Haloooo. Ano, vy. Jo, přesně vy. Máte chvilku na slovíčko? Že by se tam možná pár minutek našlo? To bych byla moc ráda. Už nějakou dobu ve mě totiž bublá takové ožehavé téma a vím, že třeba mezi vámi mám své spřízněné duše, které to cítí stejně, ale spousta z vás možná o některých věcech třeba zatím ani nepřemýšlela. Čím dál více mě trápí, jak se mezi lidmi rozmáhá takový nešvar, kdy opravdu věříme, že restrikce pro nás bude lékem. Jen se nad tím trochu zamyslete, nezačíná přesně takto porucha příjmu potravy u mnohých dam a pánů?

Tak jsem si říkala: „Kašo, máš blog, tak se z toho vypiš.“ Vlastně jo. Mám blog, který je můj a nikdo mi nemůže diktovat, o čem psát a k čemu se vyjadřovat (ano, tyhle pokusy už tu také byly, jako že mám dávat jen takové a onaké recepty a že nemám lidem říkat pravdu, to nedělá dobře byznysu, no znáte to). Tak jsem si řekla, že si udělám takovou novou sekci „Na slovíčko“, která bude tak trochu názorová:)). Nemusíte se mnou souhlasit, ale můžeme třeba diskutovat (slušně). Mám pocit, že po těch pár letech psaní blogu a téměř denní konverzaci s vámi už mohu s jistotou říct, že se nám tady rozmohl nešvar démonizace potravin. Každý „guru“, ať už je to klidně lékař, ekonom nebo třeba právník, se rozhodl, že může mluvit o tom, co je pro člověka z výživového pohledu dobré a co zlé. Máme svobodu slova, že ano. Dobré sacharidy, špatné sacharidy, dobré tuky, špatné tuky, lepek, vejce, ovoce (fruktóza), maso, luštěniny, lektiny. Není snad nic, co by lidem nepřišlo pod ruku a neměli tendenci to démonizovat, aniž by zakládali na vědeckých datech nebo klinických studiích. Stačí být vidět, stačí být slyšet. A zatímco kdejaký propagátor diet, často nezdravých, si pěkně namastí kapsu, lidé dále trpí. A jak se v tom ten „obyčejný“ člověk bez znalostí medicíny a fungování těla má vůbec vyznat? Pssst, něco vám prozradím, většina guru má stejně malé ponětí o tom, jak tělo a metabolismus funguje. V tomto směru se mi velmi líbí citát od Charlese Bukowskiho „Problém s tímto světem je ten, že inteligentní lidé jsou plni pochybností, zatímco ti hloupí jsou sebejistí.

Zdroj: http://www.health.harvard.edu

Čím dál více se setkávám se stejným scénářem. Je vám špatně, začnete sledovat nějakého guru nebo lépe řečeno influencera (tak se tomu teď prý říká), začnete držet low-carb/low fat/GAPS/paleo/veganskou/raw/bezlepkovou/nízkohistaminovou dietu a kdoví co ještě. Prostě si doplňte to, co je zrovna trendem vyřadit z jídelníčku. Nejdříve se vám uleví a máte radost, ale nakonec je vám často ještě hůře. Ne hned, třeba až po pár měsících či letech. A pak přijde ten pravý problém. Strach z jídla. Strach z potravin, o kterých vám dlouho někdo vykládal, že jsou strašně nezdravé. A vy víte, že musíte změnit stravování, že třeba chcete začít léčit své tělo, ale najednou stojíte proti nejhoršímu nepříteli – svému mozku. Jaj. A teď je tady ta věčná bitva, která se ve vás odehrává. Pocit provinění, pocit selhání. A k tomu obviňování vaší „tlupy“, že jste to určitě nedělali dobře (místo aby vás podrželi a prostě pustili do světa, protože vy do jejich kmene stravování nepatříte, ještě váš pošlapou a vzbudí ve vás vinu, že je to vaše selhání, protože s jejich nastavenými pravidly je vše v pořádku). Víte co? Prý třeba takoví Inuité mají genovou mutaci, která je chrání před vstupem do ketózy při vysokotukové dietě. Jenže to my ostatní nemáme. Zato můžeme mít úplně jiné mutace a tedy spoléhat se na jednostranně zaměřené rady prostě není možné (třeba i ty, které předurčují, jak budeme trávit škroby a že to někomu nepůjde tak dobře jako tomu druhému). A víte, co nedávno zjistili? Že rady influencerů na sociálních sítích v oblasti výživy jsou v 8 případech z 9 špatně (zde). Takže pokud sledujete 9 lidí v oblasti výživy a fitness, pravděpodobně 8 z nich, kteří nejsou v oblasti vzdělaní, vám prostě nepodají správné informace.

