Lepek ale musíme jíst!“

Tak s touto větou jsem se již několikrát setkala. Obvykle se pak ptám: „Proč?“ Ráda bych slyšela jeden pádný důvod, proč bychom měli lepek a pšenici přijímat či čím jsou pro nás tak důležité. Oproti tomu těch důvodů, proč se lepku/pšenici alespoň částečně vyhýbat, je několik. Pokud jste naprosto zdraví jedinci, kteří nemají žádné problémy, pak byste pravděpodobně tento blog ani nečetli (pokud spadáte do kategorie prudič, tento článek dále ani nečtěte). Pokud máte zdravotní problémy a nemůžete se dopátrat příčiny, pak se možná něco nového dozvíte (nebo možná také ne). Jak to s tím lepkem a obilninami tedy je?gluten-free-symbol

Méně je někdy více aneb jak se člověk projedl k nemocem

Začnu hned bodem, který považuji za nejvíce problémový, tedy za podstatnou příčinu toho, proč si vůbec takové otázky pokládáme. Konzumace lepkových obilnin, zvláště pak pšenice, za posledních 50 let vzrostla. Nejraději mám takovou tu jízlivou narážku „vždyť naši předci také jedli chléb“. Tak za prvé, kteří naši předci? Když se podíváme hluboko hluboko do historie a dostaneme se až k paleolitické dietě (paleo někdo?), pak zjistíme, že ta je zcela bezrnná (a tedy přirozeně bezlepková). Když se podíváme pár generací zpět, chléb se sice jedl, ale v jakém množství? Jenomže my se tady přece nebavíme jen o chlebu. Tenkrát se peklo jednou, maximálně dvakrát týdně. Sladké koláče nebyly někdy ani jednou za týden, natož každý den. A dnes? Dáme si na snídani pěkně kvasnicový chléb se šunkou, která má v sobě také pšeničný lepek, na svačinku si dáme koláček, na oběd pěkně těstoviny nebo hezky česky zahuštěnou omáčku s knedlíkem z bílé „prázdné“ mouky (a kdo studoval na výšce, ví, jak často byla na oběd obložená bageta), odpoledne ulovíme rohlík a večer si zajdeme s kámoši na pizzu. Pšeničný lepek v čokoládě, dresincích, prášku na pečení, v uzeninách….A zalijeme to trochou toho piva, abychom měli nějaký pitný režim. Když už mluvíme o chlebu – naši předci používali kvásek, který je dle studií schopný množství lepku v chlebu rapidně snižovat. Kvasnicovým zjednodušením jsme si možná tak trochu zavařili!!

Navíc jsme si za ta léta pšenici tak trochu hybridizovali, uvádí se, že má až 5% nových proteinů, které předtím neměla. To je o 5% více možných alergenů a intolerancí na proteiny, které naše tělo neznalo (navíc někteří vědci tvrdí, že se naše zažívání evolučně nestihlo přizpůsobit trávení pšenice a dalším obilninám). Autoři článku v Nature svalují nárůst nemocí a intolerancí ve spojení s lepkem na to, že došlo k rozšíření Středomořské diety (vysoký obsah lepku, přes 20 g denně), nárůstu obsahu gliadinu v pekařských výrobcích, ke změně pšenice a zvýšení její konzumace. Celkově pro spoustu lidí nebude tedy problém lepek jako takový, ale to množství, které do sebe cpeme.

Lepek a nemoci s ním spojené

Lepek (gluten) je směs bílkovin, která se přirozeně vyskytuje v několika obilninách, jmenovitě pšenici, žitu a ječmenu. Více si o něm a vztahu k nemocem můžete přečíst kdekoli na internetu (nebo v mém článku zde a zde). U citlivých lidí, kteří většinou mají předpoklady k nemocem spojeným s lepkem (poruchy imunity, genetická zátěž) se může stát, že imunitní systém rozpoznává lepek či jiné proteiny z obilnin jako cizorodou látku a začne proti nim útočit. Geny pro zvýšené riziko citlivosti k lepku dnes nese až 40% populace! Avšak ne u všech se některá z forem nemocí vyvine (u celiakie je to jen cca 3% z těchto nositelů), záleží na mnoha dalších faktorech, které mohou nemoci spouštět.

Nemoci přímo spojené s lepkem se dnes rozdělují do několika kategorií.

  1. Celiakie patří mezi autoimunitní choroby, kde imunitní systém nenapadá jen glutenové proteiny, ale také vlastní enzymy, které mají za úkol lepek rozkládat (transglutaminasy). Celiakie je vážné onemocnění, jelikož dochází postupně k ničení střevní stěny, což vede k nedostatečnému vstřebávání živin, trávícím potížím, anémii, únavě, u dětí zpomalení růstu a zvýšenému riziku předčasného úmrtí a vážných nemocí. Diagnostika je často velmi opožděná, jelikož pacienti postrádají typické příznaky. Momentálně se předpokládá, že touto chorobou trpí 1% lidí. Navíc studie (1,2) ukazují, že počet pacientů se za posledních 50 let rapidně zvýšil. Přitom až 80% celiaků o své diagnóze vůbec neví.
  2. Neceliakální glutenová senzitivita (NCGS, NCGI, nově neceliakální pšeničná senzitivita, glutenová přecitlivělost) – o existenci tohoto onemocnění jsem vás již několikrát informovala (zde, zde, zde). Nejedná se o autoimunitní onemocnění, ale o nepříznivou reakci na lepek/pšenici. Nemoc není dosud biochemicky detekovatelná a pro diagnostiku se vyhodnocuje vliv vysazení lepku a následná orální provokace. Nedochází k napadání vlastní tkáně, avšak projevy jsou často stejné, jako při celiakii (nebo zčásti při histaminové intoleranci – plynatost, trávící potíže, únava, bolesti kostí a kloubů). Vzhledem k nedostatku diagnostického náčiní je těžké určit, jaká je prevalence, avšak uvádí se, že 6-8% populace může mít glutenovou senzitivitu na základě anti-gliadin protilátek (ty jsou v krvi zachyceny u méně pacientů, než při stanovení ze stolice). Některé novější studie na menším počtu pacientů ukazují až 14%. NCGS může být příčinou celé řady nemocí a potíží, jako je např. fibromyalgie.
  3. Glutenová ataxie – lepek neútočí jen na střevo, ale může vyvolat autoimunitní nemoc postihující mozek. U těchto pacientů jsou nalezeny protilátky proti gliadinu, ale z histologie je celiakie vyloučena. To však neznamená, že je vše v pořádku. Data ohledně prevalence jsem nedohledala, ale přibližně 23% paceintů s nespecifickou ataxií mají protilátky proti gliadinu v krvi.
  4. Alergie na pšenici – není úplně lepková nemoc, ale byla by škoda ji sem nezahrnout. Lidé na ni často zapomínají. Tito lidé reagují i na další proteiny z pšenice alergickou reakcí přes IgE mechanismy a musí se striktně vyhýbat pšeničným komponentům (proto není rozhodně řešení začít používat deproteinovanou pšeničnou mouku).

