V rámci projektu Akademie věd ČR Strategie AV21 se konala v Praze menší konference na téma „Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje“. Jednalo se o jednodenní konferenci, kde jste se mohli dozvědět mnohem více o pšenici a lepku, o genetickém kódu pšenice, o celiakii a neceliakální gluten senzitivitě či o legislativě pro označování bezlepkových výrobků. Ať už tedy musíte držet dietu nebo ne, mohli jste se dozvědět pár nových věcí, ale hlavně si odnést pocit, že pokud opravdu trpíte zdravotními problémy, je důležité se nechat otestovat, protože neléčená celiakie může být zákeřné onemocnění a přitom je její diagnostika velmi jednoduchá.

image

Po úvodních prezentacích jsem měla spíše pocit, že jsme v reklamě na pšenici, kde se snažíme hlavně zesměšnit jakékoli západní směry (a autory) vedoucí k vyřazování lepku a pšenice z naší stravy. Nejsem si jistá, jestli autoři takových poznámek jsou si vědomi toho, že alternativní způsoby stravování hledají nejčastěji lidé, které něco zdravotně trápí a kterým lékaři často nebyli schopni pomoci. Zesměšňování a vnucování myšlenky, že bez pšenice se prostě žít nedá a všechno je to jen psychosomatického původu, rozhodně nepomáhá zachytit ten velký počet celiaků, kteří u nás běhají bez své diagnózy a vystavují se tak dalším zdravotním problémům. Nehledě na ostatní nemoci spojené s lepkem (omezení lepku může pomoci i při jiných autoimunitních chorobách). Myslím, že by měl být spíše kladen důraz na správnou diagnózu a snahu pomoci nemocným lidem, než omílání, že pšenice za nic nemůže. My totiž nejsme asi tak úplně moderní v tom, abychom drželi náročnou dietu jen proto, že to dělá nějaký herec (no dobře, možná lze říci, že je na to náš národ příliš líný a že se svého chleba bude držet zuby nehty, dokud mu ty zuby nebo nehty nevypadají).

image

Pojďme se podívat do té zajímavější části lékařských přednášek. V přednášce prof. Nevorala jsme si opět potvrdili, že je v ČR diagnostikováno jen asi 10% celkového počtu pacientů, přitom prevalence celiakie je 1:100 až 1:300. Dříve se lékaři domnívali, že se z celiakie „dá vyrůst“, dnes však víme, že celiakie může probíhat i bez přítomnosti průjmu a pokud se u dětí neřeší léčba včas, může docházet k opožděnému růstu, opožděnému sexuálnímu vyspívání či osteoporóze u dětí. Víme také, že celiakie není jen dětská nemoc doprovázená gastrointestinálními projevy a že jedinými symptomy celiakie může být právě předčasná osteoporóza, alopecie, aftózní stomatitidy, vitiligo, anémie (především z nedostatku železa), potraty či menstruační potíže. Často lze pozorovat také psychické projevy a např. i silná deprese může být důsledek neléčené celiakie. Dokonce se vás to může týkat i pokud nemáte ani jeden z příznaků, protože asymptomatická celiakie je 7x častější než symptomatická. Pokud se tedy v rodině vyskytuje někdo s celiakií, je dost možné, že jste geny zdědili také. Celiakie doprovází 10-30% jiných autoimunitních onemocnění a pokud vám byla diagnostikována cukrovka 1.typu či autoimunitní porucha štítné žlázy, je potřeba celiakii vyloučit a pravidelně kontrolovat, zda nedošlo k jejímu rozvoji. Co se týče testování, měli byste mít stanoveny protilátky proti transglutamináze a endomyziu, jelikož ostatní nemají tak velký klinický význam. Přitom se samozřejmě ví, že u některých dalších chorob bývají tyto protilátky falešně negativní (psoriáza, autoimunitní hepatitida atd) a proto se často pro potvrzení přistupuje k biopsii. Pak doktor také konečně poukázal na fakt, na který jsem pár lidí upozornila, že již bylo vyvráceno to, že by první podání lepku muselo přijít mezi 4.-7.měsícem života, protože doba zavedení lepku nemá bohužel vliv na rozvoj celiakie. I tak se zůstává u  doporučení zavádět kolem půl roku života a doporučuje se začínat s malým množstvím. A také jsme se dozvěděli podstatnou informaci – 95% celiaků bez problémů toleruje bezlepkový oves, ale je potřeba jej zavádět až u kompenzovaného pacienta po malých dávkách, ideálně při sledování lékařem. Stejně tak je u celiakie běžný přechodný deficit laktázy a pacienti by v počátku diety měli vyřadit i mléčné výrobky. A jaká nás čeká budoucnost? Vyvíjí se enzymy rozkládající lepek z potravy, nové technologické postupy či třeba léky blokující tTG. No uvidíme, kam se dostaneme, zatím zůstává jako léčba bezlepková dieta.

