Bezlepkově na Bali – část 1. – aneb jak se hladovec z letadla kochal balijským jídlem

Když už jsem tedy začala podávat reporty z bezlepkového cestování po různých částech světa, byla by škoda nezmínit také ostrov Bali. Tentokrát to bylo trochu složitější a jelikož jsem nevěděla, do čeho jdu, byla jsem ráda za veškerou podporu na cestě. Pokud však neholdujete masu (nechcete riskovat jeho konzumaci v cizí zemi) a máte také větší množství přidružených alergií (především pak na rýži, sóju, rajčata), připravte se na velká omezení. Každopádně pokud vám nevadí syrová strava/jste milovníci čerstvého ovoce a zeleniny, či pokud vám nevadí strávit nějakou dobu na rýži, pak můžete cestu přežít bez úhony (a ještě něco udělat pro své zdraví).

Moje první teplé jídlo na Bali..zeleninové karí s rýží...

Moje první teplé jídlo na Bali..zeleninové karí s rýží…

Když se budete snažit vysvětlit místním obyvatelům, že máte alergie, zřejmě nenajdete pochopení. Alergie jsou zde nemoci západních lidí a místní nedokáží pochopit, proč byste měli reagovat na nějaké jídlo. Jídlo je vzácnost, jídlo je dar a nesmí se s ním plýtvat. Stejně tak nepochodíte s vysvětlením, že jste vegetarián, protože většina místních má maso tak málo, že nechápe, proč by ho jako neměli jíst. Když už pochopí slovo vegetarián, občas vám nabídnou kuřecí maso, protože to pro ně není vlastně maso. Takže pokud máte nějaké omezení či dietní preference, budete se občas potýkat s neporozuměním a rukama nohama se domlouvat. Na druhou stranu jsou místní velmi vstřícní lidé a opravdu chtějí, abyste byl spokojený zákazník. Jiná situace je určitě ve větších městech a větších hotelech, kde už jsou na turisty s jejich speciálními požadavky lépe připraveni.

Samozřejmě i maso na Bali seženete:))

Samozřejmě i maso na Bali seženete:))

Když jsem přemýšlela, proč tak netrpí na alergie jako my, přestože všechny balené potraviny obsahovaly různá barviva a konzervanty, došlo mi, že něco je zde jinak. Balijci mají ve zvyku vařit několikrát denně a jíst tak pouze čerstvé jídlo. A také používají spoustu čerstvého koření,  které má léčebné účinky, jí málo masa a hodně zeleniny. Jinak to vysvětlit ani nejde, protože navzdory západnímu myšlení, že cukr a tuk jsou vlastně zabijácí, Balijci všechno smaží v palmovém/kokosovém oleji a do všeho přidávají palmový/kokosový cukr. I do ovocných džusů jako je banánový.

Gluten-free meal na palubě není histamin-friendly!

Gluten-free meal na palubě neznamená histamin-friendly!

Pokud se tedy i tak rozhodnete do cesty pustit, můžete se trochu inspirovat u mne. Pokud máte problémy s lepkem a ještě histaminovou intoleranci, doporučuji si začít tím, že si nabalíte jídlo do letadla a nějaký mls po příletu. Já osobně vždy cestuji s nějakými raw tyčinkami (ideálně s obsahem proteinu) a sušeným ovocem/ořechy, abych byla schopná pokrýt nutnou potřebu živin a kalorií. Jinak peču bezlepkové sušenky či housky z blogu Veselé Borůvky, o kterých jsem se už mockrát zmiňovala. Obojí totiž vydrží nejen cestu, ale i pár dní po příletu. Většina společností vám sice nabídne bezlepkové menu, ale počítejte s tím, že vždy bude něco vymáchaného v rajčatech, bude ryba, margarín (proč, opět se ptám proč) a v ovoci nějaký ten ananas. Bezlepkové vegetariánsk menu pro jistotu neexistuje (protože podusit čočku a brokolici a servírovat to s rýží je děsný problém). A taky se může stát, že posádka  (ať žijí Emirates a jejich vysokoceněný servis) klidně ztratí váš bezlepkový oběd (ano, na cestě z Dubaje se jim to povedlo) a nabídnou vám místo toho tzv. ovocný talíř, kde je vše lepkové až na pár plátků ovoce (z čehož polovinu tvoří ananas, dezert je vymáchán v nějaké kakaové omáčce).

kolaz 2

Omluvte sníženou kvalitu fotografií, ale tady by ani lepší foťák nepomohl. Poslední obrázek je představa ovocného talíře:)). Dobrý byl hrášek a brambůrky k omeletě.

Každopádně čeho se člověk nedočká v letadle, to si pak vynahradí na pevnině. Hned na letišti vás možná zaujmou různé sušené dobroty, ale na některé si člověk musí dávat pozor kvůli obsahu mouky. Pokud se rozhodnete pro ubytování se snídaní, máte vyhráno. Obvykle dostanete nějaké ovoce (a když máte snídani all-you-can-eat, můžete se ovocem přímo přecpat), připraví vám vajíčka (míchaná, omeleta či volské oko) a velmi často mají v rámci balijské snídaně smaženou rýži (či nudle, ale ty jsou vždy s lepkem). I tak si raději ověřte, aby vše bylo „no tepung terigu“, jistota je jistota. Tepung terigu znamená pšeničná mouka a je to větší jistota než slovo gluten v jakékoli podobě (pozor, tepung je mouka a bude tedy i v označení rýžové či tapiokové mouky). Žito a ječmen jsem za svůj pobyt v ničem neviděla (předpokládám, že byl ječemen pouze v pivu, ječmen by měl být jelai/gerst a žitná mouka tepung gandum). Balijská káva (kopi Bali) je jemně mletý turek, nabídnou vám samozřejmě i cukr a mléko (gula, susu). Samozřejmě na ostrově máte možnost zkusit cibetkovou kávu. V prvním ubytování v oblasti Candidasa nabízeli také slaninu a nějakou jejich šunku (nezkoušela jsem, takže netuším) a sladké palačinky s ananasem nebo banánem, ale ty byly lepkové. V rámci servírováné snídaně mi pořád cpali ten ananas :).