Někdy se zvlášť vyčleňuje Dermatitis herpetiformis (Duhringova choroba, tedy kožní projevy celiakie) a periferální neuropatie.

Gluten je spojován také s dalšími chorobami. Velmi opatrní by měli být zvláště lidé citliví na gluten, u kterých se díky zvýšené propustnosti střeva mohou vyvinout další autoimunitní choroby. Urtikárie, ekzém, lupénka a další kožní choroby jsou důkazem, že lepek (či zdravé střevo) může hrát roli v dalších nemocech. Také u pacientů se schizofrenií (bez celiakie) byla pozorována imunitní reakce na lepek (jiné reakce než jsou pozorované u celiakie), což může objasňovat pozitivní efekt bezlepkové diety u některých pacientů. Autoprotilátky proti gliadinu jsou hojně detekovány i u pacientů s revmatoidní artritidou a Sjögrenovým syndrom.  Poruchy štítné žlázy, diabetes 1. typu či neplodnost (u neléčené celiakie) jsou další z možných spojitostí. Velmi vzácně může lepek vyvolat i jiné nemoci jako gastritida. To už je dost důvodů, proč se raději nechat otestovat.158923-425x283-wheat-allergy

A škodí lepek i zdravému střevu?

A teď se dostaneme k tomu, proč by si každý měl rozmyslet, kolik toho lepku přijmout. Je to tak, lepek může škodit i zdravým lidem. Samozřejmě jedním z průkopníků těchto informací je David Williams, který ve své knize (za pomocí vědecké literatury a vlastní praxe) vysvětluje, jak nám škodí pšenice. Před kritikou si prosím přečtěte. Fakt je ten, že ve své praxi (kardiolog) slaví s bezpšeničnou dietou velké úspěchy. Nutno si samozřejmě uvědomit, že jeho pacienty tvoří lidé s metabolickým syndromem, kde zřejmě už tělo nefunguje tak, jak má. Stejné úspěchy slaví i Sayer Ji, který dokazuje, že nejen gluten je na vině, ale pšenice toho na svou obranu dělá mnohem více. A mnoho dalších vědců a lékařů hlasují pro omezení či odstranění lepku z naší stravě.

  • Již v roce 1981 zkoumali vliv vysokoglutenové diety na stav u zdravých lidí (pomaličku se té dávce glutenu přibližujeme). Stačilo 6 týdnů, aby testovaní měli zažívací potíže a zánětlivé změny na střevu. Stejné výsledky přinesla novější studie, kde dostávali testovaní lidé bez celiakie lepek formou mufinu nebo chleba. I zde našli signifikantní zhoršení/vznik symptomů u pacientů na glutenové dietě (nadýmání, zažívání, únava).
  • Gliadin vyvolává uvolňování zonulinu u zdravých jedinců (i když ne tolik, jako u celiaků). Následkem uvolnění zonulinu dochází ke zvýšené střevní propustnosti, která má za následek pronikání látek přes střevní bariéru (a je spojována s mnoho dalšími nemocemi). V této studii dokázali, že gliadin se váže přímo na receptory specifických buněk a pak dochází k uvolnění zonulinu. Zvýšená propustnost střeva byla spojena se vznikem autoimunitních chorob.
  • Gliadin stimuluje přepis zánětlivých genů! Tento mechanismus je považován za jeden z možných spouštěčů celiakie.
  • Gliadin způsobuje přeskládání aktinových filament a pozměňuje genový přepis proteinů, které „vystýlají“ spoje mezi buňkami. Tím pozměňuje střevní ochranné funkce téměř okamžitě po kontaktu a umožňuje průnik malých molekul přes bariéru.
  • Pacienti se syndromem dráždivého tračníku byli ve studii rozděleni na půl. Ta část, která přijímala lepek ve své stravě, měla mnohem větší problémy: bolesti, plynatost, problémy se stolicí, únava (bez přítomnosti protilátek proti gliadinu, zde). U IBS pacientů vede lepek k poškození střevní bariéry a přispívá k symptomům.
  • Gliadin přispívá k sekreci inzulinu. Gliadinové fragmenty tak mohou přispívat hyperreaktivitě buněk pankreatu, které je srovnatelná se změnami pozorovanými před vznikem diabetu 1. typu.
  • Gluten snižuje počet Treg buněk ve střevě, které jsou důlěžité pro imunitní odpověď.
  • Gluten podávaný myším zvyšuje zánětlivé parametry (cytokiny), bezlepková dieta naopak vedla ke zvýšení protizánětlivých pochodů ve střevě.
  • Gluten může pozměňovat složení bakterií ve střevě.
  • Gluten snižuje hranici pro imunitní odpověď (tedy vyvolává imunitní odpověď předčasně, a to urychlením vyzrávání dendritických buněk, přivoláváním leukocytů a zvyšováním jejich reaktivity). To může u senzitivních pacientů přispívat k rozvoji dalších onemocnění.
  • U gluten senzitivních jedinců může lepek zvýšit riziko depresí a zhoršení psychického stavu, aniž by došlo ke gastrointestinálním projevům. Při hodnocení neuropsychiatrických poruch by lékaři měli vždy vyloučit citlivost k lepku, jelikož gluten může být příčinou.
  • Nová studie se zaměřila na studium mechanismu aktivace vrozené imunity gliadinovým peptidem p31-43 ve střevní mukóze ZDRAVÝCH myší. Gliadin vyvolal morfologické změny v mukóze tenkého střeva (které se podobají těm, co vidíme u celiaků), navýšil buněčnou smrti a produkci zánětlivých cytokinů. 

A co když za to může něco jiného než lepek

Abychom nebyli nespravedliví k lepku a ujasnili si, proč je dobré se některým cereáliím vyhýbat, podívejme se i na další důkazy proti.

  • glutenové exorfiny – chovají se jako opioidy (mohou aktivovat opioidní receptory), tedy působí přímo na náš mozek. Mohou například zvyšovat uvolňování inzulinu a glukagonu. Nebo mohou stimulovat sekreci prolaktinu a ovlivňovat chování a paměť.
  • pšeničné lektiny  (WGA) – o tom, co vše mohou napáchat, si můžete přečíst v odkazu a předchozích článcích. Důležité je zmínit, že pšeničný lektin má schopnost zvyšovat uvolňování histaminu ze žírných buněk a je proto potenciálně histaminovým liberátorem! Jeden z důvodů, proč pšenici vysadit při histaminové intoleranci.
  • někteří lidé popisují spíše reakci na fruktooligoscharidy (pokud třeba reagujete na cibuli), fruktany (zkrácený název) z pšenice pak mohou vést ke klasickým symptomům potravinové intolerance. Tuto teorii potvrzuje studie, která ukázala, že pokud dodržovali NCGS pacienti FODMAP dietu, gluten samotný nebyl schopný vyvolat symptomy.
  • je možné, že reagujete zkříženě díky intoleranci na jiný prolamin, který je lepku strukturně podobný. Doporučuji projít si možné zkřížené reakce a pátrat. I v takovém případě budete muset lepek z pšenice vyřadit, aby nedocházelo k těmto zkříženým reakcím.celiac-gluten-free-wheat

Zlá, zlá pšenice?

