Před nějakou dobou jsem vám slíbila, že se podělím o svých zkušenostech s testováním střevní mikrobioty a vy se tak budete moci lépe rozhodnout, zda vám je takový test k něčemu užitečný. Původně jsem chtěla článek pojmenovat „Kdopak to žije v mém hovínku?“, ale nejsem si jistá, jestli by to mnohé neodradilo, i když by to byl trefnější název.  I když dnes asi pravděpodobně najdeme více firem a v ČR se něčím podobným zabývá 5P medicine, pořád za stěžejní považuji American Gut a μBiome. Cenově jsou oba testy podobné ($99 vs $89, 15% sleva s kódem) a já si nakonec pro testování vybrala μBiome, ne z toho důvodu, že bych měla nějaké preference (i když zapojit se do American Gut mi nepřijde správné, když mé střevo není americké), ale protože prostě byl kit ve velké slevě (občas se vyplatí sledovat FB, ať už můj nebo jiných, kde se občas objeví kód na slevu). Takže jsem test díky rychlosti získala za zlomek ceny (a teď lituji, že jsem si jich nevzala víc:)). Ale jelikož jak jsem zmiňovala v některých článcích, byl pro mě konec roku a začátek roku následujícího náročný, kdy jsem řešila následky velkého stresu. Nechtěla jsem tak, aby moje výsledky byly na základě posledních událostí zkresleny a rozhodla se s kitem blíže seznámit až ve chvíli, kdy budu zas budu trochu stabilizovaná. Zvědavost mě nakonec ale udolala dřív a přestože vím, že změny na mikrobiotě se mohou „hojit“ měsíce, rozhodla jsem se před prázdninami odebrat vzorek ze stolice a poslat ho vstříc laboratořím v USA.

Takhle, objednat kit je jednoduché, stejně jako manipulace. Až se rozhodnete vzorek odebrat, prostě si jen registrujete číslo svého kitu, pak ideálně z ranní stolice metličkou z kitu naberete trochu vzorku a zašroubujete to roztoku, který má za úkol váš vzorek stabilizovat. Kdyby se vám něco nepovedlo, je přiložena i náhradní ampulka, takže pokusy máte dva. Vložíte do předvyplněné obálky a odnesete na poštu, kde vzorek pošlete klidně normální poštou za pár korun. Pak už vám jen μBiome dá vědět, že vzorek dorazil. Za 6 týdnů jsou vaše výsledky hotovy a vy dostanete notifikaci od μBiome. A pak už jen můžete vstoupit do světa své mikrobioty.

Zdroj: https://studentaffairs.duke.edu/

Na rovinu přiznám, že jsem čekala trochu víc. Trochu podrobnější výsledky, prostě něco více hmatatelného. Už dříve jsem vám psala, že samozřejmě je nutno počítat s tím, že i když obdržíte nějaká data, ne vždy vám to pomůže v řešení stavu, protože netušíme, co některé věci z toho znamenají či jak to opravit. Také nesmíte zapomínat, že jde často pouze o srovnání s tím, co považujeme za zdravé střevo nebo soubor zdravé mikrobioty. Až na výjimky, kde se dozvíte nějaké to procentuální zastoupení, ale je dobré se předtím trochu zoorientovat v pojmech jako kmen, rod či druh (já v tom mám pořád trochu brajgl). Jo, a samozřejmě byste měli umět trochu anglicky, abyste se v tom vyznali.

