Už jsem si chvilku nepíchla do vosího hnízda, tak bych zase mohla, co? Při pročítání jednotlivých článků ohledně histaminové intolerance mi pořád něco nesedělo. Sami dobře víte, že jsem zastáncem spíše německého způsobu diagnostiky HIT, kdy je potřeba mnohem více parametrů než pouhé stanovení DAO koncentrace v plazmě. Že by tam věděli něco více, než víme my? Nebo že by bylo jednodušší u špatně diagnostikovatelných případů ušetřit trochu peněz, stanovit DAO a nezajímat se o nemoc dále? Dát seznam potravin do ruky (mimochodem dnes už víme, že seznam s velkým počtem chyb, který neodráží poslední výzkumy v této oblasti) je přece jednoduchá léčba, tak nač plýtvat penězi daňových poplatníků. A to i přesto, že stále více se ve světě inklinuje k myšlence, že samotná koncentrace v plazmě nám toho moc neřekne.

Krystalová struktura lidské diaminooxidázy
Krystalová struktura lidské diaminoxidázy

Mít HIT není hit!

Proč bych se měla tímto tématem vůbec zabývat? Protože špatná diagnostika HIT pacientů může  vysvětlit, proč ne všichni reagují na histaminové potraviny a proč naopak spousta z nich reaguje na potraviny, které histamin ani neviděly (obrazně). Skupina těchto nemocí by se mohla jmenovat spíše „nemoci spojené s histaminem“, kde krom známé mastocytózy či různých podtypů HIT by měla být také porucha aktivace žírných buněk (a pak jsou samozřejmě nemoci, kde je HIT pouze sekundární symptomem, a ne samotnou nemocí, jenže jak takové pacienty odlišit?). U nás se nebere ohled na to, že podstata a původní příčina vedoucí k HIT by měly určovat nejen dietu, ale také celkový životní styl. A pacienti, kteří jsou si vědomi, že reagují na potraviny, které neobsahují histamin, by se měli zamyslet jednak nad kvalitou potravin, ale také hlavně nad skupinou potravin, kterou nesnesou, případně skupinu léků atd. Symptomy se totiž mohou překrývat, a pokud netolerujete osobně lilkovité, oxaláty, cukry (nejen fruktózu) či salicyláty, měli byste tuto skutečnost odlišit od reakcí na histamin, a tedy vyvarovat se radám ostatním lidem, kteří tak nakonec mohou být ochuzeni o velmi kvalitní potraviny.

Dále mě k tomuto tématu vede fakt, že jsou pacienti, kteří mají příznaky HIT, ale koncentrace DAO v krvi HIT neukáže. Nebo se naopak lidé ohánějí tím, kolik to vlastně bylo naměřeno a mají potřebu si nechat DAO co nejdříve přetestovat. A pak přijde překvapení, že těm, kterým byla změřena nižší hladina, je mnohem lépe. Musíme si také uvědomit, že často porovnáváme testy z jiných laboratoří a že dnes už víme, že právě hladina DAO v krvi je silně ovlivněna předchozí dietou, případně dalšími parametry (léky, nebo třeba u žen menstruačním cyklem). Je tedy měření koncentrace DAO v krvi opravdu spolehlivé měření?

Aktivita vs. koncentrace.

