Na interview, které autorka britského blogu o histaminové intoleranci „the Low Histamine Chef“ slibovala na svých stránkách, jsem se velmi těšila. Jako správná novinářka se rozhodla pokročit ve svém zkoumání a práci a začala přinášet interview s nejvýznamnějšími lidmi z různých oborů (lékaři, nutricionisté, přírodní lékaři) na téma histaminová intolerance (a dalších nemocí spojených s histaminem, jelikož se dost těžko odlišují). Své druhé interview uspořádala s Dr. Jonejou, která je velmi uznávaná specialistka na nemoci spojené s histaminem. Když jsem interview slyšela, přišlo mi velmi líto, že by některé informace byly anglicky nemluvícím lidem zatajeny. Přece jen histaminová intolerance je z pohledu lékařů velmi nová záležitost a každá dobrá rada se nám hodí.

Nemůžu zde samozřejmě přepisovat celé interview, jelikož by to zabralo spoustu a spoustu stran, ale budu se snažit vypíchnout to nejdůležitější, co jsme se v rozhovoru mohli dozvědět. Pokud rozumíte aspoň trochu anglicky, doporučuji si interview poslechnout celé.

Na začátku doktorka vysvětluje rozdíl mezi alergiemi a histaminovou intolerancí, což všichni už známe. Alergie je okamžitá IMUNITNÍ reakce na určitý podnět, který vede k uvolnění histaminu v těle. Histaminová intolerance vzniká, když je přísun histaminu v nerovnováze s jeho odbouráváním (histamin může pocházet z vlastních zásob, jídla, bakteriální činnosti atd) a nesouvisí s imunitou. Fakta také vedou k závěru, že nízkohistaminová dieta může vést i ke zlepšení alergií (zvláště u pacientů s vrozenou nižší koncentrací DAO, u pacientů s normálními hladinami chybí data pro vyhodnocení).

Proč není test DAO z krve směrodatný?

Velmi zajímavým bodem byl rozhovor o testování histaminové intolerance. Paní doktorka poukazuje na fakt, že DAO v plazmě není dostatečný marker pro vyhodnocení nemoci, jelikož důležitější je koncentrace v jednotlivých orgánech než v plazmě (a chybí data pro korelaci s krví). Dle paní doktorky nemáme spolehlivý test na stanovení HIT, jelikož i hladina histaminu se u člověka během dne mění (potřebujeme jej k mnoha reakcím v těle jako je trávení, přenos informace atd). Někteří lidé mohou mít vrozeně nižší koncentraci DAO, ale nemusí mít silné projevy. Naopak lidé s „normální“ hladinou nemusí mít enzym správně funkční či uvolňují velké množství vlastního histaminu (mimo toho přijímaného) a systém je i tak přesycen. Doktorka doporučuje diagnostikovat na základě vyloučení jiných nemocí, alergií, rodinné anamnézy a vyhodnocení podrobného jídelníčku ve vztahu k reakcím.ryba

 Odhalená tajemství o rybách, mléčných výrobcích, zralém ovoci a proč každý reagujeme jinak!

V rozhovoru se dále rozebírá dieta a povolené potraviny, což bude určitě každého zajímat. Nejdůležitější věc ohledně histaminové intolerance je závislost symptomů na aktuální hladině histaminu, což paní doktorka vysvětluje na klasickém příkladu naplňování kyblíku. Každý má jinak velký kyblík na histamin, který se postupně plní různými zdroji – přirozenými reakcemi, alergiemi, záněty atd. Jakmile člověk přeplní kyblík, třeba snězením příliš mnoha histaminových potravin, kyblík přeteče a máme na světě reakci.

Shrnutě:

  • ryby jako takové nemají vysokou hladinu histaminu, ale teprve po usmrcení se začne uvolňovat histamin bakteriální činností (tedy ihned zabitá a vykuchaná ryba na místě je bezpečná)
  • konzervované ryby obsahuji sulfáty, které vždy uvolňují histamin a jsou velmi nevhodné
  • mořské plody nejsou zbaveny vnitřností a z tohoto důvodu jsou velmi nevhodné
  • fermentované a zpracované maso (salámy atd.) jsou absolutně nevhodné, povolené je pouze čerstvé maso
  • čerstvé mléko je bezpečné, jakékoli fermentované mléčné produkty včetně sýrů jsou nevhodné – vše co obsahuje mléčnou kulturu, máslo je povolené
  • čočka a cizrna neobsahují histamin a jsou bezpečné, červené fazole a sójové boby jsou nevhodné
  • mango neobsahuje histamin a je povolené
  • borůvky jsou sporné z důvodu obsahu benzoátů (viz. níže) a záleží jako u dalšího ovoce na odrůdě a délce zrání

Velmi zajímavý byl rozhovor ohledně ovoce a zeleniny. Až během zrání dochází k uvolňování histaminu v ovoci i zelenině (či třeba červených fazolích), jelikož histamin je potřeba k procesu zrání. Například zelená rajčata jsou povolená a nepřináší problém. U bobulovitého ovoce je jiný problém – během zrání se uvolňuje benzoáty, které pak vyvolávají uvolňování histaminu (tedy působí jako liberátory). Stejný problém je s některým kořením jako skořice – obsahuje benzoáty. Ale každý člověk nereaguje na benzoáty a proto i při histaminové intoleranci někteří lidé tolerují jak bobulovité ovoce, tak koření jako skořice. Každý musí na sobě reakci vyzkoušet, protože pokud nejste citliví k tomuto uvolňování histaminu z vlastních buněk, pak je můžete zařadit do svého jídelníčku.

