Dnešní post se budu snažit držet v neutrálním tónu, i když je pravda, že můj názor je více ovlivněn pohledem alergika než člověka s pouze bezlepkovou dietou. Naopak celiakům a bezlepkářům může můj článek ukázat, že pro ně se jídlo na palubě najde. Tedy občas. Ostatním naopak to, jak moc je člověk s nutnou dietou znevýhodněn a často za to opravdu sám nemůže. Zatímco nabídku bezlepkových jídel dnes vidíme úplně všude včetně většiny leteckých společností, jakákoli další pružnost se za těch posledních 7 let, co s bezlepkovou dietou létám, nedostavila. Neříkám, že by měla letecká společnost vycházet vstříc každému alergikovi, ale určitě by při dnešním množství informací mohla redukovat hlavní alergeny (pseudoalergeny) a přemýšlet třeba i o tom, že nabízet 3x denně maso není v pořádku, a to nejen pro alergiky na maso. Komunikace s China Eastern v tomto směru probíhala přes zprostředkovatele, kde jsem letenku kupovala a požadavek na gluten-free menu byl schválen. To je jistě dobré znamení, ale dnes vám chci zase dokázat, proč je důležité si vzít dostatek vlastního jídla a nespoléhat se na společnost nebo nějaký příslib diety. Zvláště, pokud patříte mezi histaminiky nebo máte poruchu aktivace žírných buněk, a samotný let je pro vás už tak dost stresující a hrozí větší riziko zdravotních komplikací. Prostě je lepší být opatrný než pak půl dovolené naříkat. Každopádně kdokoli se zajímá o životní prostředí, toho následující obrázky opravdu vyděsí, protože toho plastu…prakticky jediným řešením je snad odmítnout stravu úplně, tedy nehlásit žádnou dietu a nabízené jídlo prostě odmítnout:(.

První let byl nočním letem, kdy mi hned na začátek donesli jídlo a já asi půl hodiny stejně čekala, než se dostalo na ostatní a hlavně než donesli pití. Osobně bych prostě první preferovala pití před jídlem (btw. pokud jste zhýčkaní evropskými společnostmi, zapomeňte na víno, pivo nebo nedej bože nějaký ten panák na ředění krve). A bohužel moje sázka opět vyšla – první jídlo byl losos s čočkou. Já ty ryby na palubě fakt nechápu, když vím, jaký problém je zajistit kvalitu a čerstvost ryby v restauraci, tento výběr leteckých společností mě prostě stále překvapuje. K tomu byly dva rýžové suchary, margarín (fakt nesnáším, co by jim udělalo dát tam máslo, to snad lepek nemá!!!), ovoce ve směsi s ananasem a zelenina ve směsi s rajčaty. Rajčata i ananas jsou poměrně problémové potraviny a cpát je ke každému jídlu je smutné. Vytáhla jsem tedy vlastní jablko nabalené z domu, přivlastnila si máslo z normálního menu, dala si suchar a jala se ochutnat aspoň tu čočku. Když jsem po druhé mini lžičce začala pšikat a smrkat, bylo jasné, že je zle. I když jsem jídlo hned odložila, do hodiny jsem měla břicho jak v 5. měsíci a málokomu musím zdůraznit, že takové napuchnutí fakt bolí, zvláště v kombinaci s pichlavým tlakem na konečník. Jop, zbytek cesty jsem nejen nespala, ale modlila se, ať to přejde. Hold, když seš holka zvědavá, pěkně si teď trp. Když po pár hodinách přinesli další jídlo, tentokrát kuře s rýží, snědla jsem pár zvadlých koleček okurky a mrkve, 3 kousky nezralého oranž melounu a říkala si, že stejně se člověk celý den nehýbe a vlastně ani nepotřebuje moc jíst. Na druhou stranu to trochu zamrzí, že prostě není třeba nějaká zelenina s rýží, rýžové nudle nebo tak.

Bezlepková verze s lososem.
vs. normální porce jídla pro ostatní.
Druhá porce bezlepkového jídla na dlouhém letu (suchary a margarín, aleluja).
vs. porce normálního jídla.

No, to jsem ale ještě netušila, že jako další jídlo nedostanu NIC! Přestože jsme mělo zastávku v Xi An, cestou do Šanghaje bylo během pár hodin ještě jedno jídlo a letuška se nejdříve zarazila, že mi jídlo dávat nemá, ale pak se všichni vypařili a tvářili, že tam nejsem. Podle zprostředkovatele bylo možné, že díky domestic flight speciální jídla neměli, ale v tom případě jsem nepochopila jejich chování. Avšak vzhledem k tomu, že na zpátečním „stejném“ letu jsem místo housky pro ostatní dostala čerstvé ovoce, není to rozhodně ten důvod, proč jsem jídlo nedostala, prostě na mě zapomněli. Po nějaké době mi nabídli normální jídlo, že žádné speciální jídlo nemají, že mi dá hovězí s rýží a box jako ostatním. Tak jsem jí řekla, že si fakt nedám jídlo, kde je očividně zahuštěná omáčka, salátek s nějakou šunkou (kdoví jakou a čím kořeněný), lepkový koláček, mandarinku ani ten jablečný džus, protože nemám potřebu pít cukrovou vodu. Takže velmi smutný příběh o tom, jak jsem nedostala nic. Proto na vás chci apelovat (není to poprvé), abyste na jídlo v letadle nespoléhali a nosili si vlastní. Je však dobré následně podat stížnost, ať také společnosti přeberou zodpovědnost za služby, které nabízí. To ať raději nabídnou slevu na letenku než nechat člověka o hladu. Myslím, že kdyby se mi to stalo třeba u dítěte, ztropím jim řádnou scénu, takhle se ale hádat s letuškou, která neumí ani pořádně anglicky, my za ty rozdrážděné žírné buňky nestálo.