Zdroj: http://www.medicalnewsbulletin.com

Je úplně jedno, do jaké kategorie stravování jste zapadli, protože to v tu chvíli s vámi prostě rezonovalo a zdálo se to tak přesvědčivé. Ale pokud jste spadli do kultu restrikce, máte problém. Už jen to, že ve vás někdo vzbudil nedůvěru k některým potravinám a přesvědčil vás, že pro své dobro musíte žít celý život v restrikci, je špatné. Nejhorší je, že tady nemluvíme o potravinách, které vám třeba opravdu škodí, protože na ně máte alergii, intoleranci, nesnesou se s vašimi léky. Samozřejmě takové potraviny není dobré jíst. Mluvíme tady o tom věčném boji s makronutrienty či specifickými komoditami, kdy a čeho kolik jíst. Přitom vlastně to, co se prolíná dietami, je vykašlat se na průmyslově zpracované potraviny, co nejvíce omezit jejich rafinovanou podobu a jíst celistvé potraviny. Jíst střídmě. Což by většině lidem stačilo. Pokud se začnete vehementně soustředit na restrikci a každou chvíli kontrolujete, co přesně dát do pusy, abyste náhodou nepřekročili nějaká makra nebo se nepotkali s např. obilninou, je to prostě porucha příjmu potravy (pokud vás k tomu nevede jiná nemoc). A co vidím opravdu téměř denně, že lidé trpí hlavně psychicky a pak se nemohou z toho začarovaného kolečka dostat. „Ajajaj, mám HIT, co já všechno nesmím jíst.“ A spustí se mentální nepohoda, uvolňuje se stres a buch, histamin je stejně tam. A je fuk, co do té pusy člověk pak dá.

Co takhle, kdybychom přestali jídlo démonizovat?

„Proboha, nejezte ten špenát, na internetu psali, že je v něm histamin!“

„Lepek je nezdravý, říkala mi to kamarádka.“

„Které potraviny jsou zakázané?“

„A to u tohoto stravování nesmím ani palačinky z povolených surovin?“

„Ten pocit viny za tu chuť koblihy stojí.“

„Ten bůček si dát můžu, zítra to půjdu vyběhat.“

Co kdybychom přestali jídlo, které je naše palivo, spojovat s výrazy jako zakázané, nesmím, pocit viny, zlo? Co kdybychom přestali stavět dietu na tom, co vše nesmím, a nahradili to tím, co vše smím? Tedy soustředili se na správný výběr potravin. Správný výběr potravin pro naše těla. Nutričně bohaté jídlo. Co kdybychom si přestali zakazovat fastfood, ale prostě se rozhodli, že chceme tělu dávat zdravé potraviny a proto tam nejíst. Co kdybychom začali my sami u sebe pracovat na tom, že nebude náš život postaven na restrikci, ale na správné volbě? A tím pádem nám odpadne i ona touha po „zakázaném“, odpadne ono sebemrskačství, vyžívání se v tom, že nás nějaký výživový směr nutí něco vynechat, přestože nám to chybí. Spoustě lidem odpadne přejídání se a emoční pojídání, které často střídají restrikci. Odpadne provinilost „ze selhání“, která je v případě zdravotních diet stejně velmi tvrdě vykoupena (jo, dobře to všichni znáte) a člověk by se měl z toho poučit, ne se ještě psychicky týrat. Už žádné: „Já si ten koláč nemůžu dát, držím dietu.“ Není nic smutnějšího než číst, že někdo se bojí dát si banán, protože má moc sacharidů, vejce, protože má přece cholesterol nebo nedej bože luštěniny, protože mu některý guru lhal o lektinech.