Můžeme někdy hřešit?

Velmi důležité je zmínit, že i sama paní doktorka přiznává, že spousta seznamů na internetu je klamná a každý člověk si musí vytvořit vlastní seznam! Když je člověk na nízkohistaminové dietě, může čas od času zařadit i potraviny s vyšším obsahem histaminu, pokud potraviny mají pro tělo pozitiva převažující hladinu histaminu. Pokud tedy dodržujete dietu, pak by třeba i hořké kakao neměl být čas od času problém, nebo třeba ony jahody. Vždy záleží na tom, jak moc je naplněn váš „kyblík“ či jak dobře je vyprázdněn díky dietě. Pokud tedy dietu dodržujete, můžete si občas hladinu klidně zvednout, ale opět s rozumem (třeba taková pizza má tolik zakázaných pochutin, že kyblík přeteče příliš rychle).017182

Probiotika ano či ne?

Paní doktorka považuje probiotika za citlivé a sporné téma. Dle výzkumu existují například bakterie, které jsou schopné přímo likvidovat histamin (jsou normálně přirozeně v organismu v rovnováze s těmi, které histamin produkují – velké množství histaminu vám může v tom případě v těle vznikat, pokud máte porušenou střevní flóru ve prospěch histamin-produkujících bakterií). Paní doktorka by ráda zavedla speciální probiotika, která by obsahovala ty dobré kmeny, které by mohly cíleně nahradit ty histamin produkující kmeny. Bohužel v dnešní době chybí prostor pro výzkum, který by potvrdil účinnost takových probiotik.

Budiž jídlo tvůj lék

V rozhovoru je pokryto i téma ohledně dietních návyků a příliš omezeného stravování. Spousta lidí, kteří zredukují svůj jídelníček na několik potravin (max. 5), si tímto přístupem nakonec velmi ubližují. Problém je, že tito lidé často mívají fóbii ze zavádění nových potravin. Paní doktorka na základě zkušeností a příběhu popisuje, že tato fóbie musí být překonána a potraviny postupně zaváděny do stravy, po malých množství, aby si tělo mělo čas vybudovat toleranci. Při úplném vyřazení tělo ztrácí schopnost rozličná jídla tolerovat a tak může člověk reagovat „i na vodu“. Zavádění by mělo být postupné (asi tak, jako je dítě poprvé vystavované potravinám – z mateřského mléka, kde je jen malé množství z potraviny). Dle Yasminy (která si onou fóbií sama prošla a její stav se zlepšil až ve chvíli, kdy začala jíst a přijímat dostatek živin) i doktorky je potřeba nutričně tělo vyživit!

REDUKUJTE STRES, radí lékař

A na závěr se v rozhovoru dotknou i citlivého tématu dalších problémových činitelů v histaminové intoleranci, jako je stres. Dr. Joneja ve své knize popisuje celou kaskádu, jak stres (přes nadledvinky atd) postupně uvolňuje histamin a může tak přispívat velmi významně k přeplňování „kyblíku“.

Reklamy

7 thoughts on “Známé a neznámé o histaminové intoleranci s Dr. Joneja a Yasminou Ykelenstam

    1. Zjišťuji odpověď přímo od nejpovolanějších (tímto velmi děkuji Jirkovi):) Mléčné kultury se přidávají, aby sýr mohl vůbec vzniknout, prý jen Poláci to umí bez nich:)) Cituji: „Zjednodušeně řečeno zkvašují laktosu a okyselují mléko, a tím přispívají ke srážení bílkovin. Nebo tam můžeš nalít kyselinu citronovou, ale to už není ono, protože ta ne/vytváří jinou chuť.“ Nezrající označuje, že po výrobě už dále nezraje. Teď zjišťuji, co se tedy děje s ml. kulturou dále, aby sýr na policích nezrál:)

  1. zajímavý článek, hmmm teda mango musím vyzkoušet:) ale něco s tím kyblíkem bude, přijela jsem z Anglie a tam jsem doslova hladověla, měla jsem z domu jídlo, ale nic moc vyživujícího, přijela jsem domu a teda můj „kyblík“ byl asi dost prázdný když jsem bez reakce dokázala sníst v restauraci maso na bylinkách + koupený větrník.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.