Nechte svou mysl růst aneb HIT jako výzva

Poslední dobou mám čím dál silnější pocit, že se věci nedějí náhodou. Mají svůj určitý řád a je jen na nás, jestli je začneme vnímat blíže a jestli je přijmeme jako výzvy nebo znamení. Byť se to někomu z vás může zdát jako ezoterično, mě to připadá jako logický efekt našeho přesvědčení a naší mysli. Pokud totiž vyšleme myšlenku, časem se nám vrátí odpověď. A já jsem moc ráda, že se i výzkum zabývá takovými věcmi. Když před pár týdny takto přede mnou vyskočila akce Osobní růst 2016, pár dní jsem ji ignorovala. Jenže se to ke mně stále vracelo jako bumerang a já najednou měla pocit, že na tu konferenci chci jít. Nebo musím. Nebo chci. Vlastně nevím, ale říkala jsem si, že přece každý by měl chtít stále růst a zdokonalovat se a pokud mi někdo ukáže cestu, velmi mi usnadní život. Přišlo to v období, kdy jsem tak trochu vnitřně bojovala s myšlenkou udržitelnosti blogu. Ono totiž blogovat není tak jednoduché, jak to vypadá, a procházet všechny články a informace, abych vám je mohla zpracovat dále, nějaký ten čas zabere (tedy pokud to není vaše hlavní činnost, což v mém případě není). A hned při první přednášce jsem si říkala, jak se mi to všechno tak nějak zase k té histaminové intoleranci a pacientům hezky vrací. A že vlastně blog mi pomáhá růst a když blog vznikl na základě HIT, celá ta diagnóza HIT mi pomohla růst. Na začátku bylo jen nutné nespokojit se s pesimistickými výhledy, ale zkoumat, bádat, jít dál, prostě nechat mysl růst.

IMG_2376

Za ta léta jsem měla možnost komunikovat s celou řádkou pacientů, účastnit se zahraničních i domácích diskuzí a všímat si určitých vzorců chování u pacientů. Nebojím se říci, že existuje několik škatulek a dá se podle nich předurčit, jak si pacient povede s léčbou nejen HIT. A toho se tak trochu dotkla i první přednáška na zmíněné konferenci. Měl ji Ing. Petr Ludwig, který je autorem knihy Konec prokrastinace. Jeho přednáška se ale tentokrát zabývala něčím jiným – a to nastavením mysli. Naši mysl totiž může jet na režim fixní nebo růstový. Bohužel podmínky, ve kterých vyrůstáme, nás často odkáží do onoho fixního myšlení, což často pozoruji i u HIT pacientů. Na internetu je dnes tolik špatných informací o tom, co jíst nebo nejíst, že se nedivím, že se pacient totálně vyděsí. A pak je otázka, jak pacient postupuje dál. Při fixním nastavení mysli se pacient už předem vzdává (protože HIT se pro něj najednou stává nezvládnutelnou překážkou „Co budu proboha jíst?“). Nejednou se mi stalo, že pacienti přijímají zpětnou vazbu negativně, protože někdy ani nechtějí slyšet, co dělají špatně, chtějí prostě jen politovat. Často vídám i to, že se pacienti cítí špatně, když vidí úspěch u ostatních (někdy projevují až pocity hněvu vůči jiným, kteří tolerují více jídla nebo se s HIT potýkají lehčím způsobem). To jsou všechno známky našeho fixního myšlení, které je v nás často upevňováno už od dětství. Oproti tomu pacient s růstovým myšlením nakonec přijímá HIT jako výzvu (ať už změnu životního stylu nebo samotné vaření), vytrvává tváří tvář překážkám, i když se mu ne vždy daří, primárně vnímá úsilí jako cestu k vysněnému cíli (v tomto případě zdraví), je schopný na své cestě přijmout kritiku a hlavně s ní dále pracovat a nakonec velmi důležitý bod – v úspěchu ostatních vidí inspiraci. Takový pacient se pak nesoustřeďuje na to, co nesmí nebo co kdy pokazil, ale naopak překonává překážky a bere si inspiraci z úspěchu či postupů ostatních. A jistě vám už teď došlo, že takový pacient se dostává rychleji pod kontrolu, je veselejší, optimističtější a nakonec i šťastnější. Životní tragédii převrací ve svou výhodu, v možnost zase o kousek růst.

