Nejistota v diagnostice histaminové intolerance aneb proč histamin v potravinách nehraje takovou roli

Už nějaký ten pátek na svém blogu upozorňuji na komplikovanost diagnózy histaminové intolerance. Bohužel se stále více setkávám s tím, že namísto snahy rozvíjet diagnostiku a hledat odpovědi pro pacienty využíváme diagnózu HIT pro označení všeho, co neumíme jinak diagnostikovat. Žel většina pacientů je ve svém utrpení tak ztracená, že přijme jakoukoli diagnózu a netuší, že si tak oddálením správné diagnózy mohou třeba i ubližovat. Celkově jsem v roce 2013 upozorňovala na „klasifikaci“ syndromu histaminové intolerance podle odborníků, bohužel jsme se od té doby nikam moc neposunuli. HIT je stále primárně diagnostikována na snížení DAO v krvi, což se zdá být velmi špatný a nevhodný ukazatel a rozhodně by neměl sloužit jako primární. Jak zmiňuji i v dalším článku, s DAO je to komplikované a pokles pod dnes nastavené hodnoty nemusí nutně znamenat symptomy nebo problémy s histaminem.

Problém jménem „histaminová intolerance“

Tedy samozřejmě když jsem viděla článek o tom, zda jsou kritéria pro diagnostiku histaminové intolerance jakožto „reprodukovatelné nežádoucí reakce na histamin“ splněna, byla jsem ráda, že se problematika dostává do povědomí. Dovolím si vysvětlit, co autorka článku naznačuje. Lidé často hledají odpovědi na své zdravotní problémy na internetu a dnes na vás jako odpověď téměř na vše vyskočí histaminová intolerance. A stejně tak lékaři dnes diagnostikují HIT, přestože chybí reprodukovatelné reakce na histamin. Lidé na základě takové diagnózy pak bohužel zapadnou do velmi striktních a nevhodných diet založených na chybných informacích, které pak z celkového hlediska nejenže nevedou k léčbě, ale mohou stav v konečné fázi ještě zhoršit. Samozřejmě nejsem nadšená z tohoto závěru, ale mám radost hlavně proto, že se konečně oficiálně mluví o tom, co se vám snažím na blogu už nějakou dobu vysvětlit:). A že díky tomu, že se podobné články objeví v odborné literatuře, vezmou ony závěry nakonec na milost i pacienti a lékaři a dostaneme se nejen k lepší diagnostice, ale hlavně pomoci samotnému pacientovi.

Umíme HIT vůbec diagnostikovat?

Fakt je takový, že dodnes nemáme vhodné diagnostické náčiní. DAO se nezdá být dostatečný marker, stejně tak histamin v plazmě není dobrým ukazatelem. Tzv. „Histamin-50-Prick-Test“ poukazuje na sníženou schopnost degradace endogenního (tedy vznikajícího uvnitř) histaminu, ale ne o schopnosti degradovat ten přijatý. Dostáváme se tedy k tomu, že v ruce máme pouze eliminační dietu. Problém však je, že u mnoha pacientů selhává reprodukovatelnost reakcí nejen na stejnou potravinu, ale prakticky i na histamin samotný. Což samo o sobě nabourává diagnostiku „intolerance“, kde bychom v nepřítomnosti daného enzymu měli u pacienta sledovat opakované reakce, především na čistý histamin.

V článku se diskutuje, že snížení symptomů po zahájení diety může být už jen samotnou změnou včetně „placebo“ efektu, tedy očekávání zlepšení. Proto se pak často stává, že se symptomy vrací nebo se nedaří pacientovi zařadit nic zpět, ukazuje se, že nízkohistaminová dieta nemá valný efekt z dlouhodobého pohledu. Zde se poprvé mluví o propustném střevu, který nízkohistaminová dieta neléčí, ale po redukci dochází k menšímu vstřebávání histaminu a tedy snížení symptomů. Mezi příklady toho, že histamin zřejmě není hlavní problém, je zařazena např. studie na scromboid poison, kde se také předpokládalo, že viník je histamin. Ale při podání stejné „toxické“ dávky histaminu, jako našli v rybách, lidé nereagovali nebo reagovali jen velmi mírně. Je tedy dost možné, že potraviny a jejich tolerance NELZE hodnotit podle obsahu histaminu, jelikož zřejmě jiné aminy a další látky mohou ovlivňovat vstřebávání histaminu ve střevě, což nás vrací zpět k propustnému střevu, alergiím a dalším nemocem.