Závěrečná panelová diskuze
Závěrečná panelová diskuze

V přednášce paní doktorky Hoffmanové jsme si připomněli, že existuje také alergie na pšenici a neceliakální gluten senzitivita, která je zařazena mezi choroby spojené s lepkem, byť je její diagnostika velmi složitá a v podstatě probíhá na základě vyloučení ostatních chorob a expozičním testu. Pokud si přejete o NCGS přečíst více, klikněte sem. Předpokládá se, že do této skupiny spadá celá škála možných problémů nejen s lepkem, ale s jinými součástmi obilnin, a uvidí se v budoucnu, jak se pohne diagnostika. Samozřejmě se ozvaly i názory, že se pacienti nechávají ovlivnit pouze médii, že si vše namlouvají atd., ale naštěstí výzkum potvrdil, že dochází k určitým změnám v imunitě a nelze tedy vše svádět na psychosomatiku. Hlavní roli zřejmě hraje integrita střeva a imunitní systém, moderní pro-zánětlivá strava a zpracování pečiva.

Tak jako tak, nejdůležitější myšlenka je, že lékař by neměl při problémech pacienta zapomínat na onemocnění spojená s lepkem, především celiakii, ať už se jedná třeba o depresivního pacienta či člověka s rozpadající se zubní sklovinou. Škála příznaků velmi přesahuje zažívání a je tedy dobré na celiakii myslet. Dnes máme k dispozici poměrně přesné krevní testy, nelze se tedy vymlouvat ne nemožnost pacienta testovat. Důležité je, aby takový test byl proveden ještě dříve, než se rozhodnete přejít na bezlepkovou dietu! Protože po eliminaci lepku může dojít k takovému zlepšení, že nedojde k záchytu z krve a po znovuzavedení může trvat měsíce až roky, než se objeví protilátky v krvi. A pacient si pak nevědomě bude zakládat třeba na rakovinu.

image

Odpolední program se věnoval spíše legislativě a značení bezlepkových výrobků a následně zástupce jedné firmy obhajoval, jak se snaží tvořit jídlo, které bude pro pacienty lékem. Trochu mě to pobavilo, když stejná firma vyrábí sušenky z deproteinovaného pšeničného škrobu, lupinové mouky, kukuřičné mouky, rýžové mouky, sójové mouky atd, polevou ze ztuženého tuku, cukrem a aroma. Pořád zřejmě žijeme v době, kde někteří věří, že poměr makronutrientů je vše, co je na jídle podstatné. To, že další výživová hodnota z pohledu mikronutrientů už dost pokulhává, je zřejmě zapomenutelný fakt. Zvláště u pacientů, kteří často trpí z počátku malnutricí, protože poškozené střevo znemožnilo vstřebávat živiny z potravy.

A tohle mě tedy pobavilo...
A tohle mě tedy pobavilo…

Na konferenci bylo dostupné i občerstvení, samozřejmě bezlepkové. Přiznám se, že ani tentokrát mě přichystané chlebíčky z bezlepkového chleba vůbec nelákaly a dokonce jsem je ani neochutnala. Nevidím na klasickém nasládlém bezlepkovém chlebu nic lákavého (zvláště, když mi vadí i deproteinovaný pšeničný škrob) a to, že jsem o nic nepřišla, mi potvrdili i ostatní (lepkáči, takže reklama na chutnou bezlepkovou stravu se nekonala). Oběd byl formou rautu a musím pochválit, že byla alespoň čerstvá zelenina a ovoce, i když přiloženou bezlepkovou houskou by se dalo snad i vraždit. No jo, hold si počkáme, než budou bezlepkové produkty aspoň trochu zdravé i chutné zároveň. Ale starost a péče se od pořadatelů velmi oceňuje.

image

 

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s