Před více než rokem jsem vám napsala článek, zda bychom se měli tak trochu obávat o naše životní prostředí a co se do nás dostává, když pijeme z plastových lahví či jíme konzervované jídlo. Ano, někteří z vás správně tuší, že je řeč o bisfenolu A (BPA). Látka, která byla nalezena až v 90% testovaných lidí a její výskyt byl nalezen mimo jiné i v dětské výživě (nemluvě o nádobách, v kojeneckých lahvích zakázán od roku 2011, avšak v ČR nalezeny i po zákazu). Přestože vědci několikrát vznesli dotaz ohledně bezpečnosti využívání této látky, nějakým záhadným způsobem zůstala informace vždy ututlaná. Byla zde oblíbená hláška obhájců éček v potravě – vždyť v malém množství přece neškodí, ne?1280px-Bisphenol_A

Jen tak trochu pro připomenutí. Zmiňovala jsem, že BPA je považován za endokrinního disruptora, tedy že může ovlivňovat a narušovat činnost endokrinních žláz. Inzulínová rezistence, předčasná puberta, problémy s imunitou, neplodnost či poškození plodu v děloze – i takové pojmy se spojují právě s BPA. Jiná studie na lidech přímo poukazuje, že dva nápoje denně z plechovek s obsahem BPA vede k navýšení BPA v moči (dostane se tedy do oběhu) a může způsobovat vysoký krevní tlak! Dieta plná tuků spolu s BPA vyvolává insulinovou rexistenci a tedy může navozovat cukrovku. Pokud je BPA vystaven plod v těhotenství, může být ovlivněn vývoj mozku, což může vést k hyperaktivitě a později depresi. BPA působí přímo jako histaminový liberátor a skrze akutní zánětlivou odpověď může vést k aktivaci žírných buněk. Pokud jsem vás stále nepřesvědčila, že je možná na čase začít přemýšlet, co jíme a z čeho pijeme a že si nedělám legraci, když trvám na skleněné nádobě mixéru či BPA-free plastu, přináším vám další novinky z výzkumu. Příjem malého množství BPA byl spojen se vznikem potravinových intolerancí!images_BPA

Abychom byli přesní, v nové studii zkoumali vliv podávání malých dávek BPA v perinatálním období (část fetálního období od 26. týdne vývoje do 4. týdne po porodu) na pozdější rozvoj potravinových alergií a intolerancí v dospělosti. Podávání i nejmenších dávek BPA vedlo k pozměnění orální tolerance a imunizace antigeny. U zvířat docházelo ke změnám v imunitní odpovědi a po orální provokaci antigenem (=“vystavení alergenu“) se objevil zánět na střevech s infiltrací bílých krvinek a uvolněním zánětlivých molekul. Závěrem studie je varování, že novorozenci (a děti ještě před narozením) jsou velmi citliví k těmto chemikáliím, což může zanechat následky v pozdějším životě. BPA na vás může mít vliv ještě před samotným porodem: malé dávky BPA mají schopnost měnit přepis genů už při tvorbě vajíčka ve vaječníku rozvíjejícího se nového plodu, což poukazuje na fakt, že dochází k přenosu těchto „mutací“ na další generaci, tedy vnoučata!! Jinak řečeno, pokud byla vaše babička vystavena v době těhotenství BPA, mohlo to zanechat jemné změny ve vašem genetickém kódu (což se následně může projevit na zdravotním stavu). Mimochodem, pokud by váš argument byl v tom, že většina experimentů byla dělaná na hlodavcích, tak vědci potvrdili vývojové abnormality orgánů u primátů (i po podávání velmi nízké dávky BPA v těhotenství).

Zajímavé je, že za posledních několik let stále přibývá studií, které mluví proti BPA. Další studie z letošního roku poukázala na fakt, že vysoký příjem cukru může silně podpořit změny a toxicitu vyvolanou BPA. Když se podíváme kolem sebe, vysoký příjem sacharidů už nějakou chvíli trápí lidstvo a i většina populárních médií podává návrhy, jak snížit příjem cukru a regulovat závislost na cukru. Vystavení BPA v rané fázi vývoje bylo spojeno také se vznikem rakoviny v pozdějším věku, především prostaty (pro-kancerogenní efekt BPA ještě při vývoji prostaty v děloze). Takto bych mohla pokračovat dál a dál, jelikož studií za poslední dobu vyšlo opravdu hodně. Ale myslím, že jste si už obrázek udělali.