Vezměme si třeba práci z roku 1994, která se DAO zabývá. Práce uvádí, že DAO je v krevním oběhu pouze ve velmi malém množství a bazální hladiny v plazmě odpovídají vyzrálosti a integritě střevní mukózy (tedy „kvalitě střeva“)! Po intravenózním podání heparinu je DAO ze střeva uvolňováno do krve (kdoví, které další léky to umí). Měření postheparinové DAO a srovnání hladiny před a po heparinu bylo teprve rozhodující o tom, jaká je vlastně koncentrace DAO ve střevě. Už v roce 1984 měli podezření, že naopak vysoká aktivita DAO v krvi může znamenat akutní nekrózu střev (tedy odumírání). Zdánlivě se z abstraktů prací může zdát, že často měří hladinu DAO v séru. Ve skutečnosti je potřeba podívat se přímo do studií. Např. v této studii měří „sérovou DAO“ jakožto marker zánětlivého poškození střevní mukózy po hemorrhagickém šoku. Při podrobnějším studiu zjistíme, že se jedná opět o měření aktivity DAO (přestože zde používají výrazy hladina a koncentrace, při podrobnějším studiu i studiu jednotek odhalíte, že se jedná o aktivitu) a že při poškození střeva aktivita v séru roste! V této studii zase mluví o snížené aktivitě v plazmě i orgánech jakožto odraz poškození střevní integrity a vyzrálosti. Ke snížení aktivity ve střevě dochází také jako následek ischemie („nedokrvenost tkáně“). To potvrzuje i tato studie s ischemií, která popisuje snížení DAO aktivity přímo v tkáni, což má za následek zvýšení histaminu v oběhu. Jedna z posledních studií (2014) zase uvádí zvýšenou aktivitu DAO v plazmě u akutního onemocnění dýchacího traktu. Celkově je to tak trochu zmatek, je tedy vysoká aktivita nebo nízká aktivita odraz poškozeného střeva? Každopádně jedno je jasné – stále se bavíme o měření aktivity.

Zdroj: pomrtvici.cz
Zdroj: pomrtvici.cz

Nahoru nebo dolů – já jsem z toho jelen!

Měření přímo koncentrace DAO využili vědci třeba v této studii, kde ale po podvazu žlučovodů doprovázeném zánětlivým poškozením tenkého střeva postupně koncentrace DAO v krvi narůstá. Loni také provedli studii, kde bojovali proti zánětu střev vybranými bakteriemi, což se jim povedlo, a úspěch léčby byl dokumentován na klesající aktivitě DAO v krvi (cílem bylo tedy snížit DAO v krvi)! Jak to tedy vypadá, tyto studie se více přiklání k tomu, že vysoká hladina koncentrace i aktivity v séru korelují s poškozením střeva. To si trochu protiřečí s využíváním snížené aktivity DAO jako marker poškození střeva, což deklarují např. v této studii, kde studovali nedostatečnou funkci slinivky vedoucí zřejmě i k poškození střeva. Zde zase měří pokles aktivity DAO jakožto marker poškození střeva při chemoterapii.

Zdroj: cz.depositphotos.com
Zdroj: cz.depositphotos.com

Koreluje aktivita/koncentrace DAO s HIT?

V roce 1990 podle vědeckých studií dokonce navrhovali, že blokování aktivity DAO by mohl být vhodný terapeutický postup u syndromu krátkého střeva. Někdy ve stejné době, kdy byl největší boom výzkumu DAO, přišli lékaři s tím, že nízkohistaminová dieta může pomoci pacientům, kteří mají nespecifické bolesti po víně a jídle, ale i tak dieta 12 pacientům z těch 45 testovaných nezabrala, což trochu poukazuje na to, že nám pořád něco uniká.  Když před pár lety provedli test s orální provokací histaminem na zdravých pacientkách, 50% žen reagovalo typickými HIT symptomy a zbylých 50% nereagovalo vůbec, hladina histaminu ani DAO se po podání tekutého histaminu neměnila ani u těch, co reagovaly, což opět poukazuje na to, že přesně nevíme, co se v těle děje a jestli měříme vše potřebné (a proč někdy na histamin reagují zdravé ženy bez snížené DAO aktivity).