Záložka „insight“ vám prozradí, jak na tom jste obecně. Můj „wellness match“ 94.5% vypadal jako slibný a nečekaný začátek, ale tím milá překvapení skončila:). Jako takhle bych mohla skončit a říct, že jsem vlastně zdravá, ale pak zjistím, že moje diverzita bakterií je na 70% ve srovnání s ostatními a že moje shoda probiotik je velmi nízká. Tady se také můžete podívat, jak poměr hlavních kmenů koreluje s vaší váhou (převažují mírně Firmicutes, které jsou spojeny s přibíráním při vyšším kalorickém příjmu, ach jo, na druhou stranu jich mám mnohem méně než běžná populace, juchů). Zjistíte, jak jste na tom s Akkermansií (jako fakt žeru ty jejich dopopručení: jezte více banánů, česneku a cibule, to už asi nebudu jíst nic jiného:)), která umí bojovat právě nejen proti nárůstu váhy. Tlačítko „go to probiotics“ vás hodí na přehled Bifidobacterium a Lactobacillus a o této sekci prostě odmítám mluvit, protože moje holky podle mě hrály na schovku. Jo a prý pro rozšíření diverzity mám jíst vlákninu, cvičit pravidelně, nemám užívat léky jako antibiotika a PPI. Díky díky, je tam i něco nového?:). No dobře, není to takové překvapení. Většina bakterií, které se dnes prodávají pod pojmem probiotika, nejsou vůbec bakterie osidlující lidské střevo. Většina lidí si pořád myslí, že díky probiotikům osídlí své střevo, ale takhle probiotika nefungují. Cílem není osídlovat, cílem je podpořit  ozdravení a rozšíření mikrobioty ve prospěch toho dobrého a mezitím využít protektivních látek a mechanismů, které tabletková probiotika poskytují. Ale o tom zase až někdy jindy, jo? Apak moje oblíbená screen, tedy nejvíc unikátní bakterie z vašeho mikrobiomu ve srovnání s ostatními. V životě jsem ta jména neslyšela, ale budiž jim moje sliznice lehká.

Dobře, pojďme se podívat pod záložku „probiotics“. Tam máte do skupin rozdělená probiotika, podle toho, kde se hojně nachází, tedy třeba sýrová, jogurtová, kimchi atd. Pokud se zmiňovaná probiotika neuchytí ve střevě, je logické, že by měly odejít do stolice. No a už v tomto bodě zjišťuji, že nejpočetnější bakteriální druhy jsou u mě na nule, očividně nejím sýry, jogurty, kefír, nejím kimchi, kvašené zelí a nepiji kombuchu. Prostě nic. Vlastně žádné překvapení:). Samozřejmě  v rámci ostatních laktobacilů a bifido se utěšuji tím, že měříme přebytek bakterií nebo stopy bakterií ve stolici, ne přímo ve střevě, a tak je možné, že si moje střevo prostě svoje miláčky chrání (hahaha). Hele, neberte mi to:). Pravda je také to, že některé z těch druhů jsem v životě neslyšela. Pokud je druh napsán modře, můžete si jej rozkliknout a dozvíte se přímo vaše procento a také jaký je průměr v populaci, ale také často i něco málo o dané bakterii. Třeba taková Kocuria Rhizophila, bakterie, jejíž rod Kocuria byl pojmenován po slovenském mikrobiologovi Miroslavu Kocurovi. No není to fascinující? Dozvíte se, kde se třeba vyskytuje a k čemu se vztahuje a zda má nějaké specifické účinky. Jelikož ale můj obecný přehled je prakticky 0%, tak ani nezkoumám jednotlivé bakterie (zrovna ta kocourkovitá se nachází hlavně v kravském mléce, kde se dostane z půdy přes kravičku). Trochu mě mrzí, že nemám žádnou L.rhamnosus, přestože v populaci je běžné mít kolem 0.015% (fakt, takhle malá čísla tam jsou).

Pak je tam záložka „timeline“, která vás bude zajímat jen v případě, že budete po nějaké době test opakovat. Doufám, že zas budou mít nějakou akci, chtěla bych časem vidět, že se má snaha vyplatila. Další záložkou je „compare“, kde si můžete porovnat, jak jste na tom s jednotlivými bakteriemi ve srovnání s ostatními, ale specificky si také můžete vybrat kategorii podle stravování – paleo, vegan, raw food, bezlepková atd. Bakterie můžete znázorňovat podle kmenů, třídy, řádu, čeledi a nakonec rodu. Záleží, co vás prostě zajímá. Třeba takové laktobacily mám 0.03krát nižší než běžná populace. No super. Zato mi převažují rody jako Odoribacter, Adlercreutzia, Gordonibacter, Alitipes atd. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Jen klid, já také ne! Opět zde funguje, že si některé rody můžete rozkliknout (samozřejmě to nejsou ty, kterých mám víc jak ostatní).