IMG_2379

Pokud se spíše vidíte v první části textu a zjistíte, že fixní myšlení vás provází většinu života, nemusíte zoufat. Je dokázáno, že mozek je neuroplastický a jako každý sval se dá vypracovat, vytvarovat. Musíte jen chtít. Např. taková síla vůle, na kterou se pacienti často vymlouvají při nedodržení diety, není vlastnost vrozená, ale vlastnost, která se dá vybudovat. A s ní třeba i kreativita (kdo si stěžuje, že nemůže vařit, protože mu chybí nápady, nemusí zoufat, i toto jde časem vybudovat), pečlivost či komunikativnost. Pokud si sami nevíte rady, kde začít, máme na to naštěstí odborníky, jako je pan Ludwig a celý GrowJOB Institute (mimochodem mě zaujalo, že mají i semináře, jak správně vychovávat dítě nejen k sebedůvěře na základě vědeckých důkazů, ne jedna paní povídala, věnují se i rozvíjení růstového myšlení u seniorů). Máme také spoustu knih a jistě spoustu dalších odborníků, kteří vám vysvětlí, že překážky jsou tady od toho, aby zastavily ostatní, ne vás!

Důležité je začít u sebe a odpovědět si na otázku, zda pesimistické myšlení, strach či agrese něčemu pomohou? Pravděpodobně ne, jen se budete cítit hůře. A možná si teď říkáte, že nevíte, jak to vše změnit. Že jste jako zkoušeli se víc usmívat a stejně jste měli na potraviny reakci, takže celé pozitivní myšlení vůbec nefunguje. Jenže ona ta změna musí vycházet z vás, ne být falešně hraná. Není ostuda požádat odborníky, není ostuda snažit se najít někoho, kdo vám pomůže zbavit se onoho fixního myšlení. Samozřejmě to bude vyžadovat, abyste na sobě pracovali. Pokud si libujete v popisování svých příznaků či vám stále vrtá hlavou, jak který pacient reaguje na jakou potravinu, budete muset začít v tomto bodě. Jde přece o vás, vaše reakce a vaše symptomy a jejich diskuze a vyhledávání dalších možných symptomů vás naopak posunou zpět. Víte, jak začnete zívat, když někdo zívá proti vám, jak vás začne svědit hlava, když někdo mluví o vších? Ano, to je přesně ten případ a těžko pak budete odlišovat reálné symptomy od těch odkoukaných. Samozřejmě pokud spíše hledáte jen mechanismus léčby a řešení daného problému, je to něco jiného a ostatní vás pak mohou inspirovat. Jen si dejte pozor, jak sami pro sebe i ostatní kladete otázku.

IMG_2385

Co se týče změny myšlení, je několik nástrojů, jak podpořit růstové myšlení a můžete začít u sebe a svého okolí. Dávejte sami sobě i lidem zpětnou vazbu, nesoustřeďte se však na výsledek, ale na cestu (pochvalte se např. za to, že jste zkusili uvařit něco zdravějšího a i když to úplně nedopadlo dle představ, alespoň jste to zkusili, čím více to budete dělat, tím více se zlepšíte, ale musíte hodnotit především snahu, ne jen výsledek). Naučte se, že selhání není nic špatného, ale je to jen další krok ke zdokonalování, např. vašeho jídelníčku i životního stylu. Hledejte den po dni to pozitvní, co se vám povedlo. A nezapomeňte, že myšlení se DÁ změnit.