Samozřejmě existuje i studie na lidech, která říká, že aktivita DAO je vhodný marker pro určení HIT (zdůrazňuji – aktivita). Je ale důležité i tady se podívat řádně na celou studii. Z 316 pacientů s podezřením na HIT mělo jen 199 sníženou DAO aktivitu v plazmě (tedy 1/3 pacientů se symptomy nemá sníženou hladinu DAO), přičemž aktivitu DAO mělo sníženo i 12 z 55 zdravých kontrol (podle hranic nastavených výrobcem kitu, tedy více jak 1/4 zdravých pacientek mělo sníženou koncentraci DAO, ale nemělo HIT!!!!). Jen 54 z oněch 199 měli hranici na úrovni velmi snížená hladina, tedy HIT (1/6 ze všech pacientů). U 20 těchto pacientů zavedli nízkohistaminovou dietu a teprve po 6-12 měsících došlo ke zlepšení, většina pacientů se přehoupla do kategorie „pravděpodobná“ HIT, tedy stále snížená aktivita. Při dietetické chybě se symptomy vrátily, takže nízkohistaminová dieta je sice nástroj k potlačení příznaků, ale rozhodně ne léčba (nemluvíme zde o vysokonutriční protizánětlivé dietě, ale pouze vynechání potravin s histaminem!).

Nechť lékaři tlačí na laboratoře, že chceme lepší diagnostiku!

Tak jako tak, majoritní část studií popisují aktivitu DAO jakožto marker poškození střeva či sníženého metabolismu polyaminů. O koncentraci se bavíme především přímo v biopsiích, která se u nás zatím nedělá. Měli bychom tedy tlačit na lékaře, aby se snažili diagnostiku provést správně, ne nás hodit do nějaké skupiny HIT (ono už samotné hodnocení „pravděpodobná“ HIT je z lékařského hlediska nezvyklé, ale to by měl někdo spíše vznést dotaz k výrobci testovacího kitu, který je zároveň vlastníkem patentu na preparát s obsahem DAO, tedy „vlastník“ materiálu pro výrobu doplňků stravy pro HIT pacienty).

laborator_chimic_eprubeta_chimie_86098900

Proč tedy dieta s omezením histaminu pomáhá?

Není to tedy spíše tak, že přechodem na čerstvou stravu bez zrajících a uleželých potravin, bez alkoholu a bez chemických přísad se může polepšit každému, kdo má primárně poškozené střevo nebo jinou nemoc spojenou se zánětem, aniž by měl HIT? Vždyť velká část pacientů s HIT má opravdu další intolerance, které jsou často neléčeny (řekněme, že mnohdy vyřazení alergenu či spouštěče neznamená správné zaléčení, byť je krev „čistá“). Další část pacientů bude zatížena chronickými záněty, které vedou k uvolňování vlastního histaminu. Myslím, že i laik by se měl zamyslet, zda vynecháním pár potravin může potlačit primární zánět v těle nebo jen dočasně odstranit příznaky (které mohou naopak narůstat, jelikož nikdo nezastavil zánět ani produkci histaminu). A proč vám to vlastně píšu? Protože zřejmě dokud nezačneme na změnu tlačit my, pacienti, tak se jí nedočkáme!

Reklamy

17 thoughts on “Diagnostika histaminové intolerance: je koncentrace diaminoxidázy v krvi opravdu vhodným markerem HIT?

  1. Dobrý deň, mne bola tiež diagnostikovaná HIT, ale nemám žiadne príznaky pri žiadnej potravine okrem vína a zrejúcich syrov. Nemám problémy s trávením, ekzémy atď. Množstvo mám 28 a funkciu som mala 4 a aj bez liečby mám teraz 10,8. Problém je v tom, že som tehotná a HIT môže spôsobovať potraty. Mám sa teda chovať ako s HIT a dodržiavať prísnu diétu? Ďakujem