histamine

Hladina histaminu nehraje sama o sobě roli

Mezi další příklady lze zahrnout studii, kde srovnávali vysoko a nízkohistaminové víno. U vysokohistaminového vína reagovala 15 z 16 testovaných, na nízkohistaminové 14 z 16 testovaných, přičemž obsah histaminu neměl vliv na rozsáhlost či četnost reakce. Navíc po podání vysokohistaminového vína došlo k poklesu histaminu v plazmě, kdežto po podání nízkohistaminového naopak koncentrace histaminu v plazmě narostla. V jiné studii zase testovali podání čistého histaminu v čaji. Přičemž 2/3 z testovaných reagovali na vysoko- i bezhistaminový čaj bez vlivu koncentrace histaminu, ale reakce nebyly vůbec reprodukovatelné. Když podali DAO suplement před čajem, došlo sice u některých ke snížení reakcí, ale vůbec nezáleželo na tom, zda dostali testovaní bez- nebo vysokohistaminový čaj. Autoři předpokládají, že DAO tedy reguloval pouze vnitřně vznikající histamin, tedy tam, kde pacient reagoval na čaj jako takový, bez závislosti na tom, kolik histaminu v čaji bylo. Stejně tak několik předchozích studií poukázalo na fakt, že hladina přijatých biogenních aminů nebyla spojena s negativní reakcí na jídlo. Navíc je tedy otázka, zda je opravdu problém v daném enzymu, jelikož pak by byly reakce reprodukovatelné jako tomu vidíme u jiných intolerancí.

Lod FODMAP dieta může snížit produkci histaminu

Autorka článku se opět vrací k tomu, že problém je zřejmě v propustném střevu. Proto i pacienti, kde je zjištěna fruktózová a laktózová intolerance, pociťují úlevu od HIT po zavedení diet na dané problémy. A není zřejmě náhoda, že některou intoleranci či další chorobu pozorujeme téměř u všech pacientů. Pozitivní efekt viděli autoři i po zavedení diety pro léčbu propustného střeva, především se pak zmiňuje low FODMAP dieta, která v jiné studii u pacientů s IBD prokázala, že dochází ke snížení hodnoty histaminu o 800% (měřeno jako marker aktivace imunitního systému, tedy produkce histaminu v těle, zřejmě v souvislosti se změnou mikrobioty).

Co se týče terapie, autorka odrazuje od diet sestavených podle internetu a proti extrémní redukci histaminu z potravy, jelikož taková dieta povede u většiny lidí ke zhoršení kvality jídelníčku a celkově není takový životní styl dlouhodobě udržitelný. Antihistaminika nejsou lékem na HIT, pouze ukazují, že se jedná o problémy s histaminem. Zdůrazňují, že obsah histaminu se v potravinách velmi liší podle kvality, ale roli také hraje kombinace s dalšími potravinami a např. i doba mezi jídly. Autorka navrhuje jako možnost snížení obsahu cukru/škrobu ve stravě (naopak zvýšení zeleniny a tuků), což vede ke zlepšení metabolismu a také ke zlepšení stavu střevní mikrobioty (právě špatný stav mikrobioty a příjem sacharidů může vést k intoleranci chleba a podobných produktů bez přítomnosti alergie nebo intolerance lepku). Samozřejmě je k tomu dobré na začátek omezit příjem biogenních aminů a histamin-liberačních potravin (dieta s omezením pseudoalergenů, která se částečně překrývá s histaminovými potravinami, pomohla téměř 1/3 pacientů s urtikárií redukovat symptomy, přičemž ale výsledek nebyl dán redukcí histaminu či salicylátů, ale aromatických látek). Nesmíme také zapomínat, že většina histamin-liberačních účinků byla u potravin prokázána jen in vitro, a není vůbec jisté, že se chovají stejně v těle (proto je dost možné, že klidně budete tolerovat histaminové liberátory).

bak1

Doporučení pro léčbu

A teď to důležité, na co všichni pacienti často zapomínají, tedy jak vést dietu. První fáze diety má trvat 10-14 dní (dřívější zdroje doporučují 2-3 týdny), kdy se vyřazují všechny potraviny bohaté na biogenní aminy, histamin-liberační potraviny (během této doby musí dojít k redukci symptomů!). Následná fáze až 6 týdnů má být fáze testovací, kde se zavádí kontrolovaně nové potraviny. Následuje sestavení individuální jídelníčku na základě testovací fáze, tak aby byl bohatý a nutričně vhodný. Bez jídelního deníku se prostě neobejdete, takže pokud tuto moji radu stále ignorujete, zkuste se přemoct a vše opravdu zapisovat. Pamatujte, že pokud zůstáváte velmi dlouho v první vyřazovací fázi, škodíte si ještě více, protože tělo nemá nářadí pro léčbu. Ano, můžete mít štěstí, že vyřadíte nějaký alergen a střevo se trošku zahojí, ale povětšinou tomu tak není. Pokud se vám nedaří zavést další nízkohistaminové potraviny, pak je chyba někde jinde než v histaminu, a držet takto přísnou dietu dále vám nepomůže, ale musíte naopak vyhledat odborníka a zjistit, co vám ve skutečnosti chybí, proč vaše imunita reaguje přehnaně a jak tělo zklidnit, aby bylo schopno opět tolerovat více potravin (aneb pro mě je to důvod, proč mi funguje protizánětlivá strava, ale samozřejmě musí být dobře vedena a dělána naplno, ne jen tak napůl).

