Mikrobiota známá neznámá: 10 nových důvodů, proč i vy si chcete hýčkat své bakterie

S přibývajícími důkazy, jak je mikrobiota, a to nejen ta střevní, důležitá pro udržení lidského zdraví, vznikají také různé publikace zabývající se danou tématikou, které pomáhají problematiku přiblížit lidem, jež se k výzkumu moc nedostanou. Mimochodem pokud vám název mikrobiota připadá zvláštní a jste stále zvyklí na mikroflóra, tak je na čase se přeučit, protože to nejsou žádné rostlinky, ale pěkně živé a potřebné organismy, jejichž důležitost den po dni odkrýváme. Pevně doufám, že informace proniknou dále a dále a že si spousta lidí uvědomí, jak špatně se stravuje vzhledem ke svým bakteriím a jak jim třeba i léčivy či potravinovými aditivy můžeme ubližovat. Jelikož se ukazuje, že i reakce na histamin může být rozdílná v závislosti na propustnosti střeva a propustnost zase může být ovlivněna střevní mikrobiotou, měl by zbystřit také každý histaminik. A já vás v tom rozhodně míním podporovat. Zatímco jednotlivý a spolehlivý přístup k tomu, jak rychle obnovit střevní integritu, neexistuje, už jen samotné uvědomění si problému vám může pomoci dělat denně lepší rozhodnutí a začít si svoje malé obyvatele hýčkat. Samozřejmě pokud mě sledujete pravidelně, už moc dobře víte, že histamin a biogenní aminy mohou být produktem metabolických pochodů některých bakteriálních kmenů i v našem střevě a velmi často se jedná o patogenní bakterie. Dnes vám chci ale předhodit několik dalších důvodů, proč se začít starat o střevní bakterie a proč si na dané téma pozjišťovat více. Je na čase zapojit se do týmu #supportmicrobiota!

Mikrobiota produkují teplo

Je vám pořád zima nebo horko? Přemýšleli jste někdy o tom, že by to mohlo být tím, že máte nespokojené bakterie ve střevě? Zatímco pro spoustu lidí znamená střevní mikrobiota pořád jen nějaké ty brebery ve střevě, které možná pomáhají s trávením (říkali to v telce), výzkum nám odhaluje stále více zajímavých funkcí. A jedna z nich je udržování tepla. Podle předpokladů se mikrobiálním metabolismem ve střevě vyprodukuje přibližně 70% celkové produkce tepla v klidu. A to už je docela dost. Samozřejmě pokud máte problémy s termoregulací, nemusí to být jediný problém, ale určitě má smysl se na dané téma zamyslet, zvláště pokud máte další zdravotní problémy. Otázkou zůstává, zda třeba toto není základ čínské medicíny a teorie o ochlazujících či zahřívacích potravinách – podle toho, jak potravina působí na mikrobiotu, mohou bakterie produkovat více či méně tepla a tím přispívat k ochlazení či zahřátí těla. Doufám, že se touto otázkou bude nějaký výzkum zabývat.

Mikrobiota přispívají k využití přírodních látek

Cpete do sebe přírodní suplementy hlava nehlava a máte pocit, že vám nezabírají? Divíte se, proč někomu zabírají některé potraviny nebo doplňky pro redukci symptomů a vám ne? Možná je opět na vině mikrobiota. Minulý rok vyšla studie, která shrnula, jak mikrobiota ovlivňují vstřebávání a bioaktivitu některých flavonoidů. Flavonoidy jsou rostlinné sloučeniny, které mohou mít pozitivní dopad na lidské zdraví. Podle studií mohou působit proti vzniku rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či kognitivní dysfunkci. O flavonoidech u mě čtete velmi často a jedním tím z těch důležitých pro histaminiky je třeba quercetin. Flavonoidy se často špatně vstřebávají a tak jich majoritní část končí v tlustém střevě, kde si na nich mohou „smlsnout“ bakterie a zvýšit tak jejich biodostupnost a poslat je zpátky do oběhu. Stav vaší střevní mikrobioty tedy může určovat, jak účinné pro vás tyto přírodní látky mohou být.

Mikrobiota mohou rozhodovat, jak vám budou zabírat léky

Jak jsem zmínila výše, mikrobiota se očividně aktivně zapojuje nejen do procesu trávení a přijímání živin, ale také do metabolismu různých suplementů a zřejmě i léků. Před pár týdny vyšla studie, která poukázala na fakt, že část účinku jednoho z často používaných léků na diabetes je zprostředkován právě přes změny v mikrobiotě směrem k bakteriím, které zlepšují metabolické funkce u pacientů. To samozřejmě může vrhat nové světlo na to, proč někdo má lepší odpověď na léčbu či proč se u někoho vyskytnout vedlejší účinky. Je potřeba myslet na to, že cokoliv pošleme dolů přes ústa, ovlivní naši mikrobiotu a je jedno, zda je to jídlo, přírodní látky nebo třeba léčiva.

