Původ růžičkové kapusty (Brussel Sprouts) je opředen tak trochu záhadou. Podle některých zdrojů byla rostlina kultivovaná v Italii v době Starověkého Říma, a pravděpodobně kolem roku 1200 v Belgii. Růžičková kapusta, v podobě jakou ji známe dnes, byla hojně pěstována v 16. století právě v Belgii, odkud také pochází jméno. Do zbylých států Evropy se rozšířila po první světové válce a USA (dostala se sem již po roce 1800, ale teprve po válce došlo k jejímu plošnému pěstování, především v Kalifornii). Jako obvykle se na české wikipedii o růžičkové kapustě moc nedozvíme. Podle těchto stránek „obsahuje mnoho vitamínu C, draslíku, manganu, vitaminu B1 a hlavně vlákniny, ale také síru, proto je třeba množství omezit„.To mě samozřejmě tak trochu pobavilo, protože zrovna nedávno jsme vedli s člověkem, který se o jídlo až tolik nezajímá, debatu o vynikajících účincích růžičkové kapusty. Anglická verze článku na wiki o Brussel Sprouts je už trochu sdílnější, ale pořád chybí podstatná část informací. Pojďme se tedy na kapustičky podívat pěkně pod lupou.brussel_sprout_igor

Copak skrývá ta malá potvůrka?

Podle detailnější analýzy výživových hodnot obsahuje jeden hrnek vařených kapustiček (cca 156 gr) 14% DDD (doporučená denní dávka) vitamínu B1, 16 % vitamínu B6 (pro DAO!), 15% cholinu, 23% folátu, 129% vitamínu C (ano, i v uvařeném stavu) a dokonce 243% vitamínu K (a také trochu vitamínu B2, B5, A i E). Obsahuje také celou řádku minerálů jako je vápník, měď (14% DDD, důležitá nejen pro DAO), železo (celých 10% DDD), mangan, fosfor, draslík či selen a zinek (pro imunitu). Co je velmi zajímavé, toto množství obsahuje také 11% DDD omega-3 mastných kyselin, které opět slouží k boji proti zánětům. Nezanedbatelným faktem je, že ve stejném množství najdeme 4 gr vlákniny.

Nejen detoxem proti rakovině

K dnešnímu dni najdeme více jak stovku vědeckých publikací, které se zaměřují na pozitivní účinky kapustiček. Převážná část těchto článků se točí kolem rakoviny a působení růžičkové kapusty proti kancerogenním pochodům. Látky obsažené v kapustičkách jsou totiž schopné bojovat hned na třech úrovních: 1) posilují detoxikační systém, 2) působí antioxidačně a 3) působí protizánětlivě.Detox schopnosti, které hrají roli v odstraňování toxinů vyvolávajících rakovinu, jsou přisuzovány glukosinolátům (a z nich vznikajících isothiokyanátům). O jednom takovém – sulforafanu – už jste se mohli dočíst v článku u brokolice. Samozřejmě stejné účinky se vztahují i na sulforafan z růžičkové kapusty. Na české wiki zmiňovaná síra, které bychom se měli obávat, je naopak potřebná pro detoxikační systém – nutrienty obsahující síru podporují enzymy 2. detoxikační fáze. Antioxidanty, na které je růžičková kapusta taktéž bohatá, jsou zase potřeba při první detox fázi.

Růžičková kapusta působí protektivně proti rakovině vaječníkůkolorektálnímu karcinomu, leukémii, nádoru v nervové soustavě, rakovině pankreatu (kdedokáže také zvyšovat účinek chemoterapie), plic (pomáhá předcházet rakovině plic i kuřáků), lymfatických cestprostaty močového měchýře či rakovině prsu.images (5)

Růžičková kapusta kopá antioxidační první ligu

Krom vitamínu C, který už je sám o sobě silným antioxidantem, obsahují kapustičky také celou řadu flavonoidů (isorhamnetin, quercetin, kampferol, kyselina kávová a ferulová). Podle jedné francouzské studie obsahuje růžičková kapusta více antioxidantů než jakákoli jiná brukvovitá zelenina (včetně brokolice). Chronické vystavení oxidačním radikálům může vést k poškozování buněk, které pak může vyústit v rakovinné bujení, proto je pravidelný přísun antioxidantů z potravy nutný. Jedna studie dokázala, že antioxidanty z kapustiček jsou schopné ochránit imunitní buňky i buněčnou DNA před změnami vyvolanými vnějšími toxiny/oxidačním stresem.

