Jestli se o něčem opravdu píše, co se výživy týká, je to vitamín D. Ročně přibývá poměrně hodně studií, které se zabývají deficiencí a spojitostí nedostatku vitamínu D s různými nemocemi. Díky tomu bylo také testování vitamínu D zavedeno do rutinních testů, které zvládá každá běžná laboratoř. Bohužel často pozoruji, že lidé tyto testy nemají udělané, přitom z mé zkušenosti téměř každý, kdo testy podstoupil, měl vitamínu D nedostatek, a to nezávisle na aktuální zdravotním stylu. Běžně se udává, že v našich podmínkách (dlouhé zimy, opalovací krémy, nedostatek pohybu na slunci, nedostatek prekurzoru ve stravě?) není deficience v tomto vitamínu žádná výjimka, přitom stále tuto problematiku dostatečně neřešíme. Dnes bych vám ráda ukázala, proč byste se o svou hladinu vitamínu D měli zajímat i vy a případně proč byste se měli snažit ji doplnit do normálních hladin.

Já jsem měla to štěstí, že jsem narazila na lékaře, který při zjištění, že nemohu ryby, mléko ani vejce (naštěstí je ta doba už pryč), neřešil odkud budu dostávat vápník, ale hlavně odkud budu čerpat vitamín D, bez kterého je vám prakticky příjem vápníku k ničemu. Ono se nelze v naší stravě obecně soustředit pouze na jeden vitamín nebo minerál, ale je nutno alespoň trochu chápat metabolické dráhy a to, že občas jedno bez druhého nefunguje. U HIT může být vitamín D problémový vitamín, protože jej obsahují právě suroviny, které se při HIT většinou nedoporučují, a navíc vitamín D hraje významnou roli nejen v imunitním systému obecně, ale v reakcích našich žírných buněk. A jak víte, aktivace žírných buněk=histamin -> následné problémy. Pokud tedy nemáte jistotu, jak na tom jste, nechte si prosím své hodnoty zkontrolovat lékařem a hledejte řešení (doporučuji se podívat na konec článku). Pokud jste případ jako já a máte nějaké mutace ve zpracovaní tohoto vitamínu, budete zřejmě potřebovat dávky ještě větší nebo celkově změnit životní styl a být trpělivý. Ale jelikož je vitamín D rozpustný v tucích a nadbytek jen tak nevyčůráte, konzultujte prosím nastavení a případně dávkování se svým lékařem.

Přiznám se, že se tady nechci točit kolem běžně dostupných informací, ohledně vlivu na metabolismus kostí (a obecně vápníku a fosforu), to si můžete najít prakticky kdekoli, spíše mě zajímal vliv na histamin, mikrobiotu a prostě tyhle jiné věci.

Zdroj: betterhealthwhileaging.net

Vitamín D a histamin

V roce 1996 naťukli téma vitamínu D a žírných buněk zjištěním, že vitamín D redukuje proliferaci žírných buněk a dokáže zabránit uvolňování histaminu za určitých podmínek, i když degranulaci přes IgE (tedy v rámci alergické reakce) zabránit nedokázal. Před pár lety však ukázali něco jiného, a tedy že myší i lidské žírné buňky jsou vitamínem D chráněny právě i před degranulací přes IgE, nabízí se tak role tohoto vitamínu i při vzniku či závažnosti alergických reakcí. V roce 2018 na toto téma vyšla velmi hezká souhrnná studie, která poukazuje na to, že vitamíny A a D jsou důležité pro správný vývoj a funkci imunitního systému a jako takové tedy mohou hrát významnou roli v rozvoji alergických reakcí (např. u novorozených myšek nedostatek vitamínu D vede k rozvoji vážnější alergie, eosinofilii a procesům vedoucím k astma). Není se čemu divit, alergie a imunita jsou úzce spojené s žírnými buňkami (a uvolněním histaminu) a podle publikace z roku 2017 je vitamín D potřebný pro udržení jejich stability. Závěrem stejné práce také je, že nedostatek vitamínu D vede k aktivaci žírných buněk.

