Jak bych si mohla odpustit vyslechnout přednášku s Dr. Williamem Davisem, jehož kniha stále vlastně u zrodu mé samotné přeměny? Ještě před diagnózou HIT jsem byla poněkud zoufalá a hledala jsem cesty, jak si pomoci. Do té doby jsem se samozřejmě snažila žít zdravě a dle všech rad jsem se krmila celozrnným pečivem. Musím říct, že takový špaldový rohlík byl lepší odměnou než sušenka. Postupně jsem zjistila, že to, co kupujeme v běžných obchodech, opravdu nechci jíst. Četli jste někdy složení „celozrnného pečiva“ v marketu? Možná vás překvapí, že složení je přes půl stránky a objevíte kolem 10 éček. Vím, možná si říkáte, že ne všechny éčka jsou tak škodlivá, ale opravdu se chcete krmit konzervanty, barvivy a aromaty, které jsou zabaleny do běžné pšeničné mouky (pro iluzi celozrnného pečiva se přidá pár kousků pražených semínek a hurá, máme celozrnné zdravé pečivo).images (1)

A tak jsem se dostala ke knize Wheat Belly („pšeničné bříško“), která byla nedávno představena i na českém trhu pod názvem Život bez pšenice (anglická kniha se dá sehnat na internetu i zadarmo). Myslím, že mě knížka dostatečně šokovala, a ihned jsem vyřadila pšenici z mého repertoáru. Kniha nevysvětluje jen problémy trávení a lepku, ale také to, co jsme se pšenicí udělali za posledních 100 let, jak jsme tuto plodinu změnili k nepoznání a vlastně si sami vybudovali nepřítele. Mocného nepřítele – která jiná rostlina si lidstvo podmanila v takové míře? Po dalším studování do hloubky a pročítáním materiálů jsem zjistila, že problém bude také lepek v jiných obilovinách. Osobně této změně přikládám velký vliv na mou imunitu a věřím, že lepek/zánět hrál velkou roli v mém imunitním onemocnění, které se zklidnilo. Postupem času jsem také zjistila, proč reaguji špatně i na některé bezlepkové potraviny – deproteinovaný pšeničný škrob je dle Dr. Davise stejným zlem.Dr.-William-Davis

Dr. William Davis je kardiolog (je jedním z průkopníků využívání CT srdce pro určení risku srdečního onemocnění). Možná vás zajímá, proč by se zrovna kardiolog měl zajímat o pšenici a být advokátem bezlepkové diety? Dr. Davis to popisuje ve své přednášce. Jako mladý aktivní lékař si všiml, že doporučení „jezte více celozrnného pečiva“ jeho pacientům nepomáhá, ba naopak se vrací ve stejném či horším stavu. Přestože jej kolegové odbývali, že nemá výživu řešit, ať předepisuje dál léky, pustil se Dr. Davis do zkoumání. Zjistil, že pšeničné produkty zvyšují krevní cukr mnohem více než jiné potraviny a že tak může pšenice působit přímo na vznik cukrovky. Když na zkoušku doporučil svým pacientům eliminovat pšenici, byl sám přímo šokován z dosažených výsledků. Velký váhový úbytek, ulevení od refluxu žaludeční kyseliny a plynatosti, konec křečím, průjmům, podrážděného střeva, nárůst energie, konec výkyvům nálad, lepší spánek, zlepšení artritidy, dramatické snížení hladiny cholesterolu, snížení vysokého krevního tlaku i zánětlivých parametrů – to vše pozoroval u svých pacientů. Na základě svých klinických pozorování se vrhl do studia pšenice a stal se uznávaným obhájcem bez-pšeničné stravy ( řekněte NE pšenici ve všech formách).

