Recenze: Zdravá střeva aneb jsme to, co jí naše mikrobiota

Před pár měsíci jsem zjistila, že Dr. Axe vydává knihu, které se jmenuje Eat Dirt. Zhruba ve stejnou dobu se objevilo několik podobných knih, které si daly za úkol informovat lidi o důležitosti našeho střevního prostředí. Mě srdce plesalo a já netrpělivě čekala, až se do Eat Dirt začtu. Pro mě ta volba byla jasná, upřednostnila jsem knihu, která je založena na výzkumu, pracuje i s případy z praxe a navrhuje řešení. Jenže časem mi došlo, že tyto informace jsou tak podstatné, že se musí dostat do povědomí lidí. A to s knihou v angličtině nepůjde. Naštěstí zhruba ve stejnou dobu vyšla v rámci nakladatelství Jan Melvil Publishing jiná kniha nazvaná Zdravá střeva. Nebojím se říct, že se jedná o přelomovou knihu v oblasti zdraví na českém trhu.

ZdrStre-Obalka_UVLak_PRINT_pdf__stránka_1_z-2_

Knihu sepsali vědci ze Stanfordovi univerzity, kteří se sami výzkumem střevní mikrobioty (dříve nesprávné označení mikroflóra) a vlivu na zdraví už dlouho zabývají. Věděla jsem, že tedy opět budeme pracovat s vědeckými daty a ne stylem „jedna paní povídala, tak píši knihu, abych si vydělala“. Rozhodla jsem se tedy nějak oprostit od všeho, co vím, a číst knihu trochu jinak, z laického pohledu (tedy ne stylem všechno už jsem četla a znám studie z přednášek a literatury). A byla jsem nadšená. Kniha je krásně čtivě napsaná a pokud chcete něco udělat pro své zdraví, pochopit svoje chronické nemoci a problémy a v neposlední řadě pochopit, o čem to tady ta Kašulka pořád žvaní, kniha je prostě z kategorie „musíte přečíst„. Vážně, šla bych tak daleko, že bych knihu dala povinně číst všem lékařům a lidem, kteří pracují s lidským zdravím a stravováním (a léky). Vzdělanost těchto lidí ohledně toho, jakou škodu mohou napáchat léky i jídlo, je velmi tristní. A všechny ty přibývající studie o vlivu střevní mikrobioty na naše zdraví už nás nutí otevřít oči, konečně pochopit, že to celé není jen o nás, ale o tom, co se děje vevnitř nás. Ten náš malý mikrosvět je totiž stejně důležitý jako každý další orgán. A bylo by vám jedno, kdyby třeba léky a jídlo, které jíte, zabíjelo buňky ve vašem srdci?

justin-erica-sonnenburg-300x216

Kniha je tak obsáhlá a nadupaná informacemi, že prostě nemohu popsat vše podstatné, co tam najdete. Ale mimo jiné se dozvíte:

  • proč nikdy nebudete chtít rodit jinak než přirozeným porodem a budete chtít kojit za každou cenu
  • proč už si nikdy nenecháte napsat ATB jen tak (protože doktor neví, z čeho je ten kašlíček), proč budete trvat na krevních testech a případně kultivace bakterií na citlivost ATB, především u svých dětí
  • proč se pro vás zdroje probiotik stanou velmi důležité a proč je velmi důležité vybírat kvalitní preparáty od ověřených firem (a možná pochopíte, proč je mým hlavním cílem propracovat se k toleranci čerstvých fermentovaných potravin)
  • zjistíte, proč je tak důležité jíst vlákninu v podobě ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilnin (a třeba jako já zjistíte, že se tato doporučení hodně překrývají s protizánětlivou stravou a nemůže to být tedy náhoda), tedy proč je plant-based diet to nej pro naši střevní mikrobiotu
  • proč přestanete vše dezinfikovat a vyhodíte protibakteriální mýdla, případně se zbavíte té děsné chemie, kterou nazýváme kosmetika, a které dost pravděpodobně škodí bakteriální diverzitě
  • proč nebude chtít používat komerčně mletou mouku (pravděpodobně ani tu bezlepkovou)
  • jak mikrobiota ovlivňuje naše psychické zdraví a může stát i za duševními problémy a proč je důležité dávat pozor také s přibývajícími léty (zvláště, pokud chcete zůstat dlouho fyzicky i mentálně zdravý)
  • proč je pro naše bakterie důležitý také pohyb/cvičení (vliv stálého sezení a nedostatek pohybu na peristaltiku)

