Nedostatek vlákniny může poškodit zdraví až na několik generací

Kdo alespoň jedním očkem sleduje, co se děje v biomedicínském výzkumu, ten jistě nemohl přehlédnout množství nových studií poukazující na to, že naše (nejen) střevní mikrobiota není jen tak nějaký spolek zasmušilých bakterií, které nám v těle dělají neplechu nebo jen tak přežívají, ale že ve skutečnosti se podílí na vývoji našeho zdraví i na jeho aktuálním stavu. A pokud se k vám taková informace ještě nedonesla, tak vězte, že tomu tak je. S přibývajícím počtem nemocných, výzkumných metod a možností jsme schopni rozklíčovat určité spojitosti. A stále nás to obrací zase zpátky k tomu střevu, co v něm je a co v něm není. Jako jedna z možností, proč nám ubývá diverzita střevní mikrobiomu, je bezesporu kvalita (možná spíše nekvalita) dnešní stravy. Dnes nechci rozebírat to, jak je vše nacpané náhražkovou chemií, polotovarům chybí nutriční kvalita a celkově máme zmatek v tom, čeho kolik jíst, ale o tom, že nám chybí ve stravě vláknina. Abych řekla pravdu, nedostatek vlákniny ve stravě pozoruji ve svém okolí příliš často.

fiberrr

Nedostatek vlákniny poškozuje střevní mikrobiotu až na několik generací.

Vláknina je pojem pokrývající celou škálu látek, především pak komplexní sacharidy. Člověk je pro trávení komplexních sacharidů vybaven jen velmi úzkou škálou enzymů a vláknina z tohoto pohledu je chápána jako polysacharidy, které nemohou být těmito enzymy štěpeny. Zdálo by se, že se tedy jedná o zbytečnost, když vlákninu nevyužijeme jako zdroj energie, ale tam se právě dostáváme k naší střevní mikrobiotě. Některé bakterie mají až 300 enzymů, které jsou schopné štěpit komplexní sacharidy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které pak zase slouží jako „palivo“ pro střevní buňky (odkud jak víme zase vychází velká část naší imunity). Zatímco dnes je doporučována konzumace alespoň 25 g vlákniny denně (přičemž spousta lidí nedosáhne ani polovinu), naši předci přijímali až 100 g denně, což zajišťovalo dostatek výživy pro růst a diverzity střevní mikrobioty. Proto se v laboratoři Sonnenburgů (ano, jsou to ti vědci, kteří napsali knihu Zdravá střeva) rozhodli podívat u myší, co takový nízký příjem vlákniny dělá se střevní mikrobiotou. Myším bez vlastní mikrobioty nasadili do střeva lidský mikrobiom a pak část myšek krmili dietou s nízkým obsahem vlákniny (asi 30% toho, co dostávaly myšky s vyšším příjmem vlákniny). Zjistili, že dochází k významné ztrátě diverzity v mikrobiální komunitě. A co hůře, zjistili, že se tento jev přenáší také na jejich potomky a nelze jej zvrátit ani tím, když potomkům podávali zvýšené množství vlákniny. Pokud pokračovali s nízkovlákninou dietou, 4.generace už měla pouze čtvrtinu diverzity první generace. Pokud bychom to aplikovali na člověka – pokud prarodiče, rodiče i vy jste před početím vašeho dítěte jedli málo vlákniny (což s moderní západní dietou v kombinaci s klasickou českou dietou není takový problém), vaše děti se mohly narodit jen se 1/4 diverzitou střevní mikrobioty (nižší počet i rozmanitost), což je opravdu velmi málo. A jelikož víme, jak je střevní mikrobiom důležitý pro udržení zdraví, není se čemu divit, že roste výskyt nemocí. K získání ztracených kmenů pomohlo jen jejich podání společně s vlákninou (tedy s výživou pro dané bakterie).

Diet detox super food selection in heart shaped porcelain bowls over distressed wooden background.

Při nedostatku vlákniny se začne mikrobiota krmit na vás!