Ve svém rozhovoru vyjmenovává nejen všechny tyto zdravotní benefity, kterých člověk může dosáhnout, pokud se vzdá pšenice, ale hodně hovoří o vlivu lepku na srdeční onemocnění (hladinu cukru, hladiny LDL a věci, které s nemocemi srdce souvisí). Dr. Davis jde ještě dál: „Pokud chcete rozšířit mezi lidmi diabetes, doporučte jim jíst spoustu zdravých cereálií. Přesně takto vytvoříte cukrovku!“ Konzumace velkého množství cereálií (zde se Dr. Davis vyjadřuje o zrnech jako takových) může vést k tvorbě malých LDL částic v důsledku zánětů (zvýšený cholesterol někdo?), vysoké hladině cukru a nárůstu triacylglycerolů v důsledku lipogeneze. Dle doktora je hladina lipoproteinů velmi důležitý faktor pro vznik srdečních onemocnění a gluten a cukr mohou způsobovat jejich abnormality.

celiac-gluten-free-wheatPokud jste se rozhodli (či rozhodnete) vyzkoušet dietu alespoň bez pšenice, mohou vás na začátku překvapit abstinenční příznaky. Ano, slyšíte správně. Už jsem se v předchozích přednáškách zmiňovala, že pšenice obsahuje opiáty, které přímo působí v našem mozku. Únava, deprese, nevolnost, neschopnost cvičit, bolest hlavy – to vše může být počátečním příznakem vysazení návykových opiátů z pšenice. Mnoho lidí si tak může myslet, že jim vysazení lepku nepomáhá – opak je pravdou. Jde o pouhý detox, který naznačuje, že jste se vydali správným krokem (kdo by chtěl být závislý?). Dr. Davis radí, abyste si pro započetí diety vybrali méně stresové období (změna práce, zkouškové období atd. nebude asi nejvhodnější), hodně pili, začali používat mořskou sůl, hořčík (ve formě malátu 1 200 mg dvakrát denně), jód (500 mikrogramů denně) a vysokoúčinná probiotika (50 bilionů CFU denně). Ideální je začít užívat doplňky ještě před vysazením lepku, aby mohly plně pomoci při abstinenčních příznacích.158923-425x283-wheat-allergy

Na závěr je potřeba dodat, že Dr. Davis varuje před nahrazením „popelnicové“ diety jinou, i když gluten-free. V dnešním světě se prodává spousta „popelnicových“ bezlepkových výrobků, které pro vás mohou být ještě horší než pšenice. Specificky doktor varuje před zpracovanými produkty, velkým množství škrobů (kukuřičný, bramborový, tapioka) či rýžovou moukou.

Pokud vás zajímá, proč naše pšenice není dávno tou pšenicí, kterou jedli v Bibli, doporučuji si přečíst knihu Dr. Davise. A pokud byste nebyli dostatečně přesvědčeni, doporučuji knihu Life Without Bread. Srdce máme jen jedno a měli bychom jej chránit!
zivot-bez-psenice

Advertisements

27 thoughts on “Pšenice vrací úder: zničili jste mě, teď zničím já vás. Gluten summit 7 s Dr. Davisem.

  1. Dobrý den,

    mohla byste tedy prosím poradit jaké pečivo tedy vlastně konzumovat?
    Když ani bezlepkové pečivo (směsi) nejsou vhodné.

    1. Dobrý den, osobně si myslím, že není potřeba žádné pečivo, je to jen o zvyku. Ale každopádně se dají koupit jednodruhové mouky, které jsou z celozrnných bezlepkových obilnin, různě nakombinovat pro získání výživného produktu (jen si člověk musí odmyslet to nadýchané škrobové pečivo, pokud netoleruje kvásek). Na začátek ráda doporučuji tyto, mouka se dá prakticky zaměňovat podle chutí a preferencí, jsou rychle hotové a vydrží měkké i déle. http://www.veseleboruvky.cz/2014/04/dynove-bezlepkove-housky.html

