Nepříjemná pravda o glutamátech a aspartamu aneb malý výsek z přednášek z Evolution festivalu 2014

Jak jsem se zmiňovala v předchozím příspěvku, v ČR proběhl festival s názvem Evolution. Krom velké řádky vystavovatelů z oblasti zdravé stravy a přírodní kosmetiky byl k vidění docela rozsáhlý program. Jednalo se hlavně o přednášky týkající se našeho zdraví – ať už duševního nebo fyzického (a co pro zdraví můžeme dělat). K tomu bylo také několik workshopů a ezoterických lekcí. Bohužel nešlo stihnout vše, ale i tak to bylo velmi poučné. Ráda bych těm, kdo neměli možnost se na veletrh dostat, předala alespoň základní informace, co jsem se dozvěděla.

První z přednášek byla od lektora Dušana Přikryla, který se zabývá příčinami vzniku psychosomatických onemocnění a vlivu podvědomí na lidské zdraví a průběh života. Společně se zahraničními kolegy pracuje na metodách rychlé a účinné pomoci při odstranění zdravotních problémů bez pomoci léků. Přednáška se zabývala tím, zda naše podvědomí může za naše nemoci. Toto téma mě docela zajímá, jelikož se čím dál více diskutuje, že vědomá meditace a ovlivňování našeho psychického stavu může měnit přepisování našich genů, může snižovat pro-zánětlivé geny a léčit nemoci. Osobně si myslím, že psychosomatika hraje velkou roli u civilizačních chorob, a zvláště pak u střevních obtíží a potravinových intolerancí.IMG_0355

Věděli jste, že když hodíte do vody několik lidí a pustíte k nim žraloka, žralok si vždy jako oběť vybere toho, co se nejvíce bojí a vysílá tak určité „vlny“. Příroda si to tak zařídila – je potřeba zlikvidovat nejslabší článek. Podle toho vědci soudí, že z nás vyřazuje jiná energie podle našeho nastavení. Energie je podle lektora sdílená – teprve energeticky vyčerpaný člověk jde k psychologovi a prý by mělo stejný efekt, kdyby psycholog místo povídání četl pohádky, protože jde pouze o výměnu energie a nabití pacienta. A celá tato energie, vysílání na určitých vlnách, vychází z našeho podvědomí. Dozvěděli jsme se, že věci se dějí dle toho, co si přejeme (co je v našem podvědomí, ne to, co říkáme). Toto tvrzení lze dokázat i na mnoha případech potravinové averze. Pacienti, kteří si vsugerovali, že reagují na nějakou potravinu, na ni pak ve skutečnosti reagovali, přestože neproběhl žádný opravdový biochemický proces. Tak silná je naše psychika. Pokud si tedy v podvědomí držíte myšlenku, jak vám je zle a že vám jídlo vadí, pak pravděpodobně budete trpět i přes nasazení diety. Např. anorexie může souviset s nějakým vnitřním blokem, který vznikl v dětství (spouštěčem pak může být v pozdějším věku cokoliv). Proto bychom stejně, jako se staráme o naši vnější schránku, měli poskytovat péči našemu vnitřnímu já a pracovat na našem postoji a podvědomí.

Na tuto přednášku navazovala přednáška Víta Syrového, který pracuje jako naturoterapeut, tedy nezávislý výživový poradce zdravého životního stylu. Klade důraz nejen na stravování, ale také dýchání či duchovní úroveň. Když se nedostanete na jeho přednášku, můžete si přečíst jeho knihu „Tajemství výrobců potravin„. Pokud se nedokážete stále vzdát průmyslově zpracovaných potravin nebo je vám jedno, co si patláte na tělo, tak vám tato kniha může otevřít oči a velmi rychle pomoci. Jeho přednáška se týkala toho, jak na naši psychiku působí přijímaná strava, jakou roli vlastně hrají barvy, vůně či energetické hladiny potravin. Volbou těch správných potravin pak můžeme zlepšovat vlastní zdraví. Já jsem pochopila, co mě tolik táhne na raw stravě – je to právě ta barevnost potravin, kombinace a také vůně, v neposlední řadě i osvěžující pocit. Po ránu mě nejvíce dokáže nakopnout pořádně zelené smoothie:)IMG_0379

