Migréna je téma, které bude jistě zajímat nejen spoustu histaminiků. K tématu jsem se rozhodla zabloudit, přestože sama už pár let s migrénami díky dietě problém nemám (na rozdíl od věku dospívání, kdy chronické bolesti hlavy sice odstranila operace, ale na migrény to takový vliv nemělo). Člověk s migrénou často udělá cokoliv, jen aby se dané bolesti zbavil, a často se bohužel nechá ukolébat falešnou diagnózou, třeba právě jako je histaminová intolerance. Ano, migrény bezesporu patří mezi symptomy HIT, ale jako takové pak musí ustupovat s dietními opatřeními. Prakticky není možné, aby příčinou vaší migrény byl histamin, pokud několik měsíců držíte nízkohistaminovou dietu. Zatímco snížená hladina DAO v krvi není vhodným markerem pro HIT, ustoupení příznaků na dietě je diagnostickým pravidlem, a musí k němu dojít během prvního měsíce. Pokud dietu držíte třeba rok a symptomy neustupují, je zřejmé, že problém bude ještě někde jinde (tedy ano, nízkohistaminová dieta může ulevit, ale pokud není příčinou vašich potíží, trápíte se na přísné dietě zbytečně, ba si dokonce ubližujete). Samozřejmě každý pacient s migrénami ví, že za zkoušku stojí cokoliv a nízkohistaminová, tedy spíše dieta s nízkým obsahem biogenních aminů, může být vaše spása. Pokud se tak nestane, je potřeba hledat dál a nesvádět to na histamin. Osobně si myslím, že změna jídelníčku je naprostý základ při řešení zdravotních problémů a pokud jste tak ještě neučinili, tak šup do toho. V tomto článku se nebudu dívat na příčiny migrény, které mohou být fyziologické, tam je potřeba pracovat s informacemi od svého lékaře, spíše se podíváme, kde vzniká migréna jako sekundární problém čili symptom jiné nemoci.

Zdroj: http://www.atlasspinalcare.com

Migréna a biogenní aminy

Hrají biogenní aminy (tedy nejen histamin) roli při migréně? Pojďme se nejdříve podívat na genetický výzkum v rámci enzymů odbourávajících histamin, ale mějte prosím na paměti, že každá genetická mutace jen zvyšuje riziko, ale nemusí být vůbec příčinou! Jedna ze studií totiž poukázala, že až 70% populace nese nějakou mutaci v genu pro enzym DAO a jedná se tedy o poměrně běžnou záležitost, pro většinu lidí tedy taková mutace nic neznamená. Velkým propagátorem teorie, že migréna souvisí s enzymem DAO, jsou španělské laboratoře, kteří ve své studii spojily dvě mutace v genu pro enzym DAO s migrénami u španělské populace. Na to navázala další španělská studie z roku 2017, která poukázala, že nižší hladiny DAO jsou více u lidí s migrénou, ale když se do dané studie podíváte, opět se setkáváme s tím, že 44% kontrolních osob mělo nižší hladiny DAO a spadalo do kategorie histaminiků (navíc když se podíváte do výsledků, odchylky měření jsou tak vysoké, že se tyto dvě skupiny překrývají). Takže opět to vypadá, že stanovovat DAO nemá výpovědní hodnotu či že jsou ty hodnoty nastaveny velmi špatně. A že tedy pokud má migrenik problém s biogenními aminy, nemusí to vůbec souviset s enzymem DAO, ale problém je třeba ve vysokém zdroji histaminu z vlastních zásob (alergie, imunita, záněty) či vysokém příjmu tyraminu.

Jelikož dominantním enzymem pro metabolismus histaminu v centrální nervové soustavě je enzym HNMT, zaměřili se vědci také tímto směrem. Stejný tým pracující na DAO předtím zkoušel enzym HNMT, avšak tam nenašli žádné spojení s migrénami. Samozřejmě soustředit se jen na enzymy odbourávající histamin by bylo krátkozraké, protože třeba u mexické populace na vině může být mutace v genu pro histaminový receptor H3. Ale stejně tak u mexické populace byla také nalezena ko-existence mutace v HNMT a DAO u pacientů s migrénami, co je tedy primární problém není jisté. Přehledná studie z roku 2014 shrnuje, že bohužel dráhy histaminu jakožto neurotransmiteru nejsou tak dokonale prozkoumané, abychom mohli jednoznačně říct, zda je viníkem, ale zdá se hrát roli především v počáteční fázi migrény (přes H3 a H4 receptory). Nic naplat, histamin je vazodilátor a jako takový může hrát roli v bolestech hlavy, ale hledat problém jen v odbourávání histaminu nebude asi to pravé ořechové.