  2. Ohledně složení na půl stránky a spousty E kódů, koukněte se na složení přírodního ovoce, třeba taková borůvka. 🙂 http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2577 resp. všech 12 a další: https://jameskennedymonash.wordpress.com/category/infographics/all-natural-banana-and-other-fruits/ (doporučuji včetně komentáře autora u borůvky). Z toho porovnání jablek s bonbóny by se naopak mohlo zdát, že čím delší a složitější, tím lepší. 😀

    1. Cekala jsem, kdy se toho nekdo chytne, kdyz jsem sledovala trend na FB posledni dobou. Vzhledem k tomu, ze prirozene slozky surovin se vypisovat nemusi, je jasne, ze dlouhe texty stale napovidaji, ze je neco spatne. Jelikoz neco boruvkoveho, co ma obsah 0,01% boruvky, by stejne muselo obsahovat tento popis, a cely text by se opet prodlouzil, hodnotili bychom pouze dlouhy seznam s extra dlouhym seznamem slozeni a opet by asi platilo, ze cim delsi, tim asi horsi. Neni prece problem, kolik toho sama jedna prirodni surovina obsahuje, ale kolik dalsich veci tam musi vyrobce dodat (a uvest), aby dostal nejaky produkt (tedy kolik musi slepit veci, aby prave dostal ten bonbon). Fascinujici, jak se lide dokazi pustit do slovickareni, kdyz vsichni dobre vi, co je vlastne podstatou one vety.

  3. dobrý deň, nenašla som informáciu o tom, aké prejavy má pšenica v pive. Vraj je už spracovaná kvasením, filtrovaná .. a teda neškodná. Rovnako ako mlieko v podobe zakysanky, navyše je plné probiotík, bez laktózy. A rovnako vraj funguje pšenica v pive, ktorá spracovaním v pive sa stáva prospešnou. Ďakujem za informácie, uvítam aj odkazy na weby, kde sa o tom píše.

    1. Dobrý den,

      neškodná z jakého pohledu? Pokud se budeme bavit o lepku, ten bude v pivě stále přítomný (udává se, že klasická piva mají okolo horní povolené hranice lepku, takže si dávají i celiaci, ale pšeničné pivo je přísně zakázáno). Co se týče jiných peptidů z pšenice, které jsou diskutovány jako ty, co určité čáti populace škodí, pak si nemyslím, že by je proces kvašení zlikvidoval. Kvašením se likvidují cukry a pokud vím, tak za probémy stojí obvykle peptidy. Pokud bych měla takové studie, tak bych je určitě publikovala, jelikož by to zajímalo spoustu lidí. Pokud byste měla nějaké podložené studie, budu za ně moc ráda. Opravdu by mě zajímalo, jak se kvašením může pšenice stát prospěšnou (samozřejmě snížením obsahu cukru určitě dojde ke snížení glykemické odpovědi, pro kterou je pšenice linčována. Na druhou stranu je přirozeným produktem tohoto kvašení alkohol, přečištění tedy bude vyžadovat další krok a je otázka, kolik tedy „dobrého“ v takovém roztoku ještě může zůstat, ale opravdu jsem technologii výroby nealkoholického pšeničného piva nikdy nestudovala, mám problém i s deproteinovanou pšeničnou moukou, tak jsou takové studie ani nehledala). Roli určitě může hrát i kvalita použité pšenice, ale tam bych teda na výběrovou moc nesázela. Myslím, že to není ani příliš časté téma, pšeničné pivo je spíše rarita a většinou se řadí mezi speciály.

      Zakysané mléčné jsou opravdu uváděné jako pro dopělé vhodnější právě díky odstranění laktózy. Opět jsem se tomu nikdy více nevěnovala, protože většina produktů na našem trhu není pro histaminiky vhodná. Co se týše probiotik, tam je to spíše silná polemika, kolik je v jogurtu opravdu vhodných živých probiotik a zda jsou to ty, které našemu střevu k něčemu budou. Samozřejmě pokud se nebavíme o doma vyráběném. Pokud by šlo o probotika, uvádí se, že fermentovaná zelenina je mnohem lepší zdroj než zakysané mléko.