    1. HIT může způsobovat potraty u velmi malého množství pacientů, kde chybí produkce DAO v placentě, což se opravdu bude týkat velmi malého množství žen, pravděpodoběn tam, kde je i problém s otěhotněním a menstruací celkově. Bohužel naši lékaři opomínají, že snížená DAO není vhodná jako jediný diagnostický marker pro HIT, každý máme geneticky jinou funkci a tělo může pokojně fungovat s nižší (což je váš případ, když jste neměla symptomy, opravdu toho o DAO v krvi moc nevíme, v testech měla 1/3 kontrolních pacientů nižší DAO a přesto byly považovány za kontroly), jsou lidé, kteří reagují na víno i zrající sýry a nutně je nemusíme řadit mezi HIT (nemusí to být kvůli histaminu, ale třeba tyraminu atd). Každopádně ale těhotenství je období, kdy by žena měla myslet nejen na sebe, ale na to, že už teď zakládá na imunitu a zdraví svého dítěte a HIT dieta je v tomto směru naprosto ukázková – čerstvé jídlo, kvalitní suroviny, žádná ečka a polotovary z obchodu, žádné uzeniny, konzervy atd. Rozhodně bych se toho drželo, nejen kvůli HIT, ale kvůli zdraví dítěte (tedy vařit doma z ověřených surovin, nestravovat se v neznámých zařízeních, kde není jasné, jaké suroviny používají, jídla dlouho neskladovat, vyhýbat se kvasnicím a raději zkoušet pečivo s kváskem, omezit alergeny, žádné polotovary, ale oproti tomu rozmanitá strava, spousta zeleniny a ovoce, případně správně připravené luštěniny pro obsah kyseliny listové). Podívejte se na švýcarský seznam na potraviny označené 0 a 1, HIT dieta není nijak extra přísná a vy potřebujete hodně živin pro správný vývoj dítěte. Tedy vyloučit hlavní histaminové potraviny a sledovat se a případně kdyby vaše tělo s nějakou potravinou nesouhlasilo (ať už vizuálně či pachově či pocitově), tak ji raději vyřaďte. Těhotenství je období, kdy má člověk jíst 2x tak kvalitně než předtím a člověk se pár měsíců bez rajčat nebo čokolády obejde:)).

  2. Krásný článek, jen to nějak pořád nechápu, hodnoty dao mám 2,4 a před rokem 2,3,užívám léky na zaludek i žlučník, hit dietu dodržuji na 95% a stále se v tom nějak ztrácím, při nevhodné potravině mě buď vyleze ekzém, nebo je mě na zvracení, nebo jsem svalove paralizovana, bez energie a síly, ale kde ještě hledat příčinu, když se to za rok nezlepsilo? Lékaři nevědí, prý to je nová diagnoza a říkají, jezte vše, nesledujte se a bude líp. Ale tak to není.. Dříve jsem hodně cvičila a nyní si intenzivněji zasportuji a do večera horečka a dva dny v posteli.. No snad se to zdravotnictví někam pohne a bude líp, musím doufat😊. Rada čtu vaše články, recepty atd.. Přeji krásný den Marcela

    1. Otázka je, jestli je to tedy jen efekt histaminu nebo něčeho jiného v potravinách. V diagnostice HIT je v zahraničí jednoznačně uvedeno, že se na dietě zvyšuje DAO a snižuje celkový histamin v krvi už po 14 dnech diety, pokud se jedná o HIT. Jenže otázka je, o čem vlastně ono DAO vypovídá, jestli o HIT nebo jiném poškození v těle, které bohužel nízkohistaminová dieta nevyřeší, jen potlačí symptomy. Otázka je také oné nízkohistaminové diety, jelikož na internetu koluje spousta nepřesností a v podstatě krom pár potravin o histaminu moc nevíme. Např. u histaminiků není ani popsáno, že by intenzivní cvičení mohlo vyvolat horečku a dva dny v posteli (efekt histaminu je akutní a po skončení cvičení vymizí, pokud samozřejmě nedojde ke kombinaci s jiným efektem), to spíše může poukazovat na problém s imunitou jako takovou (vím, o čem mluvím, došlo to tak daleko, že jsem si píchala injekce, což sice potlačovalo efekt důsledků normálního života, ale dělalo to problémy jinde a nic to neřešilo, stejně jako nízkohistaminová dieta to nevyřešila). Bohužel je to o tom, že člověk musí pátrat trochu i sám. Může tam být třeba oxalátová intolerance, salicylátová intolerance, fruktózová intolerance, chronická borelioza, člověk musí zkoušet, zda mu třeba nesedne SCD dieta, low FODMAP a zda třeba za vším nestojí nějaký deficit vitamínů a minerálů (např. problémy s tolerancí potravin s obsahem síry může pomoci vyřešit molybden, jinde může chybět měď pro tvorbu antioxidačních enzymů atd). Bohužel jsou stovky možností, které mohou vést ke ztrátě střevní integrity, poruchám imunity a tedy např. i snížení DAO a někdy jsou na ně krevní testy krátké:((( Držím pěsti, hlavně se nevzdávat, časem to všechno bude dávat větší smysl a cesta se objeví.