Jelikož většina antihistaminik až na výjimky se zdá být bez efektu, je zřejmě efekt těchto výjimek dán jiným mechanismem než pouhým blokováním histaminových receptorů. Pokud by byl problém v histaminu, pacientům by stačilo brát antihistaminika, což se bohužel neukazuje jako řešení. Naopak velmi zajímavé je, že menší klinická studie ukázala, že podávání malých dávek histaminu pod kůži pacientů s migrénami dokáže bránit rozvoji migrény. To pak na histamin vrhá trochu jiné světlo. Stejně tak ani podávání suplementu s obsahem DAO enzymu pacientům s migrénou a nízkou hladinou enzymu DAO nevedlo k výraznému zlepšení, jelikož k redukci symptomů došlo u placebo skupiny prakticky stejně jako u léčených pacientů (navíc u placebo skupiny byla referovaná nižší bolestivost než u DAO skupiny), tedy zdá se, že cesta přímo přes tento enzym a histamin nevede k řešení migrény. Jenomže histamin není všechno, pak tady máme také serotonin a především tyramin, který se dává do souvislosti s bolestmi hlavy obecně (v tomto směru byl výskyt migrén korelován s poruchami příjmu potravy, tak pozor na to, abyste nepřestali jíst, stejně tak je tyramin často ten zákeřník v červeném víně, který ráno po pijatice může dělat potíže i zdravým lidem). Je dobré mít na paměti, že histamin není primární volba enzymu DAO, pokud jsou v blízkosti jiné aminy, takže člověk s migrénami by se měl spíše zaměřit na dietu, která cílí i jiné biogenní aminy (třeba tyramin).

Závěrem: Jelikož ani suplementace preparáty s DAO ani antihistaminika nevedou k signifikantnímu zlepšení, je problematika biogenních aminů zřejmě komplikovanější než pouhý nedostatek enzymu a příjem histaminu, proto je potřeba v tomto případě zkusit opravdu dietu. Zkusit vyřadit hlavní histaminové potraviny, jíst jen čerstvé jídlo z kvalitních celistvých potravin, není žádný problém. Nespoléhejte se na měření enzymu DAO či jiných, může to a nemusí vůbec hrát roli (v obou směrech). Nízkohistaminovou dietou se vám může totiž podařit odstranit hlavní pseudoalergeny z potravy či si vytipovat potraviny, na které máte individuální přecitlivělost. Myslím, že pokud vás to má zbavit migrén, je to opravdu jen malá změna, která stojí za zkoušku a která nelze nahradit berličkami v podobě léků nebo suplementů.

Zdroj: https://drjockers.com/

Potravinové alergie

Už v 80. letech minulého století věděli, že migrénu mohou spouštět alergeny. Jak všichni dobře víme, při alergické reakci se z žírných buněk uvolňují různé mediátory včetně histaminu (s menstruačními migrénami jsou spojovány vyšší hladiny prostaglandinů v endometriu). Bohužel alergen může být klidně nízkohistaminová potravina a můžete ji vysledovat buď na testech u lékaře nebo empirickým testováním na sobě. V takovém případě se bez potravinového deníku neobejdete a budete si opravdu muset zapisovat. Klidně to může být vejce nebo pšenice, ale i něco méně častého. Už v roce 1979 jako nejčastější potravinové alergeny spojené s migrénou označili pšenici, pomeranč, vejce, čaj, kávu, čokoládu, mléko, hovězí maso, kukuřici, třtinový cukr a kvasnice (nepřijde vám to povědomé, dost se to překrývá se seznamem HIT, tedy že zřejmě u části pacientů pomůže nízkohistaminová dieta z důvodu odstranění těchto alergenů z potravy). Ale mohou to být také různé pyly stromů, trav či plísně. Mimochodem ke stejnému závěru, tedy že by člověk s migrénami měl projít podrobným testováním na alergie, potvrdili i ve studii z letošního roku. Vím, že lékaře ani pacienty potravinová alergie mezi prvními nenapadne, ale hlava zas tak daleko od střev není:).

Závěrem: Pokud nezabrala nízkohistaminová dieta, zkusit vynechat v článcích zmíněné potraviny na pár týdnů by vám také nemělo činit potíže. Zajímavé je, že se tyto potraviny často překrývají s těmi, co se vyřazují při nízkohistaminové dietě, je tedy dost možné, že máte nezjištěnou alergii (ne, žádné testy nejsou tak specifické jako reakce vašeho těla, dnes už víme, že existují non-IgE alergie, aktivace bazofilů atd).