      1. Ďakujem za obsiahlu odpoveď. Zrejme pôjde o jačmeň v pive a nie pšenicu a v tom pripade je aj pre celiatikov vhodné (nealkoholické).

        1. Myslím, že na škodlivost dané obilniny neude mít procento alkoholu vliv, i když je pravda, že samozřejmě alkohol spouští procesy na střevech, které by celiakovi zvláště v počátku léčby nemusely dělat dobře.

          Některé pivovary uvádějí, že obsah lepku je vlastně na horní povolené hranici (pro bzl výrobky, což je 20 mg/l nebo 20 mg/kg), ale jelikož nemají certifikaci, oficiálně to není uvedeno. Pokud se však jedná o celiaka, dávala bych si pozor…v tomto článku uvádí, že z 50 testovaných piv mělo 35 v rozmezí 1-200 mg/l a pouze 15 pod 1 mg/l ((http://www.celiac.com/articles/328/1/Does-Distillation-Remove-All-Gluten/Page1.html)). U nás má bzl pivo kolem 5mg/l, přičemž některé zdroje uvádí, že celiak by neměl přijmout více jak 6 mg lepku za den (http://www.celiac.com/articles/21655/1/How-Much-Gluten-is-Safe-for-Folks-with-Celiac-Disease/Page1.html). Tudíž pivo může být hazard a je potřeba zvážit, zda tvrzení „kvašení dělá obilninu bezpečnou“ chcete riskovat nebo ne.

          Určitě bych nezjednodušovala, že kvašením se škodlivá obilnina „odškodní“. Např. u kváskového pečiva byla jasně popsána nižší hranice lepku, avšak i tak není doporučeno celiakům, protože hranice pro vyvolání příznaků je velmi nízká (nebo spíše pro poškození i u bezpříznakových pacientů).

  4. Knížku zrovna dočítám a musím říct, že autor argumentuje více než přesvědčivě a ve spoustě bodů mu musím dát za pravdu. Minulý rok jsem měla podezření na celiakii, která se ale různými vyšetřeními nepotvrdila, přesto na sobě dále pozoruji některé z příznaků, na které mám pocit, že většina lékařů jen pokrčí rameny, protože nejsou tak vážné, jen prostě znepříjemňují každodenní život. I když se už více než tři roky snažím stravovat kvalitně, bez veškerých zpracovaných polotovarů a podobně, je fakt, že ačkoli pšenici se podvědomě snažím vyhýbat, žito, ovesné vločky, špaldu a pod. konzumuji běžně. Už delší dobu uvažuji nad vysazením lepku alespoň na měsíc, na zkušenou, a kniha mě v tom jen utvrzuje. Ráda bych se Vás zeptala, jaký máte názor na nahrazení těchto lepkových obilnin pseudoobilninami typu pohanka, quinoa, jáhly, amarant, rýže? Ano, eliminuji lepek (samozřejmostí je úplná eliminace ve všech potravinách), ale autor obecně nedoporučuje to s uhlohydráty přehánět, kvůli výkyvům krevního cukru, z důvodu dalších negativních dopadů na organismus. Já masu totiž příliš neholduji a také dost sportuji, tak bych ráda znala názor někoho zkušenějšího na toto „polovičaté“ řešení, děkuji za odpověď 🙂 A také děkuji za Váš blog a články na témata, o kterých se jen těžko shánějí informace, navíc s osobní zkušeností. Eva