Kniha má celkem 9 informačních kapitol, které jsou podpořeny vědeckými studiemi, na které najdete odkazy na konci knihy. Pro mě je to poněkud nezvyklý formát a raději znám zdroje už z počátku bez nutnosti listovat na konec knihy, ale běžnému čtenáři, který se stejně na kvalitu či obsah dané studie nepodívá, to bude vyhovovat více. Na konci je kniha doplněna recepty, kdy najdete rozpis na 7 dní jídelníčku na podporu správné funkce vašeho střeva a střevních bakterií. Já osobně bych některé věci nahradila a upravila pro HIT, ale jinak je to dle mého gusta, tedy rostlinné kvalitní suroviny vhodně kombinované, aby si z toho tělo (mikrobiota) vzalo to nej.

z_hana

Přestože jsem slíbila, že nepůjdu moc do hloubky, nedá mi vás malinko více navnadit na to, co se v knize dozvíte. V první kapitole zjistíte, co to vlastně ty stále omílané pojmy mikrobiota a mikrobiom jsou, a autoři vás přesvědčí, že se o tyhle breberky fakt chcete zajímat. Dozvíte se hravou formou něco o trávení, o projektu Human Genome Project a stejně tak o Human Microbiome Project.

„O mikrobiotě se opravdu někdy mluví jako o zapomenutém orgánu.“

V další kapitole se dočkáte vysvětlení, jak probíhá postupné osídlení od narození a jak silný negativní dopad může mít i to, jakým způsobem se narodíme, či jsme kojeni a kdy dostaneme první antibiotika. Po přečtení této části pravděpodobně začnete na některé věci koukat jinak. Vše je totiž velmi logicky vysvětleno, podloženo výzkumem a daty.

128504613_picnik

V celé knize vás jistě budou fascinovat výsledky z experimentů na myších, které se rodí úplně bez bakterií, tedy sterilní, a na kterých pak můžeme testovat jednotlivé změny nejen po transplantaci lidské mikrobioty. Ve třetí kapitole pochopíte, jak nám škodí extrémní používání sterilizačních a čistících prostředků. Tedy především negativní vliv na naši mikrobiotu a následně imunitní systém. To, že díky moderní stravě a modernímu životu neustále ztrácíme přátelské bakterie, ale i to, že už sami neumíme bojovat s těmi nepřátelskými, náš imunitní systém velmi oslabuje a umožňuje tak zřejmě rozvoj celé řádky „civilizačních“ nemocí včetně alergií, HIT, IBD a dalších.

„Buňky imunitního systému žijící ve střevech, které si „povídají“ s mikroby, se mohou zničehonic sebrat a opustit střevo, vstoupit do oběhu a přemístit na nová místa po celém těle.“

Ve čtvrté kapitole se pak dozvíte více o přirozeném procesu kvašení a roli probiotických bakterií ze stravy. Přestože se tyto bakterie nemusí vůbec zapojit do našeho stálého mikrobiomu, jejich užívání nám i tak může pomoci předcházet celé řadě nemocí. Dozvíte se o podvodech, které na nás dnes firmy prodávající probiotika páchají, a jak tedy hledat ta nejvhodnější. V páté kapitole se vám dostane vysvětlení, proč diverzita bakterií klesá. Ano, hlavní roli v tom hraje špatná strava, léky a příliš mnoho hygieny. Zjistíte, že mikrobiota jsou více než konzumenti odpadu, ale že nám poskytují velmi cenné a prospěšné látky (např. mastné kyseliny s krátkým řetězcem). Zjistíte, proč je hloupost zakládat si na glykemickém indexu potravin a proč by nás mnohem více měla zajímat glykemická zátěž. Pochopíte, že nám ve stravě chybí mikrobiotou zužitkovatelné sacharidy (součást vlákniny), a tedy není jak naše mikroby nakrmit.