kolaz 15

Na trzích je k dostání celá řádka výborného ovoce a zeleniny (nabídka se řídí sezónou), některé ceny jsou vyšší, jiné nižší a velmi často se vás budou snažit „obrat“, tedy vlastně jen prodat za vyšší cenu. Je dobré se předem zeptat místních, kolik dát za trs banánů a kolik za chlebovník. Každopádně zkoušejte smlouvat, oni prostě rádi smlouvají. To fialové na obrázku nahoře je tmavý dragon fruit, dračí ovoce, a je rozhodně lahodnější než ten s bílou dužinou. Určitě si dejte mango, passion fruit (mučenku) nebo třeba chlebovník (jackfruit). Doporučuji vyzkoušet i snakefruit, tedy hadí ovoce, které jsem jedla poprvé a je naprosto skvělé.

kolaz 6

Trhy jsou celkově úžasná zkušenost a přestože na nějakém tradičním budete vy jako atrakce, můžete se pokochat, ochutnat i dobře nakoupit. Mimo čerstvých surovin koupíte obilniny a luštěniny na váhu, koule palmového cukru, sušené rybičky či všechny ty zdravé kořeny (kurkumu, galangal, zázvor) za pár drobných, ale i různé balené sladkosti, smažené či sušené ovoce i ořechy a tradičnější fastfood kousky.

kolaz 10

Pokud budete plánovat různé výlety, tak se určitě poptejte, co vše je v ceně. Třeba náš výlet na kolech rýžovými políčky (výlet na kolech znamenal, že jsem všehošudy 3x šlápla do pedálů) začal na kávové plantážičce s ochutnávkou kávy a byl ukončen tradičním obědem v sídle firmy. Výhoda je to, že se člověk může přímo zeptat, v čem je mouka (a že díky průvodcům tam někdo mluví anglicky). K mému zklamání jsem nemohla kukuřičné placičky, nudle a tempeh. Ale to vůbec nevadí, protože zeleninová jídla a jejch karí jsou prostě moc fajn. Věřím, že i kvalita masa by mohla být vyšší a tedy bezpečná pro histaminiky, ale já jsem se rozhodla to raději neriskovat. Pokud jste alergičtí na sóju, tak už je to krapet těžší, protože pokud v něčem není maso, je tam obvykle tofu nebo tempeh (pokud nejste alergičtí, pak doporučuji alespoň malý kousek jejich smaženého tempehu zkusit, obvykle se k mouce ani nepřiblíží).

kolaz 7

Jinak kdekoli jsem se ptala, karí bylo vždy bezlepkové, nezahušťované moukou, obvykle jen dovnitř rozvaří nějakou zeleninu či brambory. Na některých místech byla „omáčka“, tedy ono karí, úplně tekuté a bylo jasně vidět, že nebyla zahuštěna ničím. Čeho jsem se první bála byl Plecing kangkung či polévka, kterou připomínal, protoře nám paní řekla, že je to uvařeno ze špenátu. Až později jsem zjistila, že se jedná o vodní špenát, který s tím naším strašákem nemá nic společného (naopak je příbuzný batátům). Mezi sušenými plody najdetetémě vše od fialových batátů k banánům v medu. Je to taková malá záchrana. A kukuřice na špejli, tu také obvykle nejde moc zkazit:)).

kolaz 4

Než ukončím první část příspěvku, tak vám ještě musím ukázat, co jsem využívala jako záchranu na cestu. Tedy kdyby to nebylo tak sladké, tak je to super, ale jinak výživově fajn – džus z mungo fazolek se zázvorem. Zkoušela jsem dokonce zmrzlinu z mungo fazolek a byla moc dobrá! Takže pokud hledáte zdroj energie a proteinů (a vitamínu B12), ale nebudete mít v tom děsném vedru chuť, tak vás jistě pitíčko potěší. A co dál mají Balijci na stole? Čtěte v dalším díle!

kolaz 5

Advertisements

3 thoughts on “Bezlepkově na Bali – část 1. – aneb jak se hladovec z letadla kochal balijským jídlem

  1. Pěkný článek. Jen bych nesouhlasil s tím, že balijci mají při té spotřebě cukru, kterou mají dlouhý život. Když jsem se s nimi bavil, říkali mi, že jejich otcové žili dlouho, ale oni že umírají brzo kolem 60ti a i dřív, protože mají právě rádi sladké ….

    • To je zajímavé, tedy z toho pohledu, že bych se ráda dozvěděla více o tom, co jedli a jak vařili jejich rodiče. Na druhou stranu při úrovni zdravotního pojištění a některým podmínkách (např. i tedy ta spotřebě cukru a tuku, nehledě na složení čekoholi baleného v obchodech, což asi jejich rodiče nejedli) mi přijde 60 jako poměrně dobrý věk, u nás se sice dožíváme více, ale často za umělého udržování na desítkách tabletek a velmi snížené kvalitě života. Bohužel jsem neměla možnost mluvit s nikým starším kvůli jazykové bariéře:((

  2. Pingback: Bezlepkově na Bali – část 2. – aneb zalijte mě arašídovou omáčkou a já budu spokojeně chrochtat:)) | Histaminová Kašulka

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s