Advertisements

10 thoughts on “Nejistota v diagnostice histaminové intolerance aneb proč histamin v potravinách nehraje takovou roli

  1. Dobry den …chcela by som sa spytat ci priepustne crevo a syndrom drazdiveho crevo je to iste? Dakujem za odpoved,pekny zvysok dna 🙂

    • Správně bychom to měli asi nazývat syndrom zvýšené propustnosti střev, ale není to stejné jako syndrom dráždivého střeva (přestože se obojí může prolínat a překrývat). Teorie je, že při syndromu zvýšené propustnosti střeva dochází k poškození obranné sítě v rámci sliznice a patogeny/nestrávené zbytky se dostávají tam, kam nemají, tedy do obranného pásma, vznikají nové alergie, zánětlivé pochody, neúměrná aktivace imunity atd, následky pak mohou být celosystémové. O syndromu dráždivého tračníku hovoříme ve chvíli, kdy je spojitost s poruchou vyprazdňování (tedy odtud ona dráždivost) a trávení, která je spouštěna různými podněty (a může být naopak následek potravinových alergií, stresu atd). Do diagnózy IBS dnes zapadá vlastně spousta poruch spojených s vyprazdňováním bez odhalení jiné příčiny, syndrom propustného střeva vidíme jako možnou příčinu nejen trávení/vyprazdňování, ale jako poškození určitého obranného mechanismu a spouštěč dalších syndromů/nemocí. Tedy ve zkratce – propustné střevo používáme pro poškození sliznice/dysbiózu (nemusí být vůbec doprovázeno poruchami vyprazdňování nebo trávení), dráždivé střevo pro střevo přehnaně aktivní/lenivé (porucha regulace funkce střeva).

  2. Článek je celkem opodstatněný. Za sebe mohu napsat, že já si žádný velký deník se zápisky při eliminační dietě nevedl. Pouze jsem si značil kdy byl po čem průjem, tedy zátěže č. 3 nekompatibilní. Zbytek jsem si testoval dlouhodobě, protože by mi na to 6 týdnů nestačilo. Čas ten všechno ukáže. Dneska už vím co a jak. Tak trochu bych to přirovnal k Celiakii. Ani tak důležité není pro lidi s histaminovou intolerancí, být na bezlepkové dietě, když Celiakii nemají (někomu lepek vadí, jinému méně), ale když jim prostě lepek nedělá dobře-nedokáží s ním žít. Stejně tak, když někomu nedělají dobře histaminové potraviny, nebudou úplně řešit diagnozu. Posunout někam dále to mohou pouze lékaři a ti nemají zájem, tak to vidím já. Na Canapedii jsem kdysi dříve našel odrůdu konopí speciálně vyšlechtěnou na potravinové alergie, histaminovou intoleranci a imunitu. Bohužel už tam není, já si jí nepoznačil a od té doby ji nemohu najít! Škoda. Znám sice odrůdy na IBD, crohna, střevní choroby, ale věřím, že ta jediná by byla právě to pravé.

  3. Moc vám nezávidím tu pozici. Histamin působí přes histaminové receptory. A jestliže ti lidi s HIT berou antihistaminika, tak by jim ten histamin měl vyvolávat ještě nějaké jiné potíže než svědění, které je potlačeno antihistaminiky. Ale o tom vy mluvíte také dost nejasně, takže se nemůžete divit, že „to“ také nejde diagnostikovat.

    • Úplně netuším, co myslíte tou „pozicí“, pouze předkládám to, co bylo publikováno a může vysvětlovat tu „rozmanitost“:). A co myslíte tím „to“? Předpoklad diagnózy HIT je přítomnost více symptomů než pouze jednoho symptomu, o problematice HIT a samotných receptorů a antihistaminik se píše jinde, tady jen to, co je zmíněno v článku, primárně to není v tomto kontextu to podstatné.

        • To jste si zapamatoval správně, že projevy nejsou konzistentní, mohou se měnit právě díky oné rozličnosti histaminových receptorů (a rozmanitosti pochodů, které regulují). Nejsem si jistá, co přesně chcete stručně vyjádřit. Možné symptomy mám rozepsané zvlášť zde na blogu a při diagnostice by mělo být bráno v potaz, že je potřeba mít více symptomů, přičemž některé se mohou střídat (což je vlastně i logické). Je právě velmi zvláštní, že doktoři dávají pacientům diagnostiku HIT i přes to, že jsou tito pacienti třeba dlouhodobě na antihistaminikách a je tedy jasné, že příslušné receptory jsou blokovány a efekt nemůže být vyvolán histaminem (samozřejmě hovořím o tom, pokud mají antihistaminika na H1 receptor a přitom si stěžují na symptomy, které histamin zprostředkovává přes stejný receptor). Proto předkládám i tyto články k zamyšlení, že někdy jdeme v diagnostice prakticky proti logice a nakonec je poškozen samotný pacient.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s