„Vědci si povšimli, že bezmikrobní myši se nejen bezhlavě vrhají do nebezpečí, ale navíc mají i poruchy paměti.“

V šesté kapitole se dočtete o často zmiňované ose mozek-střevo, aneb jak to funguje. Změny ve střevě už byly spojeny s nemocemi jako deprese a naše střevo je považováno za druhý mozek. Dozvíte se také, že při špatně volené stravě se mohou naši mikroby stát továrnou na nevhodné chemikálie (koho by to více zajímalo, ať hledá  červené maso a tučná jídla – TMAO – kardiovaskulární choroby). Mikrobiota je dnes také zkoumána ve vztahu ke vzniku autistického spektra. V sedmé kapitole se dozvíte více o patogenních bakterií a fekální transplantaci (a proč ji nezkoušet doma). Osmá kapitola je věnována tomu, co se děje s naší mikrobiotou, když postupně stárneme. A také, jaký vliv na nás vlastně má komunita, ve které žijeme (tedy jídlo v domovech důchodců atd).

„Jak můžeme omezit chronický prozánětlivý stav a vystoupit z tohoto začarovaného kruhu? Příjmem potravy bohaté na mikrobioty zužitkovatelné sacharidy obsahující omezené množství nasycených živočišných tuků.“

V poslední kapitole si zopakujete, že váš vlastní genom nemusí předurčovat vaše zdraví, zato práce na vlastní mikrobiotě může být velmi podstatná. A jak na ní vlastně tedy pracovat, jaké postupy zařadit a jak se prostě o ty svoje zvířátka správně starat (aneb jak se starat o své mikrobiální já).

WP_20141028_002 (2)

A nakonec vás čeká přes 30 stran ukázkového jídelníčku včetně receptů na celý týden pro podporu zdravé mikrobioty. Budete mít přesně vypsáno, kolik vlákniny máte přijmout a jak toho dosáhnout. Samozřejmě HIT pacient musí některé věci nahradit či vynechat, ale to by neměl být takový problém, jde hlavně o to pochopit systém a důvod, proč jsou jednotlivé suroviny zapojeny do jídelníčku (jak tedy vlastně krmit nejen sebe, ale i mikrobiotu). Mě osobně nepřekvapuje, že základ stravy je rostlinný a pouze menší část tvoří živočišný protein/tuk. Autoři sice jasně dávají do spojitosti celou řadu nemocí s poškozený mikrobiomem, ale zároveň dostatečně zdůrazňují, že nelze unifikovat a jako má každý z nás jiné složení a stav mikrobioty, léčba a celkový postup by měl být individuální. Velkou roli tak bude hrát znalost mikrobiomu v rámci personalizované medicíny, jelikož bez této znalosti nepůjde ušít léčbu na míru (některé bakterie dokáží pozměnit také vstřebávání a metabolickou dráhu některých léků). Než se však dočkáme nových možností v léčbě, můžeme se snažit všichni dostatečně kvalitně vyživit střevní mikrobiotu a pracovat na tom, aby došlo k navrácení určité rovnováhy. Možná vás až překvapí, jak rychle budou mizet další symptomy a nemoci, když vám začne ten náš střevní ekosystém šlapat jak má:)).

Závěrem: 5 z 5 Kašulek doporučuje k přečtení!

 

Advertisements

21 thoughts on “Recenze: Zdravá střeva aneb jsme to, co jí naše mikrobiota

  1. Pingback: Recenze: „Obsahuji davy“ aneb výlet (nejen) do naší vnitřní ZOO | Histaminová Kašulka

  2. Dobrý den. Jak se díváte na doma vyráběný kefír z tibetské houby? U propustneho střeva a u SIBO? Předem děkuji za odpověď.

    • Podle všeho záleží na stavu SIBO, někteří odborníci nedoporučují první 2-3 měsíce od zahájené léčby střeva (stejně jako využívání probiotik) a pak postupně zkoušet zavádět. Ideální je ale začít spíše s kefírem z kokosové vody nebo fermentovanou zeleninou, protože mléčná bílkovina může u propustného střeva dělat paseku, takže tam se to musí ozkoušet, zda je vůbec tolerance mléčných výrobků.

