Meruňka plná antioxidantů

Sice je léto občas doprovázeno šíleným vedrem, ve kterém se zapotíte i při zavazování tkaniček, ale zato přináší mnoho dobrého – sluníčko, dlouhé dny, čerstvé ovoce a zeleninu. Přestože dnes už máme většinu druhů ovoce i zeleniny celoročně, není nad tu chvíli, kdy si sami uthnete plod ze stromu (či seberete ze země). A tak mixuji, vařím, strouhám, krájím, abych do sebe stihla za to léto dostat co nejvíce antioxidantů. A protože věřém, že každý plod nám přináší něco dobrého, rodhodla jsem se vzít na paškál i meruňku. Meruňka obecná (Prunus armeniaca, synonymum Armeniaca vulgaris) je strom z rozsáhlého rodu slivoň, který prý pochází z Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii počátkem letopočtu, do Česka se rozšířila z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy.

Zdroj vitamínů, minerálů a vlákniny

Meruňky jsou zkvělým zdrojem vitamínu A, vitamínu C a také nezanedbatelného množství vlákniny a draslíku. O karotenoidech, které působí jako silné antioxidanty a jsou tedy skvělými pomocníky v boji proti celé škále nemocí, jsem se zmiňovalu už v předchozích příspěvcích. Dle tabulek meruňky obsahují také některé ze skupiny vitaminů B (B1, B2, B6, folát), vitamín C, A, E i K.  Z karotenoidů jsou zastoupeny především lutein a zeaxanthin. Z minerálů stojí za zmínku měď, draslík, mangan (v menší míře pak i vápník, hořčík, železo a fosfor).

Redukuje bolest, rakovinu a tlumí zánět

Již v roce 1953 přišli vědci s tím, že se z meruněk dá izolovat quercetin a isoquercetin, a lze tedy usuzovat, že by meruňky mohly hrát roli v imunitní odpovědi (o quercetinu jsem již psala). Také butanolová frakce z meruněk vykazuje protibakteriální aktivitu (zde). V semenách meruněk se nachází amygdalin, který je někdy nepřesně nazýván vitamín B17. Jádra meruněk sice běžně nejíme, ale lidé je na léčbu rakoviny používají již celá století. V novějších studiích bylo prokázáno, že jádra působí nejen protirakovinně, ale také protizánětlivě (zde). Pokud by někoho zajímala historie amygdalinu ve výzkumu rakoviny, velmi hezky sepsaný článek naleznete zde (anglicky, v podstatě jde o to, že rakovinné buňky mají jiné enzymy než normální a jsou tedy schopné z amygdalinu uvolnit toxické látky typu kyanid, který pak rakovinné buňky zahubí). V roce 2008 se však vědci rozhodli jej prozkoumat ve vztahu k bolesti a redukci zánětů. Zjistili, že sám amygdalin je velmi efektivní v redukci bolesti při zánětu a může být tedy využit jako analgetikum, které snižuje citlivost k bolesti, a zároveň působí protizánětlivě (zde).

Antioxidanty chrání játra, ledviny, střevo i varlata

Existují také důkazy, že pravidelný příjem meruněk ve stravě dokáže redukovat jaterní onemocnění (steatózu) a chránit tělo před volnými radikály, které játra poškozují (zde). Hepatoprotektivní (ochrana jater) účinky byly prokázány i v další studii, kde podávání meruněk dokázalo předcházet poškození jater vyvolaného etanolem. Co se týče ochrany, opět pravděpodobně plynoucí z vysokého obsahu antioxidantů, meruňky dokáží chránit proti toxicitě léčiva methotrexátu v ledvinách (zde). Muže by mohlo zajímat, že u potkanů provedená studie prokázala, že pravidelný přísun meruněk ve stravě může zabránit třeba i poškození varlat z malých dávek radiace (X-paprsků). Beta-karoten také chrání LDL cholesterol před jeho oxidací, což může vést k ochraně nejen před srdečními nemocemi. Meruňky jsou dobrým zdrojem vlákniny a pravidelná konzumace pomáhá předcházet zácpě a zažívacím potížím jako je divertikulóza (výchlipky na tlustém střevu).

Meruňky pro zdravé oči

Obsah vitamínu A a také karotenoidů luteinu a zeaxanthinu naznačují, že meruňky mohou přispět o k ochraně našeho zraku. Volné radikály (oxidativní stres) mohou postupně vést až ke kataraktě (šedý zákal) či poškození zásobování oka krví, což vede k degeneraci makuly. Vitamín A (a příjem ovoce, překvapivě bez většího efektu zeleniny) pomáhá tomuto poškození předcházet (zde). Například u žen, které měly nejvyšší hladiny vitamínu A, zjistili vědci snížení rizika vzniku katarakty o 40%.

Co na to histaminici?

Asi mnohé z vás bude zajímat, jak je to s histaminovou intolerancí. Původní práce Maintz a Novak se o meruňkách a případné nevhodnosti vůbec nevyjadřuje, jsou tedy povolené. Spousta seznamů na internetu však meruňky zařazuje mezi další ovoce jako nevhodné, avšak bez udání zdroje nebo důvodu, jelikož se zdá, že žádná literatura na větší obsah histaminu či jiné účinky nepoukazuje. Švýcarské tabulky u meruněk uvádějí riziko 0, tedy vhodná potravina. Myslím, že je rozumné je vyzkoušet, jelikož každý prostě reaguje jinak (pozor v létě na zkřížené alergie) a jelikož roli bude hrát i čerstvost a zralost. U mnohého ovoce se udává, že histamin je potřeba až při zrání a tedy histaminici by se měli vyhýbat přezrálému ovoci jako takovému. Samozřejmě kupované meruňky nezapomeňte řádně vydrhnout, aby vám spíše neuškodily chemikálie na jejich povrchu.

Hurá na meruňky

Podle WikiHow bychom měli meruňky nakupovat v sezóně (půlka května – červenec/srpen) a vybírat ty pevné na stisk s tmavě oranžovou či žlutooranžovou barvou. Pokud potřebujeme meruňky nechat trochu dozrát, vložíme je do papírového pytlíku, ponecháme v pokojové teplotě, dokud meruňky trochu nezměknou. Takto skladované ovoce (držte dál od přímého světla) by mělo během 2-3 dnů změknout. Zralé meruňky pak uchovávejte v uzavřené nádobě v lednici max. 1 týden. Dozrálé meruňky by se měly konzumovat co nejdříve. Zralou meruňku poznáte také podle toho, že pootočíte půlky meruněk proti sobě a meruňka se sama otevře (s peckou na jedné straně).  

A pokud přemýšlíte, co s meruňkami provést, můžete se třeba inspirovat rychlým receptem na bezlepkové tvarohové knedlíky s meruňkami.