Většina z HIT pacientů dobře ví, že vitamín C působí v těle proti uvolňování histaminu a dokáže zřejmě zabraňovat vzniku některých alergií. Určitě jste si všimli, že se na nás poslední dobou sypou informace o tom, že průměrný člověk nepřijímá vitamín C v dostatečné míře. K tomu se samozřejmě staví druhý tábor, který naopak poukazuje na to, že člověk má ve stravě vitamínu C dostatek. Jenomže tak nějak zapomínáme, že velká část lidí vůbec nesleduje, kolik kvalitních zdrojů vitamínu C za den přijme. Já osobně znám lidi, kteří se na zeleninu i ovoce nepodívají, pokud tedy nemluvíme o sušeném ovoci v ranním musli (celkově čerstvé nevařené potraviny jim moc neříkají). Jasné, vitamín C je přece téměř ve všem, ale pokud konzumujeme pouze vařené jídlo (vitamín C je velmi náchylný na vzduch i teplotu) a k tomu si dáme jedno bledé rajče z hypermarketu, které pomalu vitamíny nevidělo ani z vlaku, můžeme opravdu o dostatečném příjmu pochybovat. Připočtěme k tomu život plný stresu či chronické zánětlivé pochody u mnohých z nás (které vyčerpávají vitamín C), a dostaneme se do negativní bilance.

vitamincinskincare

Jak všichni víme, celiakie je uváděna jako dědičné onemocnění s mutacemi v genech DQ2 či DQ8, přičemž se ale uvádí, že 1-2% nemocných se objevuje de novo bez dědičné informace/bez genetické predispozice. Naopak ne všichni lidé s mutacemi v těchto genech postihne celiakie. Čím je tedy dáno, že u někoho onemocnění propukne a u někoho ne? Na to se samozřejmě vědci snaží hledat odpovědi (abychom mohli nemoci předcházet ještě před jejím vypuknutím). Před pár lety si všimli, že velká část symptomů nemoci se překrývá s kurdějemi, tedy nemocí vznikající z nedostatku vitamínu C. Krvácení, průjmy, rychle se tvořící modřiny, únava, zpomalený růst, zapáchající šedivá stolice, zažívací problémy, krev při močení, neplodnost, malé koncentrace železa, svalová ochablost, nevolnosti, osteoporóza, záchvaty paniky, nervové poškození, zvracení atd. se prolínají u obou onemocnění. A tak se rozhodli podívat, co se stane, když dodají střevním buňkám celiakálního střeva dostatek vitamínu C.

vitamin-c-2

Pojďme se první podívat trošilinku na mechanismus poškození lepkem při celiakii. Poškození mukózy tenkého střeva probíhá u celiaků postupně – začíná počáteční infiltrací bílých krvinek (lymfocytů) a postupuje ke zkracování klků a rozšíření krypt, což nakonec končí atrofií klků (v důsledku pochodů vrozené a získané imunity). Gliadin obsahuje sekvenci aminokyselin, která je rezistentní k proteolytickým enzymům žaludku i slinivky (i u zdravých jedinců). Tyto „dlouhé“ peptidy přetrvávají, některé z nich jsou toxické a ovlivňují buňky tenkého střeva. Do vrozené imunitní odpovědi, která se zapojuje do vzniku celiakie, patří jeden ze zánětlivých markerů interleukin 15 (IL-15). Jiné gliadinové části jsou zodpovědné za aktivaci T-buněk v rámci získané imunity a následné uvolnění zánětlivých cytokinů (TNF, IL-6, IFN). Celý proces je tedy doprovázen zánětem, což si mnohdy pacienti ani lékaři neuvědomují.

9402375_s

Tak a teď už máme za sebou tu vědeckou nesrozumitelnou část a můžeme se podívat dál. Jedinou možnou léčbou celiakie je v dnešní době kompletní odstranění lepku z jídelníčku. Krom snahy zabránit vzniku samotné nemoci je tady samozřejme snaha pomoci i těm pacientům, kteří už jsou na dietě. Kontaminace bezlepkových potravin i celkové diety pacientů je častější, než bychom si přáli, a proto je hledání cesty důležité i pro diagnostikované pacienty. Ve zmíněné studii se tedy zabývají otázkou, zda může být suplementace vitamínem C příznivá pro pacienty s celiakií. Střevní buňky pacientů s celiakií byly vystaveny působení askorbátu, které vedlo k ochraně před zvýšením zánětlivých markerů a exprese IL-15 po podání gliadinu, což znamená, že vitamín C byl schopný ochránit před reakcí na lepek, a pacienti by se tak mohli chránit proti náhodné kontaminaci. Asi nemusím nikomu připomínat, že vitamín C je velmi schopný modulátor imunity a chrání tělo proti zánětu a infekci obecně. Snižuje proliferaci lymfocytů při infekci a ukázuje se být jak účinný při navození tolerance vůči autoantigenům (v autoimunitních chorobách).