Když několik studií a zejména nových knih poukázalo na škodlivost lepku a vzalo si na paškál hlavně pšenici, vyvstalo z řad lidu spousta odpůrců (jak už to prostě bývá). Lidé přeci nemají rádi, když se něčemu jednostranně ubližuje, že? Ať už se postavíte na kteroukoli stranu, možná byste měli zvážit alespoň částečné nahrazení pšenice a pšeničné mouky jinými zdroji.

  • Již v roce 1976 zkoumali efekt gliadinu na několik lidských linií in vitro – embryonální střevní, plicní a ledvinové buňky, a rakovinné jaterní buňky. Zjistili, že několik frakcí pšeničného gliadinu působí nespecificky cytotoxicky (jedovatý pro buňky) na všechny tyto buňky.
  • V roce 1985 zjistili, že pšeničný gliadin může zabraňovat vývoji střeva u plodu kuřete (tedy ještě před narozením). Stejně tak byl gliadin schopný pozastavit vývoj střeva in vitro u nenarozených potkanů.
  • Roku 1986 dle výsledků ze zvířecích experimentů zjistili, že pšeničný lektin (WGA) vede ke změnám na střevu, které odpovídají počátečním nálezům u celiaků. V roce 1988 potvrdili in vitro, že vystavení střevních buněk WGA vede k poškození buněčného cytoskeletu, tedy ke změnám ve stavbě buňky. Jak už bylo zméněno výše, je zde riziko uvolňování histaminu a produkce zánětlivých molekul, což může ovlivňovat zánětlivé pochody a imunitu. 
  • Pšeničný gliadin je schopný vyvolávat apoptózu, tedy buněčnou smrt, u střevních buněk. Mimochodem ve stejné studii zjistili, že tvrdá pšenice obsahuje malý protein, který proti této toxicitě gliadinu chrání, což může vysvětlovat lepší odpověď na tento druh pšenice (a svědčí proti používání bílé vymleté mouky).
  • Pokud se chcete ohánět tím, že je pšenice a gluten skvělý zdroj proteinu, pak tato studie ukazuje, že má nejhorší skóre, co se týče využitelnosti a složení aminokyselin.
  • Vzpomínáte, jak si namáčíte ořechy kvůli snížení obsahu kyseliny fytové? Tak u pšenice to neděláme a má ji také požehnaně (přičemž celozrnná mouka může obsahovat větší množství než bílá, což může svědčit proti využití celozrnné mouky u kvasnicového chleba z pohledu kyseliny fytové). Kyselina fytová je spojována s vychytáváním minerálů a do jisté míry tedy znemožňuje jejich vstřebávání.
  • Ve studii, kde srovnávali efekt celozrnné pšenice s ovsem, zjistili, že skupina pojídající celozrnnou pšenici na tom byla mnohem hůře než ta „ovesná“. Drasticky se zvýšilo množství malých LDL částic (o 60%), které jsou spojeny s rizikem srdečního infarktu.  Skupina pojídající pšenici měla také vyšší hladinu tryacylglycerolů a nižší HDL.
  • Pšeničné amylasa/trypsin inhibitory (ATIs) vedou k uvolňování zánětlivých molekul i u zdravých jedinců a mohou přispívat k zánětům a imunitním odpovědím v dalších střevních i mimostřevních imunitních onemocnění.   
  • U bioptických vzorků střeva pacientů s celiakií a NCGS stejně jako u kontrolních vzorků bylo dokázáno, že gliadin přímo zvyšuje propustnost střeva. U zdravých jedinců je tato zvýšená propustnost doprovázená produkcí IL-10, kterou považujeme za protizánětlivý cytokin, avšak u pacientů s jakoukoli formou gluten senzitivity k takové ochraně nedochází.
  • Studie z roku 2016 ukazuje, že u pacientů reportujících reakci na pšenici bez prokázané celiakie nebo alergie na pšenici dochází opravdu v krvi k systémové aktivaci imunitního systému a markerů tzv. propustného střeva, a tedy neceliakální citlivost na pšenici není výmysl pacientů, ale nemoc, u které nově odhalujeme možný průběh a důvod reakcí pacientů. 
  • atd. (tím výčet nekončí)

I pokud by vám tato evidence přišla jako nedostatečná, nedá se prostě zamyslet nad tím, zda chceme opravdu přijímat tolik pšenice, kolik dnes přijímáme. K dostání je celá řádka dalších lepkových a nelepkových obilovin a pseudocereálií (přičemž některé jako pohanka, čirok či černá rýže jsou dokonce protizánětlivé).food addiction

Lepek a obezita

Jistě nemůžeme z dnešní epidemie obezity vinit lepek. Nadměrný příjem moučných produktů už by však viníkem být mohl. V médiích se teď veřejně varuje, že gluten-free dieta není vhodná na hubnutí. Není, pokud bílé pečivo nahradíte škrobovými směsmi a kupovanými chleby, které jsou sacharidy narvané. Často v takto zpracovaných výrobcích naleznete ještě spoustu cukru a tuku, aby se ta chuť nějak přiblížila chuti, na kterou jsou lidé navyklí. V této studii však dokázali, že pokud vezmete lepek ze stravy u potkanů, budou mít o 22% tuku méně a až o 33% méně viscerálního tuku (to hlavní nebezpečí pro kardiovaskulární nemoci). Ke stejnému závěru došli v další studii na obézních myší, kde přidání pšeničného lepku vedlo k nárůstu váhy a adipozity. Bezlepková dieta může také snížit množství tuku, aniž by došlo ke snížení množství přijatého jídla, upravuje glykemickou odpověď na jídlo a snižuje přepis zánětlivých genů, čímž se snižuje oxidační stres. Komerční dietě bez lepku nebyla sestavena jako „dietní“ z pohledu kalorií, ale jako speciální dieta pro nemocné lidi. Většina těchto produktů nemá žádný pozitivní účinek na zdraví nebo lidský organismus (jen dodá prázdné kalorie, mnohdy i přispěje k zánětům). Samozřejmě pokud prudce omezíte příjem pečiva, aniž byste ho nahrazovali, pár kilo ztratit můžete.

Kdy může bezlepková dieta pomoci?