  3. Dobrý deň, ďakujem za Vaše veľmi zaujímavé stránky. Nemám síce HIT, ale zato snáď 10 rokov trvajúce problémy s trávením a so zdravím. Konečne mi bol odporučený lekár, ktorý má, zdá sa, záujem zistiť, čo ma vlastne trápi. Poslal ma na magnetickú rezonanciu a vo výsledkoch sa píše, že boli preukázané spastické zmeny terminálneho iela, ktoré by mohli byť príznakom incip. formy Crohnovej choroby. Čakájú ma ďalšie vyšetrenia, ale je mi jasné, že si budem musieť uzdraviť črevo. A nielen sebe – dcérka má ADHD a je to stále horšie. Neveľmi sa mi pozdáva klasická liečba založená na bezzbytkovej strave a braní liekov, aby sa choroba ďalej nešírila. Vidím, že máte veľmi veľa naštudovaného, a tak by som poprosila o pomoc s tým, ako vlastne začať. Narazila som na Vaše stránky a na GASP dietu. Zdá sa, že oboje by mohlo pomocť. Ja som zatiaľ skúšala laktoovovegetariánstvo asi 8 rokov, ale to sa mi zdravie iba zhoršilo. Potom to bola makrobiotika – vynechanie mliečnych výrobkov, na dva roky všetkého sladkého vrátane ovocia, ako aj pšenice a špaldy čiastočne pomohlo, ale stále sa necítim dobre. Vedeli by ste poradiť, prosím? Aspoň v počiatočných krokoch, prípadne s naozaj užitočnými knihami, lebo pri 3 deťoch zas toľko času na čítanie nezostáva… Veľmi pekne vopred ďakujem a prajem stále lepšie zdravie! Kristína Herchelová

    • Dobrý den,
      pokud u vás chronicky probíhá zánět spojený s Crohnovou chorobou, je opravdu možné, že dieta pomůže, ale neodstraní symptomy. V takovou chvíli není špatné léky využít pro rychlé zklidnění či řešení a pak se určitě vrhnout na studování, jak co nejdéle udržet onemocnění v remisi. Znám několik případů, kde není potřeba trvalé medikace a kde naopak pomáhá vláknina a především soustředit se na kvalitu potravin (namísto pouhého původu či obsahu vlákniny). Stejně tak vám může pomoci i zkusit se řídit alespoň trochu podle nízkohistaminové diety, protože právě oblast, kterou zmiňujete, je na enzym DAO bohatá a hodnota je tam flexibilní, dřívější studie navrhovaly dokonce snížení DAO ve střevě jako marker poškození danné oblasti (a to i při operacích pro Crohnovu chorobu). Dnes naštěstí máme léčbu pokročilejší a tak se vás to nemusí týkat, ale enzym DAO může být snížen a dieta s omezením histaminu, případně stabilizací žírných buněk (které při chronickém zánětu bývají podél střeva zmnožené) může ulevit. Naopak GAPS dieta je v případě, když už DAO nefunguje, prakticky nevhodná, protože je založeně na vysokém příjmu biogenních aminů, a i přes to, že se budete snažit léčit střevo, rozhodí to imunitu a zbytek organismu. Určitě bych se podívala na low FODMAP dietu a soustředila na diagnózu, abyste věděla, co před vámi stojí. Stejně tak je důležité kvůli dětem, protože tato choroba bývá dědičná (ADHD podle některých zdrojů souvisí s poškozením střeva, stejně tak v takovém případě jsou pravidla HIT diety, kdy se nesmí žádné přídavné látky v potravinách, vhodná i v takovém případě). Na knihy se můžu poptat, sama jsem se knihami na toto téma nezajímala, spíše obecně v rámci střevního mikrobiomu a jeho poškození (v tomto směru rozhodně Zdravá střeva nebo Eat dirt, která ale vyšla zatím jen anglicky). Od pacientů s Crohnem vím, že se jim líbili i recepty z Lahodně s Ellou, ale v období remise. Ono se to vlastně trochu tímto komplikuje, že přístup při aktivním onemocněním a následné remisi může být jiný. Případně pokud byste chtěla jít dále, pak podle zahraničních zdrojů mají při IBS nemocech velký úspěch s SCD dietou (česky vsyvětleno na tomto blogu http://www.veseleboruvky.cz/p/scd.html, jinak zahraniční blogy). Samozřejmě s třemi dětmi je těžké začít vymýšlet jakékoli diety, ale alespoň za krátkodobé zvážení pro pozorování efektu to stojí. Zkuste se podívat i na dietu low FODMAP, která se uplatňuje při řešení IBS. Možná když se podíváte na obě diety a zjistíte, co se při nich nesmí, tak vám vypadne i nějaké spojení se svými reakcemi a zhoršením či zlepšením příznaků.