  3. pekny clanok, ja osobne si myslim, ze znizena koncentracia DAO v krvi je nasledkom strevniho onemocneni a ne uplne pricinou, dale si myslim, ze ona zdanliva nesourodost mezi vysokou a nizkou koncentraci (neboli aktivitou) v seru je obdobna jako u jinych enzymu, napr. pankreatickych – pri poskozeni acinarnich bunek dochazi k uvolneni enzymu do krve (analogie s ischemii streva), naopak pri insuficienci pankreatu plazmaticke hladiny klesaji. oboje je spatne, ale kazde reflektuje jiny typ postizeni, u HIT ide o onu „insuficienci“ takze mozna to neni az take zmatocne. a k tomu mis-masu vzhladom k aktivite, obecne je korektni u vsech merenych serovych enzymu (tj. nejen DAO ale i vsechny dalsi GIT i neGIT enzymy) hovorit spravne jako o aktivite, nicmene slangovo se prejima koncentrace, kt. se pouziva pro jine parametry (napr. proteiny) nebo hladina (napr. krvinky). kazdopadne vyznam mereni i parameter zostava rovnaky, ide len o formalnu chybu clankov

    1. Juju, proto na to také upozorňuji, že pokud se někdo chce ohánět hladinou, že to vlastně často není to, co se ve skutečnosti ve studiích měří a pořád nás to vrací k tomu, zda je ono měření hladiny, tedy koncentrace, nějak vůbec vhodné pro mapování HIT a určení diagnózy (a nevyhazujeme peníze a „nezbavujeme“ se obtížných pacientů). Osobně si také myslím, že by šla aktivita DAO spíše využít jako marker poškození střeva, ale zase opravdu existují studie, které přisuzují vyšší hodnoty naopak onomu poškození (bez ischemie), tudíž opravdu zřejmě jak vysoké, tak nízké hladiny mohou poškození střeva doprovázat, ale nikde není právě specifikováno rozdělení mezi tímto poškozením..Navíc je alarmující, že pokud něco chceme použít jako primární marker (a to hovoříme o aktivitě, vůbec nehovoříme o zmíněné koncentraci), neměla by nám vypadnout celá jedna třetina všech podezřelých pacientů, ale i kdybychom předpokládali, že měli něco jiného, neměli bychom „pozitivní“ hodnoty naměřit u 1/4 kontrol. Proto mě fascinuje, jak vlastně vzniklo toto osekané diagnostické měřítko, když nikde není dokázáno, že koncentrace DAO v krvi koreluje s tkáňovým DAO a očividně hladina přímo o ničem nerozhoduje. Samozřejmě u střeva je potřeba ještě zahrnout nějaký časový efekt, kdy akutní odpověď i tohoto enzymu bude jiná než chronická, což ale opět poukazuje na to, že nám měření vůbec nic nemusí říct, zvláště pokud „ignorujeme“ příspěvek DAO z dalších orgánů.

  4. tiež si to myslím, preto teraz čakám na výsledky magnetickej rezonancie tenkého čreva, som zvedavá čo z toho vylezie..