I plastové láhve a konzervy se vyrábí v BPA-free verzi, tedy bez obsahu BPA.
I plastové láhve a konzervy se vyrábí v BPA-free verzi, tedy bez obsahu BPA.

A pokud si myslíte, že se nás v ČR BPA netýká, tak nacvakejte google a pusťte se do brouzdání. Můžete se také podívat, jak moc migruje BPA do potravin (krom konzerv i z plastových obalů, přičemž americké studie uvádí, že více BPA migruje do pevné složky). Každý člověk pracující v obchodě vám milerád popíše, jakým způsobem se skladují plastové láhve s vodou (hlavně za horkých letních slunečních dnů) a některými oblíbenými nápoji (které jsou sami o sobě solidními zabijáky). Vzhledem k tomu, že některé statistiky uvádí, že potravinovými alergiemi a intolerancemi trpí véce než 20% obyvatelstva, je na čase začít přemýšlet o tom, co si dobrovolně cpeme do těla (a co třeba nemusí mít takový efekt na nás, ale postihne to naše děti a vnoučata!). Francie v roce 2013 přistoupila k novému zhodnocení bezpečnosti BPA a stanovila nižší povolené limity s tím, že se nesmí vůbec vyskytovat v nádobách a potravinových obalech určených pro kojence. V roce 2015 pak plánují zakázat BPA ve veškerých potravinových obalech. A co na to ČR a zbytek EU?

meme-fuj

Update: V roce 2016 vyšla další studie ze Stanfordovy univerzity, která jasně spojila konzumaci jídla z plechovek s hladinami BPA v těle. A co všechno dokáže dělat BPA s naším zdravým již máte výše!

Reklamy

6 thoughts on “Bisfenol A jako spouštěč potravinových intolerancí!

  1. Ahoj, těch spouštěčů je více. Není to jenom Bisfenol A. Na wikipedii je toho hromada.
    A v podstatě, když mi něco tady chybí, stačí kuknout na wiki a je to:-)
    Jinak super, ale lidi si vážně myslí, že ví co jí a dokonce jsou rádi za to, že jsou tupé a hloupé ovce. Jestli to někoho irituje, tak se omlouvám:-) Moc depresivní mi to nepřipadá, protože celá pravda je natolik děsivá , že by to snad nikdo ani neunesl.

    1. Oh, já nikde nepíši, že je jediný:)) Myslím, že je jich spousta a spousta, jen většina firem i lidí se ohání tím, že neexistují studie, proto jsem moc ráda, že má člověk i vědecký důkaz v ruce a že pak se třeba mohou pohnout ledy. Teda doufám, že to pohne ledy.
      Já jsem stále ve fázi, kdy mě některé věci ohledně potravin stále pobuřují a prostě nechápu, jak si jako lidstvo můžeme některé věci nechat líbit. Ale jak se říká, co nás nezabije, to nás posílí! A nebýt HIT, tak ani mně se oči neotevřely:((

  2. Ahoj, pěkný příspěvek, ale trochu dost depresivní. Trochu vedle….napadlo mě onehdy, že nemám příliš jasno v tom, jak moc by si měl člověk hlídat příjem tuků, nějaké povědomí o zdravých a nezdravých tucích mám :-), ale spíše, co se týče kvantity, protože na tuky se teď pohled odborné veřejnosti poměrně mění….za více škodlivé jsou považovány cukry. Nechci provokovat, ale nemáš chuť třeba něco na tohle téma napsat? :-)))
    Zdravím,
    Jana