IMG_2387

Advertisements

5 thoughts on “Nechte svou mysl růst aneb HIT jako výzva

  1. Tak jsem si skoro po roce znovu přečetla tenhle skvělý článek a vidím, že mám opravdu co řešit. Nikdy mne nenapadlo vzít HIT jako výzvu – mám na čem pracovat. Co mne ale dostalo, je: „pochvalte se např. za to, že jste zkusili uvařit něco zdravějšího a i když to úplně nedopadlo dle představ, alespoň jste to zkusili, čím více to budete dělat, tím více se zlepšíte, ale musíte hodnotit především snahu, ne jen výsledek. Naučte se, že selhání není nic špatného, ale je to jen další krok ke zdokonalování, např. vašeho jídelníčku i životního stylu. Hledejte den po dni to pozitvní, co se vám povedlo.“. Pořád ještě se točím v perfekcionismu a spoustu věcí (jako třeba složitější vaření:)) raději nedělám, než abych neuspěla. Díky, Kašulko, za článek a Evo za komentář:)). Pokusím se holt překonat stresovou bariéru a strach z neúspěchu a jsem zvědavá, kam se tím posunu.

  2. Pingback: Proč nebýt dobroser a raději konat dobro | Histaminová Kašulka

  3. Milá Kašulko, děkuju za krásný článek. Hlavně prosím vytrvejte s blogem:))). Úplně mi změnil život v tom smyslu, že je oč se opřít a na koho se obrátit . Byla jsem s HIT v koncích, měla jsem jí minimálně 15 let, z toho 9 let opravdu hodně hodně moc, hrozil mi invalidní důchod atd. atd. A Váš blog mi dal nejen naději, ale skutečně pomáhá! Stále bojuju, ale vidím změny k lepšímu, takže mám zase naději…

  4. Nedá mi to než reagovat. Já žila až do nedávna ve fixním režimu, až jsem sama se sebou nemohla někdy vydržet – neustálé přemýšlení, strach, úzkost, hledání řešení neřešitelného. Až nemoc, která mě naprosto srazila na dno, mi otevřela oči. Přestala jsem věci řešit, přestala jsem se bát a začala nechávat věci plynout. Nešlo to ze dne na den, stále se to učím, ale výsledkem je to, že žiju život v radosti a klidu a řešení všech mých problémů ke mně pomalu přicházejí sama. Je to cesta, ale krásná, když člověk neklade odpor a netlačí na pilu, do cesty mu přichází vše, co potřebuje a plní se vše, co si přeje. A můj tip, jak si pomoci k „růstovému“ režimu je učit se meditovat a každý den před spaním si připomenout několik krásných okamžiků, za které může být ten den člověk šťastný. Nechci to zakřiknout, ale u sebe vidím, že tento způsob mi velmi pomáhá se uzdravovat. A taky mě přivedl na tyto stránky, kde mi došlo, že HIT se týká i mně a i když mě to zprvu strašně vyděsilo, teď se jen těším, že vím jak se můžu pomalu ale jistě uzdravit, jupíííííííííí 🙂 a díky Kašulce za tento blog, sama si ani neumím představit, kolik času to vše může zabrat, ale je to obrovská pomoc pro nás všechny. A ta nejúžasnější věc na tomto blogu – je strašne moc moc pozitivní – ukazuje HIT jako výzvu a ne jako tragédii!!!! Díky, díky, díky 😀

    • Jéé, děkuji za krásný komentář. Já jsem moc ráda, když třeba můj blog pomůže někomu růst, tedy vidět věci jinými než černými brýlemi. Ještě lidem radím, aby se na sebe ráno nebo kdykoliv v průběhu dne usmáli do zrcadla a řekli si něco pěkného. Každý úsměv je pohlazení na duši a co tak koukám venku i jinde, nemáme tolik tendence se na sebe smát. Jinak mám pocit, že se také stále učím, protože sklouznout ke starým způsobům fixního i kritického myšlení je vemli jednoduché. Pak je důležité si to uvědomit a jít dál. Držím pěsti, ať jde vše jak po másle a ještě jednou děkuji za krásný komentář:)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s