  4. Určitě zajímavý tip. Z českých luhů a hájů doporučuji „Tvoje strava je tvůj osud“ od MUDr. Jonáše a Jiřího Kuchaře. Tato kniha by neměla chybět nikomu, kdo se věnuje propojení stravy a nemocí…

    • Tu mám doma:)) Jen jsem se nedostala k jejímu přečtení, ale je v pořadníku (přece jen na první místo stavím science-based knihy, ale i tuto jsem zakoupila za určitým účelem). Děkuji za připomenutí a doporučení:)

  5. 🙂 Kniha je velice zajímavá a hlavně je obrovskou psychickou podporou pro každého z nás, především pro ty, kteří neustále vybočují ze svého povoleného jídelníčku, neboť si neuvědomujeme, jak si dobrovolně ubližujeme umělými, chemickými potravinovými náhražky s názvem jídlo a plno dalšího.

  6. Knihu si moc rád přečtu.
    V souvislosti s probiotiky se ke mně dostala zmínka o této studii: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26645351. A jestli jsem dobře pochopil abstrakt, tak používání probiotik po narození zlepšujě některé aspekty imunity, ale zároveň může zvyšovat riziko autoimunitích onemocnění (testováno u myší)?

    • Kniha je opravdu zajímavá, zvláště, pokud se o to člověk zajímá, jsou tam i dokazy na studie.
      Ve zmiňované studii nevidím zmínku ani náznak toho, že by autoři pozorovali větší riziko autoimunitních chorob. Především v této studii se hlavně soustředili na efekt podávání probiotik prenatálně (samozřejmě se zájmem o přesah na dítě, ať už s nebo bez následného podávání stejného probiotika).

      • V té studii se píše, že pokud byly novorozeným myším podávany probiotika, tak u nich byla vyšší koncentrace IL-17 oproti kontrolní skupině.
        A ikdyž IL-17 chrání proti infekci, tak v nadprodukci naopak podporuje zánět při autoimunitnch onemocněních (RS, a další) – viz napříkald tento článek: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4500956/

        Ale podotýkám, že nejsem žádným odborníkem v tomto tématu, jen mě zajímá, jaká je skutečnost.

        • Je dobré mít stále na paměti, že zánětlivé cytokiny mají v našem těle smysl a tvoříme je z určitého důvodu. Otázkou je, zda nadprodukce při autoimunitních chorobách není jen důsledek zánětlivých pochodů a tedy ne to, z čeho by nemoc vznikala. Naopak tedy imunomodulace v raném věku je to, co by mohlo propuknutí nemoci zabránit. Bohužel takový výzkum je u člověka těžko aplikovatelný, jelikož jej nemůžeme držet ve sterilním prostředí bez spouštěčů nemocí. Autoři naopak ukazují, že spolu se zánětlivými cytokiny roste také protizánětlivý IL-10, tedy dochází k oné imunomodulaci, která má pozitivní dopad i ve chvíli, kdy už je probiotikum po narození vysazeno a nedochází ani k navyšování IL-17 či IL-10. Tedy spíše to vypovídá o tom, že by taková léčba mohla mít pozitivní/protektivní dopad i později bez užívání probiotik, zda tak půjde přímo zabránit i autoimunitním nemocem, které jsou spojovány s deregulací Th17, to už je otázka (někteří odborníci označují jako příčinu nárustu autoimunitních nemocí netrénovanost imunitního systému, což může být klidně i dle této studie důsledek špatné mikrobioty u matky už v těhotenství). Nutno ale brát v potaz, že pacient z Číny bude reagovat zřejmě jinak než pacient z Čech na stejné probiotikum a tedy aplikovatelnost a změny by musely být ukázány i u člověka (ta diverzita nejen mikrobioty je bohužel širší než u laboratorní myši) . Hlavně zvýšena produkce oproti kontrolám není totéž jako nadprodukce, jen kde je ta mez bude těžké určit, protože ani u lidí nebude klidová produkce stejná.