    1. Vyloučení celiakie bylo též to první, co mě potkalo. Pak jsem si přesně po přečtení této knihy a dohledání informací na netu řekla, že to také zkusím na měsíc. První týden probíhal zřejmě detox, člověk si pomaličku zvykal, ale výsledek po měsíci mě přesvědčil. Zmizela bolest kloubů, hlavy, přibyla energie, ještě více se upravilo trávení. Pak jsem zkusila provokaci lepkem a dopadlo to katastrofálně, den jsem nevstala z postele. Při dalším pokusu chřipkovité příznaky, bolest kloubů (podle ní spolehlivě poznám kontaminaci lepkem) atd. Začala jsem tedy bádat více, zjistila, že existuje neceliakální glutenová intolerance, o které se od našich lékařů nic nedozvíme. Osobně si myslím, že možná není můj problém jen samotný lepek (který tělo může do jisté koncentrace tolerovat, a ta hladina se může člověk od člověka lišit), ale jiné proteiny, případně lektiny v pšenici a jiných zrnech.
      Osobně pseudocereálie nezatracuji, jelikož některé mají spíše pozitivní účinky na naše zdraví, ale vše je to samozřejmě o množství. Většina mé stravy je založena na rostlinných zdrojích, masu neholduji (i když si na něm pochutnám, pokud ho připravuje někdo jiný), mléčné si občas dopřeji (kozí, ovčí), ale i tak nevidím důvod, proč se cpát třeba chlebem a těstovinami od rána do večera, byť jsou bezlepkové (což bohužel většina lidí dělá, prostě jen nahradí mouku bezlepkovými směsmi a živí se stejně jako předtím). Doporučovala bych pseudocereálie hodně střídat a zařadit mouky vyrobené z bezzrnných zdrojů – kaštanová mouka, žaludová, kokosová, mandlová, dýňová, maková atd. Zdravým lidem, kteří nemají pocit, že by je lepek nějak trápil, doporučuji alespoň nahradit převahu pšenice jinými cereáliemi – vyměnit chléb za žitný kváskový, vyzkoušet rýžové, pohankové těstoviny, naučit se přidávat do pečení bezlepkové mouky. Z přirozeně bezlepkových zdrojů dostaneme často určitou výživovou hodnotu, což se o vymleté bílé pšeničné mouce říct nedá. Problém je podle mě hlavně v tom, co jsme se pšenicí udělali ( navýšení % lepku atd), jak ji zpracováváme a její nadužívání (pečivo, těstoviny, knedlíky, zahušťování téměř čehokoli, přidávání pšeničného lepku i do potravin jako je čokoláda atd).
      Jinak já říkám – proč to nezkusit. Je to jen měsíc života s omezením, který může ovlivnit naše zdraví v budoucnu. Tělo se vyčistí a člověk pak může lépe testovat, zda mu některé zrno (i bezlepkové) nedělá potíže.

      1. Děkuji za odpověď! Pravda, měsíc v životě není nic, pokud by to přineslo zlepšení. A určitě souhlasím s tím, že i strava bez lepku může být neuvěřitelně bohatá, už jen ty druhy přirozeně bezlepkových mouk – a také je to hlavně o postoji, nejlepší bude brát to jako výzvu a prostor pro experimenty 🙂

  5. Jsou nevhodné i pšeničné potraviny, které si člověk doma sám upeče z doma umleté pšenice? A pokud ne pšenice, tak žito ano? Život bez pečiva si neumím představit, přestože ho nekonzumuju každý den…

    1. Bohužel pšenice je pšenice a pokud byste nesehnala „pradávné“ odrůdy a nevypěstujete si je doma sama, tak s ní asi nepohnete. Dnešní pšenice má dle některých zdrojů až 10x více lepku než před 100 lety. Dr. Davis doporučuje vyřazení lepku, ale pro začátek jistě bude stačit (pokud nemáte celiakii či jinou nemoc), když se pokusíte vyhýbat pšenici. Lepek v žitu a ječmenu jsou odlišné. Pokuste se zavést i další bezlepkové obilniny v kombinaci s těmito a uvidíte, třeba se pšenice zbavíte než řeknete hop (taková malá odvykačka).

