Jak jsem odjela hledat duševní rovnováhu na Bali – část 2.

Mnoho z vás zajímalo, jak vlastně takový „retreat“ probíhá. I když já jsem v podstatě neodjela pouze na retreat, ale také na poznávací cestu. Musím říct, že Bali je opravdu kouzelné místo a přímo z něj sálá speciální energie. Není divu, že každý druhý na Bali je masér nebo léčitel (tedy krom toho, že některé věci se jistě v rodinách předávají z generace na generaci) a ke všemu svou práci dělají moc dobře. Krom tedy poznávání jsem se však letos rozhodla, že trochu více popostrčím svou spiritualitu, jelikož jsem za poslední léta studia a testování sama na sobě pochopila, že některé věci nelze prostě jednoduše vysvětlit západní medicínou. Ale to člověk pochopí až ve chvíli, kdy to vyzkouší sám na sobě.

IMG_3126

Navíc o léčivých účincích meditace, jógy, vědomého bytí či masáží píše spousta vědeckých studií, jen prostě v tom našem uspěchaném světě není tolik místa na praxi. Kdybychom vyrůstali v zemích, kde se na rozvoj těchto schopností a stránek klade důraz, možná bychom se vyhnuli epidemiím moderních metabolických nemocí. Ale i tak věřím, že se můžeme naučit všechny tyto přístupy zavést do každodenního života a pracovat tak na vlastním zdraví sami (ano, ono je sice lehčí spoléhat se na lékaře, ale spousta z vás již určitě zjistila, že v určité fázi a s určitými diagnózami jsou nám lékaři docela k ničemu a člověk si musí pomoct hlavně sám). A věřte mi, i pro mě je těžké tyto změny provádět trvale a dlouhodobě a proto jsem se rozhodla využít část dovolené k praktikování. Nebudeme si lhát, můj vědecký přízemně pozemský mozek dostal tedy sakra zabrat, aby všechny ty duchovní zážitky, spirituální věci, náboženské chvíle, nevysvětlitelná setkání, čakry a „otvírání se“ vůbec pobral (a asi bych ani delší dobu nezvládla). I toto zjištění bylo velmi přínosné, protože člověk si uvědomí, jak neduchovní vlastně je a jak moc se upíná na důkazy a materiální svět.

IMG_1815

Jak jsem zmínila, celý pobyt nám krásně naplánovala naše průvodkyně Majka (neváhejte jí napsat, třeba už teď má připravenou tu správnou cestu pro vás, ať už si přejete poznávání, cestování nebo retreat), a čas byl rozvržen mezi kulturní/zážitkové aktivity a duchovní/léčebné aktivity. Cestovali jsme po krásných místech na Bali, navštívili několik chrámů, opičí tanec Kecak, výletovali na posvátná místa, navštěvovali místní restaurace, učili se vařit (těšíte se na recepty?), jezdili na kolech rýžovými políčky či se váleli na pláži. Ta relaxačně ozdravná část pak byla dána předem domluvenými masážemi (krom tradičních balijských masáží také léčivá čakrová masáž od veselého „čakra týpka“ a intuitivní energetická masáž) a programem v Nirarta centru, kde nás čekalo několik hodin denně jemné meditace a jógy (pokud jste začátečníci a necítíte se na krkolomné pozice či chcete poznat více o filozofii tradiční jógy, určitě navštivte Simhayoga, budete překvapeni, co vše můžete od jógy čekat), čas na rozjímání v nádherném retreat centru, kde celý den prakticky nepotkáte člověka (pokud nechcete) a chutné balijské čerstvé jídlo. Zkoušeli jsme také den mlčení a popravdě je zajímavé zkusit, že v místě, které vámi pulzuje a nabíjí vás energií, je velmi těžké nesdílet své dojmy a pocity s ostatními. Na pobytu s námi byla také osobní koučka Romča, která zde rozvíjela své schopnosti i znalosti pro kurzy harmonizace, osobní koučink i masáže v Lokti a Karlových Varech, a tak trochu nám předávala i své dosavadní vědomosti.