  • Samozřejmě u pacientů s diagnostikovanou celiakií, alergií na pšenici či jiné cereálie, NCGS. V takovém případě se doporučuje opravdu striktní dieta, v případě celiakie jistě doživotní, v případě NCGS stále nevíme.
  • Vysazení lepku je popisováno jako pomocný krok při léčbě autoimunitních nemocí (na internetu najdete spoustu případů, mohu tvrdit i z osobní zkušenosti, pro některé nemoci doporučováno i oficiálně, jako je lupenka).
  • Zlepšení je pozorováno u pacientů s IBS (syndrom dráždivého tračníku). Vzhledem k tomu, že prevalence IBS je až 14% obyvatelstva, může z gluten-free diety vytěžit hodně lidí.
  • Pacienti s neceliakální nesnášenlivostí pšenice (bez přítomnosti IgE proti pšenici) budou jistě profitovat z bezlepkové a bezpšeničné diety.
  • Schizofrenie je další z nemocí, kde se doporučuje vyzkoušet vyřazení lepku, u některých pacientů došlo k masivnímu zlepšení (zde, zde).
  • O bezlepkové dietě se diskutuje v rámci autismu. Vývoj dětí byl významně lepší na bezlepkové dietě (nebo zde). Nová menší klinická studie ukázala, že bezlepková dieta může u autistických dětí znižovat výskyt gastrointestináních potíží, který je jinak poměrně běžný, a příznivě ovlivňuje chování těchto dětí (snižuje autistické skóre).
  • I další mentální problémy mohou být důsledkem lepku ve vaší stravě. Přestože by se dalo předpokládat, že exorfiny uvolňované z některých potravin (pšenice, mléko, rýže, kukuřice, ale také maso či špenát) neprostupují přes zdravé bariéry, otázka onoho zdraví a nepropustnosti je dnes diskutabilní. Přestože většina výsledků je zatím z in vitro a zvířecích experimentů, překrývání a náznaky stejných mechanismů u člověka se již vyskytují.
  • Odstranění lepku může vést ke snížení záchvatů při epilepsii (epilepsie může souviset s celiakií).
  • Ve studii na myších bylo zjištěno, že gluten-free dieta v těhotenství vedla ke snížení zánětlivých parametrů a pravděpodobnosti vzniku diabetu prvního typu (pravděpodobně vlivem na střevní mikrobiotu). Bezlepková dieta může zabránit rozvoji diabetu 1. typu.
  • Vyřazení pšenice a dalších základních alergenů vede k potlačení symptomů nejen alergií či astma, ale také eosinofilického zánětu jícnu u dětí.
  • Krátkodobá paleo dieta (tedy přirozeně bezlepková) může vést k úpravě krevního tlaku, glukózové tolerance a úpravě lipidů v krvi i u zdravých jedinců. images

Jíst či nejíst?

V první řadě je potřeba podstoupit správnou diagnostiku. Celiakie má celou řádku symptomů, zde jsou vypsané ty hlavní. Pokud máte podezření, že vám lepek vadí, je před přechodem na bezlepkovou stravu nutné nechat se otestovat na celiakii. Žádanku na krevní testy vám může předepsat celá řádka doktorů (trvejte na více parametrů, diagnostika celiakie u nás neprobíhá úplně nejvzorněji z důvodu snahy šetřit).

Teprve po vyloučení celiakie a alergie na pšenici je dobré se ptát sám sebe, zda mi může lepek či pšenice opravdu škodit. Hlavní symptomy NCGS (či citlivosti na pšenici) najdete zde. Přemýšlejte, kolik lepku denně sníte a zda se po konzumaci necítíte hůře. Jedinou možností, jak otestovat neceliakální citlivost k lepku nebo pšenici, je nasazení kompletní bezlepkové/bezpšeničné diety (doporučuje se minimálně 3-4 týdny, čím déle, tím lépe). Rozhodně vám to neuškodí. Lepek vážně k životu nepotřebujete. O dalších výhodách vyzkoušení bezlepkové diety si přečtěte zde. Každopádně vyřazením lepku ulevíte střevům (problémy se střevy má čím dál více lidí a odstranit látku, která zvyšuje střevní propustnost, může jen pomoci), pročistíte se a poznáte nové recepty. Po eliminaci se doporučuje lepek zařazovat postupně a sledovat projevy. Pokud se negativní účinky v krátké době (několik dní) nedostaví, lepek zřejmě nebude váš hlavní nepřítel. Pak čtěte dále.

Jsou lidé, kteří se nemohou nebo nechtějí svého lepku vzdát (nemluvíme o diagnostikovaných pacientech, kde není jiná cesta než přísná dieta!). Přesto doporučuji omezení lepkových potravin (především z bílé mouky) a nahradit je z části přirozeně bezlepkovými plodinami, které mají vysokou výživovou hodnotu (často vyšší než pšeničná mouka). Quinoa, jáhly, teff, pohanka a další pseudocereálie jsou skvělou volbou pro pestrý jídelníček. Pokud budete kupovat či péct chléb, investujte do kváskového vícezrnného chlebu (s obsahem žita, pohanky atd). Kvásek nejen snižuje obsah lepku v pečivu, ale také obsahuje celou škálu kvasinek a bakterií, které si navzájem vytváří vhodné prostředí. Může se tedy stát, že kvásek bude obsahovat mnohem menší množství histaminu díky bakteriím, které jej likvidují. Nahraďte ranní chléb cereálními kašemi, těstoviny a knedlíky vyměňte za vhodnější přílohy a pizzu si udělejte třeba z ořechového základu. Pokud budete volit pšeničnou mouku, sáhněte po celozrnné, i z ní se dají upéct kvalitní koláče. Sežeňte si tzv. jednozrnku, což je nejvíce „původní“ pšenice s přirozeně nižším obsahem lepku. Na svačinky zařaďte čerstvé ovoce a zeleninu. Přijímejte potraviny ve své základní podobě – celozrnné, kvalitní, neupravené, chemicky nedochucené atd. A hlavně čtěte etikety. Proč by do vás výrobce měl cpát lepek v čokoládě, když tam není vůbec potřeba? 

Reklamy

34 thoughts on “Jíst či nejíst? Lepek a pšenice z pohledu zdravého a nemocného.

  1. Vážené “ kašulátko “
    váš blog je úžasný , tolik potřebných a různých informací pohromadě v dnešní době jsem ještě nenašla .
    Mám v rodině člena , který má diagnozu DIVERKULITIDA , po hospitalizaci v nemocnici měl předepsanou bezezbytkovou dietu a teď již má doporučenou dietu ZBYTKOVOU .
    Je to vše složité , všude spousta rad , vláknina , ovoce , zelenina , některé si protiřečí – maso ( jen bílé ), maso v žádném případě (tedy žádné ) .voda jen neperlivá atd .Bohužel o přílohách- brambory , těstoviny. rýže , jak polévky či omáčky zahušťovat ani řádek. .Pečivo jen celozrné – a proto se ptám , zda je VHODNÉ při ZBYTKOVÉ „DIETĚ “ používat potraviny BEZ LEPKU, t.zn. sušené mléko , těsta listová , kávovina CARO atd.- vše co se dá pořídit bez lepku .
    Děkuji moc za odpověď