Pokud byste se chtěli o jedech v potravinách dozvědět ještě více, pak vřele doporučuji knihy profesorky Anny Strunecké „Doba Jedová“ (a také poslední Jak přežít dobu jedovou). Knihy nejsou jen tak nějakým výkřikem do tmy, ale paní profesorka společně s toxikologem Patočkou za pomoci zahraničních kolegů předkládá věděcké důkazy o škodlivosti látek, o kterých nám lékaři tvrdí, jak jsou bezpečné. Za poslední století jsme jako lidstvo stihli vyrobit přes 25 miliónů chemických látek. V pupečníkové krvi lze běžně najít přes 280 toxických látek, z čehož přes 200 jsou neurodegenerativní látky se schopností poškodit mozek a nervy, a další desítky mají karcinogenní účinky. Připadají vám tato čísla alarmující? Připadá vám epidemie autismu, alergií a civilizačních chorob alarmující? Mně tedy ano. Podle profesorky může být každá chemická látka jedem – záleží vždy na dávce. Problém je, že nám nikdo nedává základní informace – věděli jste, že grapefruity zvyšují účinnost 85 léků (zabraňují např. odbourávání warfarinu, proto by tyto léky neměly nikdy být konzumovány s grepem), třezalka naopak účinek léků snižuje (např. snižuje účinnost antikoncepce)?  Stejně tak je potřeba si uvědomit, že v dnešní době máme okolo 1 500 potravinových aditiv pod označením E. To je příliš velký počet na to, aby byly důkladně prozkoumány, především jejich dlouhodobý vliv na organismus. Málokdy je zkoumán efekt kombinace těchto éček, přičemž tyto koktejly do nás cpe potravinářský průmysl hlava nehlava. Vlastně jsme všichni tak trochu pokusní králíci.IMG_0391

Velkou část přednášky věnovala paní profesorka glutamátům (E 620 – E 625, najdete je také pod názvem kvasničný extrakt, MSG, hydrolizovaná bílkovina, na skryté názvy upozornily i noviny) a aspartamu (E 951). Věděli jste, že měl dříve výrobce v ČR za povinnost upozornit na obsah glutamátu varovným nápisem? V dnešní době se však najdou zastánci, kteří tvrdí, že glutamát je látka tělu vlastní (kyselina glutamová je aminokyselina). Bohužel ani oni si neuvědomují, že se jedná o trochu jinou formu. Když přijmeme potravinu, kde se nachází kyselina glutamová jako součást proteinů, vstřebává se jinou rychlostí a v jiném množství, než když cpeme do těla čistý glutamát v každém jídle. Když se pak taková látka smíchá s další, třeba aspartamem, máte pravý koktejl jedů. Ani to si mnozí lékaři a skeptici neuvědomují, že vždy musíme zvážit možnost kombinace efektů. Z „bezpečného“ aspartamu se nám již při teplotě 30°C uvolňuje methanol, fenylalanin a kys. asparagová. Methanol se pak v těle odbourává na formaldehyd a jsme u rakovinotvorných látek. Jeden litr light coly, kterou necháte stát na sluníčku, obsahuje 56 mg methanolu. K tomu přidejte další light výrobky, které si naložíte do košíku, a máme na problém zaděláno. V Itálii, kde dělali studie na myších, kterým podávali aspartam od narození do smrti, zjistili mnohem větší výskyt lymfomů, leukémie a celkově nádorů. V roce 2012 vyšla v USA studie, kde zjistili, že denní konzumace jedné plechovky light nápoje zvýšilo riziko leukémií o 42%, o 102% riziko myelomu u mužů a o 31% vzrostlo riziko lymfomu u žen. FDA dokumentuje 93 vedlejších účinků po požití aspartamu. U každého léku jsme informováni o vedlejších příznacích, ale nikdo nás neinformuje, co s námi mohou dělat složky potravin. Proč tedy nebyl aspartam stále zakázán? Vzhledem k tomu, že USA eviduje na 6 tisíc produktů s obsahem této látky, dovede si představit, jaké se v tom točí peníze???