      1. 10x více lepku než před 100 lety? Ale to mi matematicky moc nevychází…. Pšenice obsahuje asi 10 % bílkovin, a i když než všechny jsou lepkotvorné.
        Pšenici jsem musela vyřadit, zatím ve všech odrůdách. Ale žito konzumuji bez problémů ve velkém, což je docela paradox.
        A také znám pár jedinců, kterým třeba kaše z čerstvě mleté pšenice dělá vyloženě dobře. Cítí jako velmi posilující pokrm.

        1. Proč vám to nevychází? Já nemluvím o celkových procentech proteinu, ale o nárůstu lepku na úkor dalších, tedy změněném poměru lepku vůči jiným proteinům. Dívala jsem se např. na stránky pekařů a ty považují za silnou mouku tu, která obsahuje nad 36% lepku. Osobně si myslím, že je spíš problém ve zvýšeném příjmu naší společností a možná také v pozměněné struktuře těchto proteinů.Proto ani není paradox, že tolerujete žito, jedná se o odlišný „lepek“, tedy ne přímo gliadin.

          Mimochodem já znám zase pár jedinců, kteří např. tvrdí, že je velmi nabíjí čokoláda a nedokáží bez ní žít. Nebo třeba hamburgery. Netvrdím, že to tak někdo nemá s pšenicí, zvláště když víme, že pšenice působí jako opiát:))

          1. Aha, máte na mysli obsah tzv. „mokrého lepku“. Promiňte, prve jsem to nepochopila.
            Souhlasím s vámi, že problém bude zřejmě v přijímaném množství a formě. Určitě dělá své bílá mouka vymílaná na válcových mlýnech a pak asi pšenice v podobě různých „éček“. Možná i proto jsou nejčastějším problémem pšenice – kukuřice – kravské mléka – soja. Že se v nejrůznější proměnách přidávají všude 😦

            JJ, jasně, ale já neměla na mysli lidi, kteří jedí hamburgery nebo kdovíkolik čokolády 😉 Jedna paní je třeba stará škola, pochází z malé vesnice na Slovensku. A pražma (jak kaši říká) jsi vždy pomůže překonat období, kdy je jí slabě, špatně, nebo se srovnat, když dnes v jídle „zhřeší“. Nevím, nemám důvod nevěřit.

            1. Věřím, že každý bude reagovat jinak a paní bych to klidně věřila. Záleží na našem imunitním systému a jsou lidé, kteří klidně mohou jíst plesnivé věci a ani to s nimi nehne (viděla jsem to na vlastní oči) a cítí se pak fajn, že jim jídlo chutná. Každý musí otestovat sám na sobě. Třeba je i velký rozdíl, pokud si člověk pomele trochu zrn a povaří je, jak je odmala zvyklý, ale to by bohužel musel někdo prozkoumat. Plošně to spíše vypadá, že většina lidí reaguje negativně. Osobně svým známým doporučuji redukovat (ne plně odstranit, protože to je pro většinu lidí nepředstavitelné) množství pšenice a nahradit dalšími zrny, aby strava byla pestrá, stejně jako druhy lepku. A vybírat si kvalitní zdroje, pečivo z obchodů je tak narvané éčky a kdoví čím, že to musí aktivovat imunitní systém samo o sobě.

  6. Deproteinovaný pšeničný škrob bude asi stále obsahovat stopy pšeničného (a ne jiného) lepku, ne?
    Je to až neuvěřitelné, že i „nula nula nic“ množství může škodit. U pšenice sice tak vysokou citivost nemám, ale u kukuřice ano. Vadí mi cokoliv, co z ní je vyrobené, i když už tam teoreticky nemohou žádné bílkoviny být (čistý vit C, sorbáty, maltodextrin apod.)