    1. Dobrý den, názory na dietu při divertikulitidě se liší a hlavně vyvíjí podle aktuálních informací a výzkumu, což samozřejmě může být pro pacienta náročné. Ve skutečnosti je samozřejmě potřeba brát ohled i na pacienta jako jednotlivce, aktuální stav nemoci, nelze prostě mít univerzální dietu pro všechny, protože se liší naše „biologická“ výbava a také přidružené nemoci. Jelikož se jedná o zánětlivé onemocnění a ještě v oblasti střev, dieta bez lepku a pšenice je určitě dobrá volba (stejně jako omezení dalších zánětlivých potravin jako je mléčné, rafinovaný cukr, některé oleje, smažení..), ale dávala bych si pozor na zbytek složení jídla, tedy ne se soustředit jen na to, co je bez lepku, ale zda je ta potravina obecně vhodná při zánětech, což spousta náhražek v podobě kupovaných bezlepkových výrobků není. Ve zbytkové dietě byste se měli soustředit na příjem vlákniny a tekutin, volit tedy celozrnné obilniny klidně bez lepku (bez něho opravdu můžete žít, aniž by z toho byly jakékoli problémy, ty vznikají až při nevhodně volené stravě a je jedno, zda je bez lepku nebo s lepkem), zeleninu, ovoce, luštěniny (tam samozřejmě podle stavu trávení pacienta, zda jej nadýmají nebo ne), ovesné vločky (polévky ideálně nezahušťovat, z mnohé zeleniny se dají udělat krémové bez zahuštění a dostanete do sebe v porci více vlákniny), jídlo by tedy nemělo být jen plnidlo, ale právě být rozmanité a obsahovat množství vlákniny. A pak hlavně nezapomínat na dostatečný příjem tekutin a pohyb, aby střeva prostě fungovala, jak mají, a dalším zánětům se předcházelo. Jinak není důvod, proč by potraviny přirozeně bez lepku nebyly vhodné (lepek je bílkovina), potraviny dodatečně zbavené lepku nebo polotovary už tak vhodné být nemusí právě pro nedostatek vlákniny, tam je potřeba číst složení.

  2. Děkuji za článek. Je velice detailní a opravdu důležité informace a zajímalo by mně další info o spojení s neuropatiemi. Komentáře nevěřících Tomášů mně nechávají v klidu, asi jsou zdraví 🙂 Každopádně jsem našla v průběhu let spoustu rad a zdravých životních směrů/stylů jak na atopický ekzém a to pak člověk neví co zkusit dřív a taky má zaryté zvyky a říká si, že to jsou extrémy a snad je to ňáká konspirace, že všechno co jíme nás zabijí…. Nicméně kožní dávají jen kortikoidní masti, které nepomáhají a jinak to léčit neumí. Občas do toho člověk chytí stafylokokovou infekci, ten je na ATB rezistentní, má výdrž bacil jeden… Fakt paráda. Doktoři sami nic nezjistí a nepošlou vás dále na testy, takže si to člověk všechno musí zjistit a vyžádat sám. A to vám ještě řeknou, že moc čtete na netu, že to asi nebude tím a tím. 😉 Po letech jsem vypozorovala svědění po cukru a různých dalších variantách sladidel či cukrů. A nakonec i po pečivu s bílé mouky. Nezačne to hned ale postupně se to stupňuje. Jednou už i ten zdravý člověk nebude zdravý, ale začnou problémy.. Ano, změna jídelníčku se zdá být složitá, člověk zjistí, že je na pečivu a sladkostech vlastně sakra silně závislý. Gor když je ve stresu neustále, práce, rodina apod tak k tomu sladkému a cpaní se utíká… A že je tak navyklý od mala, zvyk je železná košile, pravda pravdoucí a opravdu je problém hlavně v nadužívání protože cukr i ten lepek je opravdu ve všem co za den pojíme, v salámu v masu je glukozový syrup, proč, proč proboha? Tohle je ta moderní doba…??? Vše si můžeme koupit ale všecko podporuje nemoce? No jestli to není konspirace tak fakt nevím. (Podívejte se na dokument Thrive a opravdu to někdo nahoře vede záměrně…ale to už není téma pro každého) Každopádně před asi dvěma měsíci jsem začala jíst místo kupovaného pečiva doma dělaný chleba z celozrné mouky a nějakými těmi semínky. Na snídani místo chleba se salámem ovesné vločky a nějaký ten oříškový mix jen s vodou, ani mlíko není třeba na kaši a ekzém se „zázračně“ hojí pokud nezhřeším a nerozšrábu ho ho ňáke sladkosti či více pivech… Kaše je hotová dřív než člověk namaže ten chleba a chleba v domaci pekárně asi za 5 minut tam naháže ingredience a už to za něj udělá pekárna a je vymalováno. Vařit jako naše babky ze surovin bez umělých mixů, omáček a konzervantů a předpřipravených polotovarů a blbin na víc. Je to vlastně jednoduché, hlavně člověk musí chtít a nečekat na zázračný lék nebo zázračný lékař či léčitel, který odvede práci za ně. Bez práce nejsou koláče. Lepek a cukr je jed prostě jed a hotovo. Díky moc za tento blog, těším se až ho celý pročtu a budu dál hledat jak s těma neuropatiema. Mám Charcot-Marie-Tooth periferní neuropatii a jestli pomůžu tím, že vysadím lepek (postupně v klidu, že joo) üplně tomu, aby se mi nezhoršovaly příznaky a neskončím jako hadrový panák na vozíku, tak to za to stojí. Fakt super blog. Díky. Krista

  3. V tomto bodě máte asi omylem(?) napsán opak než co je pravda:

    „Vzpomínáte, jak si namáčíte ořechy kvůli snížení obsahu kyseliny fytové? Tak u pšenice to neděláme a má ji také požehnaně (přičemž bílá mouka má větší obsah než celozrnná, tedy další bod pro používání celozrnné). Kyselina fytová je spojována s vychytáváním minerálů a do jisté míry tedy znemožňuje jejich vstřebávání.“

    – v té studii je vyšší obsah fytátů právě v celozrné mouce, teda pokud nejsem vedle já, což taky nevylučuji, ale co si pamatuju tak je kyselina fytová obsažena právě ve svrchních vrstvách semen

    1. Máte pravdu, jsem hlavně vedle s tím bodem pro využívání celozrnné, protože bílá může mít nižší nebo stejnou nebo i vyšší hladinu fytové kyseliny. Z dosažených výsledků to bylo pro rafinovanou ručně dělanou – 0·26–12·9, rafinovou strojově dělanou 0·3–6·6, celozrnnou značky A 5·3–10·9 a celorznnou značky B 4·6–10·8 mg/g. Takže v rafinové lze nalézt menší, ale i vyšší množství než v celozrnné, ale určitě byla moje nedbalost toto přehodit. S dovolením odstraním tuto srovnávací část?

      1. Nevím okdud čerpáte hodnoty uvedné v odpovědi, já jsem mluvil jen o hodnotách co jsou na odkazu na studii – a jen ten „Abstract“, celou k dispozici nemám. Tady se ale jednoznačně píše, že obsah pro rafinovanou mouku je 2–4 mg/g (průměr 3·77 pro ručně a 2·96 pro strojově) a pak 6–10 mg/g pro celozrnou mouku (průměr 8·50 mg/g).
        Je možné že jsem něco spletl, občas angličtinu úplně nezvládám

        1. Proto vám také posílám výsledky měření přímo z publikace. Někdy je potřeba se dívat i za průměrné hodnoty. Ano, můžeme říci, že mnohem větší množství vzorků (když opomenu, že skupiny neměly stejné množství vzorků a pro celozrnnou výrobu byly testovány jen 2 výrobci, nehledě že u celozrnné není určen postup mletí) bílé mouky budou mít nižší obsah fytátů, ale některé vzorky budou mít stejné množství či v případně minimálního počtu vzorků i vyšší množství. Může se vám tedy stát, že z 60 vzorků bílé mouky sáhnete po jednom z 20, které nížší obsah nemá. Chybu jsem přiznala. V případě kvasnicového chlebu se pak jeví jako nejlepší bílá industriální mouka (tedy větší šance, že člověk najde s menším obsahem fytátů), ale takový chléb mnoho nepřináší, v případě kvalitního kváskového chleba už se přesouváme od kyseliny fytové někam jinam.