V tomto místě je dobré zmínit ještě něco dalšího, co je velmi důležité vědět. Pokud nebudete mít ve stravě dostatek vlákniny, může se stát, že bakterie začnou jako zdroj brát glykoproteiny z vašeho střeva a dojde postupně k poškození obranné vrstvy a následně snížení obranyschopnosti proti patogenním bakterií. V článku z loňského roku tak ukázali, jak může špatně zvolená dieta způsobit zvýšenou střevní propustnost, a jak už víte, ta je dnes spojována třeba i s propuknutím autoimunitních nemocí a pravděpodobně může být příčinou histaminové intolerance. Je tedy třeba se zamyslet, zda vaše problémy (HIT?) v rodině nepochází spíše z poškozeného střeva než dědičnosti nedostatku enzymu DAO.

Dostatek vlákniny může snižovat alergické reakce.

Pojďme se ale podívat ještě dál. Jiná studie na myších v loňském roce ukázala, že vysoký obsah vlákniny ve stravě může zvyšovat orální toleranci potravin a snižovat některé potravinové alergie. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem produkované bakteriemi po příjmu vlákniny dokáží totiž přímo regulovat funkci T regulačních lymfocytů, které hrají roli při alergické odpovědi. Samozřejmě vláknina není to jediné, co se podílí na tom, jak budou bakterie fungovat. Studie z konce loňského roku odhalila, že vysoký příjem vlákniny podporuje pozitivní interakce v mikrobiotě. Zatímco sacharidy podporují diverzitu mikrobioty, příjem proteinu reguluje soutěživost bakterií o zdroje sacharidů, a tedy právě dusík určuje dynamiku bakteriální komunity. Jedním ze závěrů studie je, že diety redukující dostupnost dusíku ze stravy podporují zdravé stárnutí (bakterie závislé na vnitřních zdrojích  namísto dusíku ze stravy se zdají více podporovat komunikaci hostitele s bakteriemi, což vede k vyšší diverzitě a příznivým účinkům interakce), avšak je zdůrazněno, že právě rozličná diverzita střevní mikrobioty může rozhodovat o tom, jak kdo reagujeme na určitý typ diety, proč někdo hubne na určité dietě a jiný ne, a proč někomu vyhovuje vyšší příjem proteinů a někomu zase ne. Tak jako tak, výsledek je jasný, protein do určité míry potřebujeme, vlákninu ještě více a musíme najít ten správný poměr, aby si naše bakterie lebedily (tedy zřejmě nesmí být dusíku přehnaně z vnějších zdrojů, aby moc nezlenivěly a měly potřebu komunikovat s našimi buňkami).

Health Food Platter

Mikrobiota určuje, které geny zapneme či vypneme.

Když už jsem nakousla to, že změny v naší mikrobiotě se předávají po generace, možná bych mohla nakousnout i to, že naopak mikrobiota zase může ovlivnit to, které geny se budou přepisovat. Ooo ano, až takhle mocní jsou ti naši maličtí obyvatelé a pevně doufám, že vás to přesvědčí v tom, že projevíte větší starost, jestli se mají dobře. Nedávno vyšla studie, která poukázala na to, že mikrobiota řídí přepis genů svého hostitele přes změny v epigenomu, tedy že metabolity produkované bakteriemi v žaludku slouží ke komunikaci s buňkami v dalších orgánech a určují, které geny se budou přepisovat v těle jejich hostitele. Ve stejné studii také vyzkoušeli, jaký vliv má naše běžná „západní“ dieta plná nasycených tuků a cukru (zmiňovaná v kontextu s červeným masem a průmyslově zpracovanými potravinami) oproti dietě bohaté na rostlinnou stravu (plant-based). Dieta založena na rostlinné stravě vede ke vzniku mnohem bohatší mikrobioty a k lepší komunikaci mezi bakteriemi a hostitelem. Závěrem je, že naše vzdalování se od plant-based diet vede zřejmě ke ztrátě komunikace mezi mikrobiotou a hostitelem (a to nejen v oblasti střeva, ale mikrobiota komunikuje také s játry či tukovou tkání). Naopak naše genetika zase může ovlivňovat, jak mikrobiota sama o sobě bude ovlivňovat náš metabolismus a např. i reakci na antibiotika (tedy prakticky i na základě genetiky náš střevní mikrobiom může rozhodovat, zda si vyvineme diabetes nebo budeme obézní). Podceňovat tedy naši mikrobiotu a nepostarat se o ni se nám může pěkně vymstít.