Mikrobiota vás bude chránit, když se budete hýbat

Samozřejmě všichni víme, že pravidelný pohyb je zdravá záležitost a prakticky nutná intervence, pokud chcete snížit zánět v těle. Avšak velký rozdíl je v tom, jak je pohyb veden. Pokud totiž mluvíme o extrémní zátěži a sportovních výkonech, efekt na zdraví může být opačný. Avšak dobrovolná střední zátěž při cvičení snižuje střevní propustnost, chrání tloušťku střevní mukózy (včetně bakteriální vrstvy) a snižuje pronikání patogenních bakterií (navyšuje produkci antimikrobiálních proteinů). Samozřejmě v případě cvičení je těžké odhadnout, do jaké míry hraje roli cvičení a do jaké dieta, ale jelikož dochází k pozitivní stimulaci bloudivého nervu (což je protizánětlivý signál), je velký předpoklad, že pohyb udržuje zdravější střevo a střevní mikroobiom. Takže pokud chcete snížit svou reakci na histamin, začněte se hýbat, ale nepřehánějte to, abyste si nakonec více neuškodili:).

Mikrobiota vás chrání před vysokým krevním tlakem

Máte vy nebo někdo v rodině vysoký krevní tlak? Zatímco faktorů, které budou mít vliv na tuto patologii, může být několik, nová studie odhaluje, že i mikrobiota hraje svou roli. Zatím se jedná jen o studii na zvířatech, ale vědci ukázali, že pokud vezmou dvě skupinu potkanů (s vysokým a normálním krevním tlakem), odeberou jim mikrobiotu, přeléčí je antibiotiky pro potlačení vlastní mikrobioty, a pak jim transplantují buď mikrobiotu z vysoko- nebo normotenzních zvířat, jejich tlak se bude po nějaké době odvíjet právě podle transplantované mikrobioty. U skupiny, kde vědci transplantovali mikrobiotu z vysokotlaké skupiny, dojde po určité době také k nárůstu krevního tlaku, aniž by se lišila strava nebo cokoliv jiného od kontrol. V opačném případě (tedy při transplantaci mikrobioty z normálních potkanů těm vysokotlakým) byl sice mírný pokles v krevním tlaku, ale ne signifikantní, ale i tak je šance, že právě manipulace a řešení dysbiózy střeva by mohlo pacientům pomoci.

Mikrobiota ovlivňují naši náladu

Jste náladoví? Díváte se na věci negativně? Reagujete přehnaně? Co když za to mohou vaše bakterie? O tom, že existuje spojení mozek-střevo ví snad už každý, kdo toto téma trochu sleduje. Zatímco spojení nelze popřít, zkouší vědci najít přesné mechanismy, jak to ty naše potvůrky dělají. Nová studie se zaměřila na sledování mikrobioty u zdravých žen a potvrdila, že složení mikrobioty ovlivňuje naše chování a náladu i u lidí. Zatímco skupina žen s převahou bakterií Bacteroides vykazovala více šedé hmoty v části mozku podílejícím se na komplexním zpracování informací a zvětšení oblasti spojené s pamětí, skupina s převahou Prevotella měla více zapojené části mozku spojené s emocemi a pozorností. Tato druhá skupina měla naopak redukovaný objemem v oblasti hippokampu, což se projevilo jeho menší aktivitou, když ženám ukazovali negativní obrázky, a tyto ženy reagovaly více podrážděně a nervózně než první skupina. Vědci zatím neví, jestli bakterie ovlivňují už samotný vývoj mozku nebo naopak změny v mozku ovlivňují naše střevní bakterie, ale je to jistě zajímavý poznatek pro lidi, kteří mají tendenci být více podráždění a stresovaní.

To mě donutila udělat moje mikrobiota! Zdroj: zhttp://beatricebiologist.tumblr.com

Mikrobiota může rozhodnout o tom, jak chytré bude vaše dítě

O tom, že je velmi důležité nasadit dítěti správný jídelníček hned od prvních momentů, nemůže být sporu. Bohužel rodiče si to moc neuvědomují a velmi často začnou polevovat, ať už je to tuhle smažené, tuhle uzenina a tuhle cukrový zákusek. Dítě se rodí naprosto čisté a je tedy jen na nás, jakou mikrobiotu a tedy potenciálně zdraví si vybuduje a právě rodinné návyky a jídelníček dítěte může rozhodnout, zda si později vyvine třeba metabolický syndrom. Aby to ale nebylo tak jednoduché, složení střevního mikrobiomu může rozhodnout také o tom, jak chytré bude vaše dítě. V této studii zjistili, že pokud měli děti ve věku 1 roku větší podíl bakterií rodu Bacteroides (viz výše), ve 2 letech měly lepší skóre v oblasti kognitivních funkcí. Na druhou stranu v tomto menším souboru ale také zjistili, že vyšší rozmanitost mikrobioty vedla k horším výsledkům, což je trochu v protikladu studií, které ukazují, že právě rozmanitá mikrobiota chrání děti proti rozvoji astma či diabetu 1. typu. Pokud tedy vaše dítě na rozdíl od vrstevníků stále nemluví, nemusíte zoufat, pořád může být odolnější proti nemocem (a nakonec se stejně rozmluví).

