Doktor Yehuda Shoenfeld je zakladatelem a ředitelem Zabludowicz centra pro autoimunitní choroby v Izraeli. Jeho klinická a vědecká činnost (publikoval více než 1700 prací v opravdu renomovaných časopisech) je zaměřena na autoimunitní a revmatické choroby. Mimo publikací má na kontě také více jak 350 kapitol v knihách a učebnicích (jako jsou významné The Mosaic of Autoimmunity, Infections and Autoimmunity, Antibodies, Diagnostic Criteria of Autoimmune Diseases). Doktor Shoenfeld získal v roce 2005 cenu ve Vídni od Evropské ligy proti revmatismu a dostal zlatou medaili od Slovenské asociace lékařů za jeho přispění k Izraelsko-slovenské spolupráci. Je čestným členem Maďarské asociace pro revmatologii. V roce 2008 získal Nelsonovu cenu od UC Davis, o rok později mu je udělen titul „Doctoris Honoris Causa“ v Maďarsku a stává se čestným členem Slovinské akademie věd. V roce 2012 získal cenu za celoživotní přínos interní medicíně v Izraeli. Sečteno, podtrženo, tenhle člověk toho docela dost ví. Jeho přednáška na gluten summitu se týkala především toho, že autoimunitní nemoci se vyvíjí mnohem dříve, než se projeví různé symptomy nemoci. Jsme schopni těmto nemocem předcházet?Dr.-Shoenfeld

Když se imunita zblázní

Imunitní systém je dle Dr. Shoenfeld jeden z nejzajímavějších v našem těle (podstatná část Nobelových cen za medicínu byla za výzkum imunitního systému). Imunitní systém je poměrně komplikovaná síť, která má za úkol zabránit infekci v našem těle. Imunitní systém brání člověka před nakažením bakteriemi, viry a parazity. Ve skutečnosti se jedná o neustále probíhající boj. Aby mohl imunitní systém bojovat správně, musí rozpoznat svého nepřítele a naopak tolerovat vlastní buňky. Někdy může dojít ke snížení této tolerance a imunitní systém začne napadat buňky vlastního těla, pak mluvíme o autoimunitním onemocnění. Léčba autoimunitních onemocnění je velmi komplikovaná a záleží na typu imunitní reakce, která je „pomýlená“. Podle povahy imunity ji můžeme rozlišit na humorální (látkovou) či buněčnou imunitu. Jsme schopni rozpoznat nemoc dříve než udeří a zabránit tak jejímu rozvoji?l38009

Autoprotilátky lze detekovat mnohem dříve, než se nemoc projeví

V určitých výzkumech byli vědci schopni odhalit nástup autoimunitního onemocnění dokonce několik let před nástupem symptomů, a to především dle protilátek v krvi. Dr. Shoenfeld uvádí, že ve skutečnosti musí protilátky v krvi přebývat dlouhou dobu před tím, než se samotná nemoc projeví. Pokud tedy dojde k nárůstu těchto protilátek, je potřeba pacienta pečlivě sledovat, avšak nepanikařit a nezačínat léčbu předčasně. K těmto pacientům by se mělo přistupovat zodpovědně a hledat cesty, jak tělo očistit od těchto autoprotilátek ještě před tím, než dojde k poškození orgánů. Jako jednu z forem prevence uvádí Dr. Shoenfeld vitamín D ve velkých dávkách. Ve studiích bylo ukázáno, že vitamín D dokáže zastavit či snížit tvorbu autoprotilátek u zvířecích modelů (Crohnova choroba, lupus, roztroušená skleróza atd.). Vzhledem k tomu, že autoimunitní nemoci jsou multifaktoriální, je velmi těžké dokázat efekt vitamínu D u člověka. Každý člověk (a především ti s predispozicí k autoimunitním onemocněním) by se měl snažit přejít na zdravý životní styl, pravidelně cvičit, nevyhýbat se slunci a přestat kouřit.

Vitamín D jako prevence autoimunitních potratů?

V rozhovoru zmiňují vitamín D také ve spojitosti s nevysvětlitelnými potraty v rodině. Pokud je v rodině nevysvětlený potrat, měli by „plodné“ ženy být vyšetřeny na hladiny vitamínu D a protilátky proti apolipoproteinu H (Apo-H, dříve beta 2-glykoprotein-1). V případě zjištění autoprotilátek má být vitamín D podán okamžitě. Pokud se žena snaží otěhotnět, mohou být koncentrace dalších autoprotilátek využity jako markery možného potratu. APLAs, anti-thyroglobulin, anti-TPO, anti-transglutaminasy, anti-endomysium protilátky mohou zapříčinit potrat. Protilátky proti gliadinu (lepek) byly spojeny s dalšími autoimunitními nemocemi (např. u 8% pacientů s roztroušenou sklerózou, přechod na gluten-free dietu znamenal pro spoustu těchto pacientů remisi).Autoimmune-disease-diagram1

Enviromentální faktory v autoimunitních nemocech

Nesmíme zapomínat, že ve vzniku autoimunitních onemocnění hrají roli také enviromentální faktory. Např. některé bakterie dokáží mimikovat auto-antigeny, některé léky mohou vést ke „zmatení“ imunitního systému. U některých onemocnění zřejmě hraje velkou roli poškození střevní mikrobioty. Např. Helibocater pylori byl úzce spojen s autoimunitní nemocí zvanou idiopatická trombocytopenická purpura, kde imunitní systém napadá vlastní krevní destičky (tělo vytváří protilátky proti H. pylori, které mohou kvůli podobnosti s nepřítelem napadat vlastní krevní systém). Pokud dojde k odstranění H. pylori (antibiotika, přírodní léčba), může dojít k vyléčení/zlepšení autoimunitního onemocnění. Ateroskleróza (ukládání tuku v cévách vedoucí k infarktům) může být také způsobena autoimunitními mechanismy – protilátky proti oxidovanému LDL byly nalezeny v krvi mnoha pacientů (autoprotilátky dávají signál – zánět – CRP- aktivace mechanismů vedoucích k ateroskleróze). Z celé přednášky vyplynulo, že není dobré podceňovat např. stav našeho střeva a těla právě kvůli možné spojitosti s rozvojem autoimunitních onemocnění. Stejně tak nemá smysl podceňovat nárůst auto-imunitních markerů a snažit se o jejich snížení!

Ze své zkušenosti můžu říct, že v mém případě bezlepková protizánětlivá dieta velmi pomohla k uklidnění imunitního systému. Zmizela/uklidnila se jak lupénka, tak poklesly autoimunitní protilátky v krvi. Pokud bojujete s autoimunitou jakéhokoli druhu, doporučuji tuto dietu alespoň vyzkoušet.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s