    2. Každopádně děkuji za upozornění, přála bych si více takových všímavých čtenářů, nejsem neomylná, určitě jsem měla uvést rovnou výsedky, aby čtenář vyvodil sám, než dělat špatné unáhlené závěry.

      1. o nic nejde, já si toho všimnul jen proto, že už jsem se o toto dříve zajímal, není to kritika Vaší práce, před znalostmi o problematice lepku nevím zlomek toho co Vy 🙂 díky a hezký den

  4. Nepopírám, že je tu možnost, že by mi bez lepku bylo líp. Ale jak to udělat, když člověk netravi skoro žádný čas doma a tudíž si skoro vůbec nevaří sám? Ted zimě jsem v práci 16 hodin denne i o víkendu, kde sehnat něco bez lepku na vesnici, každý den? V závodní jídelně mame alespoň oběd dotovaný, za pár korun. Navíc si ho můžu nechat odložit a vystačí mi na celou noční směnu. Jak bych to nahradila? A jak to vyresit při 30ti hodinove cestě s 5ti hodinovymi přestupy mezi lety? Jestli to jde, tak to bude stát majlant. Tyhle rady jsou dobre tak pro ty, co jsou každý den doma, ale jak poradíte tem velmi flexibilním?

    1. Podívejte se na to jinak. Kdyby vám lékaři diagnostikovali celiakii a dietu jste držet musela, ptala byste se úplně stejně? A co hůře, kdyby vám diagnostikovali histaminovou intoleranci, která znamená, že si v té restauraci nedáte už vůbec nic a nesmíte jíst žádné polotovary, konzervy, nekoupíte si v podstatě nic do ruky ani v obchodě? A bez dodržení diety by vám bylo hůře a hůře? Pak byste se jistě neptala, zvláště, když by se vám ulevilo od zdravotních problémů. Jsou opravdu pacienti, kteří ráno vstanou o půl hodiny dřív (i když to znamená vstávat ve 4 ráno), jen aby si stihli trochu navařit, ale pokud nemá člověk i HIT (která je často následek přehlížení těch prvních problémů), dá se bezlepkově rychle a jednoduše navařit dopředu, rozkrabičkovat a uložit do mrazáku nebo do lednice. A nemusí to stát majlant, stačí se podívat po internetu po diskuzích a diskutovat s lidmi, kteří vaří přirozeně bezlepkově, uznávám, že mé recepty jsou spíše o experimentech, ale také je nikomu nevnucuji, je to jen zpestření k tomu bezlepkovému základu pro ty, co mají o víkendu čas a chuť. Jsou pacienti, kteří se domluví s rodinou, kolegy či přáteli, rýži se zeleninou a kouskem masa zvládne navařit každý. Spousta jídel se prakticky vaří sama, ale to je o tom, zda chce člověk něco udělat pro své zdraví nebo jíst svíčkovou z kantýny. Navíc pokud jste úplně zdravá, nikdo vám nevnucuje úplnou bezlepkovou dietu, kvalitní potraviny lze jistě sehnat i na vesnici (oves, jáhly, pohanka, kořenová zelenina, to jsou jídla, které lidé jedli denně a ani je nenapadlo tam přidávat mouku). A věřte, že létání je dnes to poslední problematické (mám také něco odcestováno a domů se také v pracovně vytíženém období chodím jen vyspat), letecké společnosti nabízí bezlepkové menu a do letadla si smíte vzít své bezlepkové jídlo, to mám vyzkoušeno (protože bezlepkové menu neznamena, že jej může histaminik, ale rychlé sušenky nebo palačinky na slano i sladko má člověk jedna dvě, udělat zásoby rýžové či pohankové mouky zvádne každý, případně solamyl prodávají jistě i na vesnici).

      1. Hmmm, jenže je tu další problém, jsem hrozně mlsna. Z toho co pisete nejím skoro nic. Třeba pohanka. Neverim, že to někomu opravdu chutna. Kdykoliv mi z toho dal někdo něco ochutnat, sotva jsem zvládla se sebezaprenim polknout to první sousto. A když tam byla snaha to nějak ochutit, ta pachuť ty pohanky se prebit nedá. Zeleninu mi znechutili ve školce že mi ji nutili až jsem se pozvracela. Z tepelne upravovane se mi zvedá žaludek, syrova mi jenom priserne nechutna. A to je jen například, s tímhle už je těch možností pak už opravdu minimum. Myslím že i s diagnózou bych hresila. Ani narizenou dietu jsem nikdy nevydržela uplne dlouho. Jídlo miluju a když mi nechutna, nemá pro mě smysl ho jist (naštěstí ziju tam kde to jde). Budu supervdecna, až někdo přijde s tzv. zdravými radami a recepty a bude to OPRAVDU DOBŘE chutnat, ne jen ze si to člověk musí vsugerovat, protože je to „zdrave „.

        1. Tak popravdě, to už je ve vaší hlavě, že jste mlsná, s tím vám nikdo nepomůže než vy sama. Při testování dětí i dospělích se zjistilo, že i chutě se dají změnit, jen musí člověk chtít, člověk pak přirozeně sáhne po kvalitnějších potravinách. Pokud byste hřešila i s diagnózou, pak si asi nevážíte vlastního zdraví, to už je také problém někde jinde. Znám spoustu lidí, kterým pohanka opravdu chutná, stejně tak milují zeleninu. Možnosti dnes ale sahají za pohanku, jen se člověk musí zajímat. Víte, my nežijeme, abychom dobře jedli, jídlo slouží jako palivo pro naše tělo a to je potřeba se naučit, jinak si pak nestěžovat na zdravotní neduhy a pěkně si je protrpět sám. Možná by v tomto pomohlo zrušit jisté zdravotní výhody, zavést poplatky ve zdravotnictví a pak by si každý rychle rozmyslel, zda bude jíst jen to, co mu chutná a kašlat na prevenci. Prakticky tedy pouze hledáte výmluvy, proč tak nejíst, pak nechápu, proč čtete takové články:)) A pokud je čtete na základě zdravotních problémů, pak je to vaše rozhodnutí, jestli s nimi chcete něco dělat, pokud žádné nemáte, gratuluji, ale těžko kritizovat něco, co člověk nezkusil. Myslím, že maminky, které kvůli celiakii potratily nebo ty, kterým by dítě bez diety fyzicky i psychicky zaostávalo, by vás s těmito řečmi hnaly:))

    2. Přesně tak jsem chtěl reagovat také. Všichni nám radí jíst zdravě vyvarovat se určitých potravin atd. ale všechno s nálepkou nestandartní ať už jde o věci bez lepku a nebo bio nebo prostě něco je normálně dokonale drahé a v některých lokalitách naprosto nesehnatelné. Pokud by to stálo stejně jako standartní výrobky s lepkem atd. tak si myslím, že by to kupovali úplně všichni a ty chemikálie co do nás cpou by se stáhly z prodeje. Dúležitým faktorem je cena. Bohužel člověk prostě vždy bude vydělávat na lidském utrpení ať jde o nemoci (někteří lidě lepek nesmí a jsou odkázáni na tyto zbytečně drahé potraviny) a nebo alergie a různé léky a jiné problémy co může člověk v životě mít.