Lze ale výsledky z in vitro a zvířecích experimentů brát v potaz? Určitě ano. Když podávali vitamín D při sublinguální terapii alergie a astma dětem, došlo ke zlepšení efektivity této léčby a zdá se tak, že by vitamín D mohl pomáhat i pří léčbě alergií nebo jako podpora dalších léčebných přístupů. Ke stejnému závěru dospěla i jiná klinická studie. V roce 2014 tak úspěšně třeba léčili i dva dospělé pacienty s respiračními problémy. V této přehledné studii shrnuli, že vitamín D má své místo i v léčbě astma jakožto zánětlivého onemocnění, a to hned několika způsoby. Nedávno také ukázali, že i vitamín D aplikovaný na kůži dokáže dělat divit a snižovat zánět zřejmě přes stabilizaci žírných buněk u zánětů kůže (kontaktní dermatitida). Další nemocí spojenou s histaminem je určitě chronická idiopatická urtikárie a v této studii ukázali, že je hladiny vitamínu D jsou u pacientů nižší a deficience tohoto vitamínu může zvyšovat citlivost k této nemoci. Vitamín D je tedy potřebným pro naše žírné buňky a měl by být na pozoru tedy i každý histaminik.

Vitamín D a zánět

Když už jsem nakousla téma žírné buňky a histaminu, určitě není na škodu si přidat pár studií, které ukazují, že vitamín D je protizánětlivý. Pokud tedy bojujete se zvýšenou citlivostí na histamin, určitě byste si měli dávat pozor na možné chronické (špatně detekovatelné) záněty v těle. V jedné menší klinické studii vzali pacienty s cukrovkou 2. typu s mírným chronickým zánětem a podávali vitamín D. Zjistili, že podávání vitamínu D může snížit hladiny CRP a zánětlivých cytokinů (TNFa). Z výzkumu na myši zase víme, že kombinace krill oleje, vitamínu D a bakterie Lactobacillus reuteri může u vyvolaného zánětu střev snížit hladiny zánětlivých markerů (TNFa, IL-1B, IL6) a zvyšovat hladiny protizánětlivých signálních molekul (IL-10). Co více, tato směs také měla vliv na kvalitu střevní mukózy a potlačila aktivitu potenciálně škodlivé mikrobioty. Předchozí data totiž uvádějí, že vitamín D je podstatný pro vývoj střevní imunity a obrany. Metaanalýza z roku 2018 také dospěla k závěru, že nedostatek vitamínu D může hrát roli při určování rizika kardiovaskulárních chorob a s nimi spojenými zánětlivými procesy.Zajímavé je, že už v roce 2001 ukázali, že podávání vitamínu D dětem snížilo riziko rozvoje autoimunitní formy diabete 1. typu a tedy poukázalo na vliv na regulaci imunity/zánětu v časné fázi.

Zdroj: phys.org

 

Vitamín D a mikrobiota

Letos mě zaujala také jedna studie, věnovaná vitamínu D a pacientům s Crohnovou chorobou. Jak pacientům s Crohnem, tak zdravým kontrolám, podávali vitamín D a sledovali vliv na mikrobiotu. Zatímco u zdravých lidí se nic nedělo, u pacientů s Crohnovou chorobou už po 1 týdnu došlo ke změnám ve složení mikrobioty, který byl vyhodnocen jako pozitivní. Crohnova choroba se řadí mezi nemoci spojené se střevní dysbalancí a je tedy možné, že právě nedostatek vitamínu D by mohl ovlivnit mikrobiotu a ta následně rozvoj dalších chorob. Při testech na myškách bez mikrobioty zjistili, že právě mikrobiota může ovlivňovat metabolismus vitamínu D (a tedy nabízí se otázka, že nedostatek nemusí být dán malým příjmem, ale poruchou metabolismu tohoto vitamínu). Toto téma však nakousla už studie z roku 2016, která poukazuje na to, že u metabolického syndromu často nacházíme nižší hladiny vitamínu D. Studii sice provedli na myších, ale ukázali, že až kombinace vysokutuké diety s chybějícím receptorem pro vitamín D vedla u myší k rozvoji inzulínové rezistence a především změnám v mikrobiotě (ve prospěch patogenní mikrobioty). Z dalších výsledků pak vyvozují, že právě vitamín D ovlivňuje přepis genů pro proteiny udržující střevní integritu a celkově ochranu před rozvojem metabolických chorob.

