálu a navíc mám zvýšené nějaké autoprotilátky. S jídlem se mi daří nedaří. Sbírám odvahu k přísnějšímu režimu. Potřebuju získlat lepší motivaci, než mám teď. Těžko se mi bojuje s okolím. Taky mám takový hloupý pocit, že po tom „okleštěném“ jídle budu mít hlad. No ale vím, že když se k tomu neodhodlám, tak to bude pořád dokola a nikam se nedostanu…. Pomáhá mi s někým o tom mluvit… Takže ještě jednou díky a pěkný den!
        Štěpánka

        1. Pokud budete mít další otázky nebo vám bude něco vrtat hlavou, klidně napište na kasulatko@gmail.com. Určitě vám může některá potravina vadit, určitě to může být i histamin přes „normální“ DAO, mechanismů pro vznik histaminové intolerance je více než jen snížená hladina DAO. Ale může to být samozřejmě další autoimunitní onemocnění a všechny ostatní příčiny by měly být vyloučeny.
          Boj s okolím je ze začátku trochu problém, ale jakmile si to nastavíte pro sebe, smíříte se s novým životním stylem, není problém ani okolí. Ani histaminová intolerance není jen o jídle, takže to ze začátku chce více snahy. A hlavně pozitivní přístup. Nekoukat se na to jako na oklešťování a vylučování, ale na pozitivní změnu pro zdraví, na zařazení nových potravin, které vám budou dělat dobře, na investici do budoucnosti pro spokojenější život. Ze začátku to může být těžší, ale nakonec budete ráda, že jste do změny investovala čas (či peníze), jelikož vám bude lépe. Nemusíte se bát, plnohodnotný život se dá žít i s potravinovým omezením.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s