Červenou řepou nejen proti rakovině a recept na „pomazánku z pečené řepy“

Většina mediků se při svém vzdělávání brzy dozví, jak reagovat na pacienta, který přichází do ordinace s červenou/růžovou močí. První otázka by měla směřovat k jídelníčku pacienta. Některé potraviny mají tak silná barviva, že tato barviva pronikají i do tělních výměšků. Tato přírodní barviva však přináší mnohem více než zabarvování – léčebné účinky na náš organismus. A jelikož se poslední dobou o červené řepě hodně zmiňuji, nastal čas vám tuto krasavici přiblížit trochu více.

I vařená je dobrá

Asi každý už někdy slyšel, že červená řepa je super pro naše játra, protože pomáhá čistit krev. Výjimečně se nejedná o žádnou „urbanstorku“, ale o pravdivá fakta. Červená řepa toho však umí mnohem více. Řepa červená (Beta vulgaris var. vulgaris) je dvouletá rostlina, zástupce kořenové zeleniny z čeledi laskavcovité (Amaranthaceae, už jste četli o skvělých účincích amaranthu?), u které se konzumuje její podzemní část (není tak úplně pravda, i listy se dají použít např. na odšťavnění). Pokud neholdujete této zelenině v syrovém stavu, pak je dobrá zpráva, že i vařená příjde k užitku –  1 hrnek vařené (na plátky) řepy vám poskytne 34% denní dávky folátu, 27% manganu, 15% draslíku, 10% vitamínu C a dále také menší procento železa, hořčíku, mědi (pro DAO), fosforu a vitamínů skupiny B. V řepě se však nachází mnoho dalších látek, které našemu tělu prospějí.

Ale surová je lepší proti zánětům a oxidačnímu stresu

Mezi pigmenty, které dávají řepě svou sytou barvu, patří především betalainy. Betalainy lze rozdělit mezi betakyaniny a betaxanthiny. Kdo čte můj blog pravidelně, tyto názvy už jej možná trochu trknou (a nejsou to žádné beta verze, jak by se mohlo zdát:)). Klasickým zástupcem betakyaninů je betanin, který je hojně zkoumán právě pro své antioxidační účinky (betakyaniny dávají řepě červeno-fialovou barvu). Betaxanthiny jsou žluté a nejznámějším zástupcem je vulgaxanthin. Tato barviva jsou citlivá k oxidaci a nejlepší je z tohoto důvodu tedy konzumovat řepu surovou, ihned po nakrájení (a pokud chcete tepelně upravenou, pak je ideální v páře v délce do 15 minut). Jedna ze studií ukázala, že zatímco příprava řepy vařením či pečením vede k silnému poklesu antioxidantů (na rozdíl od přípravy v mikrovlnné troubě), další studie tvrdí, že si řepa těmito procesy svou antioxidační kapacitu zachovává. Čert se v tom vyznej. Zřejmě bude záležet na mnoha dalších parametrech a je dobré tedy věřit, že vám dobře udělá jakákoli forma, kterou tolerujete. Betalainům se přisuzují protizánětlivé, antioxidační a detoxikační účinky řepy. Červená řepa může aktivovat enzymydetoxikační fáze I a za tuto aktivaci zřejmě mohou právě barviva betalainy.Studie na zvířatech prokázala nejen přímý vliv na detox enzymy, ale také, že pravidelná konzumace řepy může vést k ochraně jater před jejich poškozením.Červená řepa má také do jisté míry antibakteriální účinky(včetně S. aureus). Červená řepa je účinná i při oxidačním stresu vyvolaném vnějšími podněty, třeba chemikáliemi.

Proti rakovině

S tím, že by červená řepa mohla chránit proti rakovině, přišli vědci před téměř 20 lety. Výsledky ukazují, že antioxidační efekt je spojený s ochranou před poškozením DNA.  K tomu se přidávají studie, které popisují zastavení růstu rakovinných buněk, snížení angiogeneze (novotvorba cév, které nádor potřebuje pro svou výživu), protizánětlivé působení a další. Chemopreventivní účinek červené řepy byl zjištěn u rakovinných buněk prostaty a prsu, jícnu, plic, jater, žaludku, Ehrlichova nádoru či střeva (tam je ideální konzumace celé bulvy pro obsah vlákniny).

Snižuje tlak, zvyšuje výkon

Pokud však máte problémy s tlakem jako já, budete si muset dát pozor. Studie prokázaly, že šťáva z červené řepy snižuje u lidí krevní tlak. Otázkou samozřejmě je, zda působí jako další přírodní látky, které mají schopnost regulovat tlak vždy tím správným směrem. Samozřejmě nic se nemá přehánět a pro docílení účinků postačí 50-100 ml čerstvé šťávy denně. Díky obsahu dusičnanů byste řepu také neměli podávat malým dětem. Naopak u dospělých osob bylo prokázáno, že příjem dusičnanů ze zeleniny vede ke zlepšení sportovního výkonu, např. při běhu či plavání. Červená řepa má tak nepochybně ochranný efekt na srdce.

Je také dobré vědět, že červená řepa obsahuje vyšší obsah oxalátů. Pokud tedy držíte nízkooxalátovou dietu ať už z důvodu intolerance oxalátů či kamenů, je pak dobré se řepě raději vyhnout.

Já osobně červenou řepu konzumuji nejraději v syrové podobě, a to hlavně na saláty, kde krásně křupe a dodává sladkou chuť (ideální kombinovat třeba s čekankou). Ale čas od času je potřeba vyzkoušet něco nového, co byste si třeba mohli namazat na chlebík (či nabídnout návštěvě) nebo odnést na rýžové nudle do práce. Zkusila jsem tedy z řepy připravit pomazánku:) Musím říct, že byla moc dobrá!

Pomazánka z pečené červené řepy

(bez lepku, bez vajec, bez mléka)

• 2 menší červené řepy
• 3 velké stroužky česneku
• špetka soli
• trocha olivového oleje
• 1/2 menší červené cibule
• 1 lžíce tahini
• 2 lžičky černého sezamu

Vycházíme z receptu na pečenou červenou řepu. Červenou řepu a česnek oloupeme, z alobalu vytvoříme kapsu, vložíme řepu s česnekem, posolíme, zakapeme olivovým olejem a kapsu uzavřeme. Pečeme v troubě při 170°C cca 40 minut. Řepu pak necháme vychládnout.

Vychládnlou řepu rozmixujeme spolu s pečeným česnekem, přidáme lžíci tahini a vše umixujeme do hladké hmoty. Přiráme na drobno naseknaou červenou cibulku a černý sezam, vše dobře smícháme. Můžeme lehce opepřit a osolit. Dobrou chuť.