Recenze: Více hojnosti = Ottolenghi zase boduje a recept na dokonalé Rybízové mandlové koláčky

Pokud jste se dostali ke knize od Yotama Ottoleghiho Hojnost, možná vás zaujaly jeho recepty natolik, že jste zaregistrovali vydání jeho druhé knihy Plenty more, tedy „Více hojnosti“ (tedy oficiální název v češtině ještě nemáme, ale snad to bude něco podobného:)). Já jsem si samozřejmě ani „druhý“ díl této knihy nemohla nechat ujít, protože první se mi moc líbil a člověk prostě někdy na ty překlady nevydrží čekat:)).

img_6339

img_3637

V Plenty more se nám Yotam v předmluvě trochu více otevírá, tedy krásně píše o tom, jak se přeměňují nápady v recepty. O tom, jak i při cestování má pořád oči dokořán a sbírá inspirace pro svou další tvorbu. O tom, jak se pekárna rozrostla nejen o testovací kuchyni, ale třeba i on-line obchod, aby mohl prodávat všechny exotické ingredience, které najdete v jeho receptech. O tom, že v Ottolenghi dostanete klidně naservírováno jehněčí vedle cizrny v jogurtu, ale budete vědět, že vše bylo pořízeno čerstvě, cizrna předem namáčená a vše bylo doplněno sezónní zeleninou a vhodnými bylinkami a kořením.

img_2906

img_3634

Kniha je tentokrát koncipována trochu jinak, tedy ne podle kategorií surovin, ale podle přípravy jednotlivých jídel. Najdete sekce na míchané (tedy zeleninové saláty), v páře, blanšírované, grilované, pečené nebo třeba smažené. A k tomu tentokrát sekce na sladké. Pokud se vám Hojnost líbila, z této knihy budete naprosto unesení, tedy hlavně pokud jste příznivci salátů na různé způsoby. Přišlo mi, že velká část receptů je veganských nebo lze vegansky udělat, zbytek je vegetariánské menu. Co třeba takový salát z kombinace rýže, semínek a višní, polévka z jarní cibulky, restované kapustičky s pomelem a anýzem a mnoho dalších? Vím vím, spoustu z vás to možná neosloví tolik jako mě, ale určitě doporučuji vyzkoušet, možná vám přestane zelenina připadat jako nuda a ponoříte se více do testování receptů, kombinování a nakonec tedy konzumace více živin v každém jídle.

img_3635

Tentokrát najdeme v kuchařce i sekci na sladké „dezerty“ a rozhodla jsem se zkusit něco z této sekce (samozřejmě s malou obměnou v bezlepkové verzi). Byla tedy fuška vybrat jeden recept, protože mě jich lákalo více. Nakonec jsem vybrala jeden, který se jmenuje Blackcurrant Friand. Rybíz bych ještě rozluštila, ale pak jsem chvíli tápala, jestli druhé slovo není nějaký překlep. Pak jsem si teprve přečetla popisek a došlo mi, proč tam ty krátké popisky jsou a proč je dobré je číst. Koukla jsem také na tetičku wiki, zda k tomu má co říct. Friand je vlastně malý mandlový koláč, který je populární v Austrálii a na Novém Zélandu, ale originál pochází z Francie. Základem je mandlová mouka, bílky, máslo a práškový cukr a pak nějaká příchuť. No nelekejte se, trochu jsem to opravila, takže máme verzi bez lepku i bez mléka, zato všechny testovací osoby nestačily pět chválu a prohlásit toto dílko opravdu za luxus. Ono ve francouzštině prý friand znamená doslova „chutná věc“. Ottolenghi překládá jako „delikátní“ nebo „labužník, který má potěšení v delikátní chuti“ a následně onen popis rozšiřuje na každého s vybraným mlsným jazýčkem a potřebou královské péče. A věřte mi, že v této kombinaci se královské péče dočkáte.

img_3631

Jen bych dodala, že jsem v receptu udělala pár změn a vlastně to trochu vypadá jako úplně jiný recept. Ottolenghi používá 125 g másla, dvojnásobné množství práškového cukru, 60 g mandlí a 50 g pistácií, přidává rozmačkaný banán a používá hodně cukrovou citrónovou polevu (naopak nepřidává prášek na pečení). Koláčky jsou hutnější a hodně vláčné. Já jsem se tedy dovolila spíše inspirovat a udělat recept v bezlepkové a bezmléčné verzi.

img_3692

Rybízové mandlové koláčky

  • 100 g kokosový olej
  • 60 g mouky z hnědé rýže + 2 lžíce na obalení rybízu
  • 75 g blanšírovaných mandlí (tedy oloupané)
  • 35 g vyloupaných pistácií+ 1 lžíce nasekaných na ozdobu
  • 1/2 lžičky mleté skořice
  • 1 lžička prášku na pečení (bezlepkový a bezfosfátový)
  • 100 g + 2 lžíce cukru z kokosového nektaru (v původním receptu je 2násob práškového, mě i  s tímto množstvím přišlo hodně sladké)
  • 1/2 lžičky citrónové kůry (z neošetřeného citrónu, jinak vynechejte)
  • 3 bílky (velikost L)
  • špetka soli
  • 120 g černého rybízu (měla jsem rozmražený, okapaný)
  • cukrová citrónová poleva (pokud tolerujete) nebo bílá čokoládá s rozmíchaným mango práškem (aby byla poleva trochu do kysela)

Troubu rozehřejme na 180°C a připravíme si formu na mufiny (těsto mi vyšlo na 8 kousků namísto 6, průměr 5 cm namísto 6 cm, pokud máte větší formu, bude vám stačit 6 jamek). Formu jsem jednoduše vyložila papírovými formičkami na mufiny, ale můžete klidně vymazat a vysypat.

Mandle, pistácie, mouku, skořici, prášek na pečení a cukr (bez dvou lžic) dejte do sekáčku (robota) a zpracujte na jemnou směs. Přesypte do misky a přidejte tekutý kokosový olej a citrónovou kůru. Chvíli míchejte (aby se cukr dorozpustil). Bílky spolu se špetkou soli našlehejte na sníh (před koncem všleháme zbylý cukr). Rybíz obalte ve 2 lžících mouky. Do ořechové směsi opatrně vmíchejte 1/3 našlehaných bílků. Jakmile je vmícháno, vmíchejte druhou třetinu bílků. Pak vmíchejte rybíz a nakonec opatrně vmíchejte zbytek bílků. Těsto rozdělte do připravené formy (téměř až k vrchu) a dejte péct a 20-25 minut (kontrolujte párátkem). Pak nechte vychladnout a na závěr potřete citrónovou polevou (nebo bílou čokoládou) a posypte nasekanými pistáciemi. Dobrou chuť.

img_3693

img_3721

img_3727

 

 

 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s