No a pak už máme konečně sekci „my bacteria“, kde se jako dovíte to procentuální složení. Je to stejně rozdělené jako v předchozí sekci, takže můžete jít po rodech nebo přímo po kmenech. Moji největší osadníci jsou prozatím Bacteroides, rod s klíčovou rolí v trávení zeleniny a celozrnných obilnin (především u nízkotukové diety, jelikož jim štěpení tuku moc nejde, ale pomáhají odbourávat cholesterol). Pak tam máme Faecalibacterium, což je rod, které štěpí komplexní sacharidy, hlavně rezistentní škrob, který najdeme třeba v luštěninách a celozrnných obilninách. Na dalším místě jsou Roseburia, která opět pomáhají zpracovat komplexní sacharidy a jsou považovány za protizánětlivé, protože tak vyrobí hodně butyrátu. Pak máme Blautia, a to neuhodnete, i tyto bakterie tráví komplexní sacharidy (jsou známkou zdravého střeva, patří sem bakterie spojované s ochranou proti rakovině střeva a jaterním chorobám). Pak tu máme také hodně Parabacteroides, které prospívají na vysokovlákninové stravě. To je mi ale překvapení:). No dobře, pojďme si to shrnout, moja bakterie taktně naznačují, že rostlinná strava je můj majoritní zdroj energie, rezistentní škrob mi nechybí, a podle toho také fungují mé bakterie. Zajímalo by mě, jestli právě nedostatek některých bakterií může za mé negativní symptomy při konzumaci masa. Jelikož jsem maso kdysi jedla pravidelně, není možné, aby má mikrobiota prostě nebyla zvyklá, tedy ztráta bakterií musela předcházet efektu rostlinné stravy. No tak jako tak je hezké vidět, co na vás bakterie klidně prásknou.

Už by to vypadalo, že můžeme skončit, ale ještě tady máme jednu hru, tedy „pojďme se srovnat s ostatními“, jaká je predikce metabolismu naší mikrobioty jako celku. Opět si můžete klidně vybrat, pokud patříte k některé vybrané skupině, nebo prostě porovnat vše dohromady. Dozvíte se, jak jsou na tom potvůrky s metabolismem sacharidů, tuků, aminokyselin, vitamínů, produkcí a degradací sekundárních metabolitů či o „schopnostech“ svých bakterií. Pokud to srovnám s průměrným vzorkem, moje bakterky si obecně vedou trochu hůře v metabolismu tuků, nějak jim to nejde s argininem a ornithinem, produkují si docela dost penicilinu, ale isoflavonoidy jim nic neříkají, zdegradují krásně toluen, ale s fluorobenzoáty si neporadí. Tahle část je docela vtipná, ale pozor, mějte stále na paměti, že srovnáváme s nějakými dalšími vzorky a tedy nic to nemusí říkat o dostatečnosti kapacity. Výsledky si můžete zobrazit jako strom, vyhledávat nebo prostě stáhnout hrubá data, zvláště pokud umíte programovat nebo znáte někoho, kdo by s tím dokázal nějaké kouzlo.

Takže na základě všech těchto chvílemi zmatených výsledků dochází k oné detektivní hře, kterou už vám jen tak někdo nepomůže rozřešit – tedy zjistit si, s čím jaká bakterka souvisí a zda existuje publikace na to, jak bakterie ovlivnit. Naštěstí se v tomto směru jde výzkum dopředu a máme nové studie, že třeba taková konzumace vlašských ořechů dokáže podpořit komunitu laktobacilů (zatím jen na zvířatech) či že určité typy vlákniny dokáží podpořit výskyt bifidobakterií v tlustém střevě. Takže je takové hrabání se mikrobiomem k něčemu? Jistě ano. Je to docela legrace, i když možnosti výkladu jsou dnes stále omezené. Moc dobře z výzkumu víme, že většina probiotik na trhu prostě nepatří k našim osadníkům, ale suplementace těmi, co jsou nám blízké a možná chybí, může být zase nebezpečná. Pro mě to jistě znamená, že potřebuji zapracovat na dodání přírodních probiotik, přidat další druhy rozpustné vlákniny a případně více střídat probiotika, zkusit jiné typy probiotik a podívat se do literatury, čím co krmit. Zajímavější než jeden jediný test je asi udělat si nějaké časové rozestupy, aby člověk viděl vliv diety, ročního období a třeba i doplňků na změny ve střevě, tedy jak se asi bakterie chovají a co jim dělá dobře. Jestli vám to pomůže v léčbě, to vážně netuším, ale ukáže vám to nové poznatky. A pokud si test koupíte, zkuste prosím co nejpřesněji vyplnit dotazník, protože tak pomůžete dalšímu výzkumu a hledání dalších souvislostí. Takže já si jdu dát hrstku probiotik, zapiji to šťávou z tibísků a ještě raději zajím nějakou vlákninou, ať si tam ty moji malý kočovníci udělají pořádek.

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s