IMG_2698

A teď otázka, zda mi to opravdu něco dalo?

Ano! Zejména protože:

  • jsem si odpočinula.
  • jsem si našla konečně zase čas na meditaci a trénink vědomého bytí v přítomnosti.
  • jsem „musela“ podstoupit i tu pomalou jógu, která má na tělo zase jiné účinky a je pro nás skvělým nástrojem zastavení.
  • jsem chodila spát na mé poměry poměrně brzy a měla tak dostatek času na regeneraci (o léčivých účincích spánku vám snad ani nemusím psát).
  • jsem si dopřála pár masáží, které bezesporu mají kladný vliv na naše zdraví (a jsou na Bali velmi levné ve srovnání s českými).
  • jsem se dozvěděla trochu více o sobě, otevřela si staré rány, odpustila sama sobě a vlastně i trochu ostatním, kteří mi v životě ublížili. Zjistila jsem, že je přímo nebezpečné potlačovat emoce, byť jsou jakkoli negativní, že mnohem účinnější je projít si jimi a sledovat, jak se při nich člověk cítí.
  • jsem zjistila, jak se zase naladit na pozitivní vlnu a opravdu pozitivně myslet, protože ať chceme nebo ne, nestačí předstírat, že jsme pozitivní, musíte to tak opravdu cítit. Pak jdou věci snáze a fungují mnohem lépe.
  • jsem měla čas přečíst si úžasnou knížku od Anity Moorjani „Musela jsem zemřít. Má cesta od nemoci k opravdovému uzdravení“. Tuto knihu bych doporučila opravdu každému, kdo si myslí, že nemoc je jen mechanická záležitost, kdo potřebuje ve své nemoci povzbudit zajímavými myšlenkami a názory.
  • jsem poznala nové úžasné lidi, nejen ty z Čech, ale i místní. Když nasloucháte, můžete se od každého naučit spoustu věcí (mimo jiné o sobě). Místní lidé vám zase otevřou oči, v jakém blahobytu mi to vlastně žijeme a stejně jsme nešťastní a pořád si jen stěžujeme.
  • jsem poznala nové recepty, nové potraviny, nové jídlo. Mohla jsem si vychutnat lahodné exotické plody v místě, kde dozrávají.
  • jsem přes dva týdny neměla přístup ke svému počítači a vlastně téměř zapomněla, jaké to je běhat prsty po klávesnici. Je osvobozující nemít každý večer před obličejem ten velký blikající displej, který vás prostě nutí k práci. I přesto jsem stále komunikovala s domovem díky všudepřítomné wifi, takže se o mě nikdo nemusel strachovat.
  • jsem se naučila „mantry“ jako „dovol si to“ a „všechno bude“ a zjistila, že mozek lze přeprogramovat. Doporučuji zajít si na nějaký koučink, přečíst nějaké knihy a zjistit sám na sobě, že naše přemýšlení prostě ovlivňuje to, jak se cítíme a co se kolem nás děje. Často si sami do života přinášíme dobré i špatné věci a každý tam přece chceme víc těch dobrých, že jo:)).

IMG_2863

Ale pokud nemáte rádi exotiku, neradi cestujete, nebo máte četné potravinové alergie (hlavně na sóju a exotické plodiny), pak vám jistě dojde, že na retreat nemusíte jezdit do tak vzdálené země. Postačí vám třeba nějaký pěkný statek v naší rodné hroudě, kde nebudete mít přístup k počítači, uvaří vám zdravě a lehce a budete mít dostatek ticha a prostoru pro svůj osobní rozvoj. Je to přece vaše dovolená, tak si dovolte odpočívat a věnovat se věcem, na které nemáte celý rok čas:)). Víte co, vlastně nemusíte čekat na tu dovolenou, prostě si dovolte kdykoli, kdy to potřebujete! Zdraví máme jen jedno…

Advertisements

2 thoughts on “Jak jsem odjela hledat duševní rovnováhu na Bali – část 2.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s