      1. Myslím, že i v tomto případě platí jedna z vět, které jsem četla na zahraničních serverech. Otázka je, proč se pořád ptáme, proč je něco tak drahé a neptáme se, jak je možné, že některé potraviny jsou tak levné. Popravdě když si člověk spočítá cenu (včetně spotřeby vody, potravy atd) pro produkci zvířecích produktů nebo i cenu pracovní síly, sklizeň, zpracování atd. pro získání rostlinných surovin, někdy se nestačí divit, za jakou cenu si mohou dovolit něco prodávat a to na tom firma ještě bezesporu vydělává. Ano, snaha vydělávat na dietách je špatná a velmi moderní, ale jíst bez lepku neznamená jíst předražené chleby a sušenky z obchodů (ani nemocný člověk je nepotřebuje). I zdravý člověk by měl přece beze sporu volit celozrnné potraviny a ne vymletou bílou mouku (dříve byl chléb aspoň řádně prokvašen a využívalo se více celozrnných mouk), pohanka, jáhly či brambory se jedly i předtím a jsou přirozeně bezlepkové (a člověk vařící doma je schopen se dostat na velmi rozumné ceny i bezlepkových jídel). Jedlo se skromněji, často střídměji, z lokálních sezónních potravin, pak ani trochu té mouky neškodilo, ale rozhodně by neměl být jídelníček založen na prázdných kaloriích. Problém je, že bezlepková dieta, zvláště v podobě, kterou vidíme v obchodech, není o nic zdravější než lepková verze, tudíž srovnávat ceny na stejnou úroveň by ničemu nepomohlo. Ano, podpořit lidi, kteří mají prokázanou alergii či celiakii, aby dostali třeba mouky přes lékarnu, jako je tomu v jiných zemích, to by smysl mělo, ale podporovat konzumaci nezdravých potravin pro nemocné lidi mi nepřijde produktivní. Bezlepková sušenka plná cukru, tuku, deproteinové mouky a éček není o nic zdravější než ta lepková.

        Pokud se bavíme o cenách zdravějších potravin, tam je hlavní problém v tom, že cena nemůže klesnout, dokud ji nebude kupovat větší množství lidí, zemědělci se vyplatí větší produkce a může snížit marži. Ale jít s cenou dolů a čekat na zázrak, že lidé skočí z glutamátových přeslazených potravin na něco jiného, protože je to levné, to určitě nemůžeme očekávat. Změna musí vyjít z konzumentů, jejich poptávka určuje nabídku:((.

  5. Mám napsat komentář. Tak tady je: Celý článek a další diskuse jsou obsahem samá cizojazyčná a pro 90% lidí nesrozumitelá slova. Ani jeden nepředložil seznam výrobků s nebo bez nějákého lepku nebo glutamanu atd. Samé latinské názvy. A příklady na potkanech a jiných zvířatech se nehodí na člověka. Žiji už 90. let a stále jsem zdráv a podle pestré stravy je vše prospěšné. Pokud mě někdo nezabije tak se dožiji 150 let. Berte to s rezervou. Protože si byznys přeje omezit obilniny, což se nepodaří, Tak jsem znal jisté lidi, kteří se otrávily z kuřete, které zobe zrní, někteří z masa, které to kuře snědlo. Je to všechno o střízlivosti v jídle. Místo 2 chlebů za týden stačí 1 atd……. Takže kupte si brýle a malinkatým písmem co jest psáno nečtěte. Raději běžte za skutečně kvalitním zbožím. Do lesa, kde je vše postříkáno jedy nebo na pole kde už ani čistý hnůj není ( protože lepek odchází z těla zvířat ven do hnoje) Je to prostě koloběh. Vedou se tu neužitečné a nic neřešící akademické řeči. Bylo by to psaní tak na 3 dny. Konec.

    1. Děkuji za komentář:)) On to není tedy jen výzkum na zvířatech, bohužel. Tyto „Neužitečné akademické řeči“ vznikají na základě toho, že je spousta lidí nemocných a prokazatelně se zjistilo, že na vině je právě lepek. Kdyby se jednalo o hrstku lidí, nikdo to zřejmě neřeší, ale procenta z celé populace, statisíce lidí, to už je na pováženou. Zdravý člověk s pevným zdravím přece nehledá rady na internetu, nehledá, proč je mu špatně (a nemá ani tendenci se nijak ve stravě omezovat, natož si komplikovat život) a jeho tělo si zřejmě poradí s celou řádkou škodlivých věcí a je jedno, zda je to ze stravy nebo ze vzduchu. Ti nemocní, právě pro ty se dělá výzkum a vedou se akademické řeči.
      Měl jste právě to štěstí, že jste se narodil v době, kdy nebylo lidstvo tak „rozežrané“, nemodifikovalo v přírodě snad vše, co šlo, jen abychom měli více a více, nebylo tolik alergií atd. Otázka samozřejmě je, kolik Vašich vrstevníků se těší stejné aktivitě a pevnému zdraví jako Vy. Ono přece jen to není tak univerzální, že ano. Ale jak píšu i ve článku, možná to je vše jen o množství, tak jako se vším, jen si to člověk musí uvědomit dříve, než je pozdě. A také si uvědomit, že ne vše, co mu prodají v obchodě, je zdraví neškodné.

  6. Přestože věřím, že na článku něco je, nezazněl tu jeden důležitý argument – finance. Nepatřím mezi lidi, kteří dávají dogmaticky přednost ceně před kvalitou, ale pojďme si otevřeně říct, že bezlepková dieta sakra něco stojí. Co mají dělat lidé – a že jich tady je – s průměrným či podprůměrným platem? Já sitotiž nemyslím, že by cena bezlepkových potravin musela být tak děsivá, jakou ji vídáme v obchodech se zdravou výživou. Je to opět byznys. Takže za mě asi takhle – snižte cenu na únosnou a já budu ráda jíst bezlepkově.