  5. Článok je veľmi zaujímavý. Celá téma HIT je veľmi zaujímavá 🙂 Každopádne, obsah histamínu v ovocí a zelenine je sporný. Dr. Janice Joneja tvrdí, že všetko červené ovocie a zelenina potrebuje k dozrievaniu histamín a teda obsahuje veľa histamínu. Kopec ľudí reaguje na jablká, iný na mrkvu a kadečo možné. Veľa ľudí reaguje na ryžu a pritom Genny Masterman (vedie na FB zahraničnú skupinu) mi tvrdila na základe početných diskusií s vedcami, že ryža je bezpečná na 100%. Jedna kamarátka s HIT sa ma raz spýtala: povedz, existuje nejaká potravina, na ktorú si naozaj nikdy nemala žiadnu reakciu? A ja som si uvedomila, že naozaj taká potravina neexistuje. Veľká pravda je, že diéta príznaky dočasne eliminuje, ale ochorenie nelieči.Takže môžeme meditovať do aleluja….:-) Ale vďaka za kopec užitočných informáciíí.

    1. Mno jo, problém je opět se zdroji. My jsme se přímo Janice ptaly, jak se na to přišlo, a nakonec je to nepodložená informace (stejně jako to, že skořice škodí kvůli benzoátům, ale ve skutečnosti se izolované benzoáty chovají jinak než celá potravina, což je prostě potřeba odlišit). I JJ bohužel zahrnuje často body, které třeba pozoruje u svých pacientů, aniž by to bylo ověřené nebo vyčtené z výzkumu (aniž by byla tato reakce oddělena od histaminových). Např. i Genny právě po přechodu na HIT dietu zjistila, že něco stále nesedí, a nakonec se ukázalo, že má také fruktózovou malabsorbci, tedy to spektrum reakcí se rozšiřuje v tomto směru někam mimo histamin (i když samozřejmě v konečné fázi roli hraje histamin, protože jej tělo uvolňuje jako reakci na zánětlivé signály). Když Yasmina z The low histamine chef zjišťovala, se kterou laboratoří by šlo ověřit některé potraviny, rovnou jí řekli, že obsah histaminu v ovoci a zelenině je obvykle tak nízký, že je problém to stanovit i velmi citlivými metodami (a reakce na histamin je uváděná až od určitého množství, navíc se prakticky plod liší od plodu dle půdy, délce zrání, podmínkách zrání, chemických postřiků, skladování, převozu, uskladnění u obchodníka). V tomto směru je to komplikované, jelikož znám lidi, co se mohou uškrábat po obchodovém jablku, ale ze zahrady je vše naprosto v pohodě. Když do toho vezmeme zkřížené pylové alergie, nejčastěji pak právě mrkev, jablka, ale i banány, je ten obraz vážně hodně komplikovaný. Nebo intoleranci lilkovitých (krom toho, že teba právě rajčata a lilek mají jako jedni z mála v přírodě volné glutamáty, které mohou být pro někoho větší přítěž než samotný histamin). Proto je podle mě potřeba tlačit nejen na lékaře, ale i na lidi, aby zapisovali, mapovali a hráli si tak trochu na detektivy, kde může být problém. No a nakonec je potřeba si uvědomit, že většina těchto problémů souvisí s imunitou, imunita začíná ve střevech a vlastně i aktivita DAO může být markerem poškození střeva. A i když je to mimo střevo, často je problém v jiném systému, na kterém by se mělo pracovat.
      Mimochodem rýže je některými odborníky zmiňována opět v souvislosti s prolaminy (a reakcí propustného střeva na prolaminy, často se u těchto lidí vyskytuje multicereální intolerance, tedy nejen na rýži, ale i další bezlepková zrna), teď se hodně zmiňuje právě bakteriální činnost při skladování. Čím dál častěji píšou lidé s prokázanou formou alergie na rýži (a já sama mám podezření na intoleranci, ale nespojuji to s histaminem), což mě nutí přemýšlet, jak je možné, že procento reaktivních lidí roste (nebo neroste, jen se o tom více mluví?).

