Jsou problémy s lepkem pouze zdravá odpověď na nezdravou potravinu? Přednáška od Sayera Ji ze Second opinion series – The digestion sessions.

Sayera Ji vám už pravděpodobně představovat nemusím, jelikož jsem se o něm párkrát slyšeli. Tento zakladatel GreenMedInfo.com se i tentokrát na „Second opinion series – The digestion sessions“ věnoval problematice pšenice a lepku. Pokud jste neměli možnost dosud prostudovat jeho přednášku z Gluten Summitu, můžete to udělat teď na tomto odkazu. Dozvíte se nejen to, že problém pšenice není pouze v obsahu lepku (a tedy proč je deproteinovaný pšeničný škrob špatný), ale třeba také něco o lektinech (pokud vám krom rajčat vadí také rýže, brambory, ječmen a pšenice, možná byste se měli podívat na problematiku lektinů namísto soustředění na histamin.

safe_image.php

I v této sérii přednášek byl Sayer pozván proto, aby se zmínil o problematice lepku a pšenice. Když se podíváte na jejich databázi, zjistíte, že lepek není spojen výhradně s celiakií, ale přes 10 tisíc vědeckých studií jej spojuje s více jak 300 nemocemi! Krom známé celiakie či přímo alergie na pšenici se bavíme o IBS, autoimunitních chorobách nebo schizofrenii. Na úvod přednášky samozřejmě naznačil rozdíl mezi celiakií a glutenovou intolerancí (tzv. NCGS). Zatímco celiakie je obvykle na genetickém podkladu, jsou přítomny markery v krvi a při biopsii nacházíme ztenčené až vyhlazené klky ve střevě, pacienti s NCGS nemají genetický podklad nemoci, chybí často krevní markery a dokonce ani biopsie nemusí odhalit nic závažného (nemusí být zasažen počáteční úsek střeva, kde se biopsie odebírá, může jít o jiné orgány a tedy manifestaci širší). Na druhou stranu gen pro celiakii (uložen na chromozomu 6) nese velká část populace (10-40%), ale celiakie propuká jen u určitého procenta těchto pacientů. Předpokládá se, že i v tomto případě je potřeba další spouštěč, který celou nemoc rozběhne, přičemž se může jednat třeba o infekci, toxiny, další nemoc, špatný jídelníček atd.

Pouze zdravá reakce na nezdravé jídlo?

Mezi nejčastější symptomy problémů spojených s lepkem patří rozhodně ty zažívací. Oproti původním předpokladům (které nedávno vyvrátila italská dlouholetá studie), že musí mít člověk průjem a být podvyževený, už dnes víme, že se může jednat o celou škálu příznaků včetně nadýmání či zácpy. Podle Sayera je lepek toxickou substancí pro každé střevo, a to hlavně z důvodu moderní hybridizace pšenice tak, aby měla mnohem větší obsah lepku než měla, čímž došlo také ke zvýšení obsahu lektinů, které mohou spouštět zánětlivé pochody v našem těle (nejsou lektiny jako lektiny, navíc u některých potravin lektiny cíleně odstraňujeme, přičemž u obilí tak neděláme).

Podle Sayera je NCGS (nebo spíše přecitlivělost na proteiny pšenice) pouze zdravá reakce na nezdravé jídlo. Pšenice je dle jeho slov toxická pro většinu populace. Když se podíváme na střevní bakterie, jen minimum z nich je schopno proteiny z pšenice (podobné lepku) zpracovat, nejedná se tedy o biologicky kompatabilní potravinu, jež by uměla být naším tělem kompletně využita (tedy rozložena na aminokyseliny a použita pro další metabolické procesy). Naopak gluten jsou schopny rozkládat třeba klostridie, což je pro člověka patogenní bakterie, a při jejich přerůstání ve střevě dochází k dalším zdravotním problémům. Podle Sayera můžeme v databázi vyhledat také studie, které spojují pšenici s poškozením ledvin. Problém pšenice však není v samotném lepku, ale pravděpodobně i v dalších proteinech.

??????????

Musíme pšenici vůbec jíst?

Jakmile dojde u celiaků k poškození střeva, dojde ke zploštění střevních klků a dochází ke zhoršení/zastavení vstřebávání živin. Člověk může tedy přijímat zdravou stravu, ale není schopný si z ní vzít, co potřebuje. Když vezmeme střevní buňky celiaka a zdravého střeva, u obou našli vědci zánětlivou odpověď po vystavení glutenu, jen u celiaků je však zahrnut jiný mechnismus imunitní reakce. Důležitá může být role koinfekce, vyvolané např. i lektiny v pšenici (na rozdíl od luštěnin pšenici dopředu nenamáčíme a nepromýváme, ani neodstraňujeme vařenou vodu, ve které se běžně lektinů zbavujeme). Opět se zdůrazňuje, že pokud máte podezření na lepek, je potřeba nechat se řádně otestovat na celiakii předtím, než přejdete na bezlepkovou dietu.

