Původně jsem recept připravovala pro den zamilovaných, ale pak mi došlo, že vlastně nic takového neslavíme a že oslavovat lásku bychom měli každý den, nejen v ten jeden někým určený. Navíc většina blogerů se v tu chvíli vyvalí s nějakými zaručeně krásnými pekařskými výtvory a nějak jsem se se svými drobečky nechtěla do toho dokonalého honu zapojovat. A tak jsem přemýšlela, k jaké příležitosti si tento recept nechám a napadla mě jedna jediná. Sice bych byla mnohem raději, kdyby se tento den jmenoval „Den rodičů“, protože mám oba ráda úplně stejně, ale jmenuje se prostě Den matek. Možná proto, abychom ocenili tu neskutečnou sílu žen, které jsou schopné nejen odnosit a porodit dítě, ale po další minimálně dvě desetiletí se často i obětovat, aby vychovaly nové osobnosti. A ať si říká kdo chce, co chce, je to těžký job a máma si tak za celý život vyzkouší celou řadu povolání, od učitelky, před ošetřovatelku, taxikáře, divadelního herce až po psychologa. A co jiného my můžeme nabídnout, než čistou lásku a vděk?

Jsou i lidé, kteří nemají to štěstí, že by mohli s mámou vyrůstat. Proto bych den nejraději přejmenovala, protože mámou se může stát kterákoli žena, která nás vychovává, ať už je to babička nebo máma adoptivní. A někdy stačí prostě táta, který to vše zastane, někdy starší sourozenec, který se postará. Věřím, že pak může být i někdo smutný, že nemá komu popřát, ale vždy se kolem nás najdou lidé, kterým můžeme tu lásku předat a vyjádřit, ať už v tento den nebo kdykoli jindy. Obklopujte se takovými lidmi a nezapomeňte si na ně vzpomenout, ať už tento den nebo kterýkoli jiný den. I největšího tvrďáka dokáží hezká slova obměkčit.

Určitě znáte i sami od sebe, že někdy nám přijdou rodiče děsně otravní. Hlavně, když jim po 150. vysvětlujeme, jaké tlačítko mají zmáčknout na počítači a oni to pak zase udělají špatně. A málokdy si v tu chvíli uvědomíme, že oni tento proces s námi zažívali každý den, když nás učili tak základní věci jako chodit na nočník nebo jíst příborem. A taky na nás nebékali, že jsme příšerní a nic si nepamatujeme. Buďme proto občas shovívaví a hlavně trpěliví. Protože to znáte: trpělivost růže přináší. Takže všechny mámy, pamatujte, že když na vás občas štěkáme, tak prostě jen nemáme čas a náladu, ale pořád vás stejně milujeme, bezmezně a bezpodmínečně, jak to už u dětí a rodičů bývá. Hezký den všem!

Tentokrát jsem v rychlosti sáhla po směsi mouk, kterou jsem měla doma, protože jsem chtěla sušenky připravit i bez mléka a vajec, aby je prostě mohli všichni. Navíc tato směs je nováčkem ve stájí Adveni a já ji chtěla vyskoušet (je samokypřící). Když si pak med nahradíte třeba javorovým sirupem, klidně bude i bez živočišných složek kompletně (jen budou sušenky pak křupavější, protože med má tu skvělou vlastnost, že při odležení hezky nasává vlhkost a sušenky jsou pak vláčnější). Tentokrát se jedná o pevnější sušenky, které oceníte také na cestách a které se vám jen tak nerozpadnou. Jako barvičku jsem zvolila prášek z červené řepy, takže do všech dostanete i trochu té zeleniny, aniž by o tom vůbec věděli. Množství sladidla lze klidně snížit, sušenky jsou hodně sladké, ale jak říkám, někdy člověk prostě potřebuje udělat kompromis, aby chutnalo všem (prostě nesníte celý plech, že jo:). Postup není nijak složitý, je to prostě taková práce jako s vánočním cukrovím, tedy odležet, vyválet, vykrájet a konzumovat.

Křupavé červené sušenky

  • 250 g bezlepkové samokypřící směs na pečení Biscuits&Cookies
  • 30 g bio kokosová mouka
  • špetka soli
  • 1/2 lžičky jedlé sody
  • 5 lžiček prášku z červené řepy
  • 100 g medu
  • 70 g kokosového oleje
  • 4-5 lžic studené vody

Troubu předehřejeme na 175°C.

Smícháme si směs s kokosovou moukou, špetkou soli, sodou a práškem ze sušené červené řepy. Přidáme med, kokosový olej a zpracujeme v tuhé těsto. Podle potřeby po lžících přidáváme vodu, aby se s těstem dobře pracovalo. Necháme odpočinout v lednici 30 minut. Těsto pak rozválíme mezi dvěma pláty papíru na pečení nebo potravinové fólie, případně můžete i bez s použitím zdobeného válečku (s olejem) nebo s použitím mouky s normálním válečkem. Vykrajujte požadované tvary a pečete cca 12-14 minut. Po vychladnutí budou sušenky křupavé, ale pak se trochu rozleží a nasají i díky medu vlhkost. Skladujte v chladu v dobře uzavřené nádobě. Dobrou chuť.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s