 

 

Advertisements

11 thoughts on “Nedostatek vlákniny může poškodit zdraví až na několik generací

  1. Moc pěkný článek, tentokrát mohu se vším souhlasit až na drobnost:

    také vyzkoušeli, jaký vliv má naše běžná „západní“ dieta plná nasycených tuků a cukru (zmiňovaná v kontextu s červeným masem a průmyslově zpracovanými potravinami)

    I já občas zajdu do rychlého občerstvení, do vyvařovny, jídelny a žádné nasycené tuky tam nevidím. Je to všude podobné: už 60 let. Málo ovoce, zeleniny a vlákniny a posledních 25 let ještě i málo tuků (nemastné neslané). To je objektivní pozorování. Jídla naší civilizace obsahují mnoho cukrů, neboli sacharidů, ve špatných překladech je s oblibou používán termín uhlovodany a škroboviny. To vede k nemocem.

    Nasycené tuky žádné nemoci nezpůsobují. A ani nemohou, poněvadž v takové zaměstnanecké stravě jich je téměř nula. Je jich méně, než je vhodné a ve společném vyvařování bývají nahrazovány škodlivými rostlinnými tuky. Nenasycené oleje (škodlivé) omega-6 a omega-3, jsou bylinami vytvářeny jako ochrana před sežráním býložravci. Nikdy je nejedli ani lidé, po celou historii lidstva.

    • Ve všech článcích na téma zánětlivých potravin a protizánětlivých diet se setkávám s tím, že právě nasycené mastné kyseliny a trans mastné kyseliny nejsou vhodné pro jejich zánětivost/lipotoxicitu (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3572653/). Předpokládám, že cíleno bylo hlavně i na ztužené rostlinné tuky, které se dnes opravdu vyskytují jako součást většiny polotovarů nebo hotových výrobků. A také nedoporučuji vytrhovat z kontextu, kde je zmíněn efekt diety bohaté v kombinaci se sacharidy, nelze vše svalovat jen na sacharidy (viz třeba článek z ncbi výše) nebo pouze na tuky. Na drouhou stranu pozitivní efekt omega-3 byl také prokázán v řádce studií, zařazovat je tedy mezi škodlivé vypovídá o tom, že využíváte jiné zdroje (ono se dnes najdou oba tábory a záleží, kam se chcete přidat).

      • Ten odkaz byla nejhorší splácanina, co jsem kdy četl. Žádné důkazy jen výčet vzájemně si odporujících tvrzení. Co to je lipotoxicita? Něco podobného jako sacharidotoxicita? To psal nějaký magor, co se ohání spoustou odborných termínů, kterým nerozumní. Omega-3 jsou škodlivé. Dokázal to v roce 1961 Denham Harman a bude to tak na věky, i kdyby 100 prodejců oleje napsalo něco jiného. Pozitivní efekt omega-3 nebyl prokázán nikde. Zjistěte si pořádně, co tam prokázali a co je to omega-3. To tvrdí blogeři, výrobci rostlinných olejů a laici, kteří si to špatně přečetli a překroucené to publikují dál.

        Jak to je? Nasycené margaríny (na smažení) ani transmastné kyseliny škodlivé nejsou. Naproti tomu nenasycené oleje a nenasycené margaríny poškozují organismus. Např. Flora obsahuje méně než 50% nasycených tuků. Jak je to možné? Při rafinaci olejů se z nich dávají pryč polynenasycené oleje. Ty jsou nepoživatelné pro dobytek. Takže se nasycují, hydrogenují. Vznikají z nich ztužené tuky, které jsou nenasycené a mají vyšší teplotu tání. Pokud jsou transmastné kyseliny škodlivé, tak jsou to ty, co obsahují více dvojných vazeb a spadají mezi omega-6 a omega-3. Žádná nasycená MK nemůže být trans.