Věděli, že glutamát sodný se ve vědě využívá pro rychlé získání obézních myší? Jediná injekce dokáže rozhodit celý metabolismus. Pro více odkazů na studie doporučuji: http://drbj.hubpages.com/hub/MSG-Fat-Rats-and-Us.

Věděli, že glutamát sodný se ve vědě využívá pro rychlé získání obézních myší? Jediná injekce dokáže rozhodit celý metabolismus. Pro více odkazů na studie doporučuji: http://drbj.hubpages.com/hub/MSG-Fat-Rats-and-Us.

Příjem těchto jedů, o kterých nás nikdo neinformuje, může souviset s dalšími chorobami, třeba s rakovinou tlustého střeva. Česká republika si v případě mužské populace připisuje neslavné prvenství (90/100 000 mužů umírá na rakovinu tlustého střeva, ženy mají prvenství v rakovině prsu). Vzhledem k tomu, že Češi sbírají poháry i v konzumaci alkoholu a červeného masa, není se moc čemu divit. Samozřejmě to množství toxinů, které do sebe denně dostaneme, je alarmující. V tomto případě paní profesorka jako prevenci doporučuje úpravu jídelníčku – strava ze základních potravin, vitamín D3, kurkumin, antioxidanty ze syrového ovoce a zeleniny, hořčík a dostatek spánku ve tmě (kvůli produkci melatoninu). Vhodné je zařadit také půsty, které prokazatelně prodlužují život. Jako účinné se jeví také intermitentní půsty – člověk nepřijímá potravu mezi 19. hodinou večerní a 11. hodinou ranní, kdy se tělo čistí.zeichnungetikettenschwindel

Více od profesorky Strunecké se dozvíte na stránkách Rizika očkování, kde krom rizik očkování přidává také krátká videa právě o jedech v potravinách a kolem nás. Mimochodem, a jak na tyto studie, které dokazují škodlivost aspartamu, reaguje potravinářský průmysl? Změní prostě jméno (článek zde). Samozřejmě jakožto každá veřejně známá osobnost, která jde proti proudu, i paní profesorka Strunecká již získala řadu odpůrců. Když si však otevřete její knihy, můžete velmi často dohledat zdroje informací, kde čerpá, a z velké části jsou to vědecké studie. Není to tedy žádné blábolení do větru a snaha jednoho člověk změnit svět, ale upozornit na to, co nám bylo zatajeno a máme právo o tom vědět. Samozřejmě rozhodnutí, zda budete jíst glutamáty či aspartam je jen na vás, ale nemůžete pak říci, že vám o tom nikdo neřekl.

HIT pacienty bude jistě zajímat, že glutamáty jsou zakázané dle dostupných seznamů pro jejich schopnost negativně ovlivňovat metabolismus histaminu a žírných buněk. Každopádně pokud přehlédneme výzkum na zvířatech, je dobré si uvědomit, že výrobce vám tak trochu lže. Velkou část chuti v potravině totiž dělá právě glutamát a výrobce může ubrat na pravé chuti, prostě celou chuť nastaví chemií. Navíc velký obsah éček často znamená, že je potravina mrtvá a moc vaše střeva nepotěší. Nature v roce 2005 publikoval, že ve studii (více jak milion lidí a na zvířatech) potvrdili, že lehce vyšší dávky glutamátů než obsahuje běžná strava může vést k poškození regulace apetitu a souvisí tedy s nárůstem obezity. Doporučují dietu se správným obsahem aminokyselin a částečně se vyhýbat potravinovým aditivům. To bylo v roce 2005, otázkou je, kolik přijímáme glutamátu běžně teď?