Problém je, že pokud přijímáme látky, které nesmíme, naše tělo se ze začátku může snažit přizpůsobit. Např. při ztrátě laktázy a stálé snaze dospělých lidí pít mléko se může stát, že naše střevní bakterie se snaží převzít rozkládací roli, čímž dochází k rozhození rovnováhy, které může končit jako kolitida a další nemoci. K zamyšlení je tedy, zda musíme opravdu pšenici jíst, což nám stále někteří lékaři tvrdí. Podle Dr. Ji je to naprostá blbost, protože v pšenici není nic, co by nám mohlo chybět. Žádná specifická bílkovina, makronutrienty, mikronutrienty atd., prostě nic, co by nám nemohla dát jiná potravina. Naopak anti-nutriční faktory jsou natolik přesvědčivé (proteiny, které nerozložíme, pro-zánětlivý charakter, způsobení závislosti přes aktivaci opiodní receptorů, glykemická odezva v našem těle, atd.), že není pro lidi důvod, proč by pšenici měli jíst.

am-i-a-celiac

A zase ty lektiny

Lektiny se váží na glukosamin (jsou v našem těle, abychom se bránili infekcím). Např. když někdo přijímá hodně lektinů z potravy, může zkusit brát izolovaný glukosamin, který odvádí lektiny z těla a snižuje se tak zánět. Lektiny nejsou jen v pšenici, ale také třeba v bramborách, rajčatech, ječmeni a samozřejmě v některých bezlepkových produktech, které jsou založeny na škrobech. Mohou být také důvodem, proč se nemusí některým lidem na bezlepkové dietě ulevit, zvláště pokud mají chronický zánět. Lektiny lze u některých surovin deaktivovat nebo odstranit přípravou, ale u pšenice se tomu tak neděje (proto se luštěniny nesmí jíst syrové!). Co se týče jiných obilnin, musíme stále mít na mysli, že mají i ony trochu lektinů a mohou vyvolat senzitivitu. Dr. Ji je doporučuje jíst v omezené míře, celkově snížit příjem zrn (včetně rýže). Skvělé náhrady jsou quinoa, amaranth a pohanka, což jsou pseudoobilniny, ale i tak nedoporučuje velkou konzumaci.

Pšeničný aglutinin (WGA, aglutinin pšeničného klíčku) přímo působí na spojení mozek-střevo. Bakterie v našem zažívacím traktu ovlivňují fungování našeho mozku a je jasné, že pokud dojde k nerovnováze, může to ovlivnit i psychické funkce (to je zřejmě také důvod, proč jsou některé psychické nemoci spojované s lepkem – od autismu, přes ADHS, deprese až po schizofrenii).

grain_brain_damage_gluten

Léčivý proces začíná na našem talíři

K závěru přednášky/diskuze se Sayer vyjadřuje také k tomu, jak postupovat, když je naše střevo zničené, probíhá chronický zánět a potřebujeme nějak nastartovat imunitu. Samozřejmě hlavní způsob je zařadit kvalitní výživné jídlo a přidat zdravé bakterie. V naší stravě bychom měli věnovat pozornost:

  1. nízkosacharidové zelenině jako je kadeřávek, salát či cukety
  2. vyhnout se lektinům a všem rostlinám lilkovitým
  3. jíst fermentované výrobky (neplatí samozřejmě pro HIT), především z kozího mléka
  4. zařadit co nejvíce léčivých potravin: kurkuma, lněné semínko, kokosové mléko, borůvky, zelené potraviny (Sayer Ji velmi podporuje myšlenku smoothie, kdy do sebe člověk dostane větší množství vitamínů, minerálů a vlákniny v koncentrované podobě)
  5. zkusit eliminovat veškeré obilniny
  6. zařadit vysoce intenzivní krátkodobé cvičení pro správnou stimulaci organismu
  7. užívat si života, radovat se, usmívat se

NCGS není podvod

I Sayer Ji byl požádán, aby se vyjádřil k poslední vlně článků, které se snaží poukázat na jednu studii označující NCGS jako smyšlenou. Pravda je, že gluten-free dieta, která je držena jen z módních důvodů či ze snahy shodit pár kilo, s tím, že člověk do sebe začne cpát nezdravou komerční bezlepkovou dietu, je prostě blbost, protože i tak přijímá spoustu lektinů a prázdných kalorií. Pokud jde o nové studie, je podle Sayera velmi smutné, jak se dokáže někdo chytnout neúplné informace a úplně ji překroutit, aby z ní byl super článek do populárních novin. Studií o tom, že NCGS opravdu existuje a že se může jednat o velký problém do budoucna, existuje spouta.

A pokud by vás tématika toho, proč je pšenice škodlivá nejen z důvodu lepku, můžete číst třeba zde.

toxic-wheat1

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s