    1. Ono záleží, jakým směrem se člověk vydá. Většinu těch bezlepkových výrobků a předražených polotovarů z obchodu totiž člověk vůbec nepotřebuje, stejně jako nepotřebuje péct z předražených předmíchaných směsí atd, dokonce z vlastní zkušenosti mohu říct, že nepotřebujeme k životu ani chléb. Existuje celá škála přirozeně bezlepkových surovin a jídel, ze kterých se dá vycházet, některé jednodruhové mouky z bezlepkových surovin jsou finančně nenáročné a pro základní vaření dostatečné. Samozřejmě když se někdo vydá cestou objevování nových i bezobilných surovin s důrazem na kvalitu a vyšší nutriční hodnotu jídel, jako to dělám já, vyjde to dráž (na druhou stranu kvantita jídla se snižuje, kvalitního jídla je prostě potřeba méně, ušetřené peníze za doplňky, léky a hlavně promaroděný čas vše vyrovnají), nebo naopak se vydá cestou náhražek a zjednodušování života polotovary, pak to vyjde také dráž (a pak jej bezlepková dieta stejně od zdravotních problémů nespasí). Pokud někdo nemusí jíst bezlepkově ze zdravotních důvodů, je mnohem důležitější kvalita všech surovin (včetně té lepkové mouky), která se promítá i v ceně. Otázka je, zda jsou opravdu některé potraviny předražené nebo se ocitáme v mylné iluzi vyvolané levnými náhražkami potravin. Co je však opravdu napováženou jsou extra příplatky za bezlepková jídla v restauracích, přestože jsou mnohdy přirozeně bezlepková už ve své původní podobě. „Rozežraností“ lidí se jídlo hold stalo byznysem a na specifických „dietních“ potravinách se vydělává nejlépe. To však nikomu nebrání v rozmanitosti a výběru zdravějších potravin, některé se stále drží na přijatelných cenách, tak snad se to nezvrtne a třeba se do té doby ustálí i ona bezlepková produkce (aneb pokud budeme nekvalitní, byť bezlepkové, polotovary a předražené náhražky méně kupovat, třeba se výrobce poškrábe na hlavě, že je něco špatně).

  7. Chtela bych vsem kdo maji problemy bezlepkovou dietu doporucit,poslednich 5 let jsem podstupovala kazdych pul roku kolonoskopii,prujmy byli 15 x za den,jedla s
    jsem, kortikoidy,antibiotika a ustupek zadny,zacla jsem bezlepkovou dietu a po mesici dodrzovani mam uzasny 4 kg vahy dole a co je hlavni stolice je jen 2x denne a nemam bolesti,musim podotknout ze mi z krve alergii na lepek nepotvrdili,ale dieta me vratilo zpatky do plnohodnotneho zivota,unava a jine s tim problemy zmizeli,vrele doporucuji Lenka

  8. Celý tento článek mě osobně velmi zaujal. Na BL dietě jsem již zhruba 4 rokem. problémy „postupné střevní degradace“ mám pořád, ikdyž musím říci, že BL dieta mi velmi pomáhá. Tento článek je dostatečně odborný a je svým způsobem malým manuálem i pro lékaře.
    Pouze se mě osobně nelíbilo to doporučení (Pokud budete kupovat či péct chléb, investujte do kváskového vícezrnného chlebu (s obsahem žita, pohanky atd). Kvásek nejen snižuje obsah lepku v pečivu, ale také obsahuje celou škálu kvasinek a bakterií, které si navzájem vytváří vhodné prostředí.)
    Žito mají celiaci zakázané a na kvásek bych se 100% nespoléhal. Osobně nevěřím názoru, že je nějaké malé množství lepku ve stravě nutné. Viz. Australská komlpletní bezlepková dieta i bez stop leku a nikdo tam neumírá. Pokud dojde ke kontaminaci, také nikdo nezemřel. Já bych spíše řekl, že lidem nechtějí dát zdravou stravu at už s lepkem, nebo bez něj. Vždy tam bude něco, co člověka pomalu zabijí.

    1. Dobrý den, děkuji za komentář. Ten odstavec byl spíše určen pro lidi, kteří nejsou ochotní přejít na bzl dietu (někdy jsou podmínky znesnadněny), je to jedna z možností, jak trochu „zlepšit“ chléb a celkově dietu. Celiakům bych jistě nic takového nedoporučovala (i když u některých kváskových chlebů je prý hladina gliadinu tak nízká, že by mohly být bezpečné, ale který celiak by to chtěl riskovat!). Osobně s Vámi souhlasím, že lepek k životu a štěstí není potřeba, ale na druhou stranu chápu lidi, pro které je tento krok nesnadný. A jak sám píšete, základ je zdravá kvalitní strava, pokud se člověk bude cpát hnusy, bezlepková dieta jej nespasí.

    2. Argument, že na bezlepkovou dietu nikdo nezemřel, má opravdu analytickou hloubku… Na potravu s lepkem podobně nezemřel také nikdo. Každý týden, měsíc, rok, se vytahují noví a noví strašáci, a ti mohou za to a to a nejlépe a všechno. Bezlepková dieta je extrém stejný jako lepek v čokoládě nebo šunce. Nepřehánějme to!

      1. Vzhledem k vysokému podhodnecení celiakie je velmi obecné říct, že na lepek nikdo nezemřel. Jistě, na lepek ne, na komplikace spojené s konzumací už možná ano. Samozřejmě nejlepší by bylo všechny otestovat, aby bylo jasno. Jenže pak tu máme neceliakální senzitivitu a gluten ataxii a další, na což se ani běžně netestuje. Kdyby to byla jen má zkušenost, jak se člověku může bez lepku ulevit, neřeknu nic, ale je to zkušenost mnoha dalších lidí, a to už nemůže být náhoda. On to možná není lepek, ale další zánětlivé látky z pšenice či jiných obilovin. Pokud se vám bez lepku neulevilo, pak jej klidně jezte dál, já jen říkám, že za zkoušku to stojí. Vybírat si přirozeně bezlepkové potraviny jako extrém rozhodně nevidím (což také znamená vyhodit potraviny, kam se lepek přidává naprosto nepřirozeně, jako je právě čoko atd). Bohužel nové a nové strašáky si jako lidstvo vytváříme sami a každý si musí najít toho svého strašáka sám.

      2. Vy jste „argument“ :O u nás rodinná anamnéza: rakovina střev (občas to vyšlo s vývodem, občas ne) + astma (na vysočině téměř nevídané), prababička při záchvatu zemřela. Až „pokročilá“ věda zjistila u mé maličkosti celiakii, když zjišťovali spouštěč záchvatů astmatu. S úpravou stravy astma „udělalo pápá“ 😉

  9. Děkuji opět za skvělý článek, asi si ho budu nosit s sebou a všem dotazovačům „ApročToDěláš?“ nebo „CoVlastněJíš?“ bych to dala přečíst. Nejvíc mě pobavil argument od jednoho takového dotazovače, že on už nebyl několik let nemocný, protože jí jen kuřecí maso, který je tak narvaný antibiotiky, že vlastně nemusí k doktorovi….Myslím, že by z něj byl „skvělý“ výživový poradce 😀 Ale to bylo jen tak pro pobavení. Já musím sama říct, že na BL dietě jsem asi 1/2 roku a zatím se cítím skvěle. Pan Crohn víceméně mlčí, tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Jinak s tím, že běžným dnem kolikrát vede jasná pšeničná linka, jsem si taky začala hodně všímat a někdy je to dooperavdy síla, jak se někteří stravují. Já si pak přidám, jak exot 😀 Každopádně díky nejen za skvělý článek, ale za inspiraci 😉

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s