    1. Ahoj,
      úplně chuť psát něco takového nemám:) A důvod je přesně, jak zmiňuješ – názory se stále liší, dokonce se liší i názory na ony zdravé a nezdravé tuky. Navíc si osobně myslím, že největší chyba je přesně v tom „generalizování“, tedy kolik přesně přijmout tuků a co je moc či co je málo. Podle mě každé tělo je trochu odlišné a jsou lidé, kterým budou tuky vadit, a jsou lidé, kteří naopak budou tuky trávit lépe (jiná výbava enzymů atd). Otázkou k řešení by spíše byla kombinace tuků s dalšími složkami, případně forma podání tuků (podle mě je rozdíl, když sníme nepraženého ořechy nebo kokos jako komplexní surovinu a když používáme rostlinný olej vylisovaný z dané suroviny do čisté formy tuku). Podle mě forma makronutrientů a mikronutrientů hraje roli i pro sacharidy či bílkoviny, tedy je rozdíl mezi komplexní surovinou a přidávanou jednosložkovou vyizolovanou látkou (cukr, tuk, protein atd), přitom klasické výživové poradenství pracuje pouze s jednotkami bez tohoto rozlišení…
      Je to opravdu vtipné, protože většina dokotorů stále při zvýšeném cholesterolu doporučuje omezit živočišné tuky, aniž by se pacienta zeptala, co ve skutečnosti jí (a přitom každý lékař studuje, že omezení cholesterolu ze stravy hraje jen malou roli). Osobně si myslím, že nic se nemá přehánět a člověk by se měl tak trochu řídit podle vlastních pocitů, určitě omezit přebytečné využívání tuků (jako je smažení v olejích atd) a soustředit se spíše na příjem z kvalitních zdrojů (ořechy, avokádo, semínka). :))

      1. Ahoj, díky za odpověď. S tím smažením je to u nás trochu těžší, já pořád zeleninu lehce smažím, používám olivový olej, případně sádlo nebo přepuštěné máslo. Klasické rafinované oleje jsme dávno vypustili. Ale přiznám se, že teda ráda občas ujedu na „kvalitním špeku“ typu Magelanica :-D.
        Nejvíc mě děsí, když vidím dědu s jeho špatnými jaterními testy a vysokým krevním tlakem, který si neustále maže na chleba margarín (pořád jsem ještě nepochopila, jestli mu to chutná nebo to jí jen proto, že se to dobře roztírá).
        Do toho samozřejmě vše smaží na rafinovaných olejích. Ale podle mě teda hlavně pojídá extrémní množství jak složitých tak jednoduchých cukrů, večer si namaže chleba tím margarínem a za chvíli po tom dojídá polomáčený sušenky. To ještě zapíjí pivem. Já razím teorii, že má ten krevní tlak vysoký z přemíry těch cukrů, ale jediné doporučení, které dostal od svého kardiologa bylo omezit kafe. Tak jej chudák nahrazuje špaldou a jinými obilnými alternativami…čili zase sacharidy.
        A já vůbec nemám odvahu mu k tomu něco říct. Protože za prvé nejsem silná v kramflecích, že bych rozuměla biochemii a za druhé by se mi stejně při nejlepším vysmál, v dalším případě bych začala být ještě podezřelejší se svými stravovacími názory než jsem teď :-))). No nic, omlouvám se, asi to sem moc do diskuze o bisfenolu nepatří….

        1. Samozřejmě jedna věc je občas lehce ujet nebo něco osmažit a volit kvalitní tuk nebo si mazat na chleba umělé margaríny:(( Myslím, že zrovna o margarínech se člověk dočte na internetu pěkné věci. Kor, když se pak člověk musí dojídat sušenkami, které jsou vlastně plné nejen sacharidů, ale i tuků. Bohužel lidem lze otevírat oči jen pomaličku, předkládat články či informace, protože i když se člověk snaží pomoci, rychlá intervence má často opačný efekt:(
          Role lékařů je v tomto směru opravdu trapná – všichni víme, že prevence je základ, ale přitom lékaři stále tvrdošíjně odmítají, že by strava hrála větší roli. Netuším, kde bych byla dnes já, kdybych lékaře poslechla:((

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s