Zdroj: http://www.thinwithin.org

Proto se nesnažím vás na blogu navést k jednomu jedinému jídelníčku, proto vám žádné takové sestavovat nebudu. Proto nebudu sepisovat list nízkohistaminových potravin, protože vím, že spousta lidí by pak slepě následovalo nějaký seznam a trápilo se tím, kolik toho musí vynechat. A protože by pak začali reagovat i na potraviny, jen protože je viděli na seznamu. Možná si toto klidně vezme na triko někdo jiný, ale já nechci v lidech vyvolávat strach z jídla. Mozek je mrcha. A na tom si trvám. Pokud si potraviny ozkoušíte na vlastní kůži, sami budete vědět, zda je to vaše volba, zda si ubližujete nebo vám potravina prospívá. A takto sestavený jídelníček a seznam potravin má mnohem větší úspěch. Obecně vidím u pacientů a čtenářů testujících na sobě mnohem větší a rychlejší pokrok v léčbě. Pokrok vidím u těch, kteří se snaží pokrýt příjem mikronutrientů, kteří se zajímají především o kvalitu VŠECH potravin, které jedí, ne u těch, kteří se mě ptají, která šunka je nejmenší zlo (přestože si 100x přečetli, že uzeniny nemají jíst a protože spojit slova jídlo a zlo už samo o sobě značí psychický problém).

Zdroj: wendybusse.com

V zajetí restrikční diety vidím i negativní dopad na další skupinu lidí. Těch, kteří často nechtějí ani pochopit zásady zdravotní diety a protože je od začátku pro ně prostou restrikcí, nedodržují dietu vůbec, čímž si samozřejmě ubližují ještě více. To je další důvod, proč podpora restrikce nebude dlouhodobě fungovat a proč bychom neměli ani histaminikům tvrdit, že to tak bude celý život (protože nebude, zdravější tělo se chová jinak a toleruje jiné potraviny). Protože restrikce není lék. Ani u HIT. Ať spadáte do jakékoli kategorie, zkuste se pokaždé, když se pustíte do další diety, zamyslet, zda v ní vidíte nějaký smysl. Zda je to dieta krátkodobá na léčbu a pak jste schopní si mnohé odpustit, aniž byste trpěli, či zda pokud jde o dlouhodobý styl, jste schopni jej opravdu dodržet. Zda dané kroky mají opravdu vést k léčbě či zda jde prostě jen o zbytečnou démonizaci. Nepouštějte se zbytečně bez rozmyslu do restrikce, učte se v životě vybírat si. To nejlepší pro vás.

 

Mimochodem na 6. května připadá Mezinárodní den bez diet. Není to den, kdy byste měli přestat držet zdravotní diety, ale kdy se poukazuje na nesmyslné redukční diety a snahu získat dokonalé tělo jinak než zdravým životním stylem. Já jsem zrovna v tento den četla článek (ZDE), který mě inspiroval k tomu zasednout a psát. Je o tom, jak důležitá je pro nás vláknina a že bohužel spousta moderních výživových trendů vás o ni ještě více připraví. Že nakonec jedna z posledních studií ukázala, že zatímco rafinovaný cukr opravdu nepotřebujeme (na tom se asi shodneme všichni ne?), příjem kvalitních sacharidů z celozrnných obilnin, luštěnin, zeleniny a ovoce je spojen s lepším zdravím a delším dožitím. Obecně že rozmanitá strava je prostě klíč nejen ke zdraví, ale hlavně k té psychické pohodě. Protože restrikce nás omezuje a stresuje a to nikdo nechce. A může právě souviset s tím, že pak se lidé následně přejídají, že se cítí špatně, což celou situaci jen zhoršuje. Možná je na čase přestat se soustředit na jídlo jen jako na zdroj živin, ale zamyslet se i nad psychologií jídla. A než se nadechnete a napíšete, abychom si to ujasnili, nemluvíme tady celou dobu o potravinách, které musíte vynechat pro závažné zdravotní problémy. Mluvíme tady o prostých trendech ve stravování a zbytečném vyvolávání strachu v lidech, co se potravin týče. Ale také pozor, tento článek ani jakékoli tvrzení v něm NENÍ omluvou pro obžerství a přejídání se. To jen, abychom si rozuměli:).