  7. Knizku jsem cetla, pro cloveka bez medicinskeho vzdelani je velmi dobre srozumitelna. A jedno se mi na ni libi velmi. Je psana mirnou, nedogmatickou formou, ackoliv je silne presvedciva ve svych argumentech. Vlastne neni ani slozita ve svych vyzivovych doporucenich, neprinasi zadny konkretni seznam potravin, ktere jsou nebo nejsou skodlive…protoze tyhle seznamy jsou, jak tu Kasulka neustale omila, velmi individualni. Co se tyce stravy, autori se odkazuji hlavne na vysoky prijem vlakniny (ktery je proste v zapadnim svete silne podcenovan) a pravidelne zavadeni probiotik. Netolerovane potraviny ponechavaji na tom, at si je clovek vyzkouma sam.
    Prekvapilo me, ze vlastne ani rezolutne nebroji proti vseobecne tolik zavrhovanemu lepku. Ale mozna je to i proto, ze uz jej clovek pri vysokem prijmu vlakniny ani tolik neprijima.

    • Prakticky já jsem se k tématu vláknině a její nedostatečnosti dostala už s knihami Dr. Fuhrmana, plant-based dieta a vysoknutriční protizánětlivá strava v jeho podání je mimo jiné založena na dostatečném příjmu vlákniny :). Toto kniha a další mě jen utvrzují. Každopádně ani já ve svém souhrnném článku o pšenici a lepku nedoporučuji vyřadit lepek zdravým lidem, pouze jej omezit na příjem v rámci kvalitních potravin (což bohužel pečivo či těstoviny z obchodu nejsou) se snahou z nich něco získat (tedy bílá mouka nemá smysl). Já osobně totiž předpokládám, že člověk, který je zdravý a nemá zdravotní problémy, tak nehledá žádné razantní diety a nemá ani důvod něco měnit. A pokud člověk chce přejít na bzl dietu z důvodu zdravější stravy, jistě musí při přečtení prvního bezlepkového výrobku v obchodě pochopit, že tudy cesta tedy nevede:)) Ale člověk, který už má problémy, bohužel musí pomyslet na zánětlivou povahu lepku a dalších potravin.

      Je určitě k diskuzi, kde normální člověk může sehnat celistvou pšenici, aby si ji mohl zpracovat a využít z ní onen vlákninový potenciál:((

      • No já jsem postupně od radikálních přístupů, kdy jsem byla lepkem hodně vystrašená, přestoupila ke snaze jeho přísun co nejvíce omezit. Ne, že bych si zrovna myslela, že mi lepek něco přináší, ale prostě právě při jakékoliv radikálnější dietě jsem narazila na to, že hodně hubnu. Je fakt, že zároveň už několik let kojím a kmitám kolem dětí, takže nevím, jak se změní požadavky těla, až opustím tohle břímě a zase zasednu k počítači. Mám podezření na SIBO (jak trpím podváhou a přitom se chodím pořád pást do ledničky)…ale zhubla jsem až po porodu, takže nevím, co je efekt jen toho kojení nebo hormonálních změn.
        Pokud jde o celistvá kvalitní zrna, tak mi tu s maminama kupujeme velká balení nejrůznějšího zrna – špaldy, žita, ale asi mají i pšenici od PROBIA, no a pak už není zase takový problém investovat do el. mlýnku, investice sice dražší, ale já pořád tvrdím, že to byla investice na celý život—-vždyť notebooky kupujeme každou chvíli a ještě dražší :-).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s