      1. Zložitá téma. Keď vychádzame z princípu , že amíny vznikajú rozpadom aminokyselín a aminokyseliny tvoria základ bielkovín, je pravda, že ovocie a zelenina logicky nemôžu obsahovať amíny, nakoľko 90% ovocia a zeleniny majú veľmi nízky obsah bielkovín a teda amíny sa tu nemajú z čoho vytvoriť. Nízkobielkovinové jedlá teda nemôžu obsahovať veľa histamínu a amínov. Ale to už picháme do ďaľšieho osieho hniezda, nakoľko keď som cca 2 roky dozadu prišla s teóriou, že nízkobielkovinová diéta by mohla byť pri HIT veľmi prospešná, polovica Slovenskej komunity histaminikov na FB ma skoro „ukrižovala“. 🙂 Hoci sama som za tie roky vyskúšala kopec spôsobov ako seba a dcéru stravovať pri HIT (od Palea, cez obilniny, raw food a kadečo), musím zhodnotiť, že keď som si strážila obsah bielkovín strave, vtedy mi bolo asi najlepšie. Túto teóriu by mohol potvrdzovať aj fakt, že veľa luďom, ktorí sú na Slovensku zdiagnostikovaní , že majú celiakiu (a to omylom – lebo nakoniec sa z toho vykľuje HIT, ako aj v mojom prípade- ale to je na ďalšie rozpisovanie) sa veľmi ulavilo po nasadení bzl. diéty (lebo bzl. diéta je nízkobielkovinová). Samozrejme, kým nedoladili aj ostatné potraviny, problémy sa po čase objavili a títo ľudia boli naozaj zdiagnostikovaní na HIT.
        Čo sa týka ryže, mnohí uvádzajú po požití ryže problémy s búšením srdca a zahmlenou hlavou, čo nekoreluje s bakteriálnou kontamináciou. Kdesi som sa dočítala, že geneticky upravená ryža obsahuje tyramin…takže neviem.

        1. Dovolím si trochu nesouhlasit, že by bezlepková dieta byla automaticky nízkobílkovinná. Většina bezlepkových plodin je stejně dobrým zdrojem bílkovin jako pšenice, většina lidí také nevynechává maso ani vejce, tedy příjem bílkovin není u celiatiků automaticky snížen. Velkou roli však může hrát rozložení příjmu proteinů, zda naráz sním 10 gr nebo 30 gr a nedokáži je pak naráz zpracovat. Stejně tak například zelenina obsahuje dostatek aminokyselin, které se přece automaticky sami o sobě nepřeměňují v aminy. Ani v těle se nepřeměňují ihned na aminy, ale jsou primárně využívány a teprve odpad či potřebné množství je posouváno dále. Aby vznikly dané aminy, je potřeba enzymatický systém, většina surovin je nemá a potřebuje k tomu mikroorganismy. U rýže se běžně mluví a je dokázána kontaminace bakterií, která se neničí vařením, je tedy možné, že vzniká celá škála aminů na základě enzymatické výbavy dané bakterie (mimochodem brain fog i bušení srdce můžou být stejně tak příznaky alergie, intolerance, kandidy, SIBO, které je způsobeno bakteriemi, atd, krom toho i rýže obsahuje lektiny a vzhledem k tomu, že ji dopředu nenamáčíme, zůstávají všechny v pokrmu). Stejně tak obsah prolaminů v rýži může být zdrojem reakce, zvláště u poškozeného střeva, což má většina pacientů s HIT (o reakci u glutenové intolerance se o rýži běžně nemluví, protože procento případů nesnášenlivosti je nižší než v případě ovse, kukuřice, mléčného či sóje, ale to je potřeba brát v potaz).
          Např. Prof. Jarisch říká, že je největší problém s tím, že plod od plodu a výrobek od výrobku se může lišit, těžko pak říct, že daná potravina nemá histamin, když nevíme, jak byla ošetřena a skladována, ale ze základu je spousta potravin čistých a kvalita rozhodují. Na druhou stranu říká, že problematické je i bio/organic, jelikož u nich právě nelze absolutně standardizovat obsah biogenních aminů. Proto se těžko odvolávat na reakce jiných, když vlastně nejíme vůbec stejné jídlo…
          Jinak s tyraminem v GMO rýže je to zajímavé, otázka je, zda se GMO rýže nyní dostává i k nám a jak je to s obsahem tyraminu v normální rýži.