Nedostatek bakterií může vést k infarktu

Zatímco mikrobiota jsou nejčastěji pojmem skloňováním se střevem a střevními obtížemi, je čím dál více evidentní, že ovlivňují zdraví člověka na více úrovních. Když se podíváte na přehled nemocí, které způsobují vysokou úmrtnost, kardiovaskulární choroby najdete na prvních příčkách. Není tedy asi ani překvapením, že stav vašeho střeva a více specificky vaší střevní mikrobioty může ovlivnit, zda budete mít infarkt nebo ne. Studie provedená u lidí poukázala na fakt, že u pacienti s infarktem myokardu je významně snížená diverzita střevní mikrobioty a že jsou potlačeny některé klíčové bakteriální skupiny.

Střevní bakterie jsou potřeba pro normální vnímání bolesti

Je známo, že střevní bakterie mají úzké spojení s mozkem a proto vznikla také otázka, zda mohou nějak ovlivňovat i viscerální přecitlivělost/bolest. Viscerální přecitlivělost je považována za příčinu rozvoje funkčních gastrointestinálních nemocí jako je funkční dyspepsie nebo syndrom dráždivého tračníku. Vědci použili bezmikrobní myšky a zjistili, že u těchto myší je opravdu viscerální přecitlivělost doprovázená navýšením exprese zánětlivých cytokinů v míše a že pokud tyto myšky nechají osídlit mikrobiotou, dochází k potlačení totoho jevu. Vědci zjistili, že je přímo ovlivněna velikost oblastí mozku, které jsou zapojeny ve zpracování bolesti (s evidentními dentritickými změnami), což nasvědčuje tomu, že mikrobiota přímo může regulovat vnímání viscerální bolesti.

Microbiota může chránit před rozvojem autoimunitních nemocí (i mimo střevo)

Postupně se ukazuje, že změny v mikrobiotě mohou vést k celé řadě nemocí a nemusí se jednat jen o ty střevní, jak by se nabízelo. Jedna ze studií ukázala, že právě nerovnováha ve střevní mikrobiotě může přispívat k patologii onemocnění zvané systémová sklerodermie, což je autoimunitní onemocnění postihující pojivové tkáně (dochází postupně k jizvení nejen kůže, ale také orgánů). Stejně tak se diskutuje role střevní dysbiózy v rozvoji diabetu 1. typu, roztroušené sklerózyrevmatoidní artritidy či lupusu.

Redukovaný mikrobiom nebo změny v mikrobiotě pozorujeme také u dalších onemocnění, které nemusí být nutně autoimunitní, jako je Parkinsonova choroba, chronický únavový syndrom, onemocnění slinivky břišní, obecně poruchy imunity atd. Čím více mikrobiotu zkoumáme, tím větší souvislosti objevujeme a je na čase se probudit a začít pracovat na její ozdravění.

Advertisements

5 thoughts on “Mikrobiota známá neznámá: 10 nových důvodů, proč i vy si chcete hýčkat své bakterie

  1. Moje imunoložka mi na otázku kdy budou lékaři léčit mikrobiom odpověděla, že prý za 500 let v ČR. Takže jsme na to bohužel sami! Každý z nás! Žijeme v době jedové, kdy denně musíme „bojovat“ s 80000 chemickými látkami v těle (náš imunitní systém). Ale aby to nebylo zase tak zvládnutelné, vyjdete ven a z nebe na Vás padá chemtrails!
    Fotky najdete na uložto. Nejvíce sprerují ve vojenských městech, kde operuje americká armáda. Např. Vyškov kasárny atd. Takže na uložto, když dáte vyhledat chemtrail Vyškov, nebudete se stačit divit.
    Zarazila mě ta věta, že vědci osídlili myši mikrobiomem při pokusu a s lidmi to nedokážou? Až za 500let?
    O ochlazujících potravinách-to je pravda, ale hodně záleží také na našich játrech ty přímo regulují teplotu. Takže třeba alkoholici, mají horká játra jsou červení a sálá z nich horkost, mají horké vibrace a tím pádem jsou choleričtí. Není to jen mikrobiomem u té regulace teploty. Jinak děkuji, také za pěkný článek.

    • Určitě nepůjde v těle nikdy jen o vliv jedné komodity, ale je to zajímavá myšlenka, jak vysvětlit východní medicínu. Samozřejmě u alkoholiků se ví, že je mikrobiom zničen a věda ukazujje, že játra jsou postižena až jako následek zánětlivých procesů na střevě. Spíš je zajímavé, že se pak nikdo o mikrobiotu nezajímá. U myší je super, že jsme schopni „vyrobit“ kompletně bezmikrobní myš a pak je jednoduché ji osídlit, protože je tabula rasa, jako když se osídlí novorozeně. Ale u lidí to není tak jednoduché, protože je nemůžeme kompletně zbavit veškeré mikrobioty a pak znovu osídlit, plus je problém dárcovství:(( máme nějaká data z fekálních transplantací a víme, že je to těžší. Když se člověk vrátí ke svým stravovacím návykům, velmi rychle se to zase zvrhne zpět:(. Já jsem optimista a věřím, že to bude dřív než za 500 let, to množství nově vznikajících důkazů je extrémní;).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s