Advertisements

7 thoughts on “Nepříjemná pravda o glutamátech a aspartamu aneb malý výsek z přednášek z Evolution festivalu 2014

    • Nejhorší je, že mizivé množství od všeho, ale co když je těch mizivých množství z různých zdrojů poněkud více? Zdravý člověk něco snese a tělo si s ledačím poradí, ale co lidé s kvasinkami, přerůstáním bakterií atd, případně dalšími chorobami, které provází zánět a poškození buněk a tedy každý další jinak bezpečný stimul se může proměnit v nežádoucí působek? A takových lidí očividně přibývá a o bepečnosti jednotlivých látek či jejich kombinaci u takových lidí mnoho nevíme

  1. Zlá, zlá rajčata, jedovatý vývar a toxické kvasnicové výtažky – skoro tak nebezpečné jako pangamin!

    Doba jedová je jedna neplatná generalizace vedle druhé, kromě pár výjimek, kde to jsou přímo bludy – a konkrétně tažení proti nahražení práškového MGS kvasnicnovými výtažky a nebo bílkovinovými hydrolyzáty (copa dělá fermentace třeba v tempehu? Hydrolyzuje bílkoviny a přitom se to naštípe i na kys, glutamovou, co se pak naváže do různých solí. . A kde se bere tolik skvělé chuti ve vývaru? )

    Jak to skutečně je s MGS a glutamátovými solemi je daleko lepší slyšet od Changa, než od hlasatelů zdravotních apokalyps. Jen to bude asi daleko nudnější a méně Š.O.K.U.J.Í.C.Í. To se tak postojům, co se kamrádí s realitou stává.

    http://eater.com/archives/2012/09/25/watch-david-changs-mad-talk-on-the-stigma-of-msg.php

    • Každopádně jste vyjmenovala potraviny, co jsou při histaminové intoleranci a poruchách aktivace žírných buněk zakázané. Spojitost mezi glutamáty a histaminem je zkoumaná, a je otázka, co pacientům škodí v oněch potravinách více.

      Výzkumy beze sporu dokazují efekt MSG na obezitu a pár dalších ( MSG vyvolává usmrcení astrocytů, poškození hipokampu, oxidační stres, urlolithiáza – to jsou zdokumentované modely). Proč si zrovna volit pana Changse a ne jiné? Vždy je to o tom, čemu chcete věřit. Videí a článků může být spousta, vždy budou odpůrci a příznivci, na tom se nic nezmění. Vzhledem k tomu, co vím o chemické senzitivitě a žírných buňkách se přikládám k teoriím kombinatoriky, tedy vytvoření jedovatého koktejlu, což výrobci potravin naprosto opomíjí (opět osobně věřím výzkumu, neurotoxický efekt MSG a aspartamu byl nedávno publikován http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0892036214000191, stejně tak efekt na vznik diabetu http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3727955/). Zdravý člověk se s tím možná ještě nějak popere, ale nemocný s oslabeným trávením a rozhozeným imunitním systémem?

      Pokud vytahujete vývary, jíte snad vývar ke každému jídlu, odpolední svačince, prostě ke všemu? Množství hraje bezesporu další roli. Jsou lidé, kteří vám budou přísahat, že jim GAPS dieta založená na vývarech a fermentovaných potravinách zničila zdraví. Syndrom čínské restaurace je také výmysl? Přírodních zdrojů glutamátů máme dost, jak sama zmiňujete, ale očividně příliš velké množství škodí. A ta hranice bude pro některé lidi velmi tenká, tak proč přidávat do jídla něco, co může potenciálně škodit a v tom jídle to není vlastně potřeba? Nikdo neříká, že si nemáte dát

      I když pomineme výzkum či hlásání zastánců/odpůrců, proč bychom měli tolerovat, že každá potravina má pomocí glutámátů pozměněnou chuť? Aby to měl výrobce levnější? Jsme natolik zblblí, že nepoznáme kvalitní potraviny, často nepoznáme ani pravou chuť dané potraviny. Možná každý výrobce používá menší dávku Eček než je povolené legislativou, ale nikdo už nepočítá, kolik takových výrobků denně sníme.