Vitamin-C

Možná je tedy na čase zamyslet se, jak jste na tom vy s vitamínem C. Spousta odborníků se shoduje na tom, že v dnešní době přijímáme málo surové stravy a oddáváme se polotovarům a chemicky konzervovaným potravinám, které si toho ze své původní výživové hodnoty moc neuchovávají. Alespoň 50% stravy by mělo být v surové podobě (zvláště, pokud jako histaminici nejste schopní jíst třeba kysané zelí). Je potřeba si také uvědomit, že celkový obsah vitamínů v ovoci a zelenině během posledních let poklesl a musíme přijmout více kousků, abychom se dostali na stejnou úroveň jako naši předci. Navíc míra stresu roste a oxidační stres v těle vyčerpává hodnoty antioxidantů včetně vitamínu C. Pro velmi těžké stavy je už dnes možnost intravenózní léčby vitamínem C, kdy se vyhneme problému, že se přes zažívací trakt vstřebá jen určité procento přijatého vitamínu C. Nejvhodnější formou se zdá být lipozomální vitamín C, který jen tak nevymočíte, v ostatních případech pufrovaný práškový vitamín C (nebo doma pufrovaný), aby nedošlo k překyselení organismu při větších dávkách. Prášková forma z důvodu, aby histaminici nepřijímali spoustu zbytečné chemie z tablet, o které netušíme, co dělá s histaminem. Nezapomeňte hodně pít (při správném pitném režimu a u zdravých ledvin by neměl být problém, ale i tak doporučuji léčbu vysokými dávkami jako krátkodobě, po stabilizaci je lepší dodávat potravou a využívat pouze jako akutní léčbu).

poznámka po čarou: Vitamín C opravdu nepodceňujte. Třeba u dětí může vést nedostatek vitamínu C a současné podání očkování k prudkému zvýšení histaminu v krvi, což pak mimikuje syndrom třeseného dítěte, tedy podlitiny, krvácivost atd (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15050101).

 

 

 

Reklamy

6 thoughts on “Může nedostatek vitamínu C přispívat k intoleranci lepku?

  1. Prosím pěkně, máte odkaz na nějakou původní studii, ukazující, že „Gliadin obsahuje sekvenci aminokyselin, která je rezistentní k proteolytickým enzymům žaludku i slinivky (i u zdravých jedinců)“? Děkuji.

    1. Jedná se o sekvenci bohatou na proliny a o těch se všeobecně ví (a vyučuje na školách), že jsou odolné k trávícím enzymům. S gliadinem to testovali hodně na zvířatech, např. zde zástupce ze studií, která říká, že gliadin je rezistentní obecně (nejen u celiaků, přestože samozřejmě studie se zaměřují na celiaky a pomoc těmto pacientům) (http://jpet.aspetjournals.org/content/311/1/213.long). Případně další studie, která potvrdila přítomnost další formy a-gliadinu (25-mer), který je taktéž rezistentní (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1570023207003571).
      Samozřejmě existuje enzym, který jej může rozložit, na tom je založený jediný dostupný suplement pro celiakii.

  2. já bych byla s jakýmkoliv vitamínem opatrná. C mění ph ve střevech a ovlivňuje breberky tam žijící. souvislosti ještě nebyly úplně objasněny. také jsem si dřív dávala C hodně a často, ale teď už s větší opatrností… aneb vím, že nic nevím 🙂 …

    1. Nemyslím si, že by všechny formy vitamínu C byly stejné. Pokud přijímám pufrovanou verzi, bude míra vstřebávání i okyselování rozličná (v závislosti na rozpustnosti a vstřebávání minerálů). Samozřejmě rozdíl také bude, pokud bude přijímán na lačno nebo s jídlem. Jinak já ve většině článků doporučuji vyšší dávky pouze na začátek a postupně nahrazovat kvalitní stravou (nevím, co je u vás hodně a často, to také hraje zřejmě roli), tedy spíše krátkodobě a pak při problémech, čímž tedy doufám, že to lidé nechápou jako brát každé dvě hodiny několik gramů, to bych rozhodně nedoporučila ani na začátek, od toho jsou tady IV léčby).
      Já tedy za sebe mohu říci, že v mém případě to ovlivnilo breberky spíše v dobrém směru, pravděpodobně díky potlačení zánětu způsobeného lepkem a dalšími intolerancemi. Škoda, že ve zmiňovaném článku nebyla třeba provedena korelace s vitamínem C v plazmě nabraných pacientů, případně že netestovali přídavné efekty či třeba i vliv pH. Osobně doufám, že na tom zrovna pracují:))) Také doufám, že vyjde někdy článek, kde se budou zabývat nejen jednotlivými efekty, ale budou i důkazy na vliv na pH, případně množství vznikajících oxalátů, vstřebatelnost jednotlivých forem či místo vstřebání (jelikož vitamín C se stále diskutuje ze všech stran, ale z 99% slyším pozitivní zkušenost). Pokud byste měla článek ohledně změny pH ve střevech, budu za něj moc ráda.

  3. Ano ano, je to tak. Osobně u sebe pozoruji, aniž by mi to někdo doporučil, že mi C pomáhá. Neberu ho každý den, ale pokud cítím, že na mě něco leze a nebo alespoň 1x 2x za měsíc preventivně. Chemii se taky snažím vyhnout, ale ovocem se to úplně nedá doplnit. Tak mám osvěčené šumivý C 1000mg od Generici. Je silný a tak někdy stačí polovina tablety. Dokonce si jej někdy čas od času hlavně v letních měsících přidávám rozpuštěný ve vodě do chleba při pečení, jako konzervant! Chleba vydrží o 2-3 dny déle ve vedrech-odzkoušeno!

    1. Do chleba je skvělý i čistý kyselý prášek na zvednutí (přidání kyselého místo octa), někteří s tím dokonce pečou namísto sody i prášku na pečení:)) Chm, myslím, že začnu také kousek přidávat kvůli přirozené konzervaci, to mě popravdě nenapadlo:)
      Mě se povedlo většinu Cčka nahradit čerstvě odšťavněnou šťávou (zeleninovo-ovocné), ale když na člověka něco leze anebo nemá čas odšťavňovat, tak je určitě mít lepší po ruce jako akutní pomoc (rozhodně to udělá méně paseky než různé léky z lékarny).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s