Nedostatek minerálů a vitamínů v potravě

Studie v roce 2009 navrhla, že pacienti s migrénou sice mohou být senzitivní na biogenní aminy a další látky (jako viníci jsou označování např. fenyletylamin, tyramin, aspartam, glutamáty, dusičnany a dusitany, alkohol či kofein), ale že jim prospívá zaměřit se na jiné aspekty jídelníčku, tedy že dokáže ulevit suplementace hořčíkem, koenzymu Q10, riboflavinu a alfa-lipoové kyseliny. Ke stejnému závěru mimochodem došli v nemocnici v Cincinatti, tedy že velká část pacientů má nedostatek vitamínů, především pak vitamínu D, riboflavinu a koenzymu Q10. Studie z roku 2004 zase přinesla pozitivní efekt vyšších dávek vitamínu B2 (shrnutí více studií zde). Pak by mohla hrát roli také suplementace vitamínu B6, B12 a kyseliny listové. 

Závěrem: Pokud si nejste jisti, že máte dobře nastavený jídelníček, poraďte se s odborníkem. Někdy to není o tom, co musíme vyřadit, ale co nám naopak chybí a musíme přidat. Nedostatek hořčíku může mimikovat také HIT a tedy vše se tak trochu prolíná. Nedostatek vitamínu D zase může zhoršovat utilizaci hořčíku atd atd atd. Především berte v potaz, že obecné doporučení denní dávky vitamínů nemusí reflektovat vaši potřebu a že závisí i na tom, kolik vlastně jste schopni vstřebat, proto ani užívání multivitamínu a doplňků nezajistí, že máte všeho dostatek. 

Zdroj: https://learn.allergyandair.com

Ženské hormony a žírné buňky?

O žírných buňkách jste toho ode mě už hodně slyšeli a mnozí z vás třebas i pochopili, že ne každý pacient s diagnostikovanou HIT má opravdu „jen“ histaminovou intoleranci, ale spousta by se dala spíše zařadit do kategorie poruch aktivace žírných buněk (zvláště pokud vaše reakce končí anafylaktickými šoky, na které histamin v jídle většinou nestačí, či pokud reagujete i na další podněty než jsou potraviny). Pro připomenutí – žírné buňky mohou uvolňovat různé mediátory jako serotonin, prostaglandiny, histamin a enzymy, které dále aktivují další receptory spojené s dráhou bolesti. Žírné buňky přitom mají receptory i pro estrogeny a progesterony (a může po navázání dojít k degranulaci). Migréna má vyšší výskyt mezi ženami a tak se vědci mimo jiné rozhodli podívat, jakou roli by mohly hrát právě hormony. Zjistili, že u žen s migrénami dochází k rychlejšímu poklesu estrogenu před menstruací. Každopádně pokud jsou u vás migrény spojeny hlavně s menstruací, pak byste měli sáhnout po vitamínu E, který se zdá být účinný v redukci bolesti (zřejmě přes regulaci tvorby prostaglandinů).

Nezapomínejte na to, že některé polutanty kolem nás a stejně tak chemikálie dostávající se do potravin, jako je bisfenol A, mohou fungovat jako enviromentální estrogeny, mohou aktivovat žírné buňky a spouštět tak migrénu/bolest i bez přítomnosti vyšších hladin estrogenů: možná je tedy na čase zkontrolovat, v čem vaříte, skladujete jídlo atd. Dovedu si představit, že právě příjem enviromentálních estrogenů může být spouštěčem migrény i u mužů, protože i oni mají stejné žírné buňky, které jsou těmito hormony aktivovány k uvolnění histaminu.

Závěrem: Některá období provázená změnou ženských hormonů jsou spojena s vyšším rizikem rozvoje migrén, čemuž lze zabránit udržením stabilního hormonálního profilu. Konzultujte se svým gynekologem možnosti testování hormonálního profilu. Pokud by zde byly patologické hodnoty, jde na úpravě hormonů pracovat, ať už přírodními doplňky nebo třeba i léky.

Oxid dusnatý a poškozený mikrobiom nejen v dutině ústní?

