Pečivo je oblíbeným vyhledávaným pojmem jistě nejen na mém blogu, protože jsme tak nějak zvyklí, že mám co k jídlu přikusovat. Zatímco si myslím, že k životu opravdu není nutně potřeba, především v jeho nadýchané kvašené formě (myslím, že po několik letech můžu klidně přiznat, že to opravdu jde i bez klasického pečiva), přece jen je dobré mít něco na cesty nebo pohoštění. Nebo prostě změnu do jídelníčku. Pokud tedy upřednostňujete výživové vlastnosti svého jídla před okatou nadýchaností s pouze plnící funkcí, pak je tento recept jistě pro vás.

Tedy pokud vám nevadí nějaký ten hutnější chléb s cizrnovou příchutí, který je ale nadupaný bílkovinami a vlákninou, pak budete spokojení. Pokud chléb rozdělíte na 10 plátků, budete mít v každém přibližně 10 g bílkovin a 8 g vlákniny (čerpáno ze zdrojů od výrobce nebo z výživových zdrojů surovin z internetu). K tomu samozřejmě přidejte protizánětlivé účinky cizrny (více zde) a kokosového oleje či semínek přidaných do chleba. Místo pečiva rázem máte v ruce nástroj, jak doplnit důležité živiny. Pokud by vás cizrnová chuť odrazovala, vždy můžete přidat nějaké čerstvé bylinky jako koriandr či rozmarýn, které chuť přetáhnou.

Jak jsem zmínila, chléb je hutnější a má specifickou cizrnovou chuť, spíše se hodí jako příloha k polévkám nebo třeba teplé dušené kapustě s pórkem (recept níže). Samozřejmě onu dušenou kapustu s protizánětlivým pórem využijete nejen na chléb, ale jako teplý salát nebo přílohu k jídlu. Kombinace těchto dvou surovin s olivovým olejem (olivy stabilizují žírné buňky, pokud samozřejmě nejsou nakládané) je opravdu skvělá a určitě doporučuji sáhnout po kvalitnějším nefiltrovaném oleji, který má svou specifickou chuť. Přidáním zeleniny tak doplníte další dávku vlákniny a jak už jsme si psali, dostatek vlákniny v naší stravě je velmi důležitý pro fungující střevní mikrobiotu a tedy celý imunitní systém.

Cizrnový proteinový chléb

Suché

  • 200 g cizrnová mouka hladká
  • 200 g mouka z hnědé rýže
  • 50 g tapiokové mouky
  • 25 g lněné mouky
  • 1 lžíce nopálové mouky
  • 2 lžíce konopného semínka
  • 2 lžíce slunečnicového semínka (čtěte více tady, pokud máte pochybnosti ohledně histaminu)
  • 1 vrchovatá lžička prášku do pečiva
  • 2 lžičky mořské soli

Tekuté

  • 1/2 hrnku rozpuštěného kokosového oleje
  • 2 hrnky vlažné vody
  • 1 lžíce čerstvé citrónové šťávy (nebo nahradit rozpuštěným kyselým vitamínem C)
  • 4 bílky ušlehané na sníh

Předehřejme troubu na 230°C (200°C horkovzduch).

Smícháme mouky se solí a semínky. Zvlášť smícháme tekuté ingredience až na bílky, které si ušleháme na sníh (vše pokojová teplota). Nejdříve vmícháme tekutou směs do suché směsi a pak opatrně zapracujeme bílky. Přesuneme stěrkou do obdélníkové formy, kterou předem dobře vymažeme, těsto netlačíme, spíš vrstvíme. Vložíme formu do trouby a pečeme 10 minut při vysoké teplotě. Poté nařízneme povrch, snížíme teplotu na 175°C (150°C horkovzduch) a pečeme dalších 45 minut. Necháme kompletně vychladnout a podáváme.

Dušená kapusta

  • 1 menší hlávka kapusty nakrouhané na jemno
  • 1 menší pórek
  • 1 lžička kmínu
  • trochu soli
  • 3-4 lžíce olivového oleje

Kapustu a pórek nakrájíme na tenké plátky a dáme společně s trochou vody podusit na pánev s pokličkou (nebo do hrnce). Vmícháme kmín a osolíme (začněte s 1/2 lžičkou, bude záležet na množství, dosolit můžete na závěr) a podusíme do měkka (cca 20 minut). Poté sejmeme, necháme mírně vychladnout a vmícháme olivový olej. Podáváme ideálně ještě teplé.

 

 

 

Reklamy

2 thoughts on “Bílkovinný cizrnový chléb bez lepku s dušenou pórkovou kapustou

  1. Rád bych zde připomenul, že nebezlepkovitější potraviny jsou maso, vejce, sýry a tuky. Vidím tady marnou snahu doporučovat kašičky, když jakákoliv kašička obsahuje víc lepku a histaminu, než kterákoliv živočišná tkáň. Ne nadarmo se traduje, že esenciální aminokyseliny jsou především v mase a rostlinné bílkoviny jsou vlastně jen takový nevyužitelný balast, který zatěžuje ledviny, ale není využitelný pro proteosyntézu. Veškeré známé aminokyseliny, které prodlužují život a mládí, jsou živočišného původu. Rostliny naproti tomu se brání proti okusu různými jedy a ty přivolávají nemoci. Mrzí mě, že vás tato skvělá informace nepotěšila.

    1. A pak je škoda, že někteří lidé nesledují výzkum i ohledně výživy, že třeba nepřemýšlí o tom, že úpravou lze antinutriční látky odstranit (tedy krom toho, že právě v mase lze najít také lektiny a další látky z rostlin, které daná zvířata konzumují a které jsou tak „nebezpečné“, zatímco u luštenin jsme schopni vařením biogenní aminy odstranit, u masa to pokázáno nebylo). Jen je škoda, že plýtváte energií na očividně jinak orientovaném blogu a měl byste to zkusit někde, kde nejsou články proloženy linky na vědeckou literaturu a výzkum a každý se tak může podívat na uváděná data (a tedy kam chodí převážně lidé, kteří chtějí studovat a dělat si své názory). Možná na blozích typu „jedna paní povídala“ by to také mělo více úspěchu. Blogy vznikají i proto, aby lidé ukázali, jaká cesta je dovedla ke zdraví právě třeba po velmi dlouhé době na té živočišné stravě, která kýžený efekt neměla, ba naopak. Stejně tak jako určitě vznikají blogy, kde lidé z rostlinné stravy přechází na jiné směry, možná tam by tyto příspěvky měli více úspěchu, třeba i bez vědecky podložených dat.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s