Reklamy

10 komentářů: „Na slovíčko: O démonizaci potravin a restrikci aneb přestaňme se bát jídla

  1. Pekný článok. Stačí jesť normálne, ako tomu bolo kedysi keď boli naši starý rodičia mladí. Nás presvedčil k veľkej zmene v jedálničku článok v časopise TIMES s titulkou „Eat Butter, Scientists labeled fat the enemy. Why they were wrong..“ Doplatili sme ako civilizácia na to, že sa začal všade v potravinárskom priemysle tlačiť cukor. A tak to tu máme -> celosvetový pomer obéznych ľudí sa tak od roku 1975 strojnásobil… WHO https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight

    1. Není to úplně pravda. Posledních 20 let stabilně konzumace cukru klesá (minimálně v USA), konzumace tuku roste. Obezita se nezastavila a roste. A to není krátká doba. Tedy na vině v nárustu obezity není cukr, ale prostý fakt, že se lidé přejídají a méně se hýbou, nadbytek kalorií není rozhodně jen problém cukru a to je právě za démonizace s vytržením z kontextu 🤷🏽‍♀️
      https://nutritionalrevolution.org/2019/02/10/macronutrients-part-1/

  2. Trvalo mi 7 rokov po zisteni celiakie, intolerancie mliecnych bielkovin, vajecneho zltka a HIT, ze jedina moja cesta je stravovat sa jednoducho, pestro, jest to, co je sezonne na trhu. Vdaka tymto dietam, som gurmanka a velka kavickarka a uz ich prijimam v dobrom a vdacim im za zmenu zivotospavy, miesto pecenia kolacov, travim cas vonku a je mi zdravsie :-).

  3. Každý z nás je svým vlastním guruem. Nikomu nelze něco diktovat. Mě například zhruba před více jak 10 léty nechtěli ošetřovat, protože stavěli veškerou diagnostiku na koloskopickém vyšetření, které jsem odmítnul. Prý je to moje volba a proto tedy umřu. Můžu si za to sám. Dneska po více jak deseti letech jsem neumřel a nic z toho co mi tvrdili se nestalo! Jen díky sobě a své potravinové introspekci jsem se dopátral ke skrytému viníkovi, který mi ničí moji imunitu a způsobuje všechny další zdravotní potíže. Důležité je přijít na ten zdroj a ten může mít každý z nás jiný.

    1. Taky mám lepek, mléko, vejce a hit. No na závěr moji introspekce jsem nakonec přišel co mi to všechno způsobuje a co mi ničí skrytě imunitu! Jsou to prací prášky i ty pro děti, lovela, baby atp. Peru tedy v mlece, citronech, octu a bezparfémových neutrálních mýdlech a mám zcela po problémech! Zajímaví je, že to mi nevadí a ani tomu prádlu:) Dokonce můžu i některé hit potraviny. Zajímavé na tom je, že se u mě neobjevovali klasické příznaky alergie na ty prací prášky, nýbrž jen trávící obtíže. Později však i ty alergické reakce přišli až po dlouhých letech úplně na závěr. Kdo mohl vědět, že tam dávají deriváty ropy, formaldehyd a trávící enzymi a ovlivńují tak milionům lidí jejich metabolismus!

  4. mám osobnú skúsenosť s až panickým strachom z jedla, ktorý som si vypestovala po tom ako mi začala HIT a potom aj ďalšie problémy. Musela som sa ísť až liečiť, také to bolo silné. Ja si myslím, že je to spojené s neuroplasticitou mozgu, proste som si vypestovala nervové spojenia, ktoré mi vyvolávali reakcie aj keď mi to jedlo nemalo prečo škodiť.
    Prešli 4 roky, 4 roky tvrdej práce na sebe v zmysle odstránenie stresu a zmeny myslenia. A na jedlo nereagujem už 🙂

  5. Nedémonizuji, je mi 62let a HIT mám od 20 roků a 4měsíců. Aktuálně z lepku jím jen oves, z mléčného spíše máslo, šlehačku ne ve sprayi a někdy tvrdý sýr či jogurt bez E a je mi líp, než když jsme do sebe cpala vše možné nemožné. Ano, není třeba se sebeobviňovat, když si cosi dám, každý máme však i ve skupině lidí s HIT své limity, u mne závisí jak na roční době, tak i na stavu virů kol mne, toto dost se mi odráží . Osobně piji kávu arabica překap i espresso, taky jím dobré kakao a včera jsme hřešila dobrou hořkou čoko Belgie, ale nesmím osobně to dělat denně a déledoběji tu čoko, kakao mi nyní nevadí, ale nekombinuji ho s mléčným a už vůbec ne lepkem, taky nejím co lze Ečka. Děkuji mooc za příspěvky .

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.