    1. Deproteinovaný pšeničný škrob je uváděn jako bezlepková potravina a používán do spousty bezlepkových výrobků. Musí mít tedy nižší hodnotu lepku než stanovený limit a jsou lidé, kteří se budou hádat, že vůbec nevadí, když denně přijmou max. povolené množství lepku (hlavně když jim není zle). Bohužel si tito lidé neuvědomují, že reakce a zánět probíhá i bez toho, aniž by zvraceli a že si mohou víc a víc ničit klky ve střevě, když opomineme další efekty lepku:(( Je škoda, že lidi s autoimunitním onemocněním nevarují už slovíčka jako „deproteinovaný“, „modifikovaný“ atd.
      Jsem ráda, že píšete ohledně reakcí na kukuřici, jde vidět, že každé tělo reaguje jinak. Mě zase nevadí stopy ječmenného či žitného lepku, ale na pšenici reaguji divoce:(

      1. Jasně, že deproteinovaný pšeničný škrob byl vyvinut hlavně pro tzv. bezlepkové výrobky. Ale limity, nelimity, zbytkový lepek tam prostě je, možná sotva měřitelný, ale souhlasím s vámi, že na něj spousta lidí reaguje. Chtěla jsem jen říct, že je to stále lepek pšeničný.
        Jen přemýšlím, jak poznat, že třeba i ty stopy pšenice vadí, když se žádná reakce nedostaví. Nemáte typ?

        1. To bohužel nemám. Věřím, že třeba za několik desítek let budeme mít domácí zařízení, které vám ihned změří markery zánětu a proskenuje střeva, ale v dnešní době je to jinak. Na druhou stranu lidské tělo, imunita a opravné mechanismy jsou velmi dobře vyvinuty, aby dokázaly menší poškození opravit, proto možná někteří reagují i na stopy, jiní ne. Je pak asi na úsudku člověka, zda se rozhodne porušovat pravidelně, protože jsou základní testy v pořádku, či si opravdu situaci hlídat a neriskovat pozdější poškození, které člověk nevidí hned (a neprojeví se hned). Ale když se člověk kontaminuje náhodou, čemuž dnes asi ani nelze zabránit, tak by si s tím tělo mělo umět poradit:)

          1. Jenže ono asi nejde říct, že když mi něco škodí ve velkém množství, tak je to jistě škodlivé i v malém množství. Samozřejmě nemluvím o klasické celiakii. Ale u neceliakální intolerance glutenu nebo potravinových alergií s pozdní reakcí nebyl zánět prokázán a ona na to ani spolehlivá diagnostika neexistuje.
            Možná příklad pro srovnání – když s ním pickles více než 1-2 lžíce na jednou, je mi špatně. Když s ním něco hodně slanějšího, také mi není dobře. Ale to neznamená, že pickles nebo sůl jsou pro mě špatné. Podobně by to bylo třeba u intolerance laktozy nebo fruktozy.

            1. Podle Dr. Volty, který je velmi vzdělaný v NCGS, nikdo nemůže říct, zda to malé množství dlouhodobě neškodí. Já to osobně na sobě zkoušet nemíním a on to svým pacientům nedoporučuje. Při glutenové ataxii stačí také minimální množství, aby došlo k poškozování nervů a trvá dlouho, než to člověk zaznamená. Stejně tak autoimunitní onemocnění nastupuje dlouho předtím, než se projeví. Lepek nelze srovnávat s pickles nebo solí, jelikož tam vám nebude zle z důvodu reakce imunitního systému, ale obvykle ze soli či kyseliny. Je třeba zase odlišovat mechanismy. A třeba u experimentů s lepkem in vitro bylo prokázáno, že působí prozánětlivě bez přítomnosti celiakie atd.

    1. Dieta složená z jídla, které by mělo patřit spíše do popelnice než do žaludku. Tedy samá chemie, nekvalitní suroviny, spousta cukrů, nekvalitní tuky, žádné živiny (myslím, že si sama dovedeš představit, co vše tma může patřit). Je to vlastně nezdravá strava (bohužel tohle slovo obvykle lidi nedokáže přesvědčit:))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s