      Nakonec je to jednoduché, vyzkoušet na sobě. Já mám v tomto směru jasno. Je to jako se vším – až čas ukáže, kde je pravda, ale proč podporovat chemii v jídle, když to jde bez ní?

      • A protože celiaci nesmí pšenici, tak je lepek zlý a protože HIT potřebuje kontrolovat příjem histaminu, je zlý kvasnicový výtažek.

        A přesně tohle je ta neoprávněná generalizace, kterou vytýkám třeba právě Strunecké, co si na tom postavila živnost, ačkoliv vzdělnání má dostatečně hluboké, aby věděla že záměrně kroutí daty, aby se lépe prodávaly knihy postavné na strachu.

        Ostatně obě citované studie se týkají vysokých dávek MGS a nikoliv přirozeně vzniklých glutamátových solí.

        Což je ostatně podstatou sdělení mého příspěvku – že za účelem sdělování šokujících pravdy je potřeba informace překroutit.

        Zlý, zlý pangamin!

        • Četla jste někdy něco více o pšenici a studiích s lepkem? Možná by vás překvapilo, co všechno se dozvíte – a netýká se to jen celiaků. Možná byste měla více hledat informace, než začnete odsuzovat paní Struneckou a další lidi, kteří se snaží na určité problémy upozornit, ať už je to jakkoli populární cestou. Nebo vážně věříte, že zvýšený výskyt civilizačních chorob, alergií a potravinových intolerancí je jen náhoda? Že je to Boží msta?

          A jaké máte jistoty o tom, jak rychle metabolizujete onen glutamát a jak rychle se odbourávají jednotlivé soli? Proč srovnáváte lisované kvasnice s extrakty glutamátu? A co třeba možná interakce s dalšími chemikáliemi a součástmi potravy? Zahrnula jste možnost propustného střeva, což je prokázaný zdravotní problém? Pořád nějak opomíjíte zdravotní stav pacientů. Ano, z mé zkušenosti a mnoha dalších může být při akutní HIT každý kvasnicový výtažek špatný. Člověk, který má zdravotní problémy, bude tyto informace dohledávat, člověk, kterého nic netrápí, přejde články s nezájmem. Každopádně diskuze je potřeba, co ji vyvolá, je vedlejší. Pokud samozřejmě nejste lékařka, kterou těší nárůst pacientů a zdravotních problémů.

          Ano, vždy je to o množství, paracetamol vám v určité dávce také ublíží. Důležité je si uvědomit, jak naše spotřeba narůstá, naprosto bezdůvodně, a že ta bezpečnost není asi tak stoprocentní, jak si myslíme. Když se uvádí vedlejší účinky u léků, měly by se uvádět i u takových „potenciálně“ škodlivých látek. Ať si pak člověk přebere, zda je to pro něj problém a zda ne. Myslím, že pár omylů „naprosto bezpečných“ látek už v historii lidstva naleznete.

          Upozornit na to, že nejíme to, co si myslíme, že jíme, ale mrtvé jídlo se spoustou příchutí a umělin, které nám nic nedají, ale můžou škodit, je dobré. Možná nám neškodí glutamáty jako to, že díky nim jim naprosto nekvaltiní potraviny chutnají dobře a člověk nemá dostatek živin.

        • Mimochodem ve druhé studii není použito velké množství, kterým by šlo vše „vysvětlit“. Už v roce 1979 byl denní příjem v USA 550 mg, 580 mg v roce 1991, 5 g denně pro extrémní případy. V Japonsku a Korei je to až 2 g denně. Některé studie spekulují, že je to až 10 g denně při konzumaci průmyslově zpracované stravy. Konzumace takové stravy narůstá (He et al, Am J Clin Nutr. 2011 Jun;93(6):1328-36). Navíc dobře víme, že potkani mají odlišný metabolismus a pro vyvolání potřebného účinku je často potřeba mnohonásobně vyšší dávka experimentální látky než u člověka.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s