Se zánětem se kapustička nekamarádí

Krom antioxidančního působení je glukosinolátům přisuzováno také protizánětlivé působení (obvykle spolu tyto pochody souvisí). Dokáží totiž také regulovat imunitní pochody. Jedna z látek nazvaná ITC (indol-3-karbinol) ovlivňuji přímo expresi pro- a protizánětlivách genů. Podle tohoto review jsou látky z brukvovitých extrémně zajímavé, jelikož cílí zánět nejen po jeho vzniku, ale působí také epigeneticky, tedy preventivně na genové úrovni! Vzhledem k tomu, že ivitamín K, který je v kapustičkách obsažen hojně, je přímým regulátorem zánětlivé odpovědi, může jeho pravidelný přísun redukovat chronický zánět. Když k tomu přidáme obsah omega-3 mastných kyselin, které jsou protizánětlivé, máme docela pěknou protizánětlivou společnost:).IMG_9731

Super pro zažívání, snížení cholesterolu a tedy zdravé srdce

Často velmi významnou komponentou pro vznik kardiovaskulárních nemocí je zánět. Když vezmeme v potaz, jak dokáží kapustičky snižovat zánět, mohly by hrát roli také v boji proti nemocem srdce. O vlivu brukvovitých rostlin na zdravé srdce jsem se již zmiňovala – tolikrát omílaný sulforafan dokáže snižovat také zánět v kardiovaskulárním systému a eliminovat poškození cév. Co je však velmi důležité v prevenci srdečních onemocnění je kontrola hladiny cholesterolu. Díky obsahu vlákniny v kapustičkách dochází k částečnému odstranění žlučových kyselin, které se z cholesterolu tvoří, namísto jejich zpětné absorpci. Aby pak tělo nahradilo ztracené množství těchto kyselin, které potřebujeme nejen pro trávení tuků, musí je vyrobit z cholesterolu (a může tak přirozeně dojít ke snížení cholesterolu v krvi). Není tedy lepší dopřát si trochu více kapustičky než do sebe házet léky na snižování cholesterolu? Nemluvě o tom, že vláknina z kapustiček prospěje celkově vašemu zažívání. Navíc sulforafan z kapustiček dokáže ochránit žaludeční sliznici před přerůstáním  a následným poškozením stěny H.pylori. Mimo to látky z brukvovitých rostlin dokáží měnit složení naší střevní flóry a je možné, že jej potřebují i bakterie, o jejichž užitku nemáme zatím ani ponětí.

Díky kombinaci všech zvýšených faktorů by mohly hrát kapustičky roli v dietě při nemocech jako je Crohnova choroba, syndrom dráždivého střeva, obezita, artritida, cukrovka 2. typu a dalších nemocí spojených s chronickým zánětem.

Kapustičky jsou moc dobré!
Kapustičky jsou moc dobré!

Glykosinoláty, gointrogeny a porucha štítné žlázy

Pokud máte problémy se štítnou žlázou (specificky sníženou funkci), možná jste před brukvovitými byli varováni. Některé metabolity glukosinolátů fungují jakogointrogeny (obsaženy třeba i v sóje), které mohou potlačovat syntézu hormonů štítné žlázy/snižovat funkci. Vařením se množství/aktivita gointrogenů snižuje (najdeme je také v syrové brokolici, květáku, cassavě, jáhlech, zelí, kapustě, kedlubně, ředkvičkách, broskvích, jahodách, špenátu, sójových produktech včetně tofu atd., lidé s poruchou štítné žlázy by tyto potraviny neměli přijímat ve velkém množství v syrové podobě). Dobrá zpráva však je, že povařením (napařením) kapustiček dochází k inaktivaci myrosinasy, enzymu, který může za přeměnu glykosinolátů, a dojde tedy k potlačení vzniku těchto metabolitů. Když testovali na pacientech vliv 150 gr vařených kapustiček denně po dobu 4 týdnů, žádný vliv na hormony štítné žlázy nezaznamenali.

Kapustičky jsou nejlepší na páře nebo lehce uvařené, posolené, jako příloha k jídlu či do salátu. Můžete si třeba uvařit iopéct a přidat omáčku z pečené mrkve.

Reklamy

2 thoughts on “Růžičková kapusta známá neznámá aneb proti rakovině i zánětu přírodní cestou

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.