Vitamín D a ženské zdraví

Nechci v tomto směru zabíhat úplně do podrobností, ale při prohledávání literatury mě vždy trkne něco, co mě prostě zaujme nebo co mi přijde jako informace navíc, o které se moc nemluví. V tomto případě mluvím o vitamínu D a jeho roli u onemocnění zvané syndrom polycystických vaječníků nebo-li PCOS. Ono je to docela téma, které se u nás opět, jako většina věcí, vůbec neřeší, ale přitom může celé řadě žen napáchat neplechu. Projevy se mohou různit a mohou tam být problémy od nechtěného ochlupení po inzulínovou rezistenci (neschopnost hubnout) až po problémy otěhotnět. Právě review z celé řady výzkumu ukázalo, že právě vitamín D pomáhá u žen normalizovat menstruační cyklus a k dozrávání folikulů. V tomto směru bych chtěla pro ženy zmínit ještě dvě práce, které se jich mohou úzce dotýkat. První práce je z letošního května, která se zaměřila na vztah hladin vitamínu D a otěhotnění a vyhodnotila, že pokud žena měla dostatečnou koncentraci vitamínu D, byla větší šance na otěhotnění a následné udržení těhotenství (tedy menší riziko potratů). Druhá práce se pak zaměřila na vyhodnocení role vitamínu D v těhotenství a zjistila, že nedostatek vitamínu D může být spojen s vyšším rizikem zánětu placenty, což samozřejmě přináší velká rizika pro těhotenství a plod (první trimestr). Proto by určitě ženy měly na hladiny vitamínu D dbát nejen kvůli kostem, ale také kvůli zdraví ženských orgánů, zvláště pokud jsou v plodném věku, plánují otěhotnět nebo jsou těhotné.

Vitamín D a ženské zdraví. Zdroj: http://www.semanticscholar.org

Suplementovat nebo raději ne?

Samozřejmě pokud je to jen trochu možné a váš zdravotní stav a genetika vám to umožní, snažte se dostatek vitamínu D do sebe dostat stravou a pobytem na slunci. Přichází však zimní měsíce a ty pro nás nejsou úplně přející, takže i tak bude dobré si hladiny vitamínu D pohlídat. Za poslední léta se vyvinula diskuze, zda má ale smysl vitamín D suplementovat a v jakých dávkách. Řekla bych, že v tomto směru ještě nemáme odpověď, ale před tím, než se člověk pustí do suplementace, bylo by fajn nechat si hladiny změřit. Problém je, že měříme jen jeden metabolit a ne celkový metabolismus vitamínu D, což může také hrát roli. Jedna z novějších studií navrhovala, že nízké hodnoty vitamínu D mohou být naopak až následek infekce a že u zdravých lidí můžeme běžně nacházet nižší hladiny a neznamená to jakoukoli nemoc. Je tedy pak otázka, zda a jaké máte problémy a zda by mohly souviset právě s nižší hladinou vitamínu D. Samozřejmě tím, že se jedná o vitamín, nechcete mít v těle ani příliš vysoké hladiny, aby nedošlo k rozhození zbytku metabolismu, tedy dalších vitamínů a minerálů. V tomto směru je tedy dobré najít si nějakého vzdělaného lékaře a řešit váš aktuální vztah s ním, tedy pod důsledným sledováním vývoje vašeho stavu. Ideální je také prostudovat si, jak vitamín D doplnit přírodně, tedy které potraviny jsou dostupné právě pro vás a jak se správně slunit.

Článek, na který odkazuji o pár řádků výše, bere v úvah také to, že špatné hladiny vitamínu D mohou být následkem bakteriální dysregulace a že tedy spíše než suplementovat je nutné řešit příčinu daného problému. Ale to už asi víte, že vždy je potřeba hledat příčinu. Podle všeho existuje celá řada patogenů (Mycobacterium tuberculosis, Aspergillus fumigatus, Epstein–Barr virus, HIV), které mohou snižovat funkci našich receptorů pro tento vitamín (nemluvě o tom, že i 23andme běžně stanovuje mutace v receptoru pro vitamín D a spousta článků se pak tímto zabývá). Článek také zmiňuje, že právě u chronicky nemocných může být narušena funkce receptoru a to pak prostě pouhou suplementací vitamínu D3 nedoženeme. Ideální by tedy bylo, kdyby se v našich podmínkách dalo měřit oboje, tedy formy 25(OH)D a 1,25(OH)2D a pak by se tyto hodnoty daly využít jako klinické markery funkce dráhy vitamínu D a určit, zda pacient potřebuje suplementovat či zda je to důsledek zánětlivých pochodů a potřebuje hlavně tedy řešit příčinu. Pokud vás toto téma zaujalo a znáte něco málo z oboru, doporučuji prostudovat tuto práci:)).

Samozřejmě musím na závěr ještě zmínit, že aby suplementace měla smysl, měl by člověk také přemýšlet o tom, jak je na tom vitamín K a stejně tak hladiny vápníku. Vitamíny nelze prakticky nikdy vyhodnocovat samostatně a je potřeba se na problematiku deficience dívat ze všech stran, aby pak suplementací nedošlo k poškození z důvodu prohloubení dysregulace dalších prvků. Ale vzhledem k tomu, že vitamín D souvisí s naší imunitou, zánětem a žírnými buňkami, tedy histaminem, měl by se každý histaminik o toto téma trochu zajímat.

 

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.