          1. 🙂 Každý máme svoj názor a svoj postoj ako bojovať s HIT. Vážim si ľudí ako si Ty, ktorí pomáhajú ostatným. Držím palce 🙂

            1. Moc děkuji. A já si vážím lidí jak Ty, kteří se nebojí diskutovat, protože diskuze je to, co nám chybí a co pomáhá pochopit věci i z jiného úhlu. Věřím, že jednoho dne všichni pochopí, že junk food je junk food, i když je třeba bezlepkový nebo nízkohistaminový, a že každý jsme unikát s unikátní výbavou a vývojem a potřebujeme jiné výživové zdroje (a směry):))

  6. Super článek úplně s Vámi souhlasím a přemýšlím,jestli by nebylo dobré,kdyby si ho přečetli naši lékaři z alergologie.Co se u nás v nemocnici začalo testovat DAO,tak jsem se během roku už setkala s tolika pacienty,co jim diagnostikovali na základu snížené DAO HIT,jelikož to mám diagnostikované také,občas za mnou lékařka posílá tyto pacienty,abych jim poradila s dietou,ale už jsem se mockrát setkala s tím,že si myslím,že je to špatně diagnostikované a u poslední pacientky,které bylo měsíc špatně,zvracel a měla průjem a jedla jen suchou rýži,jsem volala p.doktorce,že to určitě nemá z histaminu,že ta příčina bude někde jinde a že je těch pacientů nějak poslední dobou moc s HITem,že si myslím,že by se mělo udělat více testů než jen DAO v krvi.Bylo mi odpovězeno,že těm pacientům ale dieta pomáhá,že je jim pak lépe,takže to v podstatě stačí.Oni jim dají ten pochybný seznam jak píšete a jsou s tím hotovi.Jedna pacientka mi pak řekla,že se podle toho řídí až tak,že vůbec nejí maso,vykácela na zahradě všechny meruňky a jiné ovocné stromy,protože to seznam zakazuje apod.,no jen jsem valila oči.Většinou tyhle pacienty odkazuji na Váš blog,protože pokud fakt jí jen podle té brožury,tak je ta strava hrozně chudá.Já si myslím,že taky nejsem klasický HIťák,stačilo mi vysadit jen ty zrající potraviny,konzervanty,instanty apod. ale zelenina a ovoce ani maso mi nevadí a i když si dám občas vínko nebo něco,co je v brožuře zakázané a nevidím žádný problém,tak si říkám,že ta diagnostika také asi není úplně správná.Spíš si myslím,že to bude nějaký problém ve střevě,ale jsem zbabělec jít na kolono a ani mi to teda lékařka nenavrhla.Takže s tímto článkem plnně souhlasím,mělo by se udělat více testů,aby se vědělo,jak to s tím Hitem vůbec je.

    1. Moc děkuji za komentář. Naopak to spíše vypadá, že klasickou HIT z nedostatku aktivity DAO enzymu máte vy, jelikož ta je definovaná právě danými potravinami (konzervanty a instanty), které zmiňujete, samozřejmě jakmile celková hladina histaminu klesá, je možnost si dovolit více, někdy zase méně. Naopak ony seznamy a reakce na potraviny, které nejsou zmíněny ve vědecké literatuře, naznačují, že daní lidé mají další problémy. Pokud někdo reaguje na všechno ovoce a zeleninu, rozhodně to není z důvodu HIT (pokud vše nejí zplesnivělé, což asi nikdo nejí), pokud někdo nereaguje na základní dietu, musí pátrat dál po individuálních příčinách. Naštěstí už teď vidíme ten trend, že si lidé uvědomují individuálnost, jen to není individuálnost HIT, ale individuálnost zdravotního stavu každého člověka. Jinak v některých případech ani moc lékař nepomůže, strava je základ a tu nám doktor nenavaří, jen je potřeba si to uvědomit:)) Ještěže vás doktoři mají, abyste je občas trochu upozornila, třeba se časem dostaneme dál.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s