Naštěstí jsem měla od letecké společnosti pro dlouhý přestup voucher na jídlo. Bohužel angličtina na letišti i v Šanghaji hodně špatná a moc jsem se nedozvěděla, z dlouhé chvíle jsme obešli většinu restaurací, abych zjistila, že slovo gluten/mouka tady prostě neexistuje. Naštěstí jsme pak na mezinárodním letu narazili na korejské bistro, kde voucher pokryl zeleninu s rýží, kimchi polévku a plechovku koly. Čekala jsem, že dostanu jen trochu rýže a mrkev, ale čekal mě kopec rýže s podušeným vodním špenátem (neplést s klasickým), mrkví, houbami, bambus výhonky, ředkví a ještě asi dvěma neidentifikovatelnými objekty, vše s čerstvě smaženým vejcem (tuhle Koreu prostě miluji). Kimchi polévka samozřejmě nebyla pro mě:). Takže jsem se najedla a byla spokojená, ale ani jsem s tím už nepočítala. Strašně jsem se těšila na matcha latte, ale pak jsem zjistila, že to dělají rovnou s cukrem a že to jinak nejde a ty jejich přeslazené mixy se fakt nedají. Jako i bez voucheru takové jídlo přijde vlastně na pár korun.

Cesta za oceán pak byla zakončena opět s Chine Eastern a během 10 hodinového letu mě čekali zase dvě zkušenosti. Tentokrát už jsem byla trochu více smířená a nečekala nic jiného než maso, což samozřejmě přišlo. Naštěstí na jedné straně bylo trochu zeleniny a na druhé straně zase trochu brambor. Rýžové polystyreny nahradila bezlepková houstička, ale jelikož neměla složení, nebyla jsem moc odvážná ji jíst. Trochu mě to, že některé společnosti složení mají a jiné ne, zlobí. V čerstvé zelenině bylo zase nějaké maso, ale alespoň jsem dostala v jedné mističce jen meloun bez ananasu. Další jídlo byla „snídaně“ a tak tak moc jsem doufala v nějakou zeleninu a třeba vejce, že jsem dostala kuřecí a něco neidentifikovatelného, takže jsem slupla ovoce, hrášek a vlastní proteinovou tyčinku. Pravda je, že jak se člověk nehýbe, nějak ten hlad už ani tolik nemá. Celkově mi ale ta nabídka pro běžného bezlepkaře přišla už lepší.

To však neplatilo ve směru opačném. Let z Aucklandu do Šanghaje měl kvalitu stravy a servis mizerný, naopak z Xi Anu do Prahy mi přišla milejší obsluha a jelikož jídlo mělo oddělenou rýži od masa, mohla jsem si dát alespoň suchou rýži nebo pár lžic bramborové kaše. Bohužel těsně před odletem nás tak nějak okradli a já neměla tedy žádné jídlo na cestu, natož léky, neměla čas nic shánět a poměrně se i bála ti riskovat. Na cestě zpět se už ani neobtěžovali s nějakou bezlepkovou náhradou housky a prostě sice dali máslo, ale ne housku ani polystyren (takové máslo na rýži je docela mňam), ale zato jsem místo dezertu dostala sušené jujube, která jsem si v Číně naprosto zamilovala (jasně, sušené ovoce, většině moc nejede, ale mě fakt docela bodlo, navíc má spoustu zdravých účinků na tělo).

Jelikož jsem jídlo v letadle nejedla a pak zjistila, že v celém tom shonu nejedla celý den, dala jsem si v Šanghaji alespoň pečený batát.
Sušené jujube jsem si zamilovala a kdybyste mi jej někdo chtěl přivézt, budu ráda:))
Tady jsem opravdu ocenila alespoň to, že rýže je na straně, suchá, takže aspoň tu si člověk může dát.

Tedy pokud cestujete s HIT, není pro vás strava v letadle nic bezpečného, pokud cestujete s celiakií, byla bych docela na pozoru. Normálně vám cpou lepkové houstičky. Pokud jste opravdu jedlíci, nečekejte, že by vás objem jídla uspokojil a mezi zmíněnými 2 jídly opravdu nic nedostanete. Zapomeňte i na alkohol (tvrdý vůbec, víno jen červené, pokud ale dojde ta jedna načatá láhev v řadě před vámi, nedostanete už prostě nic), vlastně budete rádi, když se dorozumíte i bez diety. Proto i v tomto případě je prostě bezpečnější si na palubu vzít dostatek jídla pro vás nebo kohokoli, kdo má nějakou dietu.

No a ruku na srdce, ani ta návštěva Číny nám za to fakt nestála.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.