        • Ale prosím vás, ten článek shrnuje desítky dalších prací a označit výzkum desítek lidí jen proto, že se vám nehodí do krámu, za slátaninu, je tedy opravdu velmi odvážné a hlavně nevědecké. Zvláště, když se oháníte tvrzeními, pro které jste také nedal žádné podklady (napadáte tady průmysl, blogery a kdoví koho, zajímavé je, že často jsou články i s odkazy na studie). To opravdu nemá smysl diskutovat, pokud má někdo i problém s názvy jako je lipotoxicita, nové názvy v medicíně a výzkumu se tvoří poměrně často. Mimochodem si zkuste ty omega-3 lépe sledovat. Ano, jsou studie, kde nepotvrdí protektivní efekt (což není to samé jako ukazovat toxický efekt), ale pak jsou studie, kde ano, a jsou jich stovky (z těch nejnovějších profylaxe migrény http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/1028415X.2016.1266133?journalCode=ynns20, zlepšení NAFLD u dětí http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0261561416313504, a mohl byste jít do nekonečna). Ale chápu,že jakmile je někdo zatvrzelý, půjde si jine jedném směrem, to bohužel vídáme často.

    • Tady se samozřejmě díváme na 2 různé věci – tedy na to, že tím chtěl řešit už nějaké onemocnění a ono to nepomohlo (tedy ve chvíli, kdy podáváme vlákninu už na zničené střevo, nemůžeme čekat stejný efekt jako protektivní u „zdravého“ člověka). Samozřejmě u některých chorob, jako je SIBO atd, bude jistě i volba vlákniny hrát svou velkou roli, nehledě pak na složení střevní mikrobioty, která se s tím musí také z počátku nějak popasovat (čekala bych u každého, kdo se rozhodne najednou z dávky 5 g skočit na 25 g, nějaké zhoršení či navození určitého diskomfortu trávení). Problém také je, že většina výzkumu se doteď zabývala hlavně nějakým vlivem na kardiovaskulární choroby a podobně (případně metabolickým syndromem), ale neřešilo se přímo třeba vliv na střevní mikrobiom (který sám o sobě zřejmě může ovlivňovat to, jak budeme metabolicky reagovat nejen na vlákninu). Jinak věřím, že snad na všechno existují studie, které nic neprokázaly a naopak studie, které danou věc opěvují, často bývá velký rozdíl v nastavení studie, sledování studie, testování (nehledě pak samozřejmě na ukázněnost a celkový stav pacienta, která je hůře zachytitelná než u té myši:().

  2. Gut critters mal celý článok alebo niekoľko článkov o tom, že vláknina vo väčšom množstve je škodlivá najmä psyllium a podla neho podobne blbosti. Už si nepamätám medicínske vysvetlenie, ale bolo to dosť detailné.

    • Otázka je, co je to ve větším množství, protože většinou spíš výzkum s přidáváním vlákniny poukazuje na opačný vliv, tedy zlepšení nejen trávení, ale také lepší stabilizace glukózy v krvi atd. A pak výzkum na myších (ale s lidským mikrobiomem). Zvláště pokud naši předci podle výzkumu opravdu přijímali až 4 násobek dnes doporučované denní dávky. Ale každopádně bych souhlasila, že bych se nesoustředila na extrémní příjem izolované vlákniny samotné (tedy jako je pyllium po lžících, ale spíše v komplexních celistvých potravinách). Ona stejně ta záchrana už ztracených kmenů je dost komplikovaná:((

    • To, že psylium je škodlivé, říkáte správně. Částo s ním výrobci „obohacují“ cereálie místo otrub. Otruby jsou ta správná vláknina. Lidi si mají dávat pozor na potraviny z cereálií, což je odborný výraz pro mouku zbavenou vlákniny (otrub).
      Pravé otruby totiž nenafukují střevo, ale působí jako ochrana. Otrubová vláknina sestává z polymerů kyseliny gallové. Jinak se jim také říká tanniny. Propyl gallát je známý potravinářský antioxidant. Naproti tomu psylium je jen taková bobtnající látka, která způsobuje meteorismus a žbluňkání ve střevech. Nehledejte v tom žádné složitosti. Střevní bakterie mají rády cibuli, česnek, pórek, banány a ještě málo známou listovou zeleninu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s