O tom, že dusitany, ať už přijaté z potravy jakožto přídavné látky nebo vzniklé přeměnou z dusičnanů z potravy a léků na léčbu kardiovaskulárního systému, mohou spouštět bolesti hlavy, se už nějaký pátek ví. Každý pacient s migrénami by si tak měl dávat pozor, aby se ve stravě dusitanům vyhýbal (je to i jeden z důvodů, proč může pomoci nízkohistaminová dieta, která doporučuje vyhnout se průmyslově zpracovaným potravinám a éčkům obecně). V potravinářství se využívá pro konzervaci potravin a dokonce zřejmě i lidské tělo využívá mikrobiotu v ústech pro udržení stálé hladiny dusitanů ve slinách, ze kterých pak v žaludku vzniká oxid dusnatý (NO), který je využíván právě jako antibakteriální obrana v ústech a žaludku. Avšak dnes se klidně může stát, že dojde k poškození ústní mikrobioty a člověk začne následně produkovat příliš mnoho NO, který působí jako vazodilátor (stejně jako třeba histamin) a může tedy spustit migrénu. Ty mechanismy jsou samozřejmě trochu náročnější a zahrnují několik dalších drah (podle toho pak vzniká akutní nebo zpožděná migréna). Tedy ano, narušení ústní mikrobioty by klidně mohlo stát za vaší migrénou, jelikož když otestovali složení ústní mikrobioty mezi lidmi s migrénou a bez migrény, u migreniků našli více bakterií přeměňujících dusičnany na dusitany, především typu  Streptococcus a Pseudomonas. Pokud trpíte i na větší kazivost zubů, je dobré se tímto směrem zamyslet.

Mimochodem jedna z možností, jak histamin zřejmě může přispívat na vznik migrény, je přes generaci NO (v dráze po aktivaci histaminového receptoru). Je tedy možné, že samotný histamin v některých potravinách ustojíte, ale pokud se sejde kombinace histaminu s dusičnany/dusitany a zvýšenou tvorbou NO díky poškození střevní mikrobioty, pak může vypuknout migréna, a proto vám mohou některé potraviny na histaminových seznamech vadit a jiné třeba ne. Opět zde zdůrazním, že podávání malých dávek histaminu se ukazuje spíše jako léčivě pro migrény, mechanismus migrén vázaný na vysokohistaminové jídlo je zřejmě někde jinde než v samotném histaminu.

Závěrem: Na naši ústní mikrobiotu (stejně jako třeba na kožní, vaginální atd) velmi často zapomínáme, ale ukazuje se, že i její poškození může dělat neplechu. Je tedy dobré se soustředit na to, aby vaše zubní pasta byla co nejméně „toxická“ (tedy naopak se vyhnout trendu silných antimikrobiálních látek přidávaných do zubních past a ústních vod, pokud k tomu nemáte specifické zdravotní důvody), abyste přijímali kvalitní potraviny a vyhýbali se většímu množství přidaných dusitanů z potravy, protože naše ústní mikrobiota si jich vyrobí podle své potřeby dostatek z dusičnanů přijatých v jídle. Jelikož se ukazuje, že třeba některá umělá sladidla mohou poškozovat mikrobiotu ve střevě, je dobré se jim vyhýbat i ve žvýkačkách a případně sladkostech, jelikož by tak mohla být ovlivněna i mikrobiota v ústech. Existují i probiotika pro úpravu ústní mikrobioty.

Mutace v MTHFR genech 

Pokud procházíte různé stránky, určitě jste už zkratku MTHFR zaznamenali. MTHFR gen je gen, který kóduje enzym s názvem methylentetrahydrofolátreduktáza, který se podílí na správném metabolismu kyseliny listové a na přeměně aminokyseliny homocysteinu na methionin, který potřebujeme pro výstavbu proteinů. Samozřejmě defekt v tomto enzymu a následných dráhách může mít neblahé účinky na zdraví a ovlivnit další následné kroky. Dr. Lynch jde dokonce tak daleko, že spojuje právě poruchy v MTHFR i s histaminovou intolerancí, ale já bych se dnes spíše podívala na roli v migréně. Každopádně i pokud by tam byl ten link s provázáním na HIT, mohlo by to zase lidem spoustu věcí objasnit. Vědci totiž zjistili, že právě mutace v jedné variantě genu je spojená s vyššími hladinami homocysteinu a migrénami u některých pacientů a že suplementace vitamíny pro snížení hladiny homocysteinu může vést také ke snížení výskytu migrény. Suplementaci vitamíny jakožto profylaxi proti migrénám (a spojitost s MTHFR) rozebrali také ve studii z roku 2015. Mutace v tomto genu se u nás běžně dají stanovit a přestože velká část populace je nositelem, jen u části lidí bude způsobovat nějaké komplikace. Každopádně jak popisuje tato laboratoř, je tam pak zvýšené riziko třeba trombofilie, pro ženy v těhotenství nebo třeba při užívání některých léků a podávání anestéze v podobě oxidu dusného.

Závěrem: Pokud stále nemáte vhodnou léčbu, zkuste si u svého lékaře vyžádat vyšetření mutací v genech pro MTHFR a k tomu hladinu homocysteinu. Pokud bude vyšší, jeho snížením se vám může podařit odstranit migrény. Případně dnes se dá už za poměrně přijatelný peníz nechat otestovat celý genom (23andme) a následně pak zaplatit pár dolarů za podrobnou analýzu „hrubých“ dat, kde vám vyhodnotí všechny známé rizikové alely v jednotlivých genech týkajících se nejen methylace, ale třeba i detox drah a podobně. Pokud si chcete pomoci, zkuste suplementaci aktivní formou vitamínů B12 jako je methylB12, hydroxyB12 nebo adenosylB12 a k tomu aktivní formu folátu 5-methyltetrahydrofolát (což je na rozdíl od kyseliny folové přirozeně se vyskytující forma, která má v těle větší potenciál). 

caribbeanpot.com

Co dál?

Tak jako neexistuje jen jeden druh migrény (např. tedy s aurou a bez aury), neexistuje očividně ani jedna stejná příčina pro všechny, a s tím se musíte smířit. Musíte tedy zkoušet. Např. nová studie navrhla, že u pacientů často pozorují mutaci v úplně jiném enzymu (kaseinkinasa, nespecifická serin/threonin protein kináza), který s metabolismem biogenních aminů nesouvisí, a přestože vám nízkohistaminová dieta uleví od jiných symptomů, nemusí být příčinou migrény. Ještě bych rychle zmínila třeba možnost toho, že máte poškození v jednom peptidu (calcitonin gene-related peptide), který je prakticky nejsilnějším endogenním vasodilátorem. Tam bych chtěla zmínit, že právě v takovém případě může pomoci léčba kapsaicinem, ať už v podobě podání na kůži nebo nosního spreje, známý alkaloid propůjčující pálivé vlastnosti hlavně chilli. Samozřejmě se jedná o silnou látku, s aplikací tedy buďte opatrní, používají se opravdu malá ředění. Stejně tak je známo, že jakožto dráždivá látka sice může pomáhat zlepšit trávení atd, ale moc dobře víte, že všeho moc škodí a vysokými dávkami byste si naopak mohli ublížit. Prostě jedna odpověď neexistuje, stejně jako neexistuje jedna příčina. Lékař sice může zkoušet hledat příčinu, ale nebuďte naštvaní, pokud se mu to nepovede, a zkoušejte hledat také sami. Jakákoli intolerance/nesnášenlivost/alergie může dělat neplechu a vést nakonec k uvolnění biogenních aminů nebo hromadění metabolitů, které mohou vyvolat migrénu, a je tedy na vás postupně zkoušet. Hlavně nikdy nezapomínejte, že tělo se bude stejně hlásit i při nedostatku mikronutrientů.

Závěrem:  Samozřejmě krom návštěvy lékaře, který může pomoci určit příčinu potíží, a dietních opatření (nejen nízkohistaminová dieta) je dobré se podívat i na podpůrnou léčbu, třeba ve formě meditace. V jedné klinické studii vzali pacienty, kteří měli četné migrény (více jak 2x měsíčně) a naučili je meditovat (20 minut denně po dobu 1 měsíce). Zjistili, že četnost migrény se snížila u skupiny využívající spirituální meditaci a bylo také potřeba méně léků na bolest. Jelikož migrény jsou spojovány se záněty, může pomoci i přírodní medicína, např. jedna studie poukázala na to, že spojení kurkumy a omega-3 mastných kyselin dokáže účinně zánětlivé markery u migreniků potlačovat. To by i odpovídalo tomu, proč zabírá meditace. Cestou tedy pro vás může být i protizánětlivá dieta, nezapomínejme totiž, že mozek je s tělem spojen lymfatickým systémem a tedy problematika zánětu/zánětlivých markerů se může týkat systémově celého těla. Jelikož neexistuje jen jedna příčina migrény, budete muset hledat sami, vyzkoušet tedy třeba vynechat histamin, tyramin a další složky, zkusit doplnit mikronutrienty a případně vše doplnit meditací atd. Možná se vám tak podaří vaši migrénu zkrotit. Pokud ne, je její příčina zřejmě jinde a budete muset zapojit lékaře a jejich pomoc. Za vaší migrénou může stát klidně autoimunitní choroba, nesnášenlivost lepku, vysoký krevní tlak a další nešvary, které lze u lékaře